Rodičovská dovolená v České republice: Nárok na dovolenou a podmínky

Rodičovská dovolená je pracovní volno, které je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni (nebo zaměstnanci) na jejich žádost. Rodičovská dovolená se týká pouze zaměstnanců. Zaměstnanci i OSVČ mají během péče o malé dítě nárok na finanční podporu - rodičovský příspěvek.

Rodičovská dovolená se dle zákoníku práce č. 262/2006 Sb. § 196 poskytuje zaměstnankyni (zaměstnanci) po dobu, na jakou zaměstnavatele zažádají, maximálně však do 3 let věku dítěte. Rodičovská dovolená přísluší po skončení mateřské dovolené (případně si před nástupem na rodičovskou dovolenou může vybrat nevyčerpanou řádnou dovolenou). V případě, že nevznikl nárok na mateřskou, je možné nastoupit na rodičovskou ode dne narození dítěte.

Délka rodičovské dovolené se nemusí krýt s délkou pobírání rodičovského příspěvku (sociální dávka). Je třeba si uvědomit, že rodičovská dovolená podle zákoníku práce a rodičovský příspěvek (finanční podpora) podle zákona o státní sociální podpoře jsou dva samostatné a na sobě nezávislé instituty.

Konkrétní forma žádosti o rodičovskou dovolenou není stanovena, ale osvědčila se žádost písemná. Žádost musí obsahovat dobu trvání rodičovské dovolené. Můžete požádat o to, že ji hodláte čerpat v plném rozsahu, tj. do tří let věku dítěte, nebo přerušovaně (např. po roce RD přerušit, nastoupit do práce na několik měsíců a pak se opět vrátit na RD). Pokud si nejste jisti, kdy přesně se budete chtít do zaměstnání vrátit, lze obecně doporučit žádat o kratší rodičovskou dovolenou a tu pak podle potřeby prodlužovat.

Rodičovský příspěvek se nevyplácí najednou, ale postupně, po měsících. Na Kalkulačce rodičovského příspěvku si můžete spočítat možnou výši vašeho měsíčního příspěvku v závislosti na délce jeho pobírání. Všichni mohou čerpat až 13.000 Kč měsíčně (od července 2025 je to až 15.000 Kč měsíčně), resp. 19.500 Kč u vícerčat (od července je to 22.500 Kč měsíčně). Při vyšších předchozích výdělcích je možné zvolit i "rychlejší" čerpání příspěvku.

V čerpání mateřské a rodičovské dovolené se rodiče vzájemně neomezují. Otec může například čerpat rodičovskou dovolenou současně s mateřskou dovolenou matky nebo se mohou s matkou v čerpání rodičovské dovolené podle potřeby střídat.

Příklady z praxe

Příklad 1: Matka zvolila čerpání rodičovského příspěvku na tři roky. Jelikož jí ale dítě ráda pohlídá babička, do zaměstnání se chce vrátit už po dvou letech rodičovské dovolené. Matka bude po návratu do zaměstnání mimo výplaty pobírat i rodičovský příspěvek, protože splnila podmínky pro jeho pobírání (celodenní péče o dítě zajištěna babičkou), i když už nečerpá rodičovskou dovolenou.

Příklad 2: Matka zvolila čerpání rodičovského příspěvku na dva roky. Protože je ale její dítě často nemocné, rozhodla se, že bude čerpat rodičovskou dovolenou do tří let věku dítěte. Po dovršení druhého roku věku dítěte nebude matka pobírat rodičovský příspěvek, ale bude čerpat rodičovskou dovolenou.

Pokud chce rodič zůstat s dítětem déle než do třetích narozenin, může požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy z důvodu péče o dítě (zaměstnavatel však žádosti není povinen vyhovět).

Příjem rodiče pro nárok na výplatu rodičovského příspěvku není sledován. To znamená, že pokud jste na rodičovské dovolené a pobíráte rodičovský příspěvek, můžete si k tomu dle platných zákonů přivydělávat bez omezení.

Pokud se rozhodnete vrátit se do práce, byť jen na zkrácený úvazek, je třeba si uvědomit, že návrat k zaměstnavateli na původní pracovní smlouvu znamená ukončení (nebo přerušení) rodičovské dovolené - ne však nutně konec pobírání rodičovského příspěvku. Pozor ale na konec ochranné doby a tedy možnost výpovědi ze strany zaměstnavatele.

Pokud si chcete krátkodobě nebo nárazově přivydělat a nechcete tím ohrozit svou rodičovskou dovolenou, můžete se zaměstnavatelem (stávajícím nebo jiným) uzavřít dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Pozor ale dejte na to, kolik si na DPP nebo DPČ vyděláte.

Aktuálně: Schválením takzvané Flexinovely zákoníku práce od 1. práce jako mají v pracovní smlouvě. rodičovské dále vykonávat účetní činnost formou DPP. uzavřít u svého zaměstnavatele dohodu pouze na jiný typ práce.

Výkon samostatně výdělečné činnosti při souběžném pobírání rodičovského příspěvku je možný a dokonce z pohledu placení zdravotního a sociálního pojištění výhodný. Pokud je OSVČ poživatelem rodičovského příspěvku, jedná se o osobu vykonávající vedlejší samostanou výdělečnou činnost a povinné pojistné se platí ze skutečně dosaženého hrubého zisku.

Po dobu mateřské a rodičovské dovolené - maximálně tedy do tří let věku dítěte - jsou zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou pod ochranou a nemohou dostat (až na vyjímky, jako organizační důvody, hrubé porušení pracovní povinnosti, odsouzení k odnětí svobody) od zaměstnavatele výpověď. Pokud pracujete na smlouvu na dobu určitou, platí ochrana pouze do konce smlouvy. Během těhotenství, mateřské a rodičovské dovolené nemůžete dostat výpověď pro nadbytečnost.

O délce mateřské a rodičovské dovolené rozhodují rodiče sami a až do tří let věku dítěte jim zaměstnavatel musí vyhovět. O návratu do zaměstnání se se zaměstnavatelem můžete dohodnout předem. Ovšem, pokud nahlásíte kratší rodičovskou dovolenou a později se rozhodnete, že chcete nebo potřebujete zůstat s dítětem doma déle, musí vám zaměstnavatel vyhovět.

Složitější se zdá situace, kdy se rozhodnete vrátit do zaměstnání dříve, než jste zaměstnavateli původně oznámili. Existují dva právní výklady - jeden říká, že dřívější návrat je možný jen se souhlasem zaměstnavatele ( z důvodu přijatého zástupu) , druhý, že zaměstnavatel musí vyhovět i v tomto případě.

Pokud se vám narodí další dítě a na rodičovskou dovolenou naváže další mateřská dovolená, zaměstnavatel vám musí držet místo až do tří let dalšího potomka. Pokud dostanete výpověď z organizačních důvodů, máte nárok na odstupné, které se rovná jedné až třem průměrným mzdám.

Jestliže budete chtít zůstat s dítětem doma i po jeho třetích narozeninách, můžete se se zaměstnavatelem domluvit na čerpání neplaceného volna - ten s tím ale nemusí souhlasit a může vám dát výpověď.

Pokud se vracíte do zaměstnání do dvou let dítěte, pak vám musí zaměstnavatel umožnit návrat na tutéž pozici/práci, jakou jste vykonávala předtím (platí od 1. Pokud se vracíte do zaměstnání v období po 2. a do 3. sjednanému pracovnímu zařazení a nemusí jít o stejné místo nebo pracoviště (platí od 1. dovolené otce dítěte).

Za dny rodičovské dovolené se dovolená krátí! dovolená bude podléhat zákonnému krácení. Souběžné pobírání rodičovského příspěvku a čerpání dovolené se nevylučuje. Pojistné na zdravotní pojištění hradí za osoby čerpající rodičovskou (a mateřskou) dovolenou stát, a to i v případě, kdy ji čerpají matka a otec současně.

Rodičovskou dovolenou definuje § 196 Zákoníku práce č. rodič zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou v době, kdy je výdělečně činný nebo studuje. měsíci.

Otázky a odpovědi k rodičovské dovolené

Jaký je rozdíl mezi rodičovskou dovolenou a rodičovkým příspěvkem?

Rozdíl je velký. Rodičovská dovolená je pracovní volno, které je zaměstnavatel povinnen poskytnout zaměstnankyni (či zaměstnanci) na dobu, o kterou požádá, maximálně však do 3 let věku dítěte. Rodičovský příspěvek je státní sociální dávka, která nahrazuje rodiči ušlý příjem po dobu péče o dítě a může být pobírán až do 4 let dítěte.

Jak se žádá o rodičovskou dovolenou?

