Po skončení mateřské dovolené má zaměstnankyně v České republice nárok na čerpání řádné dovolené. Doba mateřské dovolené se započítává jako odpracovaná doba.
Od 1. ledna 2021 se změnily podmínky pro výpočet nároku na dovolenou, nicméně v roce 2024 v této oblasti nedochází k žádným velkým změnám. Od 1. ledna 2021 začala platit novela zákoníku práce, která mimo jiné změnila podmínky pro čerpání dovolené. Změnil se způsob, jak se počítá dovolená za odpracovanou dobu a další podmínky. To se týká jenom zaměstnaných žen.
Od 1. ledna 2024 vzniká nárok na dovolenou i u dohody o provedení práce (DPP) a u dohody o pracovní činnosti (DPČ). Dohodáři budou mít nárok na dovolenou po odpracování alespoň 4 týdnů (minimálně 80 hodin).
Pokud jste na mateřské dovolené a budete pokračovat rodičovskou dovolenou, pak máte možnost zaměstnavateli nahlásit, že po skončení mateřské si vyčerpáte řádnou dovolenou, na kterou máte nárok. Po dobu čerpání řádné dovolené dostáváte od zaměstnavatele náhradu mzdy.
V roce 2024, tedy i po skončení mateřské dovolené, budete mít nárok na čerpání řádné dovolené. I v roce 2024 vám stačí zaměstnavateli oznámit, že budete čerpat dovolenou a nepotřebujete jeho předchozí souhlas.
Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel vám nemůže určit čerpání dovolené na dobu, kdy jste na mateřské nebo rodičovské, tak se vám tato dovolená převádí, a můžete si ji vybrat po skončení rodičovské.
Žádost o čerpání dovolené navazující na mateřskou dovolenou
Zaměstnavatelé však tuto dovolenou neposkytují automaticky. Běžná je praxe, že zaměstnankyně po skončení mateřské dovolené požádá o nevyčerpanou dovolenou a až následně po jejím vyčerpání nastoupí na rodičovskou dovolenou, případně obě žádosti spojí do jedné.
Vzor žádosti o poskytnutí dovolené v návaznosti na skončení mateřské dovolené:
V souvislosti s narozením mého syna (mé dcery).................. čerpám od ........ mateřskou dovolenou, která mi končí dnem .........
Je třeba také uvést, že zákoník práce preferuje řádné čerpání dovolené před jejím „proplacením“. Vyplacení náhrady mzdy za dovolenou namísto jejího řádného čerpání je proto možné pouze v zákonem stanovených případech, a to v souvislosti se skončením pracovního poměru.
Obvykle se pro výpočet náhrady mzdy/platu za dobu čerpání dovolené používá průměrný nebo pravděpodobný výdělek. Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období.
V případě, že zaměstnanec v rozhodném období neodpracuje alespoň 21 dnů, použije se místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek. Při zjišťování pravděpodobného výdělku vychází zaměstnavatel především z hrubé mzdy, které zaměstnanec v rozhodném období skutečně dosáhl.
Ačkoliv zákoník práce nestanoví konkrétní postup při zjišťování pravděpodobného výdělku, zavazuje zaměstnavatele, aby při užití všech metod a konstrukcí tohoto výdělku přihlédl k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy zaměstnance, nebo ke mzdě zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.
Rozvrh čerpání dovolené
Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel tak, že je povinen přihlížet vedle svých provozních důvodů též k oprávněným zájmům zaměstnance. Od 1. srpna 2024 je z § 217 odst. 1 ZP vypuštěna povinnost zaměstnavatele vydávat písemný rozvrh čerpání dovolené.
I když zaměstnavatelé povinnost splnili a rozvrh čerpání dovolené zpravidla na počátku příslušného kalendářního roku sestavili, faktické čerpání dovolené probíhalo ve zcela jiných termínech. Zaměstnavatel proto od 1. srpna 2024 nemá povinnost sestavit rozvrh čerpaných dovolených. Pokud mu ale v praxi tento postup vyhovoval, může postupovat jako doposud, případně může dohodnout pravidla sestavování tohoto rozvrhu v kolektivní smlouvě.
