Očekáváte příchod nového člena rodiny? Gratulujeme vám! S narozením děťátka přichází vlna radosti, lásky a... také spousta otázek včetně těch finančních.
V České republice je mateřská dovolená právně definována jako období, kdy matka přerušuje pracovní činnost kvůli porodu a péči o novorozené dítě. Tento čas je určený k tomu, aby se maminka mohla zotavit po porodu a věnovat se miminku během jeho prvních měsíců života.
S mateřskou dovolenou je neodmyslitelně spojena i peněžitá pomoc v mateřství (PPM), což je finanční podpora, která má nahradit příjem matky během jejího volna. Po skončení mateřské dovolené trvající 28 týdnů (při narození vícerčat 37 týdnů) přichází na řadu rodičovská dovolená. S ní se pojí rodičovský příspěvek, na který má nárok téměř každý rodič díky systému státní sociální podpory.
Mnoho nastávajících maminek si láme hlavu nad tím, zda předchozí nemocenská ovlivní výši mateřské, zvláště když ji čerpaly kvůli rizikovému těhotenství. Nemusíte se obávat - nemocenská se do výpočtu nepočítá.
Je vhodné se s výpočtem PPM seznámit předem a zjistit, jaký finanční příjem můžete očekávat. Výše mateřské pro OSVČ závisí na odvodech sociálního pojištění, které určují maximální částku pro platbu nemocenského pojištění. Vypočítává se z měsíčního vyměřovacího základu, který je polovinou zisku (příjmy minus výdaje) rozpočtenou na 12 měsíců podle posledního přehledu o příjmech. Z tohoto základu lze na nemocenské pojištění odvádět maximálně 2,1 %.
V České republice vyplácí PPM Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). První výplata obvykle přijde pár týdnů od podání žádosti, protože vše záleží na rychlosti zpracování u ČSSZ.
Žádost o mateřskou vám vystaví váš gynekolog. Vyplněný formulář předáte svému zaměstnavateli, který ho spolu s dalšími potřebnými dokumenty předá příslušné pobočce České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Pokud se mění pečující osoba, informujte i zdravotní pojišťovnu. Po skončení mateřské dovolené má maminka právo vrátit se zpět do práce na původní pozici a pracoviště, pokud není dohodnuto jinak.
Pokud však dojde k situaci, kdy její původní pozice zanikne nebo pracoviště bude zrušeno, zaměstnavatel ji musí zařadit na jiné místo, které odpovídá pracovní smlouvě.
Práva a povinnosti rodičů po mateřské dovolené
Pokud máte uzavřenou pracovní smlouvu na dobu neurčitou, platí pro vás několik důležitých právních záruk při návratu z mateřské dovolené. Při návratu z mateřské dovolené máte ze zákona nárok na návrat na svou původní pozici, nebo na obdobné místo, pokud ta původní již neexistuje (například při reorganizaci firmy).
I když máte smlouvu na dobu neurčitou, může se stát, že zaměstnavatel bude potřebovat upravit některé podmínky, například pracovní dobu nebo místo výkonu práce. Po návratu do práce po mateřské dovolené máte nárok na nevyčerpanou dovolenou za období mateřské dovolené.
Při smlouvě na dobu neurčitou se nemusíte obávat, že byste ztratili nárok na dlouhodobé benefity, které jste měli před mateřskou. Pokud jste na mateřské dovolené déle než půl roku, zákon stále chrání vaše právo na návrat na původní pozici.
Pokud je matka na rodičovské dovolené s prvním dítětem a má platnou pracovní smlouvu, může si nárokovat peněžitou pomoc v mateřství i s dalším dítětem. V takovém případě se zjišťuje nový denní vyměřovací základ (DVZ) pro výpočet dávky.
Pokud však maminka během rodičovské ztratí pracovní poměr (např. smlouva na dobu určitou) a nenaváže nový, nebude nemocensky pojištěna a nárok na peněžitou pomoc v mateřství ztrácí. I tak má nárok na rodičovský příspěvek od porodu druhého dítěte.
Častou chybou je domnívat se, že čerpání rodičovského příspěvku postačí k tomu, aby při dalším dítěti vznikl nárok na novou PPM. Pokud netrvá pracovní poměr nebo pokud si jako OSVČ neplatíte dobrovolné nemocenské pojištění, tak vám nárok na PPM nevznikne, i když na předchozí dítě stále čerpáte rodičovský příspěvek.