Žádná konkrétní forma či formulář žádosti o rodičovskou dovolenou není stanoven, ale obvykle se zasílá zaměstnavateli písemná žádost se specifikací předpokládané délky dovolené. Žádost se posílá před nástupem na rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená obvykle přímo navazuje na mateřskou dovolenou nebo na ni rodič nastoupí po vyčerpání dnů řádné dovolené.

Dovolená - jak na výpočet, pravidla čerpání

Poměrná část dovolené za kalendářní rok

Pokud rodič (zaměstnanec) v pracovním poměru k témuž zaměstnavateli v kalendářním roce neodpracoval 52 týdnů a nevznikl mu tak nárok na celou dovolenou za kalendářní rok, je nezbytné vypočítat nárok na dovolenou jinak. Podmínkou je, aby vykonal práci alespoň v rozsahu 4 týdnů v daném roce. Vypočítá se pak poměrná část dovolené, která činí za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu v příslušném kalendářním roce jednu dvaapadesátinu týdenní pracovní doby vynásobenou výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo. Právo na dovolenou je tak ve výsledku vyjádřeno v hodinách.

Vliv překážek v práci na dovolenou

Pro posouzení rozsahu odpracované doby je nutné vzít v úvahu překážky v práci, které se v daném období vyskytly. Překážkami v práci rozumíme situace, ve kterých zaměstnanec či zaměstnankyně nemůže vykonávat práci, ale nejedná se o neomluvenou absenci (zameškanou směnu). Některé z nich se v neomezeném rozsahu považují za výkon práce a nárok na dovolenou během nich vzniká, u jiných existují určité podmínky a limity.

V následujících situacích se tedy nevyžaduje skutečný výkon práce, ovšem platí, že nelimitované překážky nebo jejich součet spolu se skutečně odpracovanou dobou musí trvat alespoň 4 týdny v kalendářním roce.

A) Nelimitované překážky - započítávají se v celém rozsahu:

• dočasná pracovní neschopnost vzniklá v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
• mateřská dovolená a rodičovská dovolená příslušející zaměstnanci do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
• důležité osobní překážky v práci uvedené v nař. vl. č. 590/2006 Sb. (tj. vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, účast zaměstnance na svatbě, pohřbu rodinného příslušníka, doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení atd.),
• doba ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti a doba péče o dítě mladší než 10 let podle § 191 ZP nebo dlouhodobé péče podle § 191a ZP - viz § 348 odst. 1 písm. a) ZP,
• další překážky v práci na straně zaměstnance upravené v právních předpisech; jedná se například o překážky v práci z důvodu obecného zájmu (výkon veřejné funkce, výkon občanské povinnosti, jiné úkony v obecném zájmu - např. dárcovství krve, pracovní volno související s brannou povinností (§ 204 zákoníku práce), školení, jiné formy přípravy nebo studia (§ 205 zákoníku práce), překážky na straně zaměstnavatele - § 207 až § 209 zákoníku práce, např. prostoj, přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,
• doby uvedené v § 348 odst. 1 zákoníku práce, například dovolená nebo náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek.

Příklad:

„Josef odpracoval na zkrácený úvazek 30 hodin týdně 6 týdnů, následně čerpal 1 týden dovolené převedený z předchozího kalendářního roku, odpracoval 8 týdnů, 2 týdny strávil v pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu a pracoval až do konce roku. Roční výměra dovolené u zaměstnavatele je 5 týdnů.“

B) Limitované překážky v práci jako výkon práce pro účely dovolené

Některé překážky v práci se pak do odpracované doby počítají jen částečně - maximálně do výše 20násobku týdenní pracovní doby a za podmínky, že kromě nich trvalo v daném roce alespoň 12 týdnů výkonu práce a/nebo nelimitovaných překážek. Jde o tyto překážky v práci:

• dočasná pracovní neschopnost, s výjimkou pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
• karanténa nařízená podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
• rodičovská dovolená, s výjimkou doby, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
• jiné důležité osobní překážky v práci podle § 199 odst. 1 zákoníku práce. Jedná se o překážky v práci sjednané v kolektivní nebo jiné smlouvě nebo stanovené ve vnitřním předpisu (např. sick days, doprovod dítěte první školní den), které nejsou upraveny v právních předpisech.

Dovolená se zaokrouhluje na celé hodiny vždy nahoru. Při výpočtu se nepřihlíží k hodinám nad celé násobky stanovené týdenní pracovní doby - vždy se počítá jen celý odpracovaný týden, typicky 40 hodin. Při výpočtu může docházet k odchylkám.

