Podnikatelky uplatňující paušální daň a chystající se na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou musí být obezřetné ohledně svých daňových povinností. V tomto článku se podíváme na to, jaké jsou jejich povinnosti při čerpání těchto dávek a jak přerušení živnosti může ovlivnit platby paušální daně.
Přivýdělek během rodičovské dovolené
Co je paušální daň a kdo ji může využít?
Paušální daň je zjednodušený způsob zdanění pro OSVČ, kteří splňují určité podmínky. Tento režim je přitažlivý zejména pro ty, kteří nemají vysoké příjmy, nebo pro ty, kteří nechtějí řešit složitou evidenci výdajů.
Mateřská dovolená začíná běžet 8-6 týdnů před porodem a trvá celkem 6 měsíců. Rodičovská dovolená je obdobím, kdy se rodič stará o dítě, obvykle po skončení mateřské dovolené. Může ji čerpat jak matka, tak otec. Délka rodičovské dovolené je flexibilní a může trvat až 3 roky.
Paušální daň a povinnosti při mateřské dovolené
Pokud jste OSVČ, která plánuje čerpat mateřskou, musíte si být vědomi povinnosti pravidelně platit nemocenské pojištění. Nezapomeňte, že nárok na mateřskou vzniká pouze tehdy, pokud jste platila pojištění minimálně 270 dní v uplynulých dvou letech, z toho 180 dní v roce před nástupem na mateřskou.
Pro podnikatelky, které se rozhodnou čerpat mateřskou dovolenou, však platí, že povinnost platit paušální zálohy na daň pokračuje i během jejího pobírání. Pokud OSVČ platí zálohy na paušální daň před nástupem na mateřskou, musí pokračovat v jejich úhradě i během pobírání mateřské dávky. Pokud podnikatelka čerpá mateřskou, nezbavuje ji to povinnosti platit paušální zálohy, pokud neprovede přerušení živnosti.
Po dobu pobírání mateřské nesmí totiž podnikatel osobně podnikat. V případě že by nedošlo k přerušení živnosti nadále by musela být placena paušální daň.
Přerušení paušální daně během mateřské a opětovný nástup při rodičovské
Pokud podnikatelka v paušálním režimu čerpá mateřskou dovolenou, může se rozhodnout přerušit svou živnost, aby se vyhnula povinnosti platit paušální zálohy během tohoto období. Přerušení živnosti znamená, že po dobu mateřské nebude povinna platit zálohy na paušální daň, ani zdravotní a sociální pojištění. Po skončení mateřské dovolené, během rodičovské, může podnikatelka živnost opětovně obnovit a znovu přistoupit k paušálnímu režimu.
Tento postup jí umožní pokračovat v podnikání po skončení mateřské dovolené, aniž by během ní byla nucena platit daňové zálohy.
Daňové přiznání a povinnosti po mateřské
Po skončení mateřské musíte podat daňové přiznání, pokud byla činnost přerušena. To zahrnuje uvedení období, kdy byly placeny paušální zálohy, a období, kdy byla vaše činnost přerušena. Pokud vaše činnost trvala celý rok, budete muset podat daňové přiznání za oba roky.
Nevýhody paušálního režimu pro OSVČ na mateřské a rodičovské dovolené
Paušální daň je sice jednoduchá, ale přináší s sebou i několik významných nevýhod, které mohou být pro podnikatele na mateřské nebo rodičovské dovolené nevýhodné.
1. Žádné slevy na dani a daňové zvýhodnění
V paušálním režimu nemůžete uplatnit žádné slevy na dani ani odpočty, jako jsou slevy na poplatníka, manžela/manželku, invaliditu, studenty, děti, dary, úroky z hypoték nebo životní pojištění. Sleduje se pouze výše příjmů, nikoliv konkrétní výdaje nebo slevy.
2. Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění
V rámci paušálního režimu je stanovena minimální výše zdravotního pojištění, která platí pro všechny OSVČ, bez ohledu na skutečné příjmy. Paušální režim vám neumožní využít nižší pojistné, jaké byste měla, pokud byste pojištění počítala ze skutečných příjmů.
