Proplacená dovolená mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou: Podmínky a postup

S očekáváním nového přírůstku do rodiny přichází také mnoho zařizování. Řeč je přitom nejen o samotné výbavě pro miminko, ale také o dokumentech, které umožní sladit péči o dítě s pracovním životem.

Většina lidí má zažité, že po mateřské následuje rodičovská dovolená a po rodičovské se zaměstnankyně vrací zpět do práce. Co ale někteří nevědí, je, že po mateřské dovolené, tedy před nástupem na rodičovskou, má žena ještě nárok na čerpání řádné dovolené.

Mateřská a rodičovská dovolená nejsou jedno a to samé. V obou případech sice matka pobírá dávky od státu, ale v jiné výši a rozsahu. Na mateřskou dovolenou se nastupuje ještě v těhotenství a trvá jen několik týdnů. Rodičovská dovolená následuje po mateřské a matka během ní pobírá takzvaný rodičovský příspěvek. Na rozdíl od mateřské může být podstatně delší, a to až do 3 let věku dítěte. V tomto případě však záleží jen na matce, jak dlouho chce zůstat s dítětem doma. Pokud jí to situace umožňuje, může nastoupit zpět do zaměstnání klidě hned po mateřské.

Mateřská dovolená se na rozdíl od rodičovské počítá jako výkon práce, což znamená, že za dobu jejího čerpání náleží zaměstnankyni řádná dovolená. Po skončení mateřské má tedy matka možnost ještě před nástupem na rodičovskou tuto řádnou dovolenou vyčerpat. Lze tak však učinit pouze za předpokladu, že o ni zaměstnankyně včas zažádá.

Byť je v tomto případě dovolená čerpána mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou, je nutné si uvědomit, že i přes to se stále jedná o řádnou dovolenou a platí pro ni všechna ustanovení zákoníku práce týkající se dovolené.

Podmínky pro čerpání dovolené po mateřské

Nárok na dovolenou bezprostředně po mateřské a před nástupem na rodičovskou vzniká pouze zaměstnaným ženám. Nastávající maminky, které rozvázaly pracovní poměr před nástupem na mateřskou, již tohoto benefitu využít nemohou. Stejně tak se to pochopitelně netýká ani osob samostatně výdělečně činných.

Dovolenou bezprostředně po skončení mateřské může čerpat zaměstnankyně na základě včas podané žádosti. Tu je potřeba doručit zaměstnavateli nejpozději v poslední den mateřské dovolené. Zaměstnavatel má povinnost této žádosti vyhovět, byla-li doručena ve stanoveném termínu.

Nárok na dovolenou po mateřské nevzniká mamince, která dala před nástupem na mateřskou výpověď.

Každá zaměstnankyně má ze zákona právo požádat o čerpání řádné dovolené po skončení mateřské. Nejčastěji si maminky vybírají řádnou dovolenou v plném rozsahu, jelikož je to pro ně nejvýhodnější.

Proplacení nevyčerpané dovolené je možné pouze v případě rozvázání pracovního poměru, tudíž ani po skončení mateřské nemůže být zbývající řádná dovolená proplacena. Jediná možnost, jak za ni získat peníze, je dočerpat si ji před nástupem na rodičovskou.

Jedině v případě čerpání dovolené po skončení mateřské dovolené má zaměstnankyně nárok čerpat dovolenou bez předchozího souhlasu zaměstnavatele. Musí však oznámit, že bude tuto dovolenou čerpat tak, aby bezprostředně navazovala na skončení mateřské dovolené.

V případě čerpání mateřské dovolené začne ihned po jejím skončení, pokud žena nepožádá o čerpání dovolené za kalendářní rok mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou. V takové případě je rodičovská dovolená poskytnuta po vyčerpání této dovolené.

