Jedním z velmi oblíbených, ale ne častých benefitů, je příspěvek zaměstnavatele na dovolenou. Z pohledu zaměstnance se jedná o úžasný benefit, kdy příspěvek na dovolenou může dosáhnout až do výše 20 000 Kč ročně. Pojďme se podívat na všechny detaily.
Motivace zaměstnanců a zákonné povinnosti
Zaměstnance nestačí jen motivovat k dobrým výkonům a připravit jim příjemné pracovní prostředí. Nespornou výhodou příspěvku na dovolenou je vyšší motivace zaměstnance, zaměstnanci budou odpočatí. Zaměstnavatel navíc splní zákonnou povinnost nařízení dovolené a její vyčerpání do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Jednou z povinností zaměstnavatele určenou zákoníkem práce je dobu čerpání dovolené určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo, pokud v tomto zákoně není dále stanoveno jinak.
Vše o dovolené, jak se nově počítá nárok na dovolenou, kdy ji zaměstnanec může čerpat, a mnohem více se dozvíte v článku Velký přehled o dovolené - nárok, výpočet.
Chceme-li motivovat své zaměstnance, nemusí to být vždy jen mzda. Velmi vhodné řešení je poskytovat zaměstnancům příspěvek na dovolenou, který může činit maximálně 20000 Kč ročně na jednoho zaměstnance, včetně dohod konaných mimo pracovní poměr.
Příspěvek na dovolenou a účtování
Pojďme se podívat, jaké má zaměstnavatel možnosti v oblasti účtování. Jsou zde dvě možnosti.
- Nedaňové peněžní prostředky: Zaměstnavatel může například nakoupit poukázky u cestovní kanceláře, proplatit fakturu přímo cestovní kanceláři (většina cestovních kanceláří má s tímto benefitem zkušenosti a nemají problém finální fakturu rozdělit na dvě).
- Vyšší částka příspěvku: Druhou možností je, že zaměstnavatel přispěje částkou vyšší, například 30 000 Kč. Výše zmíněných 20 000 Kč se stále chová jako benefit, jak na straně zaměstnance, tak na straně zaměstnavatele. 10 000 Kč, které jsou nad tímto stanoveným limitem, bude podléhat dani z příjmu i odvodům na zdravotní a sociální pojištění na straně zaměstnance a současně budou i daňovým nákladem pro zaměstnavatele.
Je nutno upozornit zaměstnance a taky kontrolovat dodržování toho, aby zaměstnanci nestornovali pobyt se záměrem získat hotové peníze a ty utratit třeba za novou televizi. V takovém případě by se jednalo o peněžní plnění a úřady by mohly požadovat odvody sociálního, zdravotního pojištění a daně ze závislé činnosti a to jak z části zaměstnance tak zaměstnavatele. Zaměstnavatel by tak mohl být velmi nemile překvapený.
Kdo má nárok na příspěvek
Příspěvek na dovolenou můžete poskytnout nejen zaměstnancům pracujícím na základě pracovní smlouvy, ale i pracovníkům, kteří u vás pracují na základě některé z dohod konaných mimo pracovní poměr, jelikož ty jsou z pohledu zdaňování posuzovány jako zaměstnanecký poměr. Příspěvek na rekreaci může získat také pracovník na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Může jej získat také pracovník na částečný pracovní úvazek a může jej získat i jednatel firmy a jeho zaměstnaná rodina. Příspěvek může platit na zaměstnance i jeho rodinné příslušníky.
Stanovení pravidel a výše příspěvku
Zaměstnavatel určí, kteří zaměstnanci mohou benefit čerpat a v jaké výši. Doporučuji ve vnitropodnikových směrnicích stanovit přesná pravidla pro udělování příspěvku. Stanovte kteří zaměstnanci mají na výplatu nárok a kteří nemají. Pokud si příspěvek na rekreaci uplatí např. pouze jednatel firmy bez dalšího upřesnění ve směrnicích, mohl by být nařčen z nerovnoměrného zacházení se zaměstnanci podle zákoníku práce - a to přeci nechceme.
Firma si může stanovit různé příspěvky pro různé případy nebo různé skupiny zaměstnanců. Doporučuji systém výplaty příspěvků upravit ve směrnici firmy. Například tak, že management firmy má nárok na maximální příspěvek, THP pracovníci na poloviční příspěvek (deset tisíc korun) a dělníci například na částku ve výši 2.000 Kč.
