Průvodce cestováním na Nový Zéland: Objevte zemi dlouhého bílého oblaku

Překrásné přírodní novozélandské scenérie můžete spatřit například v populárním velkofilmu Pán prstenů. „Země dlouhého bílého oblaku“ neboli Aotearoa (jak se jí přezdívá) má ovšem více předností než jen fascinující filmové kulisy. Malý ostrovní stát skládající se ze Severního, Jižního ostrova a celé řady menších ostrůvků najdete v jižní oblasti Tichého oceánu. Možná vám bude na první pohled připadat, že je jaksi odříznutý od okolního světa, to mu ovšem dává onen výjimečný ráz panenské krajiny, kterou jinde na světě nenajdete.

Zajímavostí také je, že Nový Zéland byl jednou z posledních zemí světa, jež byla objevena a osídlena - také právě proto zde najdete dechberoucí rozmanitost od rozlehlých horských pásem, rozsáhlých pobřeží až po dýmící sopky. Novozélandský přírodní poklad ale stále není jedinou věcí, která na vás daleko od domoviny čeká…

Základní údaje o Novém Zélandu

• Oficiální název země: New Zealand
• Hlavní město: Wellington
• Největší město: Auckland
• Nejvyšší bod: Aoraki/Mount Cook (3 724 m)
• Vznik státu: 6. 2.

Několik konkrétních důvodů, které vás přesvědčí k návštěvě Nového Zélandu

Nový Zéland je domovem unikátní divoké zvěře. Protože byl ostrovní stát osídlen před méně než devíti sty lety, nenajdete zde mnoho savců. A když už ano, natrefíte především na lachtany, tuleně a roztodivné mořské živočichy, kteří přežili z doby dinosaurů. V zemi se však daří velmi ptačí říši - ta je neobvykle rozsáhlá a obsáhne létavé i nelétavé ptáky, jako např. medosavku novozélandskou, lejsčíka chathamského či nelétavého ptáka kiwi. Obdivovat lze ovšem na novozélandském území i prehistorické plazy nebo třeba delfíny, se kterými si můžete zaplavat! Úžasné je rovněž pozorování velryb a zajímavých tučňáků žlutookých.

Nový Zéland poskytne útočiště pro milovníky klidu a samoty. Země o velikosti Británie má velmi řídké osídlení, proto zde není nouze o oblasti bez lidí - zejména v divoké přírodě. Většina obyvatel totiž žije ve velkých městech, a tak se vám otevírají nekonečné obzory a možnosti dobrodružství uprostřed panenské krajiny, která je relativně bezpečná (na Novém Zélandu krom jiného nenajdete žádná nebezpečná zvířata včetně hadů).

Novozélanďané jsou velmi přátelští. Místní obyvatelé, kterým se též přezdívá „Kiwi“, bývají k turistům nesmírně vstřícní, tudíž zde snadno poznáte celou řadu rozmanitých kultur - nejvýznačnější je ta maorská. Přesto však zůstává na Novém Zélandu silný vliv evropské kultury, neboť ostrovní stát je bývalou britskou kolonií.

Cestování po Novém Zélandu je velmi přívětivé a jednoduché. Poznávat zákoutí můžete třeba v zapůjčeném automobilu, karavanu nebo obytném voze. Země má rozsáhlou a kvalitní silniční síť, díky níž se dostanete snadno tam, kam chcete. Přidanou hodnotou je také fakt, že pohonné hmoty jsou zde o dost levnější než v Evropě. Na své si ovšem přijdou i ti, co neřídí - síť meziměstských autobusů je skvěle pokrytá a ani vzdálenosti mezi městy a atrakcemi nejsou příliš velké.

Nový Zéland nabídne jedny z nejlepších světových vín. Pokud jste vinař tělem i duší, budete v této vinařské zemi u vytržení. Téměř všudypřítomnému vínu se zde daří díky příznivému oceánskému klimatu, hojnosti slunečního svitu i nocím, které ochlazuje mořský vánek. Největším producentem vín je pak oblast Marlborough, kde lze ochutnat například skvostný Sauvignon Blanc. Výtečný je ovšem i Syrah z oblasti Hawke’s Bay anebo Pinot Noir z oblasti Central Otago.

Kdy Nový Zéland navštívit?

