Průjem patří mezi nejčastější zdravotní problémy, které nás postihují nejen na dovolené, ale i když sníme něco nevhodného nebo něco, na co nejsme zvyklí. Je definován jako vyprázdnění 3 a více průjmových stolic za den. Cestovní průjem postihuje v průměru 40 % cestovatelů do všech destinací.
Příčiny průjmu po dovolené
Zdrojem infekčního průjmu jsou viry, bakterie a parazité. Častý je přenos z osoby na osobu z kontaminovaného povrchu, ale nejčastější přenos bývá kontaminovanou potravou a vodou.
- Infekční příčiny: Bakterie (Escherichia coli, salmonely, shigelly, kampylobakter), viry (noroviry, rotaviry) a parazité (Giardia intestinalis, Entamoeba histolytica).
- Neinfekční příčiny: Stres, změna stravy, časový posun, dysmikrobie (změna střevní mikroflóry).
- Enterotoxikózy: Toxiny produkované bakteriemi (Staphylococcus aureus, Clostridium perfringens).
Cestovatelský průjem má i svá typická vlastní pojmenování, podle turistické oblasti, ve které se cestovatel zrovna nachází. V Mexiku vás nejčastěji postihne Montezumova pomsta, v Egyptě pak Faraonova pomsta nebo také kletba.
S průjmem se lze nejčastěji setkat při cestách do tropů a subtropů, jako je např. Afrika, jižní Amerika, jihovýchodní Asie či Střední východ. Průjmy nejčastěji trpí osoby, které cestují ze zemí s dobrou hygienickou úrovní do oblastí s nižším hygienickým standardem.
Rizikové faktory
- Cestování do oblastí s nižším hygienickým standardem.
- Konzumace kontaminovaných potravin a vody.
- Nedostatečná hygiena rukou.
- Oslabená imunita.
Příznaky průjmu
Začátek bývá náhlý. Postiženého trápí 3-5 typicky vodnatých stolic denně, spojených s křečemi v břiše. Průjem provází celková slabost a nevolnost a horečka se vyskytuje v těžkých případech, kdy v onemocnění hrají roli i méně obvyklé mikroorganismy, typicky na dovolené.
Syndrom charakterizují vyprázdnění 3 a více průjmových stolic za den a přítomnost alespoň jednoho z následujících příznaků: nauzea či zvracení, křečovité bolesti v břiše, tenezmy, příměs krve či hlenu ve stolici a horečka. Syndrom vzniká buď během cesty, nebo do 10 dnů po návratu.
Mezi další příznaky patří:
- Bolesti břicha
- Nadýmání
- Zvracení
- Horečka
Kdy vyhledat lékaře?
Pokud vaše obtíže přetrvávají i po návratu z dovolené, návštěva lékaře je rozhodně namístě. Průjem trvající déle než týden po návratu z dovolené určitě nepřehlížejte! Pokud se průjmové potíže více než týden nezlepšují, neustupují anebo se komplikují vysokými horečkami, schváceností či krví ve stolici, doporučuje se cestovateli co nejdříve vyhledat zdravotnické zařízení a odbornou lékařskou pomoc.
Pacienti, kteří se vrátí z cesty s akutním nebo chronickým onemocněním, by měli vyhledat svého lékaře, který v případě potřeby doporučí konzultaci u specialisty na infekční lékařství anebo tropickou medicínu.
Dále je nutné vyhledat lékaře, pokud:
- Sledujete na povrchu stolice, v míse i na toaletním papíru jasně červenou krev při průjmu.
- Zbarvení stolice trvá několik dní.
- Máte vysoké horečky.
- Jste dehydratovaní.
Diagnostika
„Především navštivte lékaře, který zhodnotí možné příčiny a potřebné vyšetření doporučí. Pokud jste byli v rizikových destinacích, je důležitý provést výtěr z konečníku na bakteriologické vyšetření. Vyšetření stolice na parazity, případně sérologické vyšetření na parazity a mikroskopické vyšetření stolice na parazity event. jejich vajíčka," vysvětluje prof. MUDr. Jaroslav Racek DrSc z Ústavu lékařské chemie a biochemie v Plzni.
Další vyšetření může zahrnovat:
- Krevní obraz - ke zjištění zvýšeného počtu bílých krvinek jako známky bakteriální infekce.
- Kultivace krve - k detekci bakteriální infekce, která se rozšířila do krve (septikémie).
- Vyšetření protilátek z krve proti určitým bakteriím, nebo původci hepatitidy A; někdy je vyžádáno k potvrzení diagnózy.
- Speciální barvicí testy mohou být vyžádány k identifikaci určitého parazita ve vzorku stolice.
Podrobné informace o vyšetření na www.labtestsonline.cz
Léčba průjmu
Léčba průjmových příznaků je léčbou symptomatickou. Při průjmech je důležité udržet správné zavodnění organismu a nahradit všechny ztracené tekutiny. K tomu je vhodný třeba čaj nebo minerálka. Je dobré se snažit o dostatečné krytí nejen ztrát vody, ale i minerálů a iontů nejlépe nemastnými vývary a iontovými nápoji. U ohrožených a kritických pacientů se podávají tzv. orální rehydratační roztoky s doporučeným složením.
