Pramen Vltavy: Turistický ráj v srdci Šumavy

Na území České republiky, Německa a Rakouska se rozprostírá rozsáhlé zalesněné pohoří dříve nazývané Böhmerwald. Na úpatí Černé Hory, necelých sedm kilometrů jižně od Kvildy se nachází symbolický pramen nejdelší české řeky Vltavy (zde Teplé Vltavy).

Symbolický pramen Vltavy. Zdroj: Wikimedia Commons

Vltava zde pramení jako Černý potok. Poté teče jako Teplá Vltava severně ke Kvildě a jihovýchodně přes Borová Lada a Lenoru k Mrtvému luhu. Zde se Teplá Vltava spojuje se druhým hlavním pramenným tokem, Studenou Vltavou a tím vzniká řeka Vltava.

Řeka Vltava je naší nejdelší a patrně i nejznámější řekou. Délka jejího toku na našem území je cca 430 km. Vzniká na soutoku Teplé a Studené Vltavy. Za hlavní zdrojnici Vltavy se považuje Teplá Vltava a tak se k jejímu prameni vypravíme. Prameniště Teplé Vltavy naleznete cca 6 km od Kvildy, téměř na hranici s Německem.

Symbolika a realita pramene Vltavy

Vlastní pramen Vltavy je upraven do podoby studánky obložené kamením, ale je pouze symbolický a voda do něj je vedena trubkami pod zemí z nedalekých vrchovišť. Skutečných pramenů je více a nacházejí se vysoko v nepřístupném terénu jihovýchodního svahu Černé hory. K prameni vede od cesty povalový chodníček.

Pramen je upraven v kameny obložené jámě, za sucha bývá někdy i bezvodý. V nadmořské výšce 1172 m.n.m. se nachází symbolický pramen. Vlastní místo je označeno ukazatelem a přehlednými tabulemi, které informují o zdejší přírodě a historii.

V červenci roku 2010 byla zpřístupněna nová 120 metrů dlouhá stezka vedoucí k jednomu z přírodních vývěrů Vltavy ve svahu Černé hory. Podél stezky byly rozmístěny informační panely na téma "Fenomény horské přírody". V r. 2011 byla stezka na popud místního podnikatele F. Taliána uzavřena, v r. 2012 byla pak poničena padajícími stromy.

Historie místa

V r. 1923 byla nedaleko pramene Vltavy postavena chata Klubu Československých turistů, jako jedna z prvních na Šumavě. Nad cestou stála turistické chata Klubu českých turistů z l. 1922-23, zlikvidována v r. 1953.

Za 2. světové války byla chata kolem r. 1942 přestavěna na německý zajatecký tábor, kde byli vězněni především důstojníci Rudé armády. Za 2.svět. války zde byl pracovní tábor zajatců (u pramene pamětní deska), kteří zde pracovali na těžbě dřeva.

O táboře se nedochovalo mnoho přímých svědectví, takže nelze říci, kolik vězňů zde bylo. Při osvobozování sem pronikla jako první výzvědná skupina z divize generála Barnetta a nalezla zde cca 70 zubožených vězňů. Na připomínku těchto událostí zde byl v r. 1948 postaven památník.

Na konci 50. let 20. stol. byl pramen Vltavy zahrnut do tzv. hraničního pásma, které sahalo od státