Nařízení (EU) 2016/399, známé také jako Schengenský hraniční kodex, stanoví pravidla pro překračování vnějších hranic Evropské unie (EU) a neprovádění kontrol na vnitřních hranicích. Cílem tohoto nařízení je zajistit volný pohyb osob v schengenském prostoru a zároveň chránit bezpečnost a veřejný pořádek.
Toto nařízení bylo několikrát změněno, naposledy nařízením (EU) 2024/1717, jehož cílem je posílit odolnost schengenského prostoru vůči vážným hrozbám, jako jsou nedovolené přistěhovalectví, mimořádné události v oblasti veřejného zdraví a účelové využívání migrantů, a přizpůsobit se pravidlům.
Schengenský hraniční kodex, poprvé přijatý dne 15. března 2006 (nařízení (ES) č. 562/2006), platí od 13. října 2006. Dne 23.3.2016 bylo v Úředním věstníku EU řady L, č. 77, str. 1 an., publikováno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9.3.2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (kodifikované znění).
Klíčové body Schengenského hraničního kodexu
Kodex stanoví pravidla, která upravují:
- kontroly osob na vnějších hranicích;
- podmínky vstupu a
- podmínky dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic v schengenském prostoru (což je oblast bez hranic složená z 25 členských států EU a Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska) v případě závažné hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost.
Nařízením se nově stanovují pravidla, kterými se řídí opatření na ochranu hranic ve vztahu k osobám překračujícím vnější hranice členských států EU, stejně tak jako neprovádění opatření na ochranu hranic ve vztahu k osobám překračujícím vnitřní hranice mezi členskými státy EU. Nahrazuje totiž dosavadní právní úpravu prezentovanou nařízením EP a Rady č. Dosavadní nařízení totiž bylo již několikrát podstatně změněno.
Schengenský hraniční kodex stanoví pravidla, která se týkají všech osob překračujících vnější hranice schengenského prostoru. Kypr však ještě není plnohodnotnými členem schengenského prostoru, ale musí dodržovat pravidla týkající se kontrol na vnějších hranicích. Bulharsko a Rumunsko se k schengenskému prostoru připojily dne 31. března 2024, pokud jde o jejich vzdušné a námořní hranice, ačkoliv hraniční kontroly na pozemních hranicích těchto dvou zemí dále probíhají.
Vnější hranice
Při překročení vnějších hranic jsou státní příslušníci zemí mimo EU, kteří podle právních předpisů EU nemají svobodu pohybu, podrobeni důkladné kontrole v souladu s podmínkami vstupu do příslušné země, která zahrnuje systematické nahlížení do příslušných databází, jako je Schengenský informační systém (SIS), jakož i ověřování ve Vízovém informačním systému (VIS), pokud příslušná osoba podléhá vízové povinnosti.
V případě zamýšleného pobytu na území některé země schengenského prostoru po dobu nejdéle 90 dnů v jakémkoli období o délce 180 dní státní příslušníci zemí mimo EU:
- musí vlastnit platný cestovní doklad nebo vízum, je-li vyžadováno,
- musí odůvodnit účel a podmínky zamýšleného pobytu a doložit, že mají dostatek prostředků pro obživu,
- nesmí se na ně vztahovat záznam v systému SIS pro odepření vstupu a
- nesmí být považováni za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost, veřejné zdraví EU nebo mezinárodní vztahy členských států.
Vstup státnímu příslušníkovi třetí země (mimo schengenský prostor nebo EU), který podle právních předpisů EU nemá svobodu pohybu, lze odepřít pouze rozhodnutím příslušného vnitrostátního orgánu s uvedením přesných důvodů odepření a proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat.
Nařízení (ES) č. 1931/2006 stanoví režim malého pohraničního styku na vnějších pozemních hranicích EU a zavádí povolení pro malý pohraniční styk pro účely státních příslušníků sousedních zemí mimo EU, kteří mají bydliště v pohraniční oblasti.
Vnitřní hranice
V prostoru bez ochrany vnitřních hranic (tedy v schengenském prostoru s výjimkou Bulharska, Kypru a Rumunska) může jakákoli osoba bez ohledu na státní příslušnost překročit vnitřní hranice bez provedení hraniční kontroly. Nicméně vnitrostátní policejní orgány mají s výhradou konkrétních pravidel a omezení právo provádět policejní kontroly v pohraniční oblasti.
Země, které jsou součástí tohoto prostoru bez ochrany vnitřních hranic, musí odstranit všechny překážky bránící plynulému provozu na silničních přechodech na vnitřních hranicích, a zejména omezení rychlosti, jež se nezakládají výlučně na hlediscích bezpečnosti silničního provozu nebo technologiích sledování používaných k řešení hrozeb pro veřejnou bezpečnost nebo veřejný pořádek.
Dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic
Pozměňující nařízení (EU) 2024/1717 stanovuje podmínky pro znovuzavedení a prodloužení kontrol na vnitřních hranicích. V případě, že v oblasti bez ochrany hranic existuje závažná hrozba pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost v členském státě, může tento členský stát pouze jako krajní opatření ve výjimečných situacích znovu zavést hraniční kontroly. Tato závažná hrozba může být způsobena:
- teroristickými činy nebo hrozbami a hrozbami spojenými se závažnou organizovanou trestnou činností,
- rozsáhlými mimořádnými situacemi v oblasti veřejného zdraví,
- výjimečnou situací charakterizovanou náhlými rozsáhlými a neoprávněnými pohyby státních příslušníků zemí mimo EU mezi členskými státy, které vedou k podstatnému tlaku na celkové zdroje a kapacity připravených příslušných orgánů a které by mohly ohrozit celkové fungování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích, jak dokládají informační analýzy a všechny dostupné údaje, včetně informací z příslušných agentur EU, a
- rozsáhlými nebo velmi významnými mezinárodními událostmi.
Členské státy mají možnost rozšířit kontroly na vnitřních hranicích na základě bezpečnostních rizik nebo migračních toků na dobu šesti měsíců. Mohou obnovit znovuzavedení po dobu od šesti měsíců až po nejvýše dva roky. Každé znovuzavedení musí oznámit a vysvětlit nezbytnost a přiměřenost rozhodnutí o znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích. Pokud má znovuzavedení trvat dvanáct měsíců, musí Evropská komise vydat stanovisko týkající se toho, zda jsou tato opatření přiměřená a nezbytná. V případě významné mimořádné situace, která souvisí se závažným přetrvávajícím rizikem, mohou členské státy výjimečně obnovit znovuzavedení ochrany hranic nad toto období dvou let, přičemž může být prodlouženo nejvýše dvakrát o šest měsíců.
Pokud Komise zjistí, že v oblasti veřejného zdraví došlo k rozsáhlé mimořádné situaci, která ovlivňuje více členských států a představuje vážné riziko pro celkové fungování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích, může navrhnout, aby Rada Evropské unie přijala prováděcí rozhodnutí, kterým schválí znovuzavedení ochrany vnitřních hranic členskými státy, včetně vhodných zmírňujících opatření, jež mají být přijata na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU, pokud dostupná opatření (v článcích 21a a 23 nařízení (EU) 2024/1717) nejsou k řešení rozsáhlých mimořádných situací v oblasti veřejného zdraví dostatečná.
Pokud Komise zjistí, že existují výjimečné okolnosti, které v důsledku přetrvávajících závažných nedostatků v ochraně vnějších hranic ohrožují celkové fungování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích a které představují závažnou hrozbu pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost, může navrhnout, aby Rada přijala doporučení, aby jeden nebo více členských států obnovily hraniční kontroly na celých svých vnitřních hranicích nebo v jejich konkrétních úsecích.
Schengenský hodnotící mechanismus
Provádění nařízení (EU) 2016/399 ze strany každého členského státu se přezkoumává přinejmenším každých pět let prostřednictvím hodnotícího mechanismu v souladu s pravidly stanovenými v nařízení (EU) 2022/922 (viz shrnutí).
Systematické kontroly podle příslušných databází na vnějších hranicích
Od dubna 2017 je třeba na vnějších hranicích schengenského prostoru kromě stávajících kontrol již prováděných u státních příslušníků ze zemí mimo EU provádět systematické kontroly občanů EU / EHP (Evropského hospodářského prostoru) / Švýcarska s nahlédnutím do příslušných databází.
Tato pravidla byla zavedena v reakci na teroristické útoky, které v nedávných letech zasáhly různé členské státy, a měla by zejména pomoci při řešení hrozeb ze strany teroristických bojovníků narozených v EU odcházejících do zahraničí nebo vracejících se ze zahraničí. Kontroly se provádějí jak při vstupu, tak při výstupu přes vnější hranice. Při kontrolách se nahlíží do databází, jako je SIS a databáze Interpolu odcizených a ztracených cestovních dokladů.
Systém vstupu/výstupu
Nařízení (EU) 2016/399 zohledňuje přijetí nařízení (EU) 2017/2226, kterým byl vytvořen centralizovaný systém pro registraci údajů o vstupu a výstupu (Systém vstupu/výstupu - EES) s ohledem na státní příslušníky zemí mimo EU přicházejících za účelem krátkodobého pobytu, jakmile tento systém začne platit. Současné opatřování cestovních dokladů otiskem razítka při vstupu a výstupu bude nahrazeno elektronickým zaznamenáváním vstupu a výstupu přímo v systému EES. Integrováno bylo používání systémů automatizované hraniční kontroly pro osoby podléhající registraci v EES. Schengenské země také mohou zřídit vnitrostátní programy pro usnadnění postupů, aby mohli státní příslušníci zemí mimo EU, kteří prošli předběžným posouzením, požívat při vstupu výjimky z některých prvků hraničních kontrol. Tato nová pravidla se začnou používat až od data, kdy v platnost vstoupí systém EES.
Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva již zodpovídá za provoz tří systémů informačních technologií EU nezbytných pro ochranu schengenského prostoru a správu hranic. Jedná se o:
- Eurodac (azylová daktyloskopická databáze EU, která umožňuje porovnávání otisků prstů),
- SIS a
- Vízový informační systém.
Podle nařízení (EU) 2017/2226 je dodatečným úkolem agentury rozvíjet systém EES a zajišťovat jeho dobré řízení.
Platnost nařízení
Nařízení (EU) 2016/399 se používá ode dne 12. dubna 2016. Kodifikuje a nahrazuje nařízení (ES) č. 562/2006 (a jeho následné změny).
| Datum | Událost |
|---|---|
| 15. března 2006 | První přijetí Schengenského hraničního kodexu (nařízení (ES) č. 562/2006) |
| 13. října 2006 | Vstup prvního Schengenského hraničního kodexu v platnost |
| 9. března 2016 | Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 (kodifikované znění) |
| 12. dubna 2016 | Používání nařízení (EU) 2016/399 |
| 31. března 2024 | Připojení Bulharska a Rumunska k schengenskému prostoru (vzdušné a námořní hranice) |
Zanechat komentář