Zbyla vám dovolená z loňska? Nemusíte mít obavy, že o ni přijdete. Podle zákoníku práce by měla být dovolená vyčerpána do konce roku, za který zaměstnanci náleží. Pokud si zaměstnanec nestihne z vážných důvodů dovolenou vybrat, lze její zbytek převést do dalšího roku.
Zaměstnavatel je povinen určit dobu čerpání tak, aby si ji zaměstnanec v daném roce vybral. Může se však stát, že si ji nestihne, třeba z důvodů delší nemoci, vybrat. Zbytek nevyčerpané dovolené se mu převede do dalšího roku.
Jaká jsou pravidla pro převedení letošní nevyčerpané dovolené do příštího roku? Podívejme se na to podrobněji.
Práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele
Určování dovolené náleží zaměstnavateli. Ten má právo a také povinnost určit zaměstnanci celou dovolenou, na kterou mu v daném kalendářním roce vznikl nárok, tak, aby si ji během roku stačil vybrat.
Zaměstnanec sám o nástupu na dovolenou rozhodnout nemůže. Zaměstnanec může požádat o určení čerpání dovolené v určitém termínu a rozsahu, vždy však musí vyčkat rozhodnutí zaměstnavatele, kterým je mu daný termín a rozsah schválen.
Běžnou praxí je, že se na ní se zaměstnancem dohodne. Jestli se tedy chystá zaměstnanec vyrazit na týden na hory, požádá svého zaměstnavatele o čerpání (staré) dovolené v tomto termínu. Zaměstnavatel, pokud mu v tom nebrání třeba závažné důvody, dovolenou povolí a všichni jsou spokojeni.
Jestliže s návrhem výběru staré dovolené zaměstnanec nepřijde, je plně na zaměstnavateli, kdy její čerpání určí. Pokud tak však neučiní do 30. června, právo určovat termín dovolené přechází na zaměstnance. Je však potřeba, aby to zaměstnavateli oznámil nejméně 14 dnů předem. Když svého práva nevyužije, může mu do čerpání dovolené opět zasáhnout šéf. Pak už záleží na tom, kdo s termínem dovolené přijde dřív.
Pozor: Pokud však nepožádáte o vyčerpání dovolené zaměstnavatele ani vy, právo na určení termínu vaší dovolené zůstává zaměstnavateli. Platí totiž, že kdo jako první určí termín dovolené, má právo rozhodovat. Takže, když vás zaměstnavatel po 30.
Zaměstnavatel má povinnost proplatit nevyčerpanou dovolenou jen v případě ukončení pracovního poměru. Podle zákoníku práce by měla být dovolená vyčerpána do konce roku, za který zaměstnanci náleží. Pokud si zaměstnanec nestihne z vážných důvodů dovolenou vybrat, lze její zbytek převést do dalšího roku.
Je v zájmu zaměstnavatele ohlídat si, aby byla dovolená řádně vyčerpaná. Kdyby se ukázalo, že jejímu vybrání nebránily vážné důvody, mohl by čelit postihům ze strany Státního úřadu inspekce práce.
Doba čerpání dovolené
Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel dle rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace. Pokud u zaměstnavatele odborová organizace nepůsobí, sestavuje rozvrh čerpání dovolené zaměstnavatel sám. Zákoník práce nestanoví blíže formu a způsob vedení rozvrhu čerpání dovolené.
Doba čerpání dovolené by měla být určena tak, aby si zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Pokud je dovolená zaměstnanci poskytnuta v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené. Čerpání dovolené po částech by tedy mělo být spíše výjimkou, v praxi je však pravidlem.
Určenou dobu pro čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen zaměstnanci oznámit s předstihem. Zaměstnavatel je povinen tuto dobu oznámit písemně zaměstnanci nejméně 14 dnů dopředu, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.
Základním pravidlem je, že čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen zaměstnanci určit tak, aby zaměstnanec dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo. Pokud z těchto důvodů nebude dovolená vyčerpaná v roce 2022, dochází k převodu dovolené do roku 2023. Převod dovolené nastává ze zákona, nikoliv na základě rozhodnutí zaměstnavatele. Jestliže zaměstnavatel dovolenou zaměstnanci v kalendářním roce neurčí, právo na nevyčerpanou část nezaniká, ale přechází do následujícího kalendářního roku. K tomu dochází bez jakéhokoliv dalšího opatření (jednání) přímo na základě ust. § 218 odst.
