Končíte ve stávajícím zaměstnání a stále máte nevyčerpanou dovolenou? Dnes se detailněji zaměříme na to, jak je to s dovolenou, když v práci končíte. Nejprve si spočítáme, zda opravdu na dovolenou máte nárok, abyste nebyli nepříjemně překvapeni. Vysvětlíme si, kdy si dovolenou můžete ve výpovědní době vybrat. Vysvětlíme si, že zaměstnavatel vám čerpání může nařídit, a to i ve výpovědní lhůtě.
Vše, co potřebujete vědět o dovolené, kdy vám na ni vznikne nárok, jsme si pověděli v článku Máte nárok na dovolenou?
Od 1. ledna 2021 se změnil systém, jak se nárok na dovolenou počítá, a který platí i dnes. Důvodem této změny bylo zajistit spravedlivější nároky pro ty, kteří pracují na směny.
Základní pravidla pro nárok na dovolenou
- Pokud jste odpracovali celý rok, tedy 52 týdnů, máte nárok na celou dovolenou, kterou váš zaměstnavatel garantuje.
- Pokud jste odpracovali méně než 52 týdnů, dojde ke krácení dovolené při ukončení pracovního poměru.
Pojďme si ukázat výpočet na konkrétním případu. U zaměstnavatele jste odpracovali 12 týdnů.
Připomínáme, že na dovolenou můžete nastoupit pouze, pokud je schválena zaměstnavatelem. Zaměstnavatel dle zákona určuje čerpání dovolené.
Jsou zaměstnavatelé, kteří schvalují čerpání dovolené ve výpovědní lhůtě. A naopak, váš zaměstnavatel čerpání schválit nemusí z důvodu hladkého předání vaší práce, zaučení nového kolegy a podobně.
Pokud váš zaměstnavatel neschválí, abyste si vyčerpali zbývající dovolenou, dojde k proplacení dovolené při ukončení pracovního poměru. Zbývající dovolenou lze proplatit pouze při ukončení pracovního poměru.
Zbývající dovolená vám bude proplacena automaticky, není třeba o ni žádat, a to s poslední mzdou. I ve výpovědní době vám dovolenou může nařídit, a to minimálně 14 dní předem a písemně.
Zákoník práce umožňuje, abyste současného zaměstnavatele požádali o převedení zůstatku vaší dovolené k novému zaměstnavateli.
Může se stát, že svůj pracovní poměr ukončíte a zjistíte, že jste vyčerpali více dovolené, než na jakou vám za odpracovaný čas vznikl nárok. Zaměstnanec je povinen vrátit vyplacenou náhradu mzdy nebo platu za dovolenou nebo její část, na niž ztratil právo, popřípadě na niž mu právo nevzniklo. Zaměstnavatel je za tímto účelem oprávněn provést tzv. zákonnou srážku ze mzdy (platu) zaměstnance podle § 147 odst. 1 písm. c zákoníku práce.
Průměrný výdělek a výpočet náhrady
Náhrada za nevyčerpanou dovolenou se vyplácí ve výši průměrného výdělku. Jak se vypočítá jeho výše? Zaměstnanci přísluší (podle ust. § 222 odst. 2 zákoníku práce) náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou (tedy tzv. Jestliže vznikne zaměstnanci právo na náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou nebo její část, tato náhrada (podle ust. § 222 odst. Jen a pouze v případě skončení pracovního poměru je tak nárok na proplacení nevyčerpané dovolené, aniž by docházelo k jejímu faktickému čerpání.
I při čerpání dovolené je nárok na náhradu mzdy nebo platu ve stejné výši: Podle ust. § 222 odst. Jak určit průměrný výdělek pro tzv.
Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel (podle ust. § 353 odst. 1 zákoníku práce) z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Není-li v zákoníku práce dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím (podle ust. § 354 odst.
Průměrný výdělek se (podle ust. § 354 odst. 2 zákoníku práce) zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období.
Rozhodné období:
- Pro průměrný výdělek zjištěný k 1. lednu kalendářního roku a používaný v I. čtvrtletí jsou rozhodující výdělkové poměry zaměstnance za IV. čtvrtletí předchozího kalendářního roku.
- Výdělkové poměry za I. čtvrtletí kalendářního roku ovlivňují průměrný výdělek stanovený k 1. dubnu a používaný ve II. čtvrtletí kalendářního roku.
- Výdělkové poměry za II. čtvrtletí ovlivňují průměrný výdělek stanovený k 1. červenci a používaný ve III. čtvrtletí kalendářního roku.
- Výdělkové poměry za III. čtvrtletí ovlivňují průměrný výdělek stanovený k 1. říjnu a používaný ve IV. čtvrtletí kalendářního roku.