Žádost o dovolenou

Žádost o čerpání dovolené po mateřské musí být podána zaměstnavateli v písemné podobě a nesmí v ní chybět datum, místo a podpis žadatelky. Ve chvíli, kdy zaměstnankyně požádá o čerpání řádné dovolené bezprostředně po skončení mateřské, má zaměstnavatel povinnost jí vyhovět. Takže se prakticky nejedná o žádost, ale spíše o jakési oznámení. Žádost se podává nejpozději poslední den mateřské. Pakliže by byla doručena později, zaměstnavatel jí už nemusí vyhovět. Byť nárok na řádnou dovolenou v případě nedodržení tohoto termínu zaměstnankyni nezaniká, není již možné, aby si pracovnice sama zvolila období jejího čerpání.

Zaměstnankyně může dle svého uvážení v žádosti uvést, v jakém rozsahu chce dovolenou po mateřské čerpat. Buď může požádat jen o část řádné dovolené, která jí náleží za působení v zaměstnání před nástupem na mateřskou i po něm, nebo je možné rovnou vyčerpat řádnou dovolenou v plném rozsahu. V praxi se častěji využívá druhá možnost, která je pro novopečené maminky výhodnější.

Do řádné dovolené, kterou může zaměstnankyně po mateřské čerpat, se tak počítá veškerá nevyčerpaná dovolená z předchozích let a dovolená, na níž jí vznikl nárok za odpracované hodiny v aktuálním kalendářním roce.

Žádost o poskytnutí dovolené v návaznosti na skončení mateřské dovolené - vzor V souvislosti s narozením mého syna (mé dcery).................. čerpám od ........ mateřskou dovolenou, která mi končí dnem .........

Písemnou formu zákoník práce neukládá ani v případě shora uvedené kvalifikované žádosti podle § 217 odst. 5 ZP, které zaměstnavatel musí vždy vyhovět. Zaměstnavatel má proto povinnost určit čerpání dovolené podle § 217 odst. 5 ZP i v případě, je-li žádost podána ústně, případně i telefonicky či jinou formou, např. I když zákoník práce písemnou formou žádosti zaměstnankyně nebo zaměstnance nevyžaduje, je výhodné ji písemně učinit, aby se předešlo následným sporům, zda a kdy byla žádost podána. Dojde-li totiž ke sporu, je na zaměstnanci, který čerpání dovolené požaduje, aby podání žádosti prokázal.

Vzor žádosti o dovolenou:

Dne 16. 10. 2024 jsem nastoupila na mateřskou dovolenou. Dne 22. 11. 2024 se mi narodil syn Jan. Dne 30. 4. 2025 mi skončila mateřská dovolená. Mateřská dovolená se považuje z pohledu nároku na dovolenou za výkon práce. Žádám o čerpání dovolené za rok 2024 a 2025 tak, aby bezprostředně navazovala na mateřskou dovolenou. Po dočerpání celé dovolené, na kterou mi v roce 2024a 2025 vznikl nárok, žádám o čerpání rodičovské dovolené, a to do 2 let věku mého syna. Souběh rodičovského příspěvku a čerpání dovolené (resp. pobírání náhrady mzdy za dovolenou) se nevylučuje.

Výpočet náhrady mzdy za dovolenou

Nárok na proplacení dovolené po mateřské vzniká zaměstnankyni automaticky. Jedná se v podstatě o stejnou situaci, jako kdyby chodila do práce a vybírala si řádnou dovolenou. V takovém případě náleží zaměstnankyni náhrada mzdy za čerpání dovolené a stejné je to právě i s čerpáním dovolené po mateřské.

Během mateřské dovolené je to však s příjmy trošku jiné. Maminka nedostává náhradu mzdy, ale takzvanou peněžitou pomoc v mateřství, která představuje dávku ze systému nemocenského pojištění. Výpočet mateřské není tak úplně jednoduchý, jelikož se odvíjí od redukovaného denního vyměřovacího základu, který se stanovuje na základě průměrného denního příjmu zaměstnankyně za rozhodné období.

Obvykle se pro výpočet náhrady mzdy/platu za dobu čerpání dovolené používá průměrný nebo pravděpodobný výdělek. Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. V případě, že zaměstnanec v rozhodném období neodpracuje alespoň 21 dnů, použije se místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek.