Pokud není dovolená vyčerpána v kalendářním roce, za který přísluší, dochází k jejímu převodu do roku následujícího a zaměstnavatel má nadále zákonnou povinnost tuto dovolenou zaměstnanci určit, a to tak aby došlo k jejímu vyčerpání nejpozději do konce tohoto kalendářního roku, tj. roku následujícího po roce, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. V případě, že neurčí zaměstnavatel zaměstnanci dovolenou do 30. června následujícího kalendářního roku, přechází od 1. července právo určit dovolenou na zaměstnance.
Právo na určení nevyčerpané dovolené z předchozího roku přechází na zaměstnance a je na zaměstnanci, zda tohoto oprávnění využije. Dostačující je, pokud nejpozději do 30. června následujícího roku určí zaměstnavatel zaměstnanci dovolenou z předchozího roku (např. na dny po vánočních svátcích). Není tedy nutné do 30. června následujícího kalendářního roku dovolenou vyčerpat, ale je nutné do tohoto data určit datum nástupu na dovolenou do 31. prosince.
Pokud tak zaměstnavatel neučiní, může od 1. července následujícího kalendářního roku zaměstnanec zaměstnavateli sdělit, že bude čerpat nevyčerpanou dovolenou z předchozího roku, a to v době, kterou si sám určí. Na rozdíl od zaměstnavatele, který má povinnost určit čerpání dovolené, u zaměstnance se jedná o jeho právo, nikoliv povinnost. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodnou na kratší době.
Po 30. červnu následujícího kalendářního roku má právo určit dobu čerpání dovolené, na níž vzniklo zaměstnanci právo v předchozím roce, jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec. Dovolená bude čerpána na základě toho rozhodnutí o určení čerpání dovolené, které bylo učiněno dříve. Shodná pravidla platí i u smluvně převedené dovolené.
Pokud bude tedy část dovolené převedena na žádost zaměstnance dohodou se zaměstnavatelem k čerpání do roku následujícího ve smyslu ust. 218 odst. 2 zákoníku práce, zůstává zaměstnavateli povinnost určit ji zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku dle ust. § 218 odst. 3. To znamená, že i smluvně převedená dovolená z roku 2021 do roku 2022 musí být vyčerpána do konce roku 2022.
Zákoník práce počítá i s takovou situací, kdy není možné vyčerpat dovolenou ani do konce následujícího roku, za nějž dovolená náleží. Právo na dovolenou nezaniká, ani když není dovolená vyčerpána do konce následujícího kalendářního roku. Zaměstnavatel je povinen nevyčerpanou dovolenou zaměstnanci určit i v následujících letech. Dle ust. § 218 odst. 5 zákoníku práce nemůže-li být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské anebo rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci. Pokud bez uvedených důvodů zaměstnavatel dovolenou zaměstnanci neurčí ani do konce následujícího kalendářního roku, porušuje právní předpis a může být inspektorátem práce sankcionován za porušení své povinnosti určovat nástup na dovolenou.
Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci 5 týdnů dovolené. V roce 2021 vyčerpal zaměstnanec pouze 3 týdny dovolené, 2 týdny přešly tudíž do roku 2022 a zaměstnavatel má povinnost tuto dovolenou zaměstnanci poskytnout nejpozději do 31. 12. 2022. Neurčí-li zaměstnavatel zaměstnanci čerpání těchto 2 týdnů dovolené z roku 2021 ani do 30. 6. 2022, má právo určit čerpání těchto 2 týdnů vedle zaměstnavatele i zaměstnanec.
Ustanovení § 221 zákoníku práce upravuje dovolenou zaměstnance při změně zaměstnání. Smyslem tohoto ustanovení je zachovat dovolenou, na níž vzniklo zaměstnanci právo i při změně zaměstnání, za účelem jejího čerpání u nového zaměstnavatele. Z ust. § 221 odst. 1 zákoníku práce vyplývá, že zaměstnanec může požádat, mění-li v průběhu kalendářního roku zaměstnání, aby mu nový zaměstnavatel poskytl dovolenou nebo její část, na kterou mu vzniklo právo u dosavadního zaměstnavatele. Zaměstnavatel nemá povinnost žádosti vyhovět.
