Co dělat, když skončí rodičovská dovolená: Průvodce pro rodiče

Skončení rodičovské dovolené je významný milník v životě rodiče. Je důležité vědět, jaké máte možnosti a jak se připravit na návrat do práce nebo na další kroky v péči o dítě. Tento článek vám poskytne ucelený přehled o mateřské a rodičovské dovolené, finančním zabezpečení a ochraně pracovního poměru.

Mateřská dovolená

Mateřská dovolená náleží zaměstnaným ženám v závěrečné fázi těhotenství a po dobu prvních měsíců po porodu, aby mohly o své narozené dítě pečovat. Po dobu čerpání mateřské dovolené zaměstnavatel nesmí, až na určité výjimky, dát zaměstnankyni výpověď.

Čerpání mateřské dovolené

V souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě přísluší ženě mateřská dovolená (pracovní volno) po dobu 28 týdnů. Porodila-li žena zároveň dvě nebo více dětí, přísluší jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů. Na mateřskou dovolenou nastupuje zpravidla na počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však na počátku 8. týdne. Žena nemusí o poskytnutí mateřské dovolené žádat, nástup na mateřskou dovolenou stačí zaměstnavateli oznámit.

V případě, že žena porodí předčasně, nastupuje na mateřskou dovolenou dnem porodu a mateřská dovolená jí náleží v délce 28 (37) týdnů.

Vyčerpá-li žena z mateřské dovolené před porodem méně než 6 týdnů z jiného důvodu (např. protože chtěla pracovat), poskytne se jí mateřská dovolená ode dne porodu jen do uplynutí 22 (31) týdnů. Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů.

Nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. Není tedy možné nastoupit do zaměstnání dříve, než uplyne 6 týdnů od porodu, a to ani v případě, že by s tím zaměstnankyně a zaměstnavatel souhlasili. Po dobu čerpání mateřské dovolené nesmí zaměstnavatel s určitými výjimkami dát rodiči výpověď.

Příklad: Žena má zájem pracovat před porodem co nejdéle. Zdravotní stav i charakter práce jí to umožňují. Žena porodila o 14 dní dříve, než je její očekávaný den porodu, a mateřskou dovolenou před porodem nečerpala. Žena nečerpala před porodem mateřskou dovolenou, proto ode dne porodu bude čerpat mateřskou dovolenou 22 týdnů.

Příklad: Žena pracuje o dva týdny déle a nastupuje na mateřskou dovolenou počátkem čtvrtého týdne před očekávaným dnem porodu. Žena porodila za dva týdny, tj. o dva týdny dříve, než byl očekávaný den porodu. Žena vyčerpala před porodem 2 týdny mateřské dovolené, a vzhledem k tomu, že vyčerpala méně z důvodu své pracovní aktivity, přísluší jí ode dne porodu mateřská dovolená v délce 22 týdnů.

Rodičovská dovolená

Rodičovská dovolená je nárokové pracovní volno. Přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci ode dne narození dítěte. Přísluší v rozsahu, o jaký rodiče požádají, maximálně do tří let věku dítěte. Zaměstnavatel nesmí čerpání rodičovské dovolené odmítnout. Po dobu čerpání rodičovské dovolené nesmí zaměstnavatel s určitými výjimkami dát rodiči výpověď.

Žádost o rodičovskou dovolenou

Od října 2023 je stanovena povinnost podat žádost písemně, a to alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, nebrání-li tomu vážné důvody na zaměstnancově straně (zaměstnavatel však při nedodržení předstihu nemůže zaměstnanci odepřít nástup na rodičovskou dovolenou v požadovaném termínu). Žádost musí obsahovat dobu trvání rodičovské dovolené. Zákon také nově výslovně stanoví, že ji lze podávat i opakovaně.

Příklad: Dne 20. srpna 2024 jsem nastoupila na mateřskou dovolenou. Dne 3. října 2024 se mi narodil syn Jan. Dne 3. března 2025 mi skončila mateřská dovolená. Ode dne 4. března 2025 do dne 10. března 2025 čerpám dovolenou. Žádám o čerpání rodičovské dovolené od 11. března 2025 do 3. října 2027. Žádost se podává alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, tj. v konkrétním případě nejpozději 9. února 2025.