Prvně mějte na paměti, že na Novém Zélandu je rozlišováno roční období zcela opačně než na severní polokouli - když je tedy v Česku zima, v „Zemi dlouhého bílého oblaku“ je léto.

Nový Zéland na jaře

Jaro na Novém Zélandu trvá od září do listopadu a představuje též vhodné období ke strávení dovolené. Země totiž nabízí dobrodružné zážitky zejména milovníkům raftingu na divoké vodě, neboť sněhy v horách začínají tát a vody je tedy dost. Úžasná je pak i okolní rozkvétající příroda, kterou lze obdivovat v mnoha zahradách a parcích. Na Severním ostrově Nového Zélandu (ve městě New Plymouth) stojí za návštěvu například Taranaki Garden Festival konající se zpravidla na přelomu října a listopadu. A kolik naměříte na teploměru? Přibližně 16 až 19 °C.

Nový Zéland v létě

Novozélandské léto trvající od prosince do února předznamenává pestrou nabídku outdoorových aktivit. V tomto ročním období s příjemnými teplotami od 18 do 24 °C (někdy přesahujícími 30 °C) tedy můžete vsadit na potápění, šnorchlování, cyklistiku, pozorování velryb, vinařskou turistiku, bungy jumping nebo třeba golf. Možnosti jsou téměř nevyčerpatelné. Lze se ovšem zapojit i do grilování s místními, kempování či pozorování ragbyových zápasů! Letní čas zkrátka Novozélanďané milují a zamilujete si jej zde i vy.

Nový Zéland na podzim

Podzim trvající od března do května je na Novém Zélandu ve znamení pestrých odstínů, ostatně jako v tuzemsku. Listy stromů a jiných rostlin mění barvy od červenohnědé, červené až třeba po žlutou a zlatou. V tomto ohledu fotografický ráj naleznete především v oblasti města Wanaka na Jižním ostrově, kde vypadají přírodní scenérie jako vystřižené z luxusní pohlednice. Na Severním ostrově vás pak uchvátí zcela určitě i pestrobarevná oblast Hawkes Bay. Průměrné denní teploty se pohybují v tomto ročním období mezi 17 až 21 °C.

Nový Zéland v zimě

Zimní období trvá od června do srpna a na ostrovním státu bývá relativně mírné a krátké. Průměrné denní teploty se stále pohybují mezi příjemnými 12 až 16 °C (ve vyšších polohách klesají níže) a obloha bývá převážně jasná se zářícím sluncem. Zimu na Novém Zélandu pak budou milovat hlavně nadšení lyžaři, neboť hory jsou pokryté notným množstvím sněhu a poskytují tak skvělé sportovní zážitky. Za návštěvu rozhodně stojí na Severním ostrově lyžařská střediska Turoa či Whakapapa a na tom Jižním je zase perfektní na lyžování oblast u města Queenstown, města Wanaka či hory Mount Hutt.

Kde najít turistické informace

Nový Zéland nabízí turistům také nespočet návštěvnických nebo turistických center, ve kterých získáte mnoho důležitých informací o konkrétních oblastech země a možnostech volnočasového vyžití. Vyzkoušet můžete následující:

• Wellington isite Visitor Information Centre: návštěvnické centrum v hlavním městě Nového Zélandu najdete na adrese 111 Wakefield Street, Te Aro. Zde vám přátelský personál poskytne informace o Wellingtonu, které se týkají volnočasových aktivit, místních památek, ubytování, stravování, veřejné dopravy a jiných důležitých náležitostí. K dispozici jsou i mapy destinace a možnosti rezervovat si jednodenní výlety po městě. Otevřeno je zde v pondělí a úterý v čase 8:30 až 15:30, ve středu, čtvrtek a pátek od 8:30 do 17:00, v sobotu od 9:00 do 17:00 a v neděli od 9:00 do 15:30.
• Tāmaki Makaurau Auckland isite - Visitor Information Centre: návštěvnické centrum v největším městě Nového Zélandu najdete na adrese 188 Quay Street. Turistům nabízí bezplatné informace o cestování nejen po Aucklandu ale i po celém Novém Zélandu. Na místě si také můžete rezervovat ubytování, jízdenky na veřejnou dopravu, aktivity či pronajmout dopravní prostředek (automobil, karavan). Otevřeno je zde každý den od 9:00 do 16:00.
• Wanaka isite Visitor Information Centre: i ve městě Wanaka natrefíte na návštěvnické informační středisko, které vás provede oblastí. Dozvíte se zde například možnosti přepravy po městě, dostanete tipy na ubytování, anebo se inspirujete volnočasovými aktivitami. Centrum sídlí na adrese 103 Ardmore Street a otevřeno má každý den od 9:00 do 17:00.
• Martinborough isite Visitor Information Centre: v novozélandské vinařské oblasti Wairarapa, která proslula zejména městem Martinborough, se nachází toto informační středisko pro turisty (najdete jej přesně na adrese The Square, Waihinga Centre, Martinborough 5711). Zde si můžete rezervovat třeba vinnou túru s ochutnávkami vín, anebo se informovat o jiných aktivitách a možnostech ubytování. Krom jiného lze v centru zjistit vše o plavbách trajektem a meziměstských autobusech. Otevřeno je od pondělí do pátku v čase 9:00 až 16:00 a v sobotu i neděli od 9:30 do 15:30.