Podmínkou je skutečnost, že skončení pracovního poměru u jednoho zaměstnavatele a vznik pracovního poměru u zaměstnavatele následujícího na sebe musí bezprostředně navazovat. Nezbytným předpokladem je vzájemná dohoda zaměstnance i obou zaměstnavatelů. Převod dovolené k novému zaměstnavateli je možný pouze po dohodě obou zúčastněných zaměstnavatelů. Dovolená přechází k novénu zaměstnavateli, který by se měl domluvit s dosavadním zaměstnavatelem na úhradě náhrady mzdy (platu) za dovolenou.
Převod dovolené do dalšího roku
Část dovolené si můžete převést do dalšího roku i bez vážných překážek. Týká se to však jen dnů, které jsou nad rámec čtyřech týdnů (u pedagogických a akademických pracovníků šest týdnů), což je minimum dovolené stanovené zákonem. Zaměstnavatele však musíte o převod požádat. Jestli vám to schválí, je jen na něm.
Máte u vás ve firmě 5 týdnů dovolené? Pokud vám to zaměstnavatel schválí, zbývajících 16 hodin si musíte vybrat ještě v tomto roce. O převod však musíte písemně požádat svého zaměstnavatele.
Jestliže zaměstnavatel nemohl určit čerpání dovolené v kalendářním roce, ve kterém na ni vzniklo právo z naléhavých provozních důvodů nebo pro překážky v práci na straně zaměstnance nebo proto, že se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodli v rozsahu převyšujícím 4 týdny a 6 týdnů u akademických pracovníků na převodu této části dovolené do následujícího kalendářního roku, je povinen určit tuto dovolenou tak, aby byla zcela vyčerpána nejpozději do konce příštího kalendářního roku.
Zákoník práce od 1. 1. 2021 připouští, aby na základě písemné žádosti zaměstnance, s přihlédnutím k jeho oprávněným zájmům, bylo možné část dovolené převést do následujícího kalendářního roku. Může se jednat například o situaci, kdy zaměstnanec plánuje v dalším roce delší dovolenou nebo bude potřebovat volno z důvodu narození dítěte nebo studia apod. Zaměstnanec tedy může využít možnosti dle ust. § 218 odst. 2 zákoníku práce a požádat o převod dovolené do roku následujícího. Zaměstnavatel může, ale nemusí takové žádosti vyhovět. Zaměstnavateli mohou bránit vážné provozní důvody, kupříkladu není možné zajistit zástup jiným zaměstnancem apod.
Ustanovení § 218 odst. 2 zákoníku práce představuje třetí případ, kdy nemusí být splněna povinnost zaměstnavatele určit zaměstnanci (vy)čerpání celé dovolené v daném kalendářním roce, za který náleží (prvními dvěma případy jsou naléhavé provozní důvody na straně zaměstnavatele a překážky v práci na straně zaměstnance ve smyslu ust. § 218 odst. 1 zákoníku práce). Možné jsou i kombinace důvodů k převodu dovolené do dalšího roku, když je možný převod dovolené dle ust. § 218 odst. 1 zákoníku práce (pro překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody zaměstnavatele) a zároveň postup dle ust. § 218 odst.
Otázkou v případě tohoto převodu dovolené je, zda v dohodě o převodu dovolené určit termín jejího odloženého čerpání. Součástí dohody o převedení dovolené k čerpání v následujícím kalendářním roce ve smyslu ust. § 218 odst. 2 zákoníku práce nemusí být uvedení termínu, kdy bude dovolená čerpána. Zaměstnanec ani nemusí znát přesný termín, kdy bude dovolenou potřebovat (například narození dítěte). Pokud ale zaměstnanec termín zná, bylo by vhodné tento do dohody uvést.
Pokud termín čerpání dovolené nebude předem dohodnut, pak i pro smluvně převedenou dovolenou platí ust. § 218 odst.
Máte ještě hodně dovolené a potřebovali byste část z ní převést do dalšího roku? Je to možné. Musíte o to ale písemně požádat a záleží na zaměstnavateli, jestli s tím bude souhlasit. Je totiž na něm, kdy vás pošle na dovolenou.
Zákoník práce dále upravuje doby, na něž zaměstnavatel čerpání dovolené určit nesmí (§ 217 odst. 4 zákoníku práce). Opačným směrem naopak míří pravidlo v § 217 odst. 5 zákoníku práce, podle nějž zaměstnavatel musí vyhovět žádosti zaměstnankyně, která požádá zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a žádosti zaměstnance tak, aby dovolená navazovala bezprostředně na skončení otcovské nebo rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou.
Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.
Zaměstnavatel může zaměstnanci určit čerpání dovolené, i když zaměstnanec dosud nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou, jestliže lze předpokládat, že zaměstnanec tuto podmínku splní do konce kalendářního roku, popřípadě do skončení pracovního poměru (je-li pracovní poměr sjednán na kratší dobu). Pokud tuto podmínku zaměstnanec nesplní, je povinen zaměstnavateli vrátit odpovídající část vyplacené náhrady mzdy nebo platu za dovolenou. Zaměstnavatel je za tímto účelem oprávněn provést tzv. zákonnou srážku ze mzdy (platu) zaměstnance podle § 147 odst. 1 písm.
Pro účely dovolené dále platí, že čerpání dovolené může zaměstnavatel zaměstnanci s jeho souhlasem výjimečně určit v rozsahu kratším, než činí délka směny, nejméně však v délce její jedné poloviny, nejde-li o zbývající část nevyčerpané dovolené, která je kratší než polovina směny (§ 218 odst.
Nejčastější situace asi bude, že zaměstnanec vůbec nečerpal dovolenou za letošní rok 2024, nebo ji vyčerpal jen částečně. Pokud si ji stihne vyčerpat na základě své žádosti o ni nebo na základě určení zaměstnavatelem do konce letošního roku, není co řešit. V případě, že existují naléhavé provozní důvody na straně zaměstnavatele, které brání čerpání dovolené, nebo překážky v práci na straně zaměstnance (např. delší pracovní neschopnost, mateřská nebo rodičovská dovolená nebo jiná dlouhodobější překážka v práci), pak dojde k čerpání dovolené později. pak je podle zákoníku práce zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci. (Např. dovolená z roku 2022 byla takto převedena k čerpání do roku 2023, a pokud ji nebylo možno čerpat, tak do let dalších, třeba do letošního roku 2024. A pokud stále nemohla být vyčerpána, převádí se do roku 2025.
Pokud někomu zbývá něco z loňské dovolené za rok 2023, nebo dokonce ještě starší dovolená a v jejím čerpání mu nebrání překážka v práci (např. Klidně to může být v období kolem letošních Vánoc a Silvestra, zaměstnanec si opravdu termín čerpání loňské či starší dovolené už může určit sám. Jen musí zaměstnavatele písemně informovat o době čerpání v předstihu aspoň 14 dnů. Přitom se dovolená ani nemusí nutně stihnout celá vybrat v roce letošním. Zaměstnanci zbývá ještě 10 dnů dovolené z roku 2023, a tak oznámí zaměstnavateli, že ji bude čerpat po Vánocích od 27. prosince 2024. Takto vyčerpá letos 3 dny: 27. 12. a 30. a 31. 12. Ovšem znovu upozorňujeme, že takovéto čerpání dovolené je třeba oznámit zaměstnavateli v předstihu 14 dnů čili nejpozději do 13. 12. A radši zdůrazníme i to, že tato pravidla se týkají čerpání loňské a starší dovolené. V žádném případě si (zatím) nemůže zaměstnanec rozhodovat o nástupu letošní dovolené. Termín čerpání této dovolené určuje (stále) výhradně zaměstnavatel, i když se s ním může zaměstnanec dohodnout.
To je pravidlo pro převedení dovolené, kterou je možné čerpat, protože tomu žádné překážky nebrání (ani na straně zaměstnavatele, ani na straně zaměstnance), ale zaměstnanec si ji chce převést do budoucna, aby mohl jet třeba na déle trvající zájezd do zahraničí. Pokud bude dovolená, resp. její část převedena na žádost zaměstnance dohodou se zaměstnavatelem do roku následujícího, zůstává zaměstnavateli povinnost určit ji zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána nejpozději právě do konce následujícího kalendářního roku. Takže dovolená převedená z roku 2024 do roku 2025 musí být vyčerpána do konce roku 2025.
Ovšem kdyby nastaly překážky v práci bránící čerpání dovolené jako pracovní neschopnost, a dovolená tak čerpána nebude, stejně nepropadne. Dovolenou však nelze tzv. proplácet bez čerpání volna.
Příklad:
Pracuji na poloviční úvazek, což je 20 hodin týdně, letos jsem měla nárok na 100 hodin dovolené. Z loňska jsem si převedla 5 dnů dovolené, které jsem si na začátku letošního roku vybrala. Ano, můžete. Starou dovolenou v délce 5 dní jste si vybrala přednostně před čerpáním nové dovolené (převedeno na hodiny se jedná o 20 hodin dovolené - 5 dní krát počet hodin na směně).