Zaměstnavatel má při určování dovolené tyto povinnosti:
- Je povinen určit zaměstnanci čerpání celé dovolené v tom kalendářním roce, ve kterém mu právo na tuto dovolenou vzniklo.
- Pro případ, že tak nemůže učinit z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance nebo pro své naléhavé provozní důvody, musí dovolenou určit nejpozději do konce následujícího kalendářního roku.
- Od 1. 1. 2021 lze s přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance na základě jeho písemné žádosti část dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje 4 týdny a u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol 6 týdnů, převést do následujícího kalendářního roku.
- Určenou dobu čerpání dovolené je povinen oznámit zaměstnanci alespoň 14 dní předem, pouze v dohodě se zaměstnancem je možné sjednat dobu kratší.
- Dovolenou určuje zaměstnavatel písemně, bližší formální požadavky ale nejsou stanoveny.
- Alespoň jedna část dovolené musí být určena v rozsahu nejméně 2 týdnů vcelku, pouze v dohodě se zaměstnancem je možné sjednat rozsah kratší.
Překážky v práci a dovolená:
Zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, kdy zaměstnanec vykonává vojenské cvičení nebo službu v operačním nasazení, kdy je uznán dočasně práce neschopným, nebo na dobu, po kterou je zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské dovolené a zaměstnanec na otcovské nebo rodičovské dovolené. Na dobu těchto překážek v práci nelze dovolenou určit ani se souhlasem zaměstnance, jejich existence objektivně v určení čerpání dovolené brání.
Na dobu ostatních než shora vyjmenovaných překážek v práci na straně zaměstnance smí zaměstnavatel určit čerpání dovolené, jen pokud o to zaměstnanec požádá. Ani u těchto ostatních překážek nemůže zaměstnavatel rozhodnout o čerpání dovolené na dobu, kdy trvají. Pokud o to ale zaměstnanec požádá, objektivně určení čerpání nevylučují. Jedná se však pouze o překážky v práci na straně zaměstnance, např. úmrtí v rodině, studium, svatby apod.
Zaměstnavatel je oprávněn odvolat zaměstnance z dovolené a může změnit dříve určenou dobu čerpání dovolené. Výslovně toto oprávnění sice není upraveno, ale odvozuje se z § 217 odst. 4 ZP, podle kterého je zaměstnavatel povinen uhradit zaměstnanci náklady, které mu v důsledku změny termínu určené dovolené nebo odvolání z dovolené bez jeho zavinění vzniknou.
Právo zaměstnavatele rozhodovat o čerpání dovolené je omezeno ve prospěch zaměstnankyně, které končí mateřská dovolená. Stejné právo má i muž, který končí čerpání otcovské dovolené nebo rodičovské dovolené v rozsahu mateřské dovolené ženy. Zaměstnankyně nebo zaměstnanec mohou požádat zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené (u muže otcovské nebo rodičovské dovolené), a zaměstnavatel je povinen této žádosti vyhovět.
Příklad č. 1:
Zaměstnankyně nastoupí na mateřskou dovolenou 6. 1. 2025 v délce 28 týdnů (do 20. 7. 2025). Roční výměra dovolené činí 5 týdnů, pracovní doba 40 hodin týdně. Na jakou dovolenou bude mít zaměstnankyně nárok, jestliže požádá o čerpání dovolené ihned po skončení mateřské dovolené?
Dovolená za kalendářní rok = 5 x 40 = 200 hodin
Zaměstnankyně požádala o čerpání dovolené od 21. 7. 2025 do 22. 8. 2025 (5 týdnů = 200 hodin). Od 23. 8. 2025 je na rodičovské dovolené.