Výdělečná činnost během nároku na peněžitou pomoc v mateřství
Možnost výkonu zaměstnání pro jiného zaměstnavatele během čerpání mateřské/rodičovské dovolené právní předpisy nevylučují. Tato pracovní činnost má omezení. Matka (otec) může vykonávat vedle svého zaměstnání výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem.
Jestliže zaměstnavatel souhlas odvolá, musí být odvolání písemné; zaměstnavatel je povinen v něm uvést důvody změny svého rozhodnutí. Zaměstnanec je pak povinen bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost skončit způsobem vyplývajícím pro její skončení z příslušných právních předpisů. Omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti. Práci lze opět konat jak v pracovním poměru, tak na dohodu o pracovní činnosti či dohodu o provedení práce.
Příklad: Matka je zaměstnána u zaměstnavatele, jehož činností je nakládání s nebezpečnými odpady, jako účetní. Matka nesmí bez souhlasu svého zaměstnavatele pracovat pro jiného zaměstnavatele, který rovněž podniká v oboru nakládání s nebezpečnými odpady. Může však pracovat jako účetní pro neziskovou organizaci, která se zabývá péčí o seniory, a to bez souhlasu či vědomí zaměstnavatele. Předmět činnosti lze vyhledat ve veřejném rejstříku, který je přístupný na www.justice.cz.
Přivýdělek a rodičovský příspěvek jako takový, ani jeho forma či výše, nemá vliv na pobírání rodičovského příspěvku. Rodič tedy může přivýdělkem zlepšovat finanční situaci rodiny a o rodičovský příspěvek nepřijde. Jediné, co je třeba si ohlídat, je docházka dítěte mladšího dvou let do jeslí, mateřské školy či jiného obdobného předškolního zařízení nebo dětské skupiny. Maximální možná docházka je 120 hodin měsíčně (platí od 1. 5. 2025). Od dosažení dvou let věku se již docházka dítěte nesleduje.
Dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti
Zaměstnanec může dohodu o provedení práce uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů. Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, je omezen na maximálně 300 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele. Pokud zaměstnanec vykonává pro jednoho zaměstnavatele práci na základě dvou a více dohod o provedení práce, doby práce se sčítají. Horní hranice odměny - měsíční či hodinová - není omezena.
V dohodě o provedení práce musí být uvedeny sjednané práce, doba, na kterou se dohoda uzavírá, výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování. Dohoda musí být uzavřena písemně.
Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít pouze tehdy, pokud rozsah práce nepřekročí v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby (poloviční úvazek - 20 hodin týdně). Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů.
Je stanovena povinná písemná forma dohody. V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby, doba, na kterou se dohoda uzavírá, výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování.
Pravidla pro obě dohody
Na práci konanou na základě obou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se použije úprava pro výkon práce v pracovním poměru. To však neplatí pro právní úpravu týkající se především:
- odstupného (nárok nevzniká),
- skončení pracovního poměru (dohody mají vlastní právní úpravu jejich skončení),
- odměňování, (nově zaměstnancům vzniká nárok na příplatky nebo jiné kompenzace za svátek, práci v noci, v sobotu a v neděli a ve ztíženém pracovním prostředí),
- cestovní náhrady (zaměstnavatel není povinen hradit cestovní náklady).
Nově je zaměstnavatel povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.
S účinností od 1. 1. 2024 taktéž zaměstnancům pracujícím na základě DPP/DPČ náleží přímo ze zákona právo na dovolenou, a to za stejných podmínek jako zaměstnancům v pracovním poměru. Platí, že pro účely dovolené činí délka týdenní pracovní doby 20 hodin týdně.
Nárok na pracovní volno a na náhradu mzdy po dobu jiných důležitých osobních překážek (např. doprovod dítěte k lékaři) sice nevzniká, ale je možné je v dohodě sjednat, popř. tak může stanovit zaměstnavatel vnitřním předpisem. Je proto vhodné se před uzavřením především dohody o pracovní činnosti u zaměstnavatele informovat o pracovních podmínkách.