Pravidla pro čerpání dovolené

Čerpání dovolené se řídí řadou zákonných pravidel, z nichž vybíráme následující:

• Dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace nebo rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance - zaměstnavatel tedy nemá povinnost žádosti zaměstnance vyhovět. Alespoň jedna část dovolené by měla být čerpána jako minimálně 2 týdny vcelku, je ale možné se dohodnout jinak.
• Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době - dohoda může být i konkludentní, tedy že zaměstnanec kratší dobu oznámení pouze akceptuje. S přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance lze na základě jeho písemné žádosti část dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje určité zákonné roční minimum, převést do následujícího kalendářního roku.
• Nemůže-li být dovolená vyčerpána do konce příslušného kalendářního roku nebo byla-li její část převedena na základě písemné žádosti zaměstnance do následujícího kalendářního roku, je zaměstnavatel povinen určit ji zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku. Není-li čerpání dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení.
• Nemůže-li být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské či rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci.
• Čerpání dovolené může zaměstnavatel zaměstnanci s jeho souhlasem výjimečně určit v rozsahu kratším, než činí délka směny, nejméně však v délce její jedné poloviny (tzv. půlden dovolené, typicky 4 hodiny), nejde‑li o zbývající část nevyčerpané dovolené, která je kratší než polovina směny.
• Zaměstnavatel může dovolenou krátit jen za neomluveně zameškanou směnu, a to o počet neomluveně zameškaných hodin; neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn lze sčítat.
• Proplacení nevyčerpané dovolené je možné jen v souvislosti se skončením pracovního poměru.

Pravidla pro čerpání dovolené v souvislosti s čerpáním mateřské/rodičovské dovolené

Požádá‑li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět.

Zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, po kterou je rodič na mateřské nebo rodičovské dovolené. Nástupem na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou se dovolená přerušuje.

Žádost o dovolenou po skončení mateřské dovolené

Nárok na dovolenou vzniká u každé mateřské dovolené, tj. i při čerpání mateřské dovolené u dalšího dítěte. V případě, že matka o dovolenou včas nepožádá, zaměstnavatel není povinen pozdější žádosti vyhovět, ale její nárok na dovolenou tím nezaniká. Souběh rodičovského příspěvku a čerpání dovolené (resp. pobírání náhrady mzdy za dovolenou) se nevylučuje.

Žádost o dovolenou je doporučeno podat písemně, aby se předešlo případným budoucím sporům o jejím podání. Žádost je nutné podat před nástupem na dovolenou.

Vzor žádosti o dovolenou

Vzor: Dne 16. 10. 2024 jsem nastoupila na mateřskou dovolenou. Dne 22. 11. 2024 se mi narodil syn Jan. Dne 30. 4. 2025 mi skončila mateřská dovolená. Mateřská dovolená se považuje z pohledu nároku na dovolenou za výkon práce. Žádám o čerpání dovolené za rok 2024 a 2025 tak, aby bezprostředně navazovala na mateřskou dovolenou. Po dočerpání celé dovolené, na kterou mi v roce 2024a 2025 vznikl nárok, žádám o čerpání rodičovské dovolené, a to do 2 let věku mého syna. Souběh rodičovského příspěvku a čerpání dovolené (resp. pobírání náhrady mzdy za dovolenou) se nevylučuje.

Co se týče délky nároku na dovolenou, pak je nutné mít na paměti, že nárok vzniká i během samotného čerpání dovolené. Je tedy potřeba započítat jako odpracovanou dobu i tu, která byla strávená samotným čerpáním dovolené.

Příklady výpočtu dovolené

Příklad 1: Zaměstnavatel poskytuje dovolenou v rozsahu 4 týdnů. Zaměstnankyně čerpá v roce 2022 mateřskou dovolenou (plyne již z roku 2021) od 1. 1. 2022 do 10. 4. 2022. Má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin. Tato doba reprezentuje 14,286 týdnů, čímž je splněna podmínka, že v rámci kalendářního roku je odpracováno alespoň 12 týdnů.