Zaměstnankyně odpracovala v roce 2025 alespoň dvanáctinásobek týdenní pracovní doby (mateřská dovolená i samotné čerpání dovolené se považuje za výkon práce), nepřítomnost z důvodu čerpání rodičovské dovolené bude posuzovaná jako výkon práce maximálně do výše dvacetinásobku týdenní pracovní doby.
Příklad č. 2:
Zaměstnankyně nastoupí na mateřskou dovolenou 6. 1. 2025 v délce 28 týdnů (do 20. 7. 2025). Roční výměra dovolené činí 5 týdnů, pracovní doba 40 hodin týdně. Na jakou dovolenou bude mít zaměstnankyně nárok, jestliže nepožádá o čerpání dovolené ihned po skončení mateřské dovolené?
Zaměstnankyně odpracovala v roce 2025 alespoň dvanáctinásobek týdenní pracovní doby (mateřská dovolená se považuje za výkon práce), nepřítomnost z důvodu čerpání rodičovské dovolené bude posuzovaná jako výkon práce maximálně do výše dvacetinásobku týdenní pracovní doby.
Doba nepřítomnosti podle § 216 ZP přesahuje dvacetinásobek týdenní pracovní doby o 144 hodin (944 - 800).
Byť je v tomto případě dovolená čerpána mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou, je nutné si uvědomit, že i přes to se stále jedná o řádnou dovolenou a platí pro ni všechna ustanovení zákoníku práce týkající se dovolené. Pro určení délky dovolené, potažmo pro vznik samotného práva na typ dovolené je rozhodující, které doby se počítají jako výkon práce a které nikoliv.
Pro účely vzniku nároku na dovolenou je rozhodující, které doby se obecně posuzují jako výkon práce. Přestože tedy zaměstnankyně reálně odpracovala 0 hodin, díky výše uvedenému ustanovení zákoníku práce je třeba dobu mateřské dovolené považovat za odpracované směny a z nich vypočítat nárok na dovolenou.
Z tohoto pravidla existuje jediná výjimka, která říká, že požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět.
Zaměstnankyně může dle svého uvážení v žádosti uvést, v jakém rozsahu chce dovolenou po mateřské čerpat. Buď může požádat jen o část řádné dovolené, která jí náleží za působení v zaměstnání před nástupem na mateřskou i po něm, nebo je možné rovnou vyčerpat řádnou dovolenou v plném rozsahu.
Do řádné dovolené, kterou může zaměstnankyně po mateřské čerpat, se tak počítá veškerá nevyčerpaná dovolená z předchozích let a dovolená, na níž jí vznikl nárok za odpracované hodiny v aktuálním kalendářním roce.
Nárok na proplacení dovolené po mateřské vzniká zaměstnankyni automaticky. Jedná se v podstatě o stejnou situaci, jako kdyby chodila do práce a vybírala si řádnou dovolenou. V takovém případě náleží zaměstnankyni náhrada mzdy za čerpání dovolené a stejné je to právě i s čerpáním dovolené po mateřské.
Dovolenou bezprostředně po skončení mateřské může čerpat zaměstnankyně na základě včas podané žádosti. Tu je potřeba doručit zaměstnavateli nejpozději v poslední den mateřské dovolené.
Každá zaměstnankyně má ze zákona právo požádat o čerpání řádné dovolené po skončení mateřské. Nejčastěji si maminky vybírají řádnou dovolenou v plném rozsahu, jelikož je to pro ně nejvýhodnější.
Proplacení nevyčerpané dovolené je možné pouze v případě rozvázání pracovního poměru, tudíž ani po skončení mateřské nemůže být zbývající řádná dovolená proplacena. Jediná možnost, jak za ni získat peníze, je dočerpat si ji před nástupem na rodičovskou.