Zrušení dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti
Není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit:
- dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,
- výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně (nově bylo zavedeno právo zaměstnance požádat zaměstnavatele ve lhůtě 1 měsíce od doručení výpovědi o její odůvodnění, pokud se domnívá, že tak zaměstnavatel učinil z důvodu, že se zaměstnanec domáhal nebo využil zákonem vypočtených práv; zaměstnavatel má v takovém případě povinnost poskytnout bez zbytečného odkladu písemné odůvodnění výpovědi),
- okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.
Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží. To znamená, že dohoda je nadále platná.
Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti a povinné odvody
Dohoda o provedení práce
Z odměny na základě dohody o provedení práce se odvádí daň z příjmu. Od 1. 1. 2025 platí, že zaměstnanec ani zaměstnavatel neodvádí pojistné na zdravotní a sociální pojištění z odměn do výše 11.499 Kč měsíčně (u jednoho zaměstnavatele). Rodič tak může pracovat s těmito příjmy pro více zaměstnavatelů. Sraženou daň z příjmu si může zaměstnanec v rámci ročního daňového přiznání nárokovat zpět, má‑li za rok nízké příjmy. Zaměstnavatel mu na požádání vydá vyplněný formulář „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“.
Jestliže se neodvádí pojistné na sociální pojištění (tj. nemocenské a důchodové pojištění), nevzniká v případě dočasné pracovní neschopnosti nárok na nemocenské a náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti. Zároveň se také tyto příjmy nezapočítávají jako započitatelný příjem z pohledu důchodového pojištění. Více k tomuto tématu v kapitole Zdravotní a důchodové pojištění rodičů.
Jestliže rodič pracuje převážně na základě dohod o provedení práce s příjmem do 11.499 Kč měsíčně, může být jeho postup z pohledu odvodu daně z příjmu následující:
- Rodič nepodepíše „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“:
Zaměstnavatel srazí z odměn daň 15 %. Rodič tyto příjmy nemusí nikde uvádět. V případě, že rodič příjmy uvede v daňovém přiznání a má během roku nízké příjmy, získá zpět sraženou 15 % daň z příjmu. Zaměstnavatel mu po skončení kalendářního roku na požádání vydá formulář „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“. Toto potvrzení je přílohou daňového přiznání. - Rodič podepíše formulář „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“:
Formulář „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“ může zaměstnanec podepsat jen u jednoho zaměstnavatele. Zaměstnavatel pak odvede z odměny 15 % zálohu na daň z příjmů a sníží ji o měsíční slevu na dani pro poplatníka, tj. maximálně ve výši 2 570 Kč měsíčně. Po konci roku vydá zaměstnavatel rodiči „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“ a rodič zahrne odměny do svého ročního daňového přiznání. Tento postup je výhodný, pokud má rodič více zaměstnavatelů s příjmy do 11.499 Kč měsíčně. Jestliže má rodič pouze příjmy na dohody o provedení práce 11.499 Kč měsíčně, pak do celkového ročního příjmu cca 205 600 Kč neodvádí žádnou daň z příjmů, pokud postupuje výše uvedeným způsobem. Je výhodné všechny příjmy na dohody o provedení práce zahrnout do daňového přiznání. Je však nutné si u všech zaměstnavatelů vyžádat formulář „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“. V případě, že zaplacená daň bude vyšší než daňová povinnost na základě daňového přiznání, finanční úřad rozdíl vrátí na účet.
Dohoda o pracovní činnosti
Z odměny na základě dohody o pracovní činnosti se kromě daně z příjmů odvádí stejně jako u pracovního poměru i pojistné na zdravotní a sociální zabezpečení.
Další informace
Rodičovský příspěvek je jednou z dávek státní sociální podpory, které jsou osvobozené od daně z příjmů. Pokud jste v minulém roce neměla další příjmy, tak přiznání podávat nemusíte. Pokud jste před mateřskou nebo během ní začala podnikat, určitě přemýšlíte, jak to budete mít s daňovým přiznáním.
Během jejího pobírání nesmíte osobně podnikat. Takže pokud jste třeba lektorka angličtiny, nemůžete vést osobně lekce. Jestliže jste před mateřskou dovolenou využívala paušální daň, v jejím placení pokračujete i během mateřské. Na jaře příštího roku pak nepodáváte daňové přiznání, protože při paušální dani tuto povinnost nemáte.