Forma příspěvku a praktické tipy
Podmínkou stanovenou zákonem je, že příspěvek na dovolenou bude poskytnutý formou nepeněžního plnění. Co to znamená ? Můžete si například nakoupit poukázky cestovní kanceláře a tyto zaměstnancům předat. Existují také dárkové poukazy různých společností (podobně jako stravenky). Tato forma je však méně zajímavá, protože firmy vyžadují za tisk poukázek poplatky, které tuto variantu znevýhodňují.
Doporučuji mít fakturu od CK na částku ve výši 20.000 Kč jako příspěvek zaměstnavatele a zbývající částku si může uhradit zaměstnanec sám ze svých peněz přímo v cestovce. Druhou možností je fakturace celé částky od cestovní kanceláře s tím, že zaměstnanec firmě proplatí rozdíl mezi celkovou hodnotou dovolené a částkou příspěvku firmy na jeho rekreaci. Není problém.
Daňové aspekty a optimalizace
Mnohdy se jedná o výhodnou daňovou optimalizaci. Za předpokladu, že je zaměstnanci bezplatně umožněno využití firemního vozidla jak pro služební, tak soukromé účely, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci tento benefit zahrnout do jeho příjmů, tedy z výše vstupní ceny vozidla srazit daň a pojistné. Zákon doposud stanovoval hodnotu 0,5 % vstupní ceny pro nízkoemisní vozidla a 1 % pro ostatní vozidla. Od roku 2024 se doplňuje hodnota 0,25 % pro bezemisní vozidla. Nově budou nízkoemisní a bezemisní vozidla v zákoně přesně definována.
U stravenek a stravenkového paušálu dojde ke sjednocení daňových režimů. Pro všechny příspěvky na stravování bude platit osvobození na straně zaměstnance do výše 70 % horního limitu stravného pro pracovní cestu v rozmezí 5-12 hodin, tedy tak jak bylo doposud aplikováno u stravenkového paušálu. Překročení limitu představuje nepeněžní příjem na straně zaměstnance, který bude podléhat zdanění a také odvodům na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. U zaměstnavatele se v každém případě bude jednat o daňově uznatelný náklad.
Nově je stanoven celkový limit pro osvobození u zaměstnance ve výši poloviny průměrné mzdy za daný rok. Pro rok 2024 bude limit činit 21 983 Kč. Pokud tedy zaměstnavatel v roce 2024 poskytne zaměstnanci příspěvek na dovolenou 25 000 Kč a také lístky do divadla ve výši 2 000 Kč, příjem zaměstnance, který bude podléhat zdanění a odvodům na sociální a zdravotní pojištění bude činit 5 017 Kč. Pro zaměstnavatele budou osvobozené benefity daňově neuznatelné, naopak nadlimitními náklady si může ponížit základ daně. U příkladu uvedeného výše bude u zaměstnavatele nedaňovým nákladem částka 21 983 Kč, částka 5 017 Kč pak bude daňově uznatelná.
Dochází ke zrušení osvobození darů v nepeněžní podobě do 2 000 Kč ročně poskytované za podmínek vyhlášky o fondu kulturních a sociálních potřeb, (například nepeněžní dary v případě pracovních či životních výročí). Pokud tedy zaměstnavatel zaměstnanci k jeho životnímu jubileu 50 let předá kytici v hodnotě 1 500 Kč, bude tato částka představovat zdanitelný příjem zaměstnance, který podléhá také odvodům na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.
Příjem z účasti zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na akci pořádané zaměstnavatelem bude za určitých podmínek na straně zaměstnance osvobozen od zdanění. Takovými akcemi zaměstnavatele může být třeba konání vánočního večírku, oslavy výročí firmy, dětské dny apod. Je však důležité, aby akce v tomto případě naplňovala podmínky „neveřejnosti“, tj. s účastí zaměstnanců a jejich blízkých, dále má být naplněna podmínka „přiměřenosti“, čímž běžně není třeba uspořádání večírku v exotické oblasti, a také se má jednat o akce „příležitostné“, kam zcela jistě nespadají každotýdenní akce.
