Tomáš Prouza (* 30. dubna 1973 Ostrava) je český ekonom, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) a viceprezident Hospodářské komory ČR. Je také viceprezidentem evropského sdružení EuroCommerce.
Prouza vystudoval diplomacii a ekonomickou žurnalistiku na VŠE Praha a vzdělání pro byznys si doplnil studiem MBA na britské The Open University. V roce 2000 založil úspěšný server www.penize.cz. V letech 2004-2007 byl náměstkem ministra financí pro finanční služby, Evropskou unii a fiskální politiku. V roce 2007 spoluzakládal největší finančně-poradenskou firmu Partners a několik let pracoval na reformách finančních trhů pro Světovou banku ve Washingtonu. V lednu 2014 se vrátil do Prahy a působil jako státní tajemník pro evropské záležitosti, od roku 2016 také jako vládní koordinátor digitální agendy. V říjnu 2018 převzal Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR.
Kariéra a zkušenosti Tomáše Prouzy
Tomáš Prouza se vždy pohyboval na pomezí podnikání a státní správy, takže dobře zná oba světy. V podstatě jediné, co mu chybí, je šance na pořádnou růžovou zahradu, jakou míval jeho dědeček. Ale v důchodu se k tomu určitě dostane. Tedy pokud si na ten důchod naspoří, protože jeho prokletím je, že trochu rozumí veřejným financím a ví, že dobře už bylo.
Jeho kariéra zahrnuje:
- Novinařinu a založení webu www.penize.cz
- Působení na ministerstvu financí
- Práci pro Světovou banku na reformách finančního sektoru
- Nástup na Úřad vlády jako „pan Evropa“
Moderní retail a digitalizace
Většina lidí si pod slovem obchod představí prodavače, ale moderní retail je také velká IT firma, je to místo, kde můžete udělat skvělou kariéru jako expert na datovou analytiku nebo ekologii. Pro GS1 je retail hlavní oblastí zájmu a prakticky všechny jejich aktivity s ním úzce souvisejí.
Během pandemie se lidem na bankovních účtech nashromáždilo zhruba 330 mld. korun vynucených úspor a řada analytiků tvrdila, že je počátkem léta začnou rychle utrácet. Všechny tyto obavy umocní dominantní trend pandemie - posílení věrnosti vůči obchodům, kam lidé chodí nejčastěji a které si dokážou vytvořit se zákazníkem vztah, nejen mu prodat nějakou komoditu. Zvítězí ten, kdo dokáže nejlépe pracovat se svými zákazníky. Vedle kvality zboží a výborného marketingu bude podmínkou přežití i znalost zákazníků a efektivní datová analytika.
A samozřejmě také snižování nákladů - nikoliv pomocí tupých škrtů, ale pomocí efektivního řízení a maximální digitalizace. Přechod do on-line světa byl na jaře 2020 vynucený. Dobře se daří těm, kteří dokázali využít nové trendy. Když jezdí po Česku, vidí moderně rekonstruované prodejny, doplněné o kavárnu, vidí časté využívání obnovitelných zdrojů energií, vidí první vlaštovky e-commerce včetně budování chlazených vyzvedávacích míst.
Pokud se těmto obchodům podaří změnit se v komunitní centra a využívat moderní technologie, mají budoucnost jistou. A pandemie měla ještě jeden bonus - výrazně zrychlila korporátní procesy. Najednou se e-commerce projekty schvalovaly dva týdny místo obvyklých dvou let.
Digitalizace v retailu
Ještě nedávno se zdálo, že máme u většiny firem dva oddělené světy, kamenný a elektronický. Kamenný retail do on-line světa vstupoval opatrně, často měl pocit, že on-line prodej nebude nikdy hrát významnou roli. Covid jej rychle vyvedl z omylu a zachránila nás tradiční česká šikovnost. Dnes máme nejvíce e-shopů na počet obyvatel, a řada z nich dokonce expanduje i do zahraničí.