Byť je v tomto případě dovolená čerpána mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou, je nutné si uvědomit, že i přes to se stále jedná o řádnou dovolenou a platí pro ni všechna ustanovení zákoníku práce týkající se dovolené.
Pro určení délky dovolené, potažmo pro vznik samotného práva na typ dovolené je rozhodující, které doby se počítají jako výkon práce a které nikoliv. Pro účely vzniku nároku na dovolenou je rozhodující, které doby se obecně posuzují jako výkon práce.
Přestože tedy zaměstnankyně reálně odpracovala 0 hodin, díky výše uvedenému ustanovení zákoníku práce je třeba dobu mateřské dovolené považovat za odpracované směny a z nich vypočítat nárok na dovolenou.
Zaměstnavatelé však tuto dovolenou neposkytují automaticky. Běžná je praxe, že zaměstnankyně po skončení mateřské dovolené požádá o nevyčerpanou dovolenou a až následně po jejím vyčerpání nastoupí na rodičovskou dovolenou, případně obě žádosti spojí do jedné.
Nicméně to neznamená, že by zaměstnankyně čerpala zároveň dovolenou na zotavenou a rodičovskou dovolenou. Z pohledu zaměstnavatele zaměstnankyně nejprve vyčerpá dovolenou na zotavenou a až poté nastoupí na rodičovskou dovolenou.
Jinak je to s čerpáním rodičovského příspěvku. Čerpání řádné dovolené nemá na rodičovský příspěvek žádný vliv.
Je třeba také uvést, že zákoník práce preferuje řádné čerpání dovolené před jejím „proplacením“. Vyplacení náhrady mzdy za dovolenou namísto jejího řádného čerpání je proto možné pouze v zákonem stanovených případech, a to v souvislosti se skončením pracovního poměru.
Obvykle se pro výpočet náhrady mzdy/platu za dobu čerpání dovolené používá průměrný nebo pravděpodobný výdělek. Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období.
Co Vás zajímá?Žádost o čerpání dovolené navazující na mateřskou dovolenouZpůsob výpočtu výdělku pro výplatu náhrady mzdy/platu za dobu čerpání dovolené
S plánováním a agendou okolo dovolené vám efektivně pomůže Vema s aplikací Plán a schvalování dovolené.
Rodičovský příspěvek je měsíční opakovaná dávka, která náleží rodiči pečujícímu osobně, celodenně a řádně o dítě, které je nejmladší v rodině. Rodič, jenž pobírá rodičovský příspěvek, může pracovat a zvyšovat tak příjem rodiny.
Tato dávka není vyplácena v závislosti na příjmu rodiny. Podmínky nároku na rodičovský příspěvek
O rodičovský příspěvek může požádat rodič pečující osobně, celodenně a řádně o dítě, které je nejmladší v rodině.
V současné době platí, že otec dítěte má právo na stejné dávky a stejné pracovní podmínky v souvislosti s péčí o dítě jako matka, až na výjimky ve prospěch matky týkající se období před a po porodu. Otec tedy může na základě písemné žádosti nastoupit na rodičovskou dovolenou.
Podle § 196 zákoníku práce je k prohloubení péče o dítě zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci na jeho písemnou žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.
Písemnou žádost musí otec dítěte podat alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou a tato žádost musí obsahovat dobu trvání rodičovské dovolené. Po dobu čerpání rodičovské dovolené je otec zákoníkem práce chráněn před výpovědí.
V čerpání rodičovské dovolené se otec a matka nijak neomezují. Otec tedy může čerpat rodičovskou dovolenou současně s rodičovskou dovolenou matky, nebo se na ní mohou střídat. Počet střídání není omezen, nicméně nesmí se střídat po době kratší, než je jeden týden. (viz § 198 odst. 1 zákoníku práce)
O tom, jak v případě střídání rodičů na rodičovské dovolené postupovat, se můžete informovat na úřadu práce.
Pojistné na zdravotní pojištění hradí za osobu čerpající rodičovskou dovolenou stát, a to i v případě, že ji otec a matka čerpají souběžně. (viz § 7 písm. d zákona o veřejném zdravotním pojištění). Na rodičovský příspěvek má ovšem nárok pouze jeden z nich.