Čerpání rodičovské dovolené oběma rodiči

V čerpání mateřské a rodičovské dovolené se rodiče vzájemně neomezují. Otec může čerpat rodičovskou dovolenou současně s mateřskou nebo rodičovskou dovolenou matky nebo se mohou s matkou v čerpání rodičovské dovolené podle potřeby střídat. Na rodičovský příspěvek má však nárok pouze jeden z rodičů.

Způsoby čerpání rodičovské dovolené

Rodiče mají tyto možnosti čerpání rodičovské dovolené:

• jako celek (do 3 let věku dítěte),
• jako celek kratší než tři roky,
• jako celek kratší než tři roky a potom postupně prodlužovat podle potřeby,
• přerušovaně (např. po roce RD přerušit, nastoupit do práce na několik měsíců a pak se opět vrátit na RD).

Úskalí návratu před třetím rokem věku dítěte je v tom, že matka již není nadále chráněna proti výpovědi, ačkoli pečuje o dítě do tří let věku. Je jako každý jiný zaměstnanec. Má-li zaměstnavatel zákonný důvod, může jí dát výpověď. V případě, že by zaměstnankyně chtěla opět nastoupit na rodičovskou dovolenou, může kdykoli znovu požádat o rodičovskou dovolenou, a to i v případě, že jí již byla výpověď doručena. V takovém případě se běh výpovědní doby pozastaví a zbytek výpovědní doby doběhne až po skončení rodičovské dovolené (pokud zaměstnankyně zaměstnavateli nesdělí, že na prodloužení pracovního poměru netrvá).

Zkrácení rodičovské dovolené ze strany rodiče

Rodič musí nově zaměstnavatele ve své písemné žádosti informovat o době trvání rodičovské dovolené. Maximem je čerpání do tří let věku dítěte. Pokud se rodič rozhodne ukončit rodičovskou dovolenou dříve, než původně požádal, může tak dle převažujícího právního názoru učinit pouze po dohodě se zaměstnavatelem, resp. s jeho souhlasem. Z tohoto důvodu, v případě že si nejste jisti délkou RD předem, lze doporučit žádat o kratší rodičovskou dovolenou a tu pak podle potřeby prodlužovat.

Pojištění po dobu mateřské a rodičovské dovolené

Pojistné na zdravotní pojištění hradí za osoby čerpající mateřskou a rodičovskou dovolenou stát, a to i v případě, kdy ji čerpají matka a otec současně.

Finanční zabezpečení na mateřské a rodičovské dovolené

Matce může vzniknout nárok na finanční podporu:

• peněžitá pomoc v mateřství jakožto dávka nemocenského pojištění,
• nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, a to v případě, že nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství, jakožto dávka nemocenského pojištění,
• rodičovský příspěvek po skončení peněžité pomoci v mateřství (resp. nemocenského v souvislosti s porodem); v případě, že nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství ani na nemocenské v souvislosti s porodem, pak na rodičovský příspěvek vzniká nárok od měsíce, ve kterém se dítě narodí.

Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek

Je třeba zdůraznit, že rodičovská dovolená podle zákoníku práce a rodičovský příspěvek (finanční podpora) podle zákona o státní sociální podpoře jsou dva samostatné a na sobě nezávislé právní instituty.

Příklad: Matka se vrátila po roce a půl rodičovské dovolené do zaměstnání. Dítě hlídá v době výkonu zaměstnání babička. Matka zvolila čerpání rodičovského příspěvku na tři roky. Matka může pobírat rodičovský příspěvek, protože splnila podmínky pro jeho pobírání, i když nečerpá rodičovskou dovolenou.

Příklad: Matka zvolila rodičovský příspěvek na dva roky. Po dvou letech zjistila, že dítě je často nemocné, a proto se rozhodla, že bude čerpat rodičovskou dovolenou do tří let věku dítěte. Matka po dovršení druhého roku věku dítěte nepobírá rodičovský příspěvek, ale čerpá rodičovskou dovolenou.

Ochrana pracovního poměru po dobu mateřské/rodičovské dovolené

Zákaz výpovědi ze strany zaměstnavatele

Zaměstnavatel nesmí dát výpověď rodičům, kteří jsou v tzv. ochranné době. To je mimo jiné v době, kdy je zaměstnankyně těhotná, rodič čerpá mateřskou nebo rodičovskou dovolenou či kdy otec čerpá otcovskou dovolenou.