Na druhou stranu je potřeba přiznat, že technické řešení e-commerce je to nejjednodušší. GS1 je globálním hráčem v oblasti standardizace, sdílení dat a technologií podporujících digitalizaci. Když se dnes podíváte na větší retailové firmy, jsou to minimálně z poloviny firmy technologické. Velký obchodník má stovky dodavatelů a na ploše třeba 20 000 položek. To nejde zvládat metodou tužka-papír.
Obrovskou výhodou maloobchodu je, že máte jasně definovaný dodavatelský řetězec a můžete technologie zavést v celém jeho rámci, ať už jde o sdílení informací o výrobcích, objednávání zboží nebo fakturační proces. Sdílení dat od výrobců prostřednictvím obchodníků chtějí čím dál častěji i zákazníci, protože chtějí vědět více o složení potravin, jejich původu či udržitelné výrobě.
SOCR se zavádění moderních technologií věnuje. V roce 2019 jsme spolu s Mastercard pořádali soutěž Obchodník roku, kde jsme oceňovali právě chytré využití technologií v obchodě. Povedlo se nám také dohodnout s Úřadem na ochranu hospodářské soutěže, že vedle písemných smluv bude akceptovat i elektronicky podepsané dokumenty, což opět významně šetří náklady.
Věřím ale, že se dokážeme pohnout i tady. Naším cílem je, aby standardní identifikace, elektronická komunikace dat a datové katalogy byly absolutní rutinou a základem spolupráce obchodních partnerů a přesunuly se někam pod rozlišovací úroveň top manažerů.
Trendy maloobchodu Deloitte 2022
Udržitelnost a dohoda Green Deal
Každý, kdo zažil extrémní počasí tohoto léta, už dobře chápe, že to nemůže být jen marketing. Z úzkého pohledu retailového provozu je to především otázka modernizace provozních a skladových prostor - snižování energetické náročnosti, větší využívání obnovitelných zdrojů energií, recyklace a omezování objemu obalů, efektivnější logistika. Jenže retail je i o emocích a zákazníci se na udržitelnost ptají čím dál častěji.
Musíme tedy řešit i původ surovin a postupy zpracování potravin, všichni bojujeme o dostatečnou nabídku zdravých, bio a lokálních potravin, všichni hledáme cesty, jak omezit environmentální stopu obchodu. A zároveň musíme pomáhat zákazníkům vyznat se v různých značkách udržitelnosti, aby věděli, co si vlastně kupují.
Retail bude hrát klíčovou roli v dohodě Green Deal, protože je každý den vystaven tlaku zákazníků a jejich měnící se preference vidí každý den na prodejích. Součástí dohody Green Deal je strategie From Farm To Fork. Roli obchodu vidím hlavně u osvěty pro domácnosti, protože zemědělci budou časem dotlačeni k udržitelnějšímu chování trhem i zákazníky.
Klíčové je omezit plýtvání ze strany zákazníků, kteří jsou zvyklí mít plnou ledničku. Výchovné apely moc nefungují, naopak velmi dobře fungují chytré technologie, protože lidi baví si hrát a zkoušet nové věci. A navíc tady máme skutečně big data o nákupech, se kterými zatím moc nepracujeme nad rámec jednotlivých obchodů. Každý obchodník má detailní predikce, co a kdy budou nakupovat jeho zákazníci.
Snižování dopadů na životní prostředí by však měl být cíl všech. Tlak na omezování dopadů na životní prostředí je čím dál tím silnější - více se o toto téma zajímají zákazníci, většina velkých obchodníků má v této oblasti vlastní závazky, tlačí na to i nová legislativa a více to začínají řešit i někteří výrobci. A právě téma udržitelnosti bude hlavním tématem SOCR v dalším roce a půl.
Regionální potraviny a role státu
Před rokem a půl s velkou pompou spouštěl ministr Výborný v centru Prahy obchod s českými potravinami. Dnes už je obchod potichu zavřený - a v nejlepší cimrmanovské tradici ho nahradí prodejna asijských potravin. Obchod je nízkomaržový byznys, kde není prostor pro chyby.
