Končíte ve stávajícím zaměstnání a stále máte nevyčerpanou dovolenou? Nebo vám zaměstnavatel nechce proplatit dovolenou, aniž by vám umožnil si ji vybrat? V tomto článku se detailněji zaměříme na to, jak je to s dovolenou, když v práci končíte. Vysvětlíme si, kdy si dovolenou můžete ve výpovědní době vybrat a že zaměstnavatel vám čerpání může nařídit, a to i ve výpovědní lhůtě.
Nejprve si spočítáme, zda opravdu na dovolenou máte nárok, abyste nebyli nepříjemně překvapeni.
Obecné zásady nároku na dovolenou
V České republice má každý zaměstnanec pracující na hlavní pracovní poměr právo na čtyři týdny dovolené ročně. Od 1. ledna 2021 se změnil systém, jak se nárok na dovolenou počítá, a který platí i dnes. Důvodem této změny bylo zajistit spravedlivější nároky pro ty, kteří pracují na směny.
- Pokud jste odpracovali celý rok, tedy 52 týdnů, máte nárok na celou dovolenou, kterou váš zaměstnavatel garantuje.
- Pokud jste odpracovali méně než 52 týdnů, dojde ke krácení dovolené při ukončení pracovního poměru.
Pojďme si ukázat výpočet na konkrétním případu. U zaměstnavatele jste odpracovali 12 týdnů.
Představte si, že pracujete pro zaměstnavatele, který vám dal jako benefit 5 týdnů dovolené ročně. V březnu se rozhodnete, že podáte výpověď s dvouměsíční výpovědní dobou, která skončí na konci května.
Čerpání dovolené ve výpovědní době
Připomínáme, že na dovolenou můžete nastoupit pouze, pokud je schválena zaměstnavatelem. Zaměstnavatel dle zákona určuje čerpání dovolené. Jsou zaměstnavatelé, kteří schvalují čerpání dovolené ve výpovědní lhůtě. A naopak, váš zaměstnavatel čerpání schválit nemusí z důvodu hladkého předání vaší práce, zaučení nového kolegy a podobně. I ve výpovědní době vám dovolenou může nařídit, a to minimálně 14 dní předem a písemně.
V ideálním případě by měl zaměstnanec čerpat dovolenou během výpovědní doby. To znamená, že neskončí až k poslednímu dni daného měsíce, ale odejde například o tři dny dříve. Ne vždy je však možné, aby si zaměstnanec zbytek dovolené vybral, ať už z důvodu pracovních povinností nebo provozních potřeb zaměstnavatele.
Proplacení nevyčerpané dovolené
Pokud Váš zaměstnavatel neschválí, abyste si vyčerpali zbývající dovolenou, dojde k proplacení dovolené při ukončení pracovního poměru. Zbývající dovolenou lze proplatit pouze při ukončení pracovního poměru. Zbývající dovolená vám bude proplacena automaticky, není třeba o ni žádat, a to s poslední mzdou.
Zákoník práce mluví jasně - zaměstnanci podle něj mají právo na finanční náhradu za nevyčerpanou dovolenou. Ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele nemá na nárok zaměstnance žádný vliv - i pokud dostane zaměstnanec výpověď, stále mu zůstává nárok na proplacení dovolené, pokud si ji nemůže vybrat.
Pokud vám při ukončení pracovního poměru zůstane nevyčerpaná dovolená, zaměstnavatel je povinen vám ji proplatit. Výše této náhrady se určuje podle průměrného výdělku.
Výpočet náhrady za nevyčerpanou dovolenou
Náhrada za nevyčerpanou dovolenou se vyplácí ve výši průměrného výdělku (§ 222 zákoníku práce). Kompenzace za nevyčerpanou dovolenou se počítá stejně jako náhrada mzdy za dovolenou - odpovídá tedy výši průměrného hrubého výdělku. Ten se stanoví k prvnímu dni za uplynulé kalendářní čtvrtletí (tedy k 1. 1., 1. 4., 1. 7. nebo 1. 10.).
Průměrným výdělkem zaměstnance se (podle ust. § 351 odst. 1 zákoníku práce) rozumí průměrný hrubý výdělek. Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel (podle ust. § 353 odst. 1 zákoníku práce) z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období.