Na začátek si připomeneme, že nárok na dovolenou zaměstnanci nikdy nezaniká. Nárok na proplacení nevyčerpané dovolené zaměstnanci vzniká jen v případě ukončení pracovního poměru. Za žádných jiných okolností nevyčerpanou dovolenou proplatit nemůžete - ani kdyby o to zaměstnanec požádal.
Zaměstnavatel má ale právo zaměstnanci vybrání dovolené nařídit, a to i ve výpovědní lhůtě. Ne vždy ale zaměstnanec stihne všechnu dovolenou vybrat.
Není možné ani proplácení dovolené po mateřské. Pokud o čerpání dovolené po mateřské dovolené žena požádá, zaměstnavatel jí musí vyhovět.
Kompenzace za nevyčerpanou dovolenou se počítá stejně jako náhrada mzdy za dovolenou - odpovídá tedy výši průměrného hrubého výdělku. Ten se stanoví k prvnímu dni za uplynulé kalendářní čtvrtletí (tedy k 1. 1., 1. 4., 1. 7. nebo 1. 10.).
S ohledem na následující příklady výpočtu dovolené po ukončení mateřské dovolené je vhodné uvést, že se objevují i striktní alternativní výklady, kdy zaměstnavatel určí dovolenou jen ke dni skončení mateřské dovolené, přičemž poskytnutí dovolené ve větším rozsahu ve vztahu k budoucímu čerpání rodičovské dovolené závisí na samotném zaměstnavatele.
Touto otázkou se právní úprava nezabývá a dosud není k danému problému ani soudní judikatura. Připomeňme, že k obdobným situacím, které nastávaly i před 1.1.2021, se vyjádřil Krajský soud v Ostravě - sp. zn. 16 Co 241/2012 s tím, že je nutné pro účely splnění podmínky odpracování alespoň 60 dnů v kalendářním roce, kdy žena bezprostředně po mateřské dovolené požádala o čerpání dovolené, započítat celoroční nárok na dovolenou.
V souladu s ustanovením § 217 odst. 5 zákoníku práce (dále jen „ZP“) nadále platí, že je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti zaměstnankyně o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou.
Zaměstnankyně musí o dovolenou požádat (písemně nebo ústně) nejpozději poslední den čerpání mateřské dovolené. Není podstatné, zda po vyčerpání dovolené nastoupí na rodičovskou dovolenou nebo se vrátí do zaměstnání.
Princip nové právní úpravy spočívá v počtu odpracovaných celých násobků stanovené, respektive kratší pracovní doby v kalendářním roce a výměry dovolené v týdnech.
Nadále platí, že doba čerpání dovolené se pro účely dovolené považuje za výkon práce.
Další složitost, kterou je nutné při stanovení nároku na dovolenou vnímat, jsou dny svátků, které připadnou do doby dovolené. Podle § 219 odst. 2 ZP se tyto dny do dovolené nezapočítávají a zaměstnankyně obdrží náhradu mzdy nebo poměrnou část měsíční mzdy podle způsobu odměňování svátku. Takový den svátku se však považuje za dobu odpracovanou (viz. § 348 odst. 1 písm. a) ZP).
Příklad 1
Zaměstnankyně nastoupí na mateřskou dovolenou 6. 1. 2025 v délce 28 týdnů (do 20. 7. 2025). Roční výměra dovolené činí 5 týdnů, pracovní doba 40 hodin týdně. Na jakou dovolenou bude mít zaměstnankyně nárok, jestliže požádá o čerpání dovolené ihned po skončení mateřské dovolené?
Dovolená za kalendářní rok = 5 x 40 = 200 hodin
Zaměstnankyně požádala o čerpání dovolené od 21. 7. 2025 do 22. 8. 2025 (5 týdnů = 200 hodin). Od 23. 8. 2025 je na rodičovské dovolené.
Zaměstnankyně odpracovala v roce 2025 alespoň dvanáctinásobek týdenní pracovní doby (mateřská dovolená i samotné čerpání dovolené se považuje za výkon práce), nepřítomnost z důvodu čerpání rodičovské dovolené bude posuzovaná jako výkon práce maximálně do výše dvacetinásobku týdenní pracovní doby.