Mám týdně stanovenou 40hodinovou pracovní dobu s 200 hodinami dovolené. V prosinci mi zbývá k dobrání 24 hodin dovolené. Ano, tohle je možné.
Kdy nelze čerpat dovolenou
Nelze tak např. dohodnout hromadné čerpání dovolené v letních měsících po dobu 2 týdnů a v období mezi vánočními svátky a Novým rokem po dobu 1 týdne.
Proplacení dovolené
Mezi zaměstnanci někdy panuje mylná představa, že si nevyčerpanou dovolenou mohou nechat proplatit. To je ale možné, jen pokud přechází do nového zaměstnání. Přečtěte si, jak může zaměstnavatel nevyčerpanou dovolenou zaměstnance řešit.
Na začátek si připomeneme, že nárok na dovolenou zaměstnanci nikdy nezaniká. Nárok na proplacení nevyčerpané dovolené zaměstnanci vzniká jen v případě ukončení pracovního poměru. Za žádných jiných okolností nevyčerpanou dovolenou proplatit nemůžete - ani kdyby o to zaměstnanec požádal. Zaměstnavatel má ale právo zaměstnanci vybrání dovolené nařídit, a to i ve výpovědní lhůtě.
Ne vždy ale zaměstnanec stihne všechnu dovolenou vybrat. Pokud nastane situace, kdy zaměstnance propouštíte pro nadbytečnost, kvůli organizačním změnám a podobně, obvykle jde o překážku v práci. Místo toho ale můžete zaměstnanci přikázat čerpání dovolené.
Další možností je převedení dovolené k novému zaměstnavateli. O převedení musí zaměstnanec požádat ještě před ukončením pracovního poměru, musí s tím souhlasit oba zaměstnavatelé a je to možné, pouze pokud ke změně dochází během roku, ne na jeho přelomu. Pokud u vás zaměstnanec končí k 31. 12. a od 1. 1. Není možné ani proplácení dovolené po mateřské. Pokud o čerpání dovolené po mateřské dovolené žena požádá, zaměstnavatel jí musí vyhovět.
Kompenzace za nevyčerpanou dovolenou se počítá stejně jako náhrada mzdy za dovolenou - odpovídá tedy výši průměrného hrubého výdělku. Ten se stanoví k prvnímu dni za uplynulé kalendářní čtvrtletí (tedy k 1. 1., 1. 4., 1. 7. nebo 1.
Nezapomeňte, že pokud zaměstnanec končí během roku, nárok na dovolenou se mu poměrově krátí podle toho, kolik dnů bude mít při odchodu odpracováno.
Nevybranou dovolenou může zaměstnanec dostat proplacenou až při ukončení pracovního poměru. Existují však pravidla, která musíte jako zaměstnavatel dodržet.
Tabulka shrnující klíčové termíny a pravidla pro převod dovolené:
| Situace | Termín/Pravidlo |
|---|---|
| Nevyčerpaná dovolená z minulého roku | Převádí se do následujícího roku |
| Určení čerpání dovolené zaměstnavatelem | Do 30. června následujícího roku |
| Právo zaměstnance určit čerpání dovolené | Od 1. července, oznámit 14 dní předem |
| Převod dovolené při změně zaměstnání | Možný po dohodě obou zaměstnavatelů |
| Proplacení dovolené | Pouze při ukončení pracovního poměru |
Jak v programu PAMICA automaticky proplatit nevyčerpanou dovolenou?
Evidenci dovolené zaměstnanců a výpočet náhrady za nevyčerpanou dovolenou vám usnadní mzdový systém Money S3. V modulu Mzdy a personalistika najdete vše potřebné na záložce Dovolená, kde program počítá nárok na dovolenou u zaměstnance.
Zákoník práce určuje přesně mantinely, jak postupovat v případě nevyčerpané dovolené z předchozího roku.
V zájmu zaměstnavatele je, aby čerpání dovolené výrazně neomezilo provoz firmy. K takové situaci by došlo, kdyby většina zaměstnanců čerpala dovolenou ve stejnou dobu. Zaměstnavatel však nemá zaměstnávat tak málo zaměstnanců, že dovolená v běžném termínu zcela ochromí chod firmy. Proto např.
Zanechat komentář