Zájem o regionální potraviny rychle roste a lidé si rádi připlatí za kvalitní potravinu s příběhem. Ale nejsou hlavním důvodem volby místa pro velký nákup. Proto dávají mnohem větší smysl jako atraktivní doplněk širokého sortimentu. Společně s Asociací soukromého zemědělství ČR připravili podrobného průvodce dodávek do retailu a ozvalo se díky tomu hodně nových dodavatelů.
Bohužel chybí větší podpora ze strany státu, motivace k budování odbytových družstev či propagace úspěšných výrobců. Pokud stát myslí podporu regionálních potravin vážně, musí především snížit byrokratickou zátěž pro malé producenty a chránit je před šikanózními kontrolami. A pokud by chtěl stát skutečně provozovat síť obchodů s regionálními potravinami, musí je mít plné atraktivního zboží za dobré ceny.
Pomáhat drobným producentům, dávat jim prostor růst a propagovat, jak skvělé mohou být české potraviny dává velký smysl.
Evropská unie a byrokracie
Vláda má na další měsíce důležitý strategický úkol: přestat pořád dokola řešit každý další výkřik Donalda Trumpa a soustředit se na to, co české ekonomice skutečně pomůže. Místo fascinace generátorem náhodných slov v Bílém domě musí konečně začít škrtat domácí byrokracii a výrazně aktivněji bojovat proti té evropské. A musí začít zlepšovat podmínky pro startupy a jejich financování, aby každý dobrý nápad okamžitě neodcházel z Česka pryč.
Omezování volného obchodu nás trápí. Ale mnohem víc nás trápí byrokracie, zejména ta domácí, za kterou si můžeme sami. Rozhodně přivítáme i větší odvahu českých politiků v boji proti evropské byrokracii a rozbíjení jednotného evropského trhu.
Cestovní ruch a Lucie
Lucie odvedla a odvádí na SOCRu v oblasti cestovního ruchu obrovský kus práce. Díky ní jsme největším zástupcem sektoru cestovního ruchu a umíme pro naše členy prosadit všechno důležité. Velmi dobře nastartovala a vede naši Platformu pro cestovní ruch a spojila v ní všechny klíčové aktéry v cestovním ruchu.
Modernizace českého zemědělství
Často se vedou debaty o tom, jestli je možné modernizovat české zemědělství. Odpověď je jednoduchá - samozřejmě, že ano! Vedle toho tady jsou stovky zemědělců, kteří přišli s něčím zajímavým a třeba i s pomocí značky Regionální potravina vyrábějí věci, o které je velký zájem. Často se dokáží i spojit do odbytového družstva a najdou si cestu třeba i do řetězců, mimo jiné i díky pomoci Asociace soukromého zemědělství, se kterou jsme v rámci Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR vytvořili manuál pro malé zemědělce, kteří to chtějí zkusit.
Jedním ze skvělých příkladů inovací v českém zemědělství je produkce českých lanýžů. Richard Beneš se svou ženou Lenkou dokázali ve firmě Český lanýž na český trh přinést jednu z nejdražších surovin světa a dokazují, že české zemědělství má obrovský inovační potenciál. Mimochodem, tento příběh ukazuje, jak mohou nové směry v zemědělství obohatit i gastronomii a cestovní ruch.
Digitální platformy a trh práce
Digitální platformy zásadně mění podobu trhu práce. Zdaleka nejen mladá generace se už nechce vázat na jednom místě, ale chce dělat, co je baví a kdy chce. Za Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR uděláme všechno pro to, aby výsledkem transpozice byla řešení, která povedou k férovým podmínkám pro platformy i jejich pracovníky, k silnějšímu pracovnímu trhu a k podpoře digitální ekonomiky bez zbytečné byrokracie. A jsem rád, že se na to stejně dívají i na Hospodářská komora České republiky a Svaz průmyslu a dopravy ČR.
Ultra-zpracované potraviny (UPFs)
Ultra-zpracované potraviny (UPFs) se stávají velkým tématem po celém světě. Spotřebitelé stále častěji řeší složení, transparentnost poskytovaných informací a dlouhodobý vliv ultra-zpracovaných potravin na zdraví.