Dochází ke snížení hranice pro uplatnění progresivní sazby daně (23 %) z 48násobku na 36násobek průměrné mzdy. U bezúplatných příjmů (dary peněžní či nepeněžní) se částka pro osvobození zvyšuje z 15 000 Kč na 50 000 Kč. U vybraných druhů ostatních příjmů (např. Státní příspěvek u stavebního spoření poklesne z maximálních 2 000 Kč na 1 000 Kč u stávajících i nových smluv a bude považován za ostatní příjem, který bude nutné zdanit.
Zdanění se dále dotkne některých kurzových zisků při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, pokud se nejedná o účet zahrnutý v obchodním majetku (obecně podnikatelský účet). Oproti ziskům lze zohlednit kurzovou ztrátu. Výjimku ve zdanění představuje směna peněz z účtu, který je vedený v cizí měně na evropském regulovaném trhu nebo na obdobném zahraničním regulovaném trhu, na kterém se obchody s těmito měnami uskutečňují.
Zároveň je možné část zisku osvobodit v rámci společného limitu 50 000 Kč pro osvobození. Od roku 2025 se zavádí také limitace osvobození příjmů z prodeje cenných papírů nebo podílů na 40 milionů Kč. Sleva za umístění dítěte, tzv. Do konce roku 2023 bylo umožněno uzavírání dohod o provedení práce (DPP) do 10 000 Kč měsíčně u jednotlivého zaměstnavatele, z čehož neplynula povinnost odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, ačkoli bylo uzavřeno u různých zaměstnavatelů DPP několik. Od roku 2024 se mění podmínky odvodů pojistného a vznikají limity navázané na průměrnou měsíční mzdu. O tom, jaké procento limitu zavazuje k odvodům pojistného, rozhoduje to, zda je DPP uzavřena za daný měsíc pouze u jednoho zaměstnavatele nebo jich je více.
Jedna DPP u jednoho zaměstnavatele stanovuje limit 25 % průměrné mzdy (10 500 Kč pro rok 2024).
Dovolená zaměstnance z hlediska zaměstnavatele
Mzda - coby výdaj zaměstnavatele - je proto z pohledu jejího adresáta, zaměstnance, příjmem, který spadá do kategorie příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 ZDP. Přičemž bez překvapení do téhož druhu příjmu patří i zaměstnanecké benefity, včetně probíraných odměn formou zájezdů a dovolených. Konkrétně na tato související plnění výslovně pamatuje § 6 odst. 1 písm. d) ZDP zařazující do příjmů ze závislé činnosti také: "příjmy plynoucí v souvislosti se současným, ... výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle písmen a) až c), ..." (poznámka: odkaz směřuje zejména na příjmy z pracovněprávního nebo obdobného poměru).
Dovolená zaměstnance z jeho daňového hlediska
Ohledně příjmů ze závislé činnosti - typicky v případě jejich obvykle dominantní složky mzdy - jsme zvyklí, že se jedná o zdanitelný příjem, který standardně podléhá nepřímému zdanění zaměstnavatelem v roli plátce daně. Zaměstnanci sice - na rozdíl od OSVČ a pronajímatelů - nemohou uplatnit žádné daňově uznatelné výdaje. Ale na straně druhé jim zákonodárci nadělili nebývalé množství druhů příjmů zvýhodněných jejich osvobozením od daně (např. "závodní stravování" a příspěvky na jejich penzijní produkty), případně vyloučením ze zdanění (např. cestovní náhrady do limitu).
Z nichž nás nejvíce zajímá § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, který od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozuje: nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou "daňově účinné", a to ve formě 1. ... použití... rekreačních zařízení; při poskytnutí rekreace a zájezdu je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za zdaňovací období...". Zdůraznili jsme podmínku tohoto typu osvobození od daně - musí být nepeněžní. Jak jsme výše poznali v části o zaměstnavateli, je pro něj naopak daňově výhodnější - uznatelná - peněžitá forma dovolenkového benefitu. Jenže daňová výhoda zaměstnavatele znamená silnou nevýhodu pro zaměstnance. Nesplní podmínku osvobození - nepůjde o nepeněžní plnění - takže tato složka příjmu ze závislé činnosti zůstane zdanitelná.
| Aspekt | Zaměstnavatel | Zaměstnanec |
|---|---|---|
| Do 20 000 Kč (nepeněžní plnění) | Nedaňový výdaj | Osvobozeno od daně |
| Nad 20 000 Kč | Daňový výdaj | Podléhá dani z příjmu a odvodům |
| Peněžní plnění | Daňově uznatelný náklad | Zdanitelný příjem |
Zanechat komentář