Pokud jste před mateřskou dovolenou byla zaměstnaná, podnikala na vedlejší poměr (případně v tom pokračujete) a podnikáním jste si vydělala více než 50 tisíc korun za rok, musíte podat daňové přiznání. Pokud jste si vedlejším podnikáním vydělala méně než 50 tisíc korun za rok, daňové přiznání podávat nemusíte. Ale máte povinnost na finanční úřad poslat čestné prohlášení, že z důvodů minimálních příjmů nepodáváte daňové přiznání.
Pokud při mateřské dovolené vezmete brigádu na dohodu o provedení práce (DPP) a vyděláte si měsíčně do 11 499 Kč, váš zaměstnavatel částku zdaní srážkovou daní. Pokud jste ale u zaměstnavatele nepodepsala růžové prohlášení, a tím pádem vám zaměstnavatel neuplatňoval slevu na dani, může pro vás být výhodné si daňové přiznání podat.
Příjem z mateřské je osvobozený od daně z příjmů, a to do částky ve výši 36násobku minimální mzdy. Pokud má jeden z manželů jen velmi nízké příjmy a pečuje o dítě do 3 let, může si ten druhý ve svém daňovém přiznání uplatnit slevu na manželku / manžela ve výši 24 840 Kč. Naopak rodičovská dovolená se do limitu nepočítá. Může se stát, že dokud budete na mateřské, váš manžel si slevu nebude moci uplatnit.
Peněžitá pomoc v mateřství (tzv.mateřská) je příspěvkem, který pobírá matka po dobu zpravidla 28 týdnů. Poté jí vzniká nárok na rodičovský příspěvek. Při pobírání peněžité pomoci v mateřství či rodičovského příspěvku se stále častěji stává, že si příjemce dávek nějakým způsobem přivydělává. I z těchto příjmů je pak třeba odvádět daně prostřednictvím daňového přiznání, pokud tedy roční příjmy přesáhly 15 000 Kč. Výhodu můžeme nalézt v tom, že příjemci dávek vzniká nárok na uplatnění slevy na dítě.
Pasivním příjmem se rozumí příjmy z nájmu, z prodeje cenných papírů nebo z prodeje movitých či nemovitých věcí. Jde o zdanitelné příjmy, Nemocenská bývá vyplácena od 15. dne nemoci. Obecně shrnuto, všechny tyto dávky jsou osvobozeny od daně. Je třeba si ale dávat pozor na to, zda nemáme i jiný příjem, který již do osvobozených příjmů nespadá.
Na základě žádosti se rodičovská dovolená poskytuje matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte v rozsahu, o jaký požádají, nejdéle však do dne, kdy dítě dosáhne věku 3 let (§ 196 ZP). Rodičovskou dovolenou je možno čerpat i přerušovaně (např. rodiče se při péči o dítě střídají) či opakovaně.
Zaměstnanec či zaměstnankyně musí požádat zaměstnavatele o rodičovskou dovolenou písemně alespoň 30 dnů před jejím nástupem, nebrání-li tomu vážné důvody na straně zaměstnance. Žádost musí obsahovat dobu trvání rodičovské dovolené, tj. časové vymezení jejího začátku a konce, a lze ji podávat i opakovaně.
Kromě matky a otce dítěte má právo na rodičovskou dovolenou též zaměstnankyně nebo zaměstnanec, kteří převzali dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo převzali dítě, jehož matka zemřela. V těchto případech se rodičovská dovolená poskytuje ode dne převzetí dítěte až do dne, kdy dosáhne věku 3 let. Pokud bylo převzato dítě starší 3 let, nejdéle však do 7 let věku, přísluší rodičovská dovolená po dobu 22 týdnů. Při převzetí dítěte, kterému ještě nejsou 3 roky, ale doba 22 týdnů by uplynula až poté, co již věku 3 let dosáhlo, náleží i v tomto případě zaměstnankyni/zaměstnanci rodičovská dovolená v celé délce 22 týdnů (srov. § 197 ZP).
Zemře-li dítě v průběhu čerpání rodičovské dovolené, náleží tato dovolená ještě po dobu 2 týdnů ode dne smrti dítěte, ovšem pouze do dne, kdy by dosáhlo věku 1 roku.
Zanechat komentář