Rozhodným obdobím je zásadně předchozí kalendářní čtvrtletí, tj. V případě náhrady mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou nebo její část je takovou skutečností vznik práva na tuto náhradu. Jestliže tedy pracovní poměr skončí např. 31. ledna, potom je rozhodným obdobím IV.
- Jestliže pracovní poměr skončí např. 31. prosince, potom je rozhodným obdobím rovněž IV. kalendářní čtvrtletí (roku, v němž skončil pracovní poměr), protože zaměstnanci vzniká právo na náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou dnem následujícím po dni, kdy pracovní poměr skončil, což je 1. leden následujícího kalendářního roku, a jemu předcházejícím kalendářním čtvrtletím je právě IV.
- Jestliže pracovní poměr skončí např. 30. listopadu, pak je rozhodným obdobím III.
Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se (podle ust. § 355 odst. Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, kterých zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, kterých by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty (ust. § 355 odst.
Dovolená a spory o neplatnost skončení pracovního poměru
Spory o neplatnost skončení pracovního poměru často zahrnují i nároky zaměstnance za období trvání těchto sporů. Soudy se v poslední době opakovaně zabývaly nárokem na placenou dovolenou.
Ve svém posledním rozhodnutí však Nejvyšší soud obrátil a nárok na placenou dovolenou uznal. V popisovaném případě podala zaměstnankyně žalobu na neplatnost skončení pracovního poměru. Soud rozhodl, že výpověď z pracovního poměru podaná zaměstnavatelem byla neplatná. Na základě tohoto rozhodnutí zaměstnankyni přijali zpět do zaměstnání. Požádala o čerpání dovolené za období sporu, to jí zaměstnavatel zamítl, a bez souhlasu zaměstnavatele si vyčerpala dovolenou, na kterou jí měl vzniknou nárok po dobu sporu o neplatnost skončení pracovního poměru.
S ohledem na výše uvedené lze tedy dojít k závěru, že zaměstnanec má za období sporu nárok na dovolenou, příp. na její náhradu, přičemž se na dovolenou uplatní ustanovení o dovolené podle zákoníku práce. Výjimkou je případ, kdy bude zaměstnanec v období sporu vykonávat jinou práci.
Je nepochybné, že Nejvyšší soud se svým rozhodnutím přibližuje výkladové praxi Soudního dvora Evropské unie.
Další aspekty a povinnosti zaměstnavatele
Obvyklou praxí je nařízení čerpání dovolené ještě před skončením pracovního poměru. Musí však být dodrženy podmínky stanovené zákoníkem práce, tj. Je třeba dávat pozor na situaci, kdy vám zaměstnavatel z organizačních důvodů na jeho straně, které mají za následek zánik pracovního poměru, nepřiděluje práci.
Zaměstnavatel vám nemůže nařídit čerpání dovolené po dobu, kdy jste již na překážkách z důvodu na straně zaměstnavatele. Za dobu čerpání dovolené vám přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, která je splatná v obvyklých termínech pro výplatu mzdy.
Specifické situace a benefity
Mezi zaměstnanci někdy panuje mylná představa, že si nevyčerpanou dovolenou mohou nechat proplatit. To je ale možné, jen pokud přechází do nového zaměstnání. Zaměstnavatel má ale právo zaměstnanci vybrání dovolené nařídit, a to i ve výpovědní lhůtě.
Pokud u vás zaměstnanec končí k 31. 12. a od 1. 1. Není možné ani proplácení dovolené po mateřské. Pokud o čerpání dovolené po mateřské dovolené žena požádá, zaměstnavatel jí musí vyhovět.
Plánování dovolené
Nejlepším způsobem, jak můžete předejít situaci, kdy máte jako zaměstnanec nárok na proplacení dovolené při ukončení pracovního poměru, je plánování. V březnu se rozhodnete, že podáte výpověď s dvouměsíční výpovědní dobou, která skončí na konci května.
Kalkulačky dovolené
Pro zaměstnance, kteří si chtějí nárok na dovolenou při výpovědi zjistit sami, je k dispozici řada nástrojů, jako jsou online kalkulačky dovolené. Tyto kalkulačky pracují na základě jednoduchých údajů, které zaměstnanec zadá, jako je délka pracovního poměru v roce, počet dnů dovolené, na kterou má nárok, a již vyčerpaná dovolená.
Závěr
Ukončení pracovního poměru s sebou přináší řadu změn a povinností. Proplacení dovolené při ukončení pracovního poměru je jedním z důležitých kroků, kterými se zaměstnanec může vyhnout ztrátě části své mzdy.
Zanechat komentář