V Česku výsledky čerstvě zveřejněné analýzy NielsenIQ ve spolupráci se Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR ukazují podobný posun: zákazníci se přestali bát krize a jsou ochotni více utrácet za kvalitnější potraviny. Roste také poptávka po bio produktech, přičemž dvě třetiny se v Česku prodají pod privátními značkami obchodních řetězců. Společný trend je jasný: zákazníci chtějí méně zpracované, kvalitnější a transparentní potraviny.
To je velká příležitost i závazek pro celý sektor. Ostatně každý z řetězců má své závazky na podporu prodeje zdravých potravin, reformulaci privátních značek a nabídku rostlinných alternativ. Důvod je jednoduchý - Češi konzumují přehnané množství tuků, soli a cukrů, což je vidět na špatném zdravotním stavu české populace.
Čínské e-shopy a rovné podmínky
Čínské e-shopy se svými často zdraví nebezpečnými a závadnými výrobky měly v Evropě dlouho nepochopitelnou přednost v jízdě. Na celý problém nerovných podmínek, kdy Evropa týrá domácí firmy spoustou byrokracie, zatímco ty mimoevropské nemusí plnit vůbec nic, upozorňujeme dlouhodobě. Budeme dál hodně tlačit na Brusel i na české orgány, aby pravidla platila skutečně pro všechny.
Evropská směrnice o platformové práci je příležitostí, jak Česko může proměnit rigidní pracovní trh, který dlouhodobě brzdí růst české ekonomiky. A neplatí to zdaleka jen pro mladou generaci, která se nechce vázat a flexibilita je pro ně nesmírně důležitá. Práce přes digitální platformy je často skvělým způsobem, jak si na rodičovské dovolené udržet kontakt s oborem, řada lidí sáhne po spolupráci s platformou, když si potřebuje přivydělat.
Zákaznická sonda Skip Pay
Řadu věcí šlo odhadnou. Třeba že slevy už nefungují, jak mají. Jsou nutností k nákupu, ale už ne silným důvodem k nákupnímu impulsu. Míra zvažování (takové to opakované vyndavání věcí z košíku, nerozhodnost, nákupní overthinking) hodně klesla. Ale! Radost z nákupu (resp. chuť utrácet) neroste tak rychle jak bychom čekali. Pořád řešíme, že může být rychle hůř. Pro e-shopy tahle sezona nebude "zadarmo".
Vysoké ceny energií se promítají do celého dodavatelského řetězce od zemědělců přes potravináře a logistiku až po obchod.
Cla z USA
Americký prezident Donald Trump podepsal příkaz, který zavádí nová cla. Ve chvíli, kdy se mu někdo vzdává, jenom stupňuje své požadavky. Tehdy taky zkoušel zatlačit na Evropu, vyhrožoval zhoršením obchodních vztahů s Evropou. Ale tehdy se Jean-Claude Juncker nebál dojet do Washingtonu, nebál se velmi důrazně zatlačit na Donalda Trumpa. A skončilo to tady kompromisem.
Možná i proto dlouho nechtěl Donald Trump jednat s Ursulou von der Leyenovou. Vyhýbal se tomu, veškerá jednání vlastně posunul o úroveň níž, protože si pamatoval to, co on, myslím, vnímal jako ponížení. Vlastně prohrál s Evropou. Prouza kritizuje například závazek Evropské unie k nákupu energií ve Spojených státech. Nikdo není s cly 15 procent úplně spokojen.
| Funkce | Období |
|---|---|
| Náměstek ministra financí ČR | 2004-2006 |
| Národní koordinátor pro zavedení eura v ČR | 2005-2006 |
| Státní tajemník pro evropské záležitosti | 2014-2017 |
| Koordinátor digitální agendy ČR | 2016-2017 |
| Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR | Od 2018 |
| Viceprezident Hospodářské komory ČR | Od 2018 |
Zanechat komentář