Navíc pokud se otec rozhodne čerpat rodičovský příspěvek od narození dítěte, matka nemůže současně čerpat peněžitou pomoc v mateřství (známou také jako mateřská dovolená). Jestliže matce vznikne nárok na peněžitou pomoc v mateřství, nárok otce na rodičovský příspěvek zaniká. (viz § 30 písm. a odst. 1 zákona o státní sociální podpoře)
Čerpání rodičovského příspěvku od narození dítěte tedy nejčastěji využívají rodiče, kteří si nehradí nemocenské pojištění (například jako OSVČ), a kteří tím pádem nárok na peněžitou pomoc v mateřství nemají. (viz § 16 písm.
Rodičovský příspěvek je dávkou sociální podpory, jež je hrazena ze sociálního pojištění a vyplácena Úřadem práce. Zákon stanovuje, že na jedno dítě lze čerpat peněžitou částku ve výši 350 tisíc korun, přičemž celá tato částka musí být vyčerpána nejdéle do 4 let věku dítěte.
Pokud nevíte, jak dlouhou dobu budete chtít čerpat rodičovskou dovolenou, lze žádat o kratší dobu, a tu pak na základě žádosti prodlužovat dle potřeby. Je čistě na zaměstnanci, zda bude dovolenou čerpat po částech, nebo vkuse. Na rodičovskou dovolenou má však rodič zákonný nárok maximálně do 3 let věku dítěte. (viz § 30 odst.
Pakliže nastane situace, kdy potřebujete zůstat doma s dítětem déle, lze zaměstnavatele požádat o neplacené volno. Neplaceným volnem lze prodloužit rodičovskou dovolenou maximálně o jeden rok, tedy do 4 let věku dítěte.
Na rozdíl od rodičovské dovolené však žádný právní předpis neuděluje zaměstnavateli povinnost podané žádosti vyhovět. (viz Pokud zaměstnavatel žádost o neplacené volno neschválí a zaměstnanec po skončení rodičovské dovolené nenastoupí zpět do zaměstnání, lze toto jednání považovat za porušení pracovní kázně, které může být důvodem pro výpověď.
V případě, že zaměstnavatel žádost schválí a zaměstnanec začne čerpat neplacené volno, zaniká mu nárok nastoupit zpět na svoji původní pozici. Dále na rozdíl od rodičovské dovolené není zaměstnanec v období neplaceného volna chráněn před rozvázáním pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. (viz § 191 zákoníku práce ve spojení s ustanovením § 41a až 41c zákona o nemocenském pojištění)
Zaměstnanec se rovněž může rozhodnout, že po skončení rodičovské dovolené do firmy již nenastoupí. V takovém případě lze pracovní poměr rozvázat výpovědí či dohodou.
Žádost o rodičovský příspěvek i změnu výše jeho čerpání vyřídíte pohodlně bez nutnosti navštívit úřad. Co všechno můžete díky online žádosti vyřídit pohodlně z domova?
- Podat novou žádost o rodičovský příspěvek
- Sledovat aktuální stav vaší žádosti
- Hlásit změny
Každé tři měsíce také máte možnost změnit si výši vámi pobíraného rodičovského příspěvku Dočerpat jednorázově stávající příspěvek, pokud se vám narodí další dítě
Rodičovský příspěvek je určen všem rodičům dětí do 3 (4) let. Nezáleží na příjmu domácnosti ani na tom, jestli čerpá matka nebo otec dítěte. Měsíční výši si volíte sami a její maximum závisí na vašich předchozích příjmech.
Měsíční výši vámi pobíraného rodičovského příspěvku si můžete každé 3 měsíce upravit, aby odpovídala vašim aktuálním potřebám. Požádat lze až tři měsíce zpětně. Ideální je požádat ve 4. měsíci dítěte, aby příspěvek navázal na půlroční mateřskou.
Měsíční výši rodičovského příspěvku si volíte sami, maximálně se však jedná o 70% 30násobku denního vyměřovacího základu při narození dítěte. Žádost lze nadále podat také osobně na Úřadu práce. Navštivte kontaktní pracoviště nebo si stáhněte formulář, doma si ho můžete předvyplnit.
Pevně věříme, že pro vás Jenda bude praktickým pomocníkem a ušetří vám spoustu času, který místo cesty na úřad můžete věnovat své rodině. KDO MŮŽE PŘÍSPĚVEK ZÍSKAT Příspěvek je určen jednomu z rodičů, který se o dítě stará.
Nárok mají i ti, kteří pobírají podporu v nezaměstnanosti. Lze ho čerpat také v případně kdy rodič pracuje nebo studuje, jen musí zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou. Rodič musí mít společně se svým dítětem trvalý pobyt a bydliště v ČR.