Základem léčby je proto dostatečná hydratace - náhrada tekutin a solí. Při lehkých příznacích postačí salinické nesycené minerálky, při větších ztrátách tekutin se doporučuje použití takzvaných ORS roztoků (oral rehydratation solutions) obsahujících chlorid sodný, chlorid draselný, hydrogenuhličitan sodný, glukózu a kyselinu citronovou či citronan sodný. Pokud cestovatel nemá k dispozici prefabrikovanou rozpustnou směs, může si ji vyrobit svépomocí z dostupných surovin. V jednom litru vody se rozpustí čtyři až pět čajových lžiček cukru, jedna lžička soli a šťáva z pomeranče, citronu či grapefruitu. Takto připravený roztok se doporučuje popíjet rychlostí 250 až 500 ml za hodinu, děti 125 až 250 ml za hodinu. K rehydrataci lze použít rovněž osolený rýžový vývar.
Léky, které se používají k léčbě průjmu:
- Probiotika
- Střevní adsorbencia (aktivní uhlí, diosmektit)
- Střevní dezinficiencia (cloroxin) - podávají se u průjmu s předpokládanou bakteriální příčinou.
- Inhibitory střevní motility (loperamid, racecadotril) - působí jako „zpomalovače“ střevních pohybů a tím i zpomalují pohyb tráveniny ve střevě.
Dieta při průjmu
Nutná je také změna jídelníčku. Na střevo má zklidňující účinek v prvních dnech lehká strava s omezeným množstvím tuku - pouze rýžový odvar, suchary, bílé rohlíky či kukuřičné křupky. V dalších dnech můžete zařadit uvařenou mrkev, banány a najemno nastrouhané jablko.
Vhodné je začít suchary, bílým chlebem, z ovoce banány. Výborným šetrným zdrojem tekutin a živin jsou masové a zeleninové vývary. Preferovat bychom měli maso a zeleninu připravené dušením či vařením. Jako přílohy jsou nejvhodnější vařená rýže, vařené brambory nebo nemastná bramborová kaše. V dietě se doporučuje pokračovat do normalizace stolice. Za nevhodné potraviny se považují mléčné výrobky, tučná a kořeněná jídla, sladké a sycené nápoje, alkohol, káva, silný čaj.
Doporučené potraviny:
- Rýžový odvar
- Suchary
- Bílé pečivo
- Vařená mrkev
- Banány
- Nastrouhané jablko
Nevhodné potraviny:
- Mléčné výrobky
- Tučná a kořeněná jídla
- Sladké a sycené nápoje
- Alkohol
- Káva
- Silný čaj
Prevence průjmu na dovolené
Ze všech uvedených příčin průjmů cestovatelů vychází i prevence. Základem je konzumace čerstvé tepelně upravené stravy, zeleninu a ovoce doporučujeme konzumovat pouze důkladně omyté v pitné vodě a oloupané, pít lze jen pitnou bezpečnou vodu (balenou, převařenou nebo filtrovanou) a nezbytností je i důsledná hygiena rukou.
Pokud se chcete cestovatelskému průjmu vyhnout, je zásada nepít v dané zemi vodu z kohoutku. Pokud se stravujte v hotelu, měli byste se vyhýbat těm typům jídel, které je třeba omývat - tedy např. zelenině, kterou je lepší konzumovat tepelně upravenou.
Zároveň platí, že není vhodné, abyste se stravovali v restauracích či u pouličních stánků, kde nevíte, zda byly dodrženy hygienické předpisy a zda byly použity čerstvé potraviny a nepřepálené tuky.
Zásady prevence:
- Pijte pouze balenou nebo převařenou vodu.
- Vyhýbejte se ledu v nápojích.
- Jezte pouze tepelně upravené jídlo.
- Ovoce a zeleninu důkladně omyjte a oloupejte.
- Pravidelně si myjte ruce.
- Užívejte probiotika.
Výstižné je anglické úsloví „cook it, wash it, peel it or forget it!“, tedy uvař to, omyj, oloupej, nebo na to zapomeň!
Vhodným přípravkem k prevenci střevních obtíží na cestách jsou probiotika. Je doporučeno začít s jejich užíváním v preventivní dávce alespoň tři až pět dní před cestou a pokračovat pak po celou dobu pobytu.
Tabulka rizikových oblastí:
| Riziko | Oblasti |
|---|---|
| Nízké | Spojené státy americké, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Japonsko, státy západní, severní a střední Evropy |
| Střední | Státy východní a jižní Evropy, Rusko, Střední Asie, Čína, Jihoafrická republika, některé ostrovy Karibiku |
| Vysoké | Tropické a subtropické oblasti |
Zanechat komentář