a) Zaměstnankyně požádá o rodičovskou dovolenou a nepožádá o čerpání dovolené

Od 11. 4. 2022 plyne rodičovská dovolená do tří let věku dítěte (dítě se narodilo 31. 10. 2021). V roce 2022 se doba rodičovské dovolené započte jako doba odpracovaná v rozsahu 20 týdnů. Celkový nárok na dovolenou v r. 2022 = 14,286 + 20 = 34,286 týdnů Redukce na celé týdny = 34 týdnů Stanovená týdenní pracovní doba = 40 hodin Nárok v hodinách = 40: 52 x 34 x 4 = 104,615, zaokrouhleno 105 hodin. Protože o čerpání dovolené nepožádala, převede se nevyčerpaný zůstatek ve výši 105 hodin do roku 2024, kdy končí rodičovská dovolená. Zaměstnavatel je povinen po návratu z rodičovské dovolené určit čerpání dovolené a učiní tak bezprostředně, neboť se jedná o dovolenou z před-předchozího roku.

aa) Z rodičovské dovolené se vrací 1. 11. 2024

Dovolená v rozsahu 105 hodin dovolené činí 2,625 týdne (105 : 40). Poté bude do konce roku pracovat tak, že odpracuje 244 hodiny, v rámci čerpání dovolené se bude jednat o 105 hodin, celkem 244 + 105 = 349 hod. 349 : 40 = 8,725 týdnů, korekce na celé týdny 8 Nárok v r. 2024 = 40 : 52 x 8 x 4 = 24,615 hod., zaokr. 25 hodin. Ke stejnému výsledku se dojdeme takto: Od 1. 11. do 31. 12. se jedná o 61 : 7 = 8,714 týdnů, z toho 2,625 týdne činí doba čerpání dovolené. Korekce týdnů 8,714 na celé týdny = 8. Nárok na dovolenou v hodinách vzniklý v roce 2024 = 40 : 52 x 8 x 4 = 24,615 hod., zaokrouhleno na 25 hodin.

ab) Z rodičovské dovolené se vrací dříve - 1. 7. 2024

Zaměstnavatel je povinen po návratu z rodičovské dovolené určit čerpání dovolené a učiní tak bezprostředně, neboť se jedná o dovolenou z před-předchozího roku. Pak bude do konce roku pracovat v rozsahu 40 hodin týdně a odpracuje 946 hodin. Období od 1. 7. do 31. 12. 2024 činí 184 kalendářních dnů, tj. 26,286 týdne, čímž je splněna podmínka pro započtení doby rodičovské dovolené v rozsahu 20 týdnů. Ke stejnému výsledku dojdeme i takto: Období od 1. 7. do 31. 12. 2024 činí 184 kal. dny, tj. 26,286 týdne. 26,286 + 20 = 46,286 týdnů, korekce na celé týdny 46 40 : 52 x 46 x 4 = po zaokrouhlení 142 hod. Jen pro informaci uvádíme, že v roce 2023 jí nárok na dovolenou nevznikne, protože nesplní podmínku odpracování alespoň 12 týdnů v rozsahu 40 hodin týdně, aby jí mohla být rodičovská dovolená započtena v rámci tzv. kumulativních započitatelných překážek.

b) Požádá po mateřské dovolené o čerpání dovolené a po jejím skončení o rodičovskou dovolenou

Žena je oprávněna požádat o čerpání dovolené po ukončení mateřské dovolené, a to nejpozději poslední den trvání mateřské dovolené. Zaměstnavatel je povinen její žádosti vyhovět. Doba čerpání dovolené se považuje pro účely nároku na dovolenou za dobu odpracovanou. V roce 2023 jí nevznikne žádný nárok a v roce 2024 se vrátí do práce. Opět bude záležet na době, kdy se z rodičovské dovolené vrátí, tedy zda splní podmínku odpracování alespoň dvanáctinásobku stanovené pracovní doby.

Příklad 2: Žena nastoupila na mateřskou dovolenou již v roce 2021, která trvá do 23. 3. 2022. Stanovená týdenní pracovní doba je v rozsahu 40 hodin týdně s délkou směny 8 hodin. Z předchozího roku nemá žádný zůstatek. Zaměstnavatel poskytuje dovolenou v rozsahu 4 týdnů. Žena požádala o čerpání dovolené bezprostředně po ukončení mateřské dovolené a pak o čerpání rodičovské dovolené do 3 let věku dítěte. Protože se dovolená určuje za každý kalendářní rok samostatně, bude doba mateřské dovolené posuzována v rámci období od 1. 1. do 23. 3. 2022. Pro účely nároku na dovolenou se mateřská dovolená posuzuje jako doba odpracovaná. S ohledem na stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin, která je rozvrhována rovnoměrně, je možný výpočet dvojím způsobem.