Výpověď před počátkem ochranné doby

Byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby (např. zaměstnankyni před otěhotněním) tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává. Pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby. Zaměstnanec ovšem může sdělit zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.

Výjimky ze zákazu výpovědi

Zákaz výpovědi v ochranné době se nevztahuje na výpověď danou zaměstnanci:

1. Pro organizační změny - tj. z důvodu přemístění nebo rušení zaměstnavatele nebo jeho části. Pozor! Tento zákaz však platí v případě:
   • jestliže se zaměstnavatel přemísťuje v mezích místa (míst) výkonu práce, ve kterých má být práce podle pracovní smlouvy vykonávána,
   • zániku zaměstnavatele např. fúzí, tj. sloučením nebo splynutím s jiným zaměstnavatelem. V tomto případě přecházejí ze zákona závazky původního zaměstnavatele na nového zaměstnavatele.

   Z důvodu přemístění zaměstnavatele nelze pracovní poměr skončit s těhotnou zaměstnankyní, zaměstnankyní, která čerpá mateřskou dovolenou, otcem, který čerpá otcovskou dovolenou, nebo otcem, jenž čerpá rodičovskou dovolenou v době 22 týdnů od narození dítěte.

2. Z důvodu, pro který může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr (neplatí pro zaměstnankyni na mateřské dovolené, pro otce na otcovské dovolené nebo pro otce, který čerpá rodičovskou dovolenou v době 22 týdnů od narození dítěte).
3. Pro jiné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci (to neplatí pro těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpající mateřskou dovolenou, otce čerpajícího otcovskou dovolenou nebo pro rodiče čerpající rodičovskou dovolenou).
4. Z důvodu porušení povinnosti dočasně práceneschopného zaměstnance zvlášť hrubým způsobem (to neplatí pro těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpající mateřskou dovolenou, otce čerpajícího otcovskou dovolenou nebo pro rodiče čerpající rodičovskou dovolenou).

Pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby. O dobu těhotenství, mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené se neprodlužuje.

Neplacené volno

Po skončení rodičovské dovolené rodič může být v situaci, kdy nemůže nebo i nechce nastoupit zpět do zaměstnání. V takovém případě je možné požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy z důvodu péče o dítě. Rodiče obvykle žádají o neplacené volno do čtyř let věku dítěte nebo po kratší dobu, než dítě nastoupí do předškolního zařízení. Dalšími důvody jsou zdravotní důvody dítěte nebo i fakt, že matka či otec chce strávit více času se svým dítětem.

Příklad: Dítě se narodilo dne 12. 5. 2022, rodičovská dovolená končí dne 12. 5. 2025. Dítě nastupuje do mateřské školy 1. 9. 2025. Matka požádala o neplacené volno do 30. 9. 2025. Měsíc září chce věnovat adaptaci dítěte v mateřské škole.

Zaměstnavatel není povinen vyhovět žádosti o neplacené volno. Obvykle je čistě na ochotě zaměstnavatele, zda je poskytne, či nikoliv. Zaměstnavatel tedy může trvat na tom, aby zaměstnanec nastoupil po rodičovské dovolené do práce nebo aby ukončil pracovní poměr, pokud do práce nastoupit nemůže či nechce. Se skončením rodičovské dovolené končí zvýšená ochrana před výpovědí ze strany zaměstnavatele. Na rozdíl od mateřské, otcovské či rodičovské dovolené neplacené volno není tzv. ochrannou dobou. V praxi však zaměstnavatelé žádostem o neplacené volno vyhovují.

Dohoda o poskytnutí neplaceného volna

V případě, že dojde k dohodě, je vhodné zvolit písemnou formu této dohody. Takto jsou lépe chráněny obě dvě strany a v neposlední řadě jsou i písemně upraveny podmínky čerpání neplaceného volna. Samotná dohoda by měla obsahovat označení zaměstnankyně/zaměstnance i zaměstnavatele, dále by bylo vhodné uvést důvod a stanovit, odkdy dokdy bude neplacené volno trvat. Dohodu je potřeba podepsat a označit datem vyhotovení.

Neplacené volno a sociální zabezpečení

Po dobu čerpání neplaceného volna není možné čerpat nemocenské ani náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti. Rodičovský příspěvek můžete v celé výši vybrat i dříve, než do 4. narozenin dítěte. Během mateřské nebo rodičovské dovolené, ale i během doby pobírání peněžité pomoci v mateřství nebo rodičovského příspěvku za vás zdravotní pojištění hradí stát.