Výše uvedená návštěvnická centra jsou jen zlomkem toho, co Nový Zéland nabízí. Země totiž poskytuje rozsáhlou informační síť tzv. isite - tyto pobočky jsou doslova rozesety do všech oblastí. Tu, kterou zrovna potřebujete (dle regionu), si můžete najít například na oficiálních webových stránkách Nového Zélandu.

Státní svátky

• Nový rok: 1. ledna
• Den po Novém roce: 2. ledna
• Den Waitangi: 6. února (připomíná výročí prvního podepsání smlouvy z Waitangi, která je považovaná za zakládající dokument národa)
• Pátek před Velikonoční nedělí: Velký pátek, pohyblivé datum (duben)
• Den po Velikonoční neděli: Velikonoční pondělí, pohyblivé datum (duben)
• Den Anzac: 25. dubna (připomínka válečných obětí/vojáků ve službě)
• King's Birthday: první pondělí v červnu (narozeniny britského panovníka/slaví se ve většině oblastech Commonwealthu)
• Den Matariki: pohyblivé datum řídící se podle maorského lunárního kalendáře (připadá na červen nebo červenec a označuje začátek nového roku v maorském lunárním kalendáři)
• Svátek práce: čtvrté pondělí v říjnu
• Štědrý den: 25. prosince
• Den po Štědrém dni, tzv. Boxing Day (jako v tuzemsku Den sv. Štěpána): den obdarovávání chudých lidí a také oslav, připadá na 26. prosinec

Flora a fauna

Četné srážky a mnoho hodin slunečního svitu daly vzniknout unikátní, bujné a rozmanité novozélandské zeleni (až 80 % tamější flory je původní). Ohromující jsou například stálozelené původní lesy Nového Zélandu, které zahrnují tyto stromy: jehličnany rimu (Dacrydium cupressinum), pomalu rostoucí stromy totara (Podocarpus totara), buky či obří damaroně jižní (Agathis australis). Pod stromovím pak můžete obdivovat různé druhy lišejníků, mechů, kapradin a keřů. Fascinující jsou ovšem i stromy rostoucí na Severním ostrově, které doslova hýří barvami, jako například červeně kvetoucí pohutukawa (rozkvétá v prosinci a nese titul „novozélandský vánoční strom“) nebo kowhai se žlutými květy.

Nový Zéland byl jednou z posledních objevených a osídlených zemí světa, proto zde býval život po dlouhá staletí omezen pouze na létavé a mořské živočichy - zejména pak ptáky. Ti se začali vyvíjet vlivem nedostatku přirozených predátorů bez schopnosti létat. Tedy na novozélandském území dodnes spatříte mnoho nelétavých druhů, mezi něž patří: papoušek soví (kakapo), kiwi a slípka novozélandská. K vidění jsou ovšem i tito „létavci“: papoušek nestor kea (jeden z nejinteligentnějších), chřástal weka, tui zpěvný anebo sovka ostrovní.

Zajímavostí pak je, že s příchodem Evropanů a Maorů došlo k vyhynutí nelétavého ptáka moa a laločníka ostrozubého (lidé je lovili a přinesli na ostrovy dravce včetně krys a lasic). Opomenout pak nelze z hlediska novozélandské fauny ani pestrý mořský život. V zemi lze pozorovat ku příkladu četné velryby anebo i delfíny (nejvzácnějším je zde malý delfín zvaný plískavice novozélandská). V příznivém mořském prostředí se však daří i tuleňům, tučňákům, měkkýšům a mnoha druhům ryb.