Není-li tento způsob zjištění pravděpodobného výdělku dostatečně přesný a objektivní, popř. pokud zaměstnanci nebyla v rozhodném období poskytována žádná mzda (např. Ačkoliv zákoník práce nestanoví konkrétní postup při zjišťování pravděpodobného výdělku, zavazuje zaměstnavatele, aby při užití všech metod a konstrukcí tohoto výdělku přihlédl k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy zaměstnance, nebo ke mzdě zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

Kompenzace za nevyčerpanou dovolenou se počítá stejně jako náhrada mzdy za dovolenou - odpovídá tedy výši průměrného hrubého výdělku. Ten se stanoví k prvnímu dni za uplynulé kalendářní čtvrtletí (tedy k 1. 1., 1. 4., 1. 7. nebo 1.

Zaměstnankyně je v pracovním poměru od 1. 1. 2009. Dne 1. 7. 2012 nastoupila na mateřskou dovolenou v době 6 týdnů před plánovaným porodem a přísluší jí peněžitá pomoc v mateřství po dobu 196 dnů (28 týdnů). Ta jí skončí 12. 1. Přestože v roce 2012 půl roku fakticky nepracovala, bude jí náležet nárok na dovolenou za celý kalendářní rok. Za období 1. 1. až 12. 1.

Zaměstnankyně je v pracovním poměru od 1. 1. 2009. Dne 1. 9. 2012 nastoupila na mateřskou dovolenou v době 6 týdnů před plánovaným porodem a přísluší jí peněžitá pomoc v mateřství po dobu 196 dnů (28 týdnů). Ta jí skončí 15. 3. Za rok 2012 má rovněž nárok na dovolenou za celý kalendářní rok.

Zaměstnankyně je v pracovním poměru od 1. 1. 2009. Dne 1. 11. 2012 nastoupí na mateřskou dovolenou v době 6 týdnů před plánovaným porodem a přísluší jí peněžitá pomoc v mateřství po dobu 196 dnů (28 týdnů). Ta jí skončí 15. 5. Za rok 2012 bude mít nárok, jako v předchozích případech, na dovolenou za celý kalendářní rok. V roce 2013 bude do skončení její mateřské dovolené celkem 97 pracovních dnů včetně svátků, proto vznikne zaměstnankyni nárok na dovolenou počítanou za kalendářní rok.

Po vysvětlení výpočtu nároku na dovolenou se nyní vrátím k tomu, jak ji má zaměstnankyně vyčerpat po skončení mateřské dovolené. V prvé řadě musí o ni sama požádat a zároveň je vhodné, aby se již vyjádřila k tomu, v jaké délce bude čerpat neplacené volno z důvodu péče o dítě (tedy rodičovskou dovolenou).

Příklad	Období	Výpočet dovolené	Poznámka
1	1. 7. až 31. 12. 2012	(6/12 * 20) = 10 dnů	Nástup na mateřskou 1. 7.
2	1. 9. až 31. 12. 2012	(4/12 * 20) = 6,5 dne	Nástup na mateřskou 1. 9.
3	1. 11. až 31. 12. 2012	(2/12 * 20) = 3,5 dne	Nástup na mateřskou 1. 11.

Poznámka: Roční výměra dovolené činí 4 týdny, tedy 20 dnů.

Před koncem pobírání peněžité pomoci v mateřství požádá o čerpání dovolené v plné výši a zároveň o neplacené volno z důvodu péče o dítě do 3 let věku dítěte (rodičovská dovolená).

Podmínkou je, aby vykonal práci alespoň v rozsahu 4 týdnů v daném roce. Vypočítá se pak poměrná část dovolené, která činí za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu v příslušném kalendářním roce jednu dvaapadesátinu týdenní pracovní doby vynásobenou výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo. Právo na dovolenou je tak ve výsledku vyjádřeno v hodinách.