Každý je pak u své zdravotní pojišťovny veden v jedné ze čtyř kategorií: zaměstnanec, OSVČ, OBZP (osoby bez zdanitelných příjmů) nebo státní pojištěnec. Pokud by mělo dojít ke změně kategorie, a to např. právě z důvodu nástupu na mateřskou, je třeba s tím obeznámit zdravotní pojišťovnu. Jako OSVČ pak změnu musíte nahlásit sami stejně jako by tomu bylo např. u čerpání rodičovského příspěvku v případě OBZP.

Během mateřské nebo rodičovské dovolené za vás nikdo sociální pojištění nehradí - zaměstnavatel ani stát. V praxi mohou nastat situace, kdy příjemce rodičovského příspěvku vyčerpá celou dávku ještě předtím, než mu má skončit rodičovská dovolená, pro jejíž délku se dříve původně rozhodl. Děje se tak především tehdy, pokud měsíční částku čerpal ve zvýšené výši a splnil pro to příjmová kritéria.

Situace je rozdílná na základě toho, zda rodičovský příspěvek ještě čerpáte anebo zda už došlo k jeho vyčerpání. Pokud ještě rodičovský čerpáte (lze jej čerpat do 4 let věku dítěte), jste stále státním pojištěncem a zdravotní pojištění tedy nemusíte nijak řešit. Toho sice můžete požádat o neplacené volno do doby, než po dovyčerpání rodičovského příspěvku nastoupíte do zaměstnání, ale on vám nemusí vyhovět. Pokud výpověď ze zákonných důvodů dostanete, popř. se ji rozhodnete dát sami, nárok na dovyčerpání rodičovského příspěvku neztrácíte.

Po dočerpání dávky anebo ukončení rodičovské, byl-li příspěvek vyčerpán dříve, však bude vhodné nechat se zaevidovat na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Jestliže ovšem do práce nastoupit nechcete, můžete se u své zdravotní pojišťovny nechat zařadit do kategorie osob, které celodenně, osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do 7 let anebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Dítě by mohlo navštěvovat školku jen čtyři hodiny denně, školní družinu vůbec. Děti školou povinné by pak neměly být umístěny v zařízení s celoročním nebo týdenním pobytem.

Doba, kdy berete rodičovský příspěvek, není totéž co doba rodičovské dovolené. Většinou se sice více či méně překrývají, ale vůbec to nemusí platit vždycky.

Klidně můžete pobírat rodičovský příspěvek, a přitom rodičovskou dovolenou vůbec nečerpat. Nebo naopak: můžete být na rodičovské dovolené, přestože rodičovský příspěvek nedostáváte (třeba proto, že už jste celou částku vybrali).

Jasno v pojmech

Rodičovský příspěvek je dávka, která obvykle navazuje na peněžitou pomoc v mateřství (PPM). Stát ji vyplácí (vždycky jenom jednomu) rodiči malého dítěte, aby mu aspoň částečně nahradil výpadek příjmu v prvních letech rodičovství.

Oproti tomu rodičovská dovolená nesouvisí se státní dávkou (příspěvkem), ale jenom s prací. Zaměstnavatel ji povinně poskytuje své zaměstnankyni nebo zaměstnanci, pokud ho o to žádají v souvislosti s narozením dítěte a následnou péčí o něj. U matek navazuje rodičovská dovolená na mateřskou dovolenou (ta trvá 28 týdnů, respektive 37 týdnů při narození vícerčat, přičemž začíná osm až šest týdnů před očekávaným termínem porodu, který potvrdí lékař; nebo v den porodu, když se dítě narodí předčasně). Tatínek na mateřskou dovolenou nárok nemá; na rodičovskou dovolenou smí nastoupit hned, jak dítě přijde na svět.

Zatímco na rodičovský příspěvek má nárok vždycky jenom jeden z rodičů (můžou se ale v čerpání střídat), na rodičovské dovolené klidně můžou být oba naráz - když o to v práci požádají, šéf jim musí vyhovět.

Musí šéf souhlasit?