Zajímavost: Fascinující je rovněž endemický plaz zvaný tuatara (česky - hatérie), který lze nazvat doslova relikvií minulosti. Jako jediný z druhů prehistorických plazů totiž cca před 65 miliony let nevymřel, stále žije v chráněných pobřežních oblastech Nového Zélandu a může se dožívat více jak sta let. Nebezpečný pro lidi není.

Etiketa a kultura

Novozélanďané jsou velice uvolnění lidé, kteří s vámi budou vždy jednat na přátelské úrovni a bez přetvářky. Mnozí z nich vás také pravděpodobně přivítají neformálními pozdravy typu: „Kia ora!“ (v maorštině), což znamená „Ahoj“. Přesto je vhodné se seznámit s tamějších etiketou, abyste se vyhnuli společenským faux pas. Inspirujte se několika tipy, které se týkají kultury a etikety na Novém Zélandu a stanete se mezi místními obyvateli o to oblíbenější (respektováním společenských zvyků získáte také značný respekt).

• Styl oblékání nemusíte na Novém Zélandu nijak extra řešit, neboť místní dávají přednost tomu neformálnímu. Pokud tedy formální oděv nevyžaduje vaše profese, anebo se nechystáte do luxusní restaurace, zvolte pohodlný či ležérní outfit.
• Ve společnosti nepokládejte přímé otázky týkající se politických preferencí, náboženství, platu, stavu majetku, váhy či věku. Je to považované za nevhodné.
• Na veřejnosti se snažte vyhnout dotýkání se nosu rukama. Novozélanďané totiž považují obecně za neslušné otírání nosu rukou anebo dokonce i očichávání čehokoliv. K očistě nosu použijte výhradně kapesníky.
• Pokud s někým hovoříte, vyhněte se kritice/pomlouvání ostatních. Na Novém Zélandu je neslušné komentovat či posuzovat něčí chyby nebo chování v přítomnosti jiných lidí.
• Za extrémně hrubé je pak považované odplivnutí na veřejnosti.
• Zajímavé je, že Novozélanďané se mezi sebou zdraví i tehdy, když se neznají. Klidně tedy pozdravte i kolemjdoucí slovem „Hello.“ neboli „Ahoj.“ Anebo opětujte pozdrav společně s úsměvem (je znamením uznání).
• V restauracích nemávejte, netleskejte ani nepískejte na obsluhu. Zůstaňte decentní, tj. mírně zdvihněte ruku na přivolání, či řekněte „promiňte“ (excuse me), když kolem vás číšník nebo servírka projdou.
• I přesto, že jsou Novozélanďané velmi neformální, nezapomínejte říkat „děkuji“ nebo „prosím“.
• Od mužů se na Novém Zélandu neočekává, že otevřou dveře ženám. Je však běžnou slušností otevřít dveře komukoliv, kdo jimi prochází - bez ohledu na pohlaví.
• Novozélanďané si potrpí na dochvilnost, proto se snažte být přesní. Zpoždění více jak 5 až 10 minut bývá považované za neuctivé.
• Odpadky si po sobě vždy uklízejte a v žádném případě nikde nic neodhazujte. Neúcta k přírodě je na Novém Zélandu odsuzována.

Maorská etiketa

Je více méně pravděpodobné, že na Novém Zélandu přijdete do kontaktu i s Maory, proto je vhodné znát aspoň okrajově jejich společenská pravidla. Většina kulturních zvyklostí je v maorské kultuře založena na konceptech tapu (posvátný) a noa (normální, obyčejný, světský). Hlavním principem těchto konceptů je pak to, aby byly jakékoliv posvátné (tapu) předměty, prostory či osoby oddělené od těch obyčejných (noa). Dále existuje i několik základních pravidel, které v tomto ohledu Maorové praktikují. Níže uvádíme některé z nich:

• Hlava je podle Maorů považována za nejposvátnější část těla a neměla by přijít do kontaktu s ostatními částmi těla.
• Dotýkat se hlavy někoho jiného bez dovolení je kulturní tabu.
• Nemělo by se sedat na polštář, který je původně určen pod hlavu a naopak.
• Většina maorských jídel patří do konceptu noa, tedy neměla by přijít do kontaktu s posvátnými předměty.