Pokud se do rodiny narodí další dítě, nárok zaniká, ale nevyčerpanou částku lze získat jednorázově (platí pro rodiny, kde alespoň jednomu rodiči bylo možné ke dni narození dítěte stanovit denní vyměřovací základ).
U dětí narozených nebo převzatých do 31. 12. 2023 je celková částka rodičovského příspěvku na jedno narozené dítě 300 tisíc korun, v případě vícerčat je to 450 tisíc korun a tuto částku mohou rodiče čerpat až do 4 let věku dítěte nebo dětí v případě vícerčat.
U dětí narozených nebo převzatých od 1. 1. 2024 je celková částka rodičovského příspěvku na jedno narozené dítě 350 tisíc korun, v případě vícerčat je to 525 tisíc korun a tuto částku mohou rodiče čerpat až do 3 let věku dítěte nebo dětí v případě vícerčat.
Rodič, který předtím nedosáhl na peněžitou pomoc v mateřství nebo měl malé příjmy (typicky podnikatelky, studentky nebo nezaměstnané), může čerpat maximálně 15 tisíc korun měsíčně. Ostatní mohou zvolit měsíční výši příspěvku libovolně, nejvýše však 57 060 Kč a částku lze měnit každé tři měsíce. V případě vícerčat se celková částka navyšuje z 300 tisíc na 450 tisíc korun (525 tisíc korun od 1. 1. 2024), navyšuje se i maximální měsíční částka na 1,5 násobek.
Proto je pro vstup do našeho formuláře nutné přihlášení prostřednictvím Identity občana. Skutečně jen tak vám můžeme ušetřit cestu na úřad. V rámci Identity občana můžete využít Mobilní klíč eGovernmentu.
Do vašeho mobilu si jednoduše stáhnete aplikaci a následně si na kterémkoli Czech Pointu aktivujete možnost přihlášení. Během pár minut tak získáte jednoduchý způsob přihlašování.
Pokud máte stále trvající pracovní poměr, nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) vám vznikne, i když pro zaměstnavatele neodpracujete od narození předchozího dítěte ani jeden den.
Jestliže se vracíte po neplaceném volnu, platí pro vás ten samý režim, jako je uveden níže při ukončení rodičovské dovolené. Jedinou výjimkou je, že doba neplaceného volna již není ochrannou dobou, ve které by platil zákaz výpovědi a, existoval-li by zákonný důvod, můžete tak výpověď dostat.
V případě, že byste ale byla v době předání výpovědi těhotná, taková výpověď by byla neplatná.Pokud jste na rodičovské dovolené a před jejím ukončením nastoupíte znovu na mateřskou dovolenou, do práce se vůbec nestihnete vrátit. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství vám vznikne a výše dávky bude vypočítána z předchozího příjmu.
Pokud budete na konci rodičovské dovolené těhotná,ale do nástupu na mateřskou dovolenou bude ještě nějaká doba zbývat, nabízejí se tři možnosti:1 Vrátíte se do práce, budete pracovat v souladu se svou pracovní smlouvou.
Zaměstnavatel vám nemusí v době čerpání rodičovské dovolené držet vaši pracovní pozici, ale musí vás po jejím skončení zaměstnávat v souladu s pracovní smlouvou. To znamená zejména dohodnutým druhem práce a v dohodnutém místě výkonu práce. Nemůže vám tedy přidělit jinou práci, která by neodpovídala vaší pracovní smlouvě.
Pokud takovou práci nemá a nedohodnete se na žádné změně pracovní smlouvy, jde o překážku na jeho straně a měl by vám až do skončení takové překážky (nebo až do nástupu na mateřskou dovolenou) platit náhradu mzdy. Propustit pro nadbytečnost, i kdyby existovala, vás z důvodu vašeho těhotenství nemůže. Výše PPM se bude odvíjet od příjmu dosahovaného buď aktuálně, anebo dosahovaného před první mateřskou dovolenou. Vždy se využije vyšší z obou příjmů.2 Do práce se nevrátíte, protože váš ošetřující lékař usoudí, že není vhodné, abyste pracovala, a vystaví vám neschopenku.
Neschopenku bude doručena vašemu zaměstnavateli a až do nástupu na mateřskou dovolenou (nebo do ukončení pracovní neschopnosti, pokud o něm lékař rozhodne) budete dostávat nemocenské, pak přejdete na dávky peněžité pomoci. Výše PPM se bude odvíjet od příjmu před prvním mateřstvím. Čerpání dávek nemocenského se na výši PPM nijak neodrazí.3 Do práce se nevrátíte, protože se dohodnete se zaměstnavatelem na neplaceném volnu až do nástupu na mateřskou dovolenou.