Není-li v zákoníku práce dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím (podle ust. § 354 odst. 1 zákoníku práce) předchozí kalendářní čtvrtletí. Pro průměrný výdělek zjištěný k 1. lednu kalendářního roku a používaný v I. čtvrtletí jsou rozhodující výdělkové poměry zaměstnance za IV. čtvrtletí předchozího kalendářního roku.
Průměrný výdělek se (podle ust. § 354 odst. 2 zákoníku práce) zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období. V případě náhrady mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou nebo její část je takovou skutečností vznik práva na tuto náhradu.
Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se (podle ust. § 355 odst. 1 zákoníku práce) pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, kterých zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, kterých by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty (ust. § 355 odst. 2 zákoníku práce).
Příklad výpočtu
Představte si, že jste podali výpověď v květnu a máte nevyčerpaných 10 dní dovolené. Při výpočtu zbylé dovolené je třeba vzít v úvahu, kolik měsíců jste v daném kalendářním roce odpracovali. Pro zaměstnance, kteří si chtějí nárok na dovolenou při výpovědi zjistit sami, je k dispozici řada nástrojů, jako jsou online kalkulačky dovolené.
Převedení dovolené k novému zaměstnavateli
Zákoník práce umožňuje, abyste současného zaměstnavatele požádali o převedení zůstatku vaší dovolené k novému zaměstnavateli. O převedení musí zaměstnanec požádat ještě před ukončením pracovního poměru, musí s tím souhlasit oba zaměstnavatelé a je to možné, pouze pokud ke změně dochází během roku, ne na jeho přelomu.
O převod dovolené jde i při změně zaměstnání v průběhu kalendářního roku (§ 221 zákoníku práce), pokud se oba zaměstnavatelé (stávající a nový zaměstnavatel) dohodnou na úhradě náhrady mzdy nebo platu za tu část dovolené, na kterou by zaměstnanci u příslušného zaměstnavatele nevzniklo právo. Podmínkou je, že o tento postup požádá zaměstnanec nejpozději před skončením pracovního poměru. Touto úpravou se má zejména umožnit, aby si zaměstnanec mohl vybrat celou dovolenou, časově situovanou z různých rodinných a osobních důvodů do období pracovního poměru u nového zaměstnavatele. Není však povinností obou zaměstnavatelů s tímto postupem souhlasit.
Změnou zaměstnání se rozumí skončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a nástup zaměstnance do pracovního poměru u nového zaměstnavatele.
Dovolená a mateřská dovolená
Každé pravidlo má většinou svoji výjimku. Kdovíjaký manévrovací prostor ale zákoník práce v kontextu proplácení dovolené nevytváří. A to ani v případě, že žena odchází na mateřskou dovolenou. Dny volna si totiž nemůže nechat proplatit ani před porodem, ani po něm. Po tomto intervalu přichází chvíle, kdy může žena zaměstnavatele požádat (a šéf jí v takovém případě musí vyhovět), aby na mateřskou navázala zbylými dny proplacené dovolené. Po těchto dnech volna může novopečené matce začít rodičovská dovolená.
Povinnosti zaměstnavatele
Jestliže zaměstnavatel nemohl určit čerpání dovolené v kalendářním roce, ve kterém na ni vzniklo právo z naléhavých provozních důvodů nebo pro překážky v práci na straně zaměstnance nebo proto, že se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodli v rozsahu převyšujícím 4 týdny a 6 týdnů u akademických pracovníků na převodu této části dovolené do následujícího kalendářního roku, je povinen určit tuto dovolenou tak, aby byla zcela vyčerpána nejpozději do konce příštího kalendářního roku.
Obvyklou praxí je nařízení čerpání dovolené ještě před skončením pracovního poměru. Musí však být dodrženy podmínky stanovené zákoníkem práce, tj. Je třeba dávat pozor na situaci, kdy vám zaměstnavatel z organizačních důvodů na jeho straně, které mají za následek zánik pracovního poměru, nepřiděluje práci.
Závěr
Proplacení dovolené při ukončení pracovního poměru je důležitou součástí pracovněprávních vztahů. Je klíčové znát svá práva a povinnosti, abyste se vyhnuli případným problémům. Neodpověděl vám článek na váš problém? Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč.
Zanechat komentář