Doba čerpání rodičovské dovolené: 23. 8. - 31. 12.
Příklad 2
Zaměstnankyně nastoupí na mateřskou dovolenou 6. 1. 2025 v délce 28 týdnů (do 20. 7. 2025). Roční výměra dovolené činí 5 týdnů, pracovní doba 40 hodin týdně Na jakou dovolenou bude mít zaměstnankyně nárok, jestliže nepožádá o čerpání dovolené ihned po skončení mateřské dovolené?
Zaměstnankyně odpracovala v roce 2025 alespoň dvanáctinásobek týdenní pracovní doby (mateřská dovolená se považuje za výkon práce), nepřítomnost z důvodu čerpání rodičovské dovolené bude posuzovaná jako výkon práce maximálně do výše dvacetinásobku týdenní pracovní doby.
Doba nepřítomnosti podle § 216 ZP přesahuje dvacetinásobek týdenní pracovní doby o 144 hodin (944 - 800).
Návrat do pracovního kolotoče po pár letech strávených doma s dítětem či dětmi je náročný. K péči o ratolesti vám přibude zaměstnání. Skloubit práci s rodinným životem není snadné.
Rodiče, kteří nechtějí přijít o svou „židli“ a chtějí se vrátit na stejnou pracovní pozici i pracoviště, by se měli vrátit do práce ihned po skončení mateřské. Ta je v současnosti dlouhá 28 týdnů, v případě narození dvojčat 37 týdnů.
Do tří let věku dítěte vám musí zaměstnavatel držet pouze pracovní místo odpovídající druhu práce sjednané v pracovní smlouvě. Pokud pro vás takovou práci mít nebude, může vám nabídnout jinou za odlišných podmínek, což pro vás nemusí být výhodné. Pokud se nedohodnete, jedná se o jiné překážky na straně zaměstnavatele.
POZOR: Pokud se na rodičovskou dovolenou teprve chystáte nastoupit, máte podle nedávné novely zákoníku práce povinnost žádat o rodičovskou dovolenou písemně, s uvedením předpokládané doby jejího trvání, a to alespoň 30 dnů předem, nebrání-li vám v tom vážné důvody.
Pracovní poměr s vámi může zaměstnavatel rozvázat pouze za podmínky, že pro vás nemá místo ze zákonných důvodů (stěhování místa působení, zrušení zaměstnavatele, redukce stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce apod.).
Rodičovskou dovolenou si můžete se souhlasem zaměstnavatele prodloužit až do 4 let věku dítěte. Nečekejte však, že vám budou v práci tak dlouho držet flek. Nejspíš nebudou, tuto povinnost mají jen do tří let dítěte. Pokud se na prodloužení nedohodnete, musíte po skončení rodičáku nastoupit zpátky do práce.
Můžete chodit do práce a zároveň brát rodičovský příspěvek. Podmínkou však je, že vaše dítě do dvou let nesmí strávit více než 92 hodin měsíčně v předškolním zařízení.
Pokud pečujete o děti do věku 8 let, mohou vás v práci přeložit pouze na vaši žádost. Jestliže máte děti mladší 9 let, měl by vám zaměstnavatel umožnit kratší pracovní úvazek, práci z domova nebo úpravu pracovní doby.
Tabulka: Přehled nároku na dovolenou
| Situace | Nárok na dovolenou |
|---|---|
| Po skončení mateřské dovolené | Ano, doba mateřské se započítává jako odpracovaná |
| Dohoda o provedení práce (DPP) a dohoda o pracovní činnosti (DPČ) | Ano, po odpracování alespoň 4 týdnů (minimálně 80 hodin) |
| Proplacení nevyčerpané dovolené | Pouze v případě rozvázání pracovního poměru |
Zanechat komentář