Výše PPM se bude odvíjet od příjmu před prvním mateřstvím. Pokud vám skončí rodičovská dovolená a vy ještě nebudete těhotná, ale chcete co nejdříve být, tak se budete vracet do práce jako každý jiný zaměstnanec. Platí totéž, co je výše uvedeno u varianty návratu do práce v těhotenství.
Musí být vše dle pracovní smlouvy. Je zde pouze ten rozdíl, že by vám mohl zaměstnavatel dát výpověď pro nadbytečnost. Taková nadbytečnost by ale musela skutečně existovat. Zaměstnanec se stane nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivity práce nebo o jiných organizačních změnách.
Aby byla výpověď pro nadbytečnost platná a oprávněná, musí být splněny následující podmínky:Zaměstnavatel musí rozhodnout o organizační změně a následně ji také provést.Mezi vaší nadbytečností a organizační změnou musí být přímá souvislost.Bylo již mnohokrát soudem rozhodnuto, že přijetí jiného zaměstnance na totéž místo na dobu neurčitou nevytváří nadbytečnost a zaměstnavatel by tak legálnost výpovědi neustál. Jde ale o situaci, kdy byste u soudu napadla žalobou neplatnost výpovědi.
Pokud byste dostala platnou výpověď, započne výpovědní doba běžet dnem doručení výpovědi. Výpovědní doba trvá dva měsíce. Pokud byste v období běhu výpovědní doby otěhotněla, výpovědní doba by se tak zastavila a neběžela by po všechny ochranné doby, tedy v době těhotenství, mateřské a rodičovské dovolené.
V době, kdy byste mezi rodičovskou dovolenou a mateřskou dovolenou čerpala řádnou dovolenou, by výpovědní doba opět běžela. Po započetí rodičovské dovolené by se opět zastavila. Není důležité, zda byste v průběhu výpovědní doby o svém těhotenství věděla, podstatné je datum, které ošetřující lékař stanoví jako počátek těhotenství.
Je důležité vědět, že u výpovědi z vaší strany či při uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru tento efekt nenastává a k ukončení pracovního poměru dojde vždy.
Pokud by váš pracovní poměr skončil a vy jste těhotná nebyla, bez vzniku nového nemocenského pojištění (při novém zaměstnání nebo při založení živnosti s dobrovolným pojištěním) vám již nárok na novou PPM nevznikne a budete mít ode dne narození dítěte nárok na rodičovský příspěvek (RP).
Na závěr je nutno, pro časté zaměňování pojmů zdůraznit, že mezi čerpáním rodičovské dovolené a čerpáním rodičovského příspěvku je zásadní rozdíl.
Podmínka osobní, celodenní a řádné péče o dítě je splněna v případě kdy: dítě mladší 2 let navštěvuje jesle, mateřské školy nebo jiné obdobné zařízení pro děti v rozsahu do 120 hodin v kalendářním měsíci, jestliže dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu nebo její třídu zařízenou pro zdravotně postižené děti nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně, jestliže dítě se zdravotním postižením pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně, jestliže dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně a jestliže oba rodiče nebo osamělý rodič je osobou závislou na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost) podle zákona o sociálních službách.
V případě, že rodič zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou, kromě péče v jeslích, mateřské školce či jiném obdobném zařízení, v době, kdy je výdělečně činný nebo je žákem nebo studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání, s výjimkou studia za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil, považuje se podmínka osobní celodenní a řádné péče za splněnou. Docházka do výše uvedených zařízení se nesleduje u dětí starších 2 let.
Podmínky nároku na rodičovský příspěvěk
Nárok na rodičovský příspěvek zakládá vždy pouze nejmladší dítě v rodině. Pro děti narozené od 1. 1.
| Děti narozené/převzaté do | Děti narozené/převzaté od |
|---|---|
| 31. 12. 2023 | 1. 1. 2024 |
| Celková částka: 300 000 Kč (jedno dítě), 450 000 Kč (vícerčata) | Celková částka: 350 000 Kč (jedno dítě), 525 000 Kč (vícerčata) |
| Čerpání do 4 let věku dítěte | Čerpání do 3 let věku dítěte |
Zanechat komentář