Rodičovská dovolená trvá nejdéle do tří let věku dítěte. Když z nějakého důvodu potřebujete (nebo prostě jen chcete) zůstat s dítětem doma ještě nějaký čas po jeho třetích narozeninách, existuje v zaměstnání jediné řešení: požádat šéfa o neplacené volno. Rodičovskou dovolenou prodloužit nejde.

Jakmile dítě dovrší věk tří let, může vás zaměstnavatel vyzvat, abyste nastoupili zpátky do práce, nebo abyste pracovní poměr ukončili. Když do práce na jeho výzvu nenastoupíte a budete mít neomluvenou absenci, hrozí, že vám dá kvůli porušení pracovních povinností výpověď. Tenhle strašák ale neplatí absolutně. Podle verdiktu Nejvyššího soudu z roku 2008 totiž musí zaměstnavatel zohlednit důvody, které vám brání se po rodičovské dovolené do práce vrátit.

Pokud odmítnete pracovat proto, že pro dítě nemůžete sehnat školku, nemáte hlídání ani jinou šanci zajistit řádnou péči o dítě, a zaměstnavatele o těchto důvodech vyrozumíte, není podle soudu pochybnost o tom, že do práce objektivně nemůžete. A zaměstnavatel tudíž podle Nejvyššího soudu vaší žádosti o neplacené volno vyhovět musí, pracovní poměr s vámi kvůli tomu rozvázat nemůže.

Úplně jiná je situace, když do práce nenastoupíte z vlastního rozhodnutí, vlastní vinou nebo z vlastní nedbalosti - tedy například když se ani nepokusíte školku shánět. Pak musíte počítat s tím, že vám zaměstnavatel může dát výpověď.

Jak to bude s odvody

V době, kdy máte neplacené volno, nedostáváte mzdu (plat) ani náhradu mzdy. Není tedy z čeho vypočíst daň z příjmů nebo sociální pojištění - z nulového výdělku je neplatíte.

Jinak je to se zdravotním pojištěním. To musí mít zaplacené každý nezávisle na tom, jestli a kolik vydělává. Výjimku mají pouze takzvaní státní pojištěnci. Když čerpáte po konci rodičovské dovolené neplacené volno, stát za vás bude zdravotní pojištění hradit v případě, že nemáte příjem ze zaměstnání ani ze samostatně výdělečné činnosti a „celodenně a řádně“ pečujete o jedno dítě ve věku do sedmi let nebo nejméně dvě děti ve věku do patnácti let.

Podmínka celodenního a řádného pečování znamená, že vaše dítě nesmí v jeslích, mateřské školce nebo obdobném předškolním zařízení trávit víc než čtyři hodiny denně. Jestli už pečujete o dítě školou povinné, nemělo by navštěvovat školní družinu. Podmínka celodenní a řádné péče se považuje za splněnou, jestliže je potomek mimo vaši péči jenom v době vyučování.

Státním pojištěncem pečujícím o dítě každopádně smí být vždycky jenom jeden z rodičů.

Když během neplaceného volna onemocníte, nemůžete počítat s náhradou mzdy, která se jinak vyplácí v prvních čtrnácti dnech nemoci, ani s nemocenskými dávkami od státu, které obvykle na náhradu mzdy navazují.

To samé platí pro ošetřovné. Když vám v době neplaceného volna onemocní dítě, dávku od státu nedostanete.

Neplacené volno a další mateřská

Dohodli jste se v práci, že po rodičovské dovolené si vezmete na nějaký čas ještě neplacené volno, a zároveň už pomýšlíte na dalšího potomka?

Vzhledem k tomu, že v době neplaceného volna váš pracovní poměr stále trvá, může vám u dalšího dítěte vzniknout nárok i na peněžitou pomoc v mateřství. V zákoně o nemocenském pojištění se píše, že když nastoupíte na mateřskou dovolenou (ta začíná nejdřív osm týdnů před očekávaným termínem porodu, který potvrdí lékař) za trvání původního zaměstnání u stejného zaměstnavatele, a to do čtyř let věku předchozího dítěte, nemůže se mateřská (PPM) počítat z nižšího vyměřovacího základu než u předešlého dítěte. Zjednodušeně řečeno to tedy znamená, že dostanete stejně vysokou mateřskou jako na první dítě.

Když ale na další mateřskou nastoupíte až po čtvrtých narozeninách předešlého potomka, bude se počítat z výdělků v posledních dvanácti měsících. A pokud jste tedy měli neplacené volno a byli bez příjmu, s dávkami peněžité podpory v mateřství počítat nemůžete. Smíte ale hned od narození dítěte začít čerpat rodičovský příspěvek.

Nastat může i situace, kdy se v zaměstnání na neplaceném volnu po skončení rodičovské nedohodnete a pracovní poměr vám skončí.

Co dělat, když ztratíte zaměstnání

Ke ztrátě zaměstnání může dojít z mnoha důvodů. Ať již se jedná o reorganizaci v podniku, nebo ukončení pracovního poměru na dobu určitou, můžete se registrovat jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce.

Tip: Pokud si nejste jisti, zda jste v minulosti lhůtu vždy dodrželi a zda nemáte dluhy na zdravotním pojištění nebo zda vám nechybějí některé doby sociálního pojištění, můžete si vyžádat přehled dob pojištění na kterékoli pobočce své zdravotní pojišťovny. Přehled dob sociálního pojištění, takzvaný Osobní Informativní List Důchodového Pojištění (OILDP), si můžete (osobně) vyžádat na kterékoli Okresní správě sociálního zabezpečení. Můžete také zaslat písemnou žádost na Ústředí ČSSZ, Křížová 25, 225 08 Praha 5.

Hrazení pojištění - doba evidence u úřadu práce se nezaměstnanému započítává jako doba (sociálního) pojištění pro nárok na starobní důchod, ne však celá.

Pozor! Zdravotní pojišťovnu je třeba informovat o tom, že jste takzvaní státní pojištěnci (plátcem pojištění je v době evidence u úřadu práce stát), a to nejlépe v době, kdy na úřad práce nastupujete (do osmi dnů).

Možnost čerpání prostředků určených na podporu zaměstnanosti - jedná se o takzvanou aktivní politiku zaměstnanosti, což jsou finanční prostředky poskytované firmám úřady práce. Nejedná se tedy o finanční prostředky, které vyplácí úřad práce nezaměstnaným osobám, peníze však mohou čerpat firmy za to, že vás zaměstnají.

Máte-li o rekvalifikaci zájem, jednejte se sociální pracovnicí úřadu práce, ke které docházíte na pravidelné konzultace. Není-li ochotna vám vyhovět, podejte svoji žádost písemně. Při volbě rekvalifikačního kurzu dbejte především na to, aby se absolvováním kurzu zvýšily vaše šance najít si zaměstnání. Zjistěte si dopředu, jaké budou požadavky pro výkon dané profese (může to být „jen“ dobrý zdravotní stav, ale také například výkon dané profese pod dohledem garanta a podobně, je tedy dobré vědět, zda jste schopni všechny podmínky splnit). Rekvalifikace se uskutečňuje na základě (písemné) dohody s úřadem práce.

Žádost o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání podávejte na úřadě práce v místě svého bydliště. Žijete-li jinde než v místě svého trvalého bydliště a dojíždění na úřad práce by pro vás bylo problematické, požádejte úřad práce o převedení do místa svého faktického bydliště (nemusíte měnit bydliště trvalé). Žádost podáte nejprve na úřadě práce v místě svého trvalého bydliště (přihlásíte se do evidence a hned podáte i žádost o převedení své složky do místa faktického bydliště), poté se přihlásíte v místě svého faktického bydliště a požádáte o zařazení do evidence.

Nejprve je třeba říci, že uchazečem o zaměstnání se nemůže stát člověk, který je osobou samostatně výdělečně činnou. Formuláře pro zdravotní pojišťovnu si pak vyžádejte přímo u své pojišťovny. Pokud tak nechcete nebo z nějakého důvodu nemůžete učinit, můžete se na úřad práce přesto přihlásit, avšak pouze jako zájemce o zaměstnání.

Podpora v nezaměstnanosti

U OSVČ se výše podpory vypočítává z vyměřovacího základu. Vyměřovací základ vypočítává Česká správa sociálního zabezpečení podle uhrazeného pojistného za poslední zúčtovaný kalendářní rok. Většina OSVČ uplatňuje odpovídající odpočty a snižuje svůj příjem zohledňováním nákladů (výdajů) vzniklých v souvislosti s podnikáním. Pojištění však často hradí jen v minimální výši a podpora v nezaměstnanosti pak bývá velmi nízká. S tím je však při podnikání třeba dopředu počítat.