Přestože na Ukrajině zuří válka, statisíce Rusů si vybírají z oblíbených prázdninových destinací, kde by mohli strávit letní dovolenou. Jiní hledají dokonce bezpečné útočiště, kde by přečkali celý konflikt. Protiruské sankce, slabý rubl a zákazy vydávání víz Rusům zajistily, že ruští turisté mohou své peníze utrácet jen v několika málo destinacích.
Zatímco slabší rubl a narůstající ekonomické potíže znamenají, že mnoho běžných rodin bude trávit teplé měsíce na chalupě nebo na dovolené v Rusku, ti, kteří mají dostatek peněz na cestování, odlétají na slunná místa v Evropě a v Asii. Finančně zajímavé příjmy od statisíců turistů z mnohde vyděděného státu ale mohou způsobit obtíže v dovolenkových rájích.
Jak často říkají líní autoři cestopisů, Turecko je zemí, která se rozkládá mezi Východem a Západem. Ankara v důsledku toho zaznamenala příliv tolik potřebných deviz, protože Rusové se snaží přesouvat svá aktiva do zahraničí. Je také jednou z mála evropských destinací, která nezakázala letecké spojení s Ruskem. Turecko je navíc jednou z mála destinací, kam mohou letos v létě ruští turisté vyrazit. V zájmu Turecka je nepřijít o významný zdroj příjmů, které v zemi ruští turisté před pandemií zanechali.
Zároveň je v zájmu Ruska udržet své občany ve zdání normálnosti a umožnění letní dovolené v Turecku je jedním z důležitých dílků skládačky kremelských špiček jak udržet tamní společnost v klidu i přes ztrátu sebeklamu o neporazitelnosti ruské armády na Ukrajině.
Turecko zažívá dramatickou sezonu. Ekonomikou, která patřila ještě před pandemií mezi hlavní černé koně v sousedství Evropské unie, letos smýkají rozporuplné impulzy. Na straně druhé se ale stalo Turecko vítězem letní turistické sezony, když tam zamířilo obrovské množství turistů včetně těch ruských, kterým se jinam nyní cestuje těžko.
Čeští turisté se ovšem musí připravit na to, že se v Turecku letos v létě zřejmě opět setkají v letoviscích s turisty z Ruska. Ti totiž tvořili v roce 2019 nejpočetnější zahraniční návštěvníky - do Turecka jich tehdy přicestovalo na 7 miliónů. Ruští turisté byli pro Turky početnější skupinou než druzí Němci (5 miliónů), Bulhaři (2,7 miliónů) a Britové (2,5 miliónů). Na sedmém místě byli turisté z Ukrajiny s 1,5 milióny turistů.
Před pandemií jich v roce 2019 tuto zemi navštívilo hned 51 miliónů, což zemi katapultovalo na šestou nejpopulárnější destinaci na světě. Přijatelné ceny, kvalitní služby a moře teplé šest měsíců v roce. Tak lákají cestovní kanceláře klienty do Turecka. Navíc turecká lira v posledních měsících hodně ztratila na hodnotě, zatímco ještě v roce 2017 stála 7 českých korun, aktuálně stojí jen 1,46 české koruny.
Ovšem dřívější příznivé ceny za zpáteční letenky mezi Ruskem a Tureckem jsou již dávno minulostí. Ceny letenek naopak po vypuknutí konfliktu vystřelily do závratných výšin. V jednu chvíli platili ruští cestující dokonce za zpáteční let i v přepočtu 1600 euro, přestože tyto lety většinou využili k emigraci ze země mnohdy jen jako jednosměrné.
Turecko je totiž jednou z mála zemí, která po celou dobu konfliktu na Ukrajině s Ruskem nepřerušila letecký provoz a přijímá i nadále letadla ruských společností. Těm v jednu chvíli ruské orgány zakázaly lety mimo Rusko a Bělorusko. Zejména jakmile nabyly ruské společnosti čerstvé zkušenosti se zabavením pronajatých, ale majitelům nevrácených letadel. K těmto zabavením došlo i na půdě Turecka. Ovšem nyní i ruské společnosti do Turecka opět létají. Avšak dávají si velký pozor jakými letadly.
Aeroflot nabízí například lety z Moskvy do Antalye buď jako přímé lety dálkovým letadlem Airbus A330, nebo levnější lety s přestupem v Soči, kde je na segment do Turecka použit Suchoj Su-100. Letecké úřady obou zemí jednaly, aby zajistily dostatek sedačkové kapacity pro letní měsíce. Rusové požadovali od Turecka záruku, že ruská letadla nebudou i nadále zadržována nebo rovnou zabavována. Ovšem turecká vláda nechce být do těchto sporů zatažena a tak odmítla podobné garance dát.
Tento postoj se Turkům evidentně vyplatil, neboť Rusové kvůli vidině dovolené u teplého moře souhlasili s dočasným zrušením parity, která dosud znamenala, že obě země mohly provozovat stejný počet letů. Ruské letecké společnosti mají totiž příliš málo letadel způsobilých pro lety do Turecka. Na druhé straně nebývalý zájem turistů a nové obchodní šance, které prezident Erdogan zkouší vytěžit z krize kolem války na Ukrajině.
Turecko letos láká cizince díky oslabující liře coby levná země, rekordní inflace ale rozdíl v cenách částečně smazává. Ve složité situaci se pokoušejí zorientovat čeští vývozci, pro něž je Turecko stále šestým nejdůležitějším cílem mimo EU. Loni vzrostl český export do Turecka zhruba o pět procent. Zato turecký dovoz do ČR se zvedl meziročně dokonce o víc než 32 procent. Tento nepoměr ve vzájemné obchodní výměně se dál prohlubuje i letos.
Aktuální oslabování liry totiž přeje spíš tureckým vývozům, naopak české podniky jsou se svým zbožím rázem na tamějším trhu dražší a dražší. Lira loni oslabila vůči dolar o víc než 40 procent a letos ztratila další čtvrtinu své hodnoty.
„Má i nadále oslabovat. Díky tomu je turecká produkce více konkurenceschopná při vývozu, určitě pokud jde o cenu. To se projevuje ve zvýšeném zájmu o jejich zboží v zahraničí. Určitou roli v tom hraje i globální krize v nedostatku určitých komodit,“ uvádí Michal Nedělka, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Istanbulu.
„Kvůli pokračujícímu oslabování liry se tureckým obchodníkům nadále prodražuje dovoz zahraničního zboží, což do jisté míry ovlivňuje jejich zájem o zahraniční produkci. Tlak na cenu je tak enormní. Poměry na vnitřním tureckém trhu současně bezprecedentně zamíchala pádivá inflace, kterou se nedaří zbrzdit. „Podle údajů turecké centrální banky je aktuální míra inflace 80 procent. Podle nezávislých analytiků však může dosahovat až dvojnásobné výše,“ vysvětluje Michal Nedělka.
Tím spíš všechny odborníky šokoval krok, k němuž minulý týden přistoupila turecká centrální banka. Ta totiž při takto dramatické inflaci nejen že nezvyšuje úrokové sazby, ale ve čtvrtek dokonce základní sazbu o procentní bod snížila. Tím centrální banka „korunovala“ neblahý přístup, který v posledních měsících tureckou inflaci pomáhal roztáčet. Prezident Recep Tayyip Erdogan totiž prosazuje zcela v rozporu se standardními ekonomickými přístupy teorii, že hospodářství nyní potřebuje nízké sazby a na centrální banku v tomto směru dlouhodobě vyvíjí tlak. Závratnou inflaci přitom nezohledňuje.
Jestliže inflace a kurz liry dobré zprávy Turecku nenabízejí, určitou vzpruhu přinesla skomírající ekonomice letošní turistická sezona. Ta je výborná. Ve druhém čtvrtletí zaznamenala země v meziročním srovnání růst příjmů z cestovního ruchu o 190 procent na víc než 8,7 miliard dolarů. Tureckým destinacím pomohlo hned několik okolností. Především je to právě ono razantní oslabení liry. Pro zahraniční návštěvníky se díky němu stalo Turecko ještě levnější zemí než dříve. Každopádně mezi Evropany se letos Turecko zařadilo mezi čtyři nejžádanější cíle pro letní dovolenou.
Jestliže cizince levná lira do země láká, místním lidem naopak plány na léto zhatila. „Domácí turisté nedokážou nést náklady na dovolenou kvůli ostře rostoucím cenám dopravy a dalších výloh,“ uvedl pro agenturu Reuters manažer hotelu Fi Light Solto Boutique Beach Hotel v pobřežním letovisku Selimiye. Jeho slova potvrdil marketingový expert Ozge Ozkan.
Přímořským tureckým letoviskům samozřejmě pomohl hlad turistů po dovolené u moře po dvouleté pandemické izolaci. Turecko ale zároveň přijalo velké množství ruských turistů, kteří tam mohou na rozdíl od Evropské unie přijet bez větších dopravních nebo administrativních překážek. Ruští turisté mohou do Turecka cestovat bez omezení.
Vedle běžných turistů země navíc přitahuje i hosty hledající zdravotnickou nebo kosmetickou péči. Michal Nedělka potvrzuje, že letošní turistické žně jsou pro Turecko v těžké době důležitou pomocí. „Určitě se jedná o velmi vítaný a potřebný příspěvek a příliv zahraniční měny do ekonomiky. Po chudších covidových letech je to vlastně první plně uvolněná sezóna bez restrikcí. Pro tureckou ekonomiku jsou aktuálně přínosem především bohatí turisté ze Středního východu a Ruska. Turecko vůči ruským občanům neuplatňuje žádné sankce, a je tak pro ně v podstatě nejbližší dostupnou zahraniční destinací.
Konflikt na Ukrajině a následné sankce proti Rusku nepřímo nahrály Turecku nejen v oblasti cestovního ruchu. Země půlměsíce nyní těží jak ze své geografické poloze při Černém moři a tamějších klíčových průplavech, tak z klíčové role, kterou hraje jako neutrální prostředník při jednání mezi oběma znepřátelenými stranami. Prezident Erdogan mezi nimi zatím zdatně manévruje a těží z toho politický a potažmo i obchodní kapitál.
Erdogan se ale zároveň chopil příležitosti, aby se na uvolněném obchodním prostoru v Rusku mohl začít šířit vliv Turecka. Na začátku srpna se při jednání v Soči dohodl s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na zvyšování obchodu mezi oběma zeměmi až k hranici 100 miliard ročně. V návaznosti na jednání v Soči se také pět tureckých bank připojilo k ruskému platebnímu systému Mir. Je pravděpodobné, že se bude Erdogan snažit ze situace kolem konfliktu na Ukrajině vytěžit i nadále maximum a zisky řádně vyzdvihnout před svým domácím publikem. Jeho popularita totiž kvůli velkým problémům s inflací a chudnutí obyvatel rychle klesá.
Turecko se v posledních dvou letech stalo významnou tranzitní zemí pro ruské migranty. Ukazují to oficiální statistiky o pohybu obyvatel, na která upozornila turecká média. V minulých letech patřili mezi nejpočetnější skupiny, které přicházely do Turecka, Syřané, Afghánci či Íránci. Statistiky však výrazně proměnila válka na Ukrajině, která začal v únoru 2022. Do čela migračních statistik se dostali Rusové. V roce 2022 se jich v Turecku usadilo skoro 100.000, čtvrtina ze všech cizinců, kteří v Turecku ten rok začali žít. Rusové poměrně často také Turecko opouštějí. V roce 2022 se jich ze země vystěhovalo na 12.000, v loňském roce to bylo 72.000.
Na rozdíl od řady dalších zemí v Severoatlantické alianci a Evropské unii Turecko neuvalilo na Rusku po zahájení války na Ukrajině žádné sankce. Ty přitom stěžují cestování Rusů do většiny evropských států. Do Turecka však Rusové mohou přicestovat i bez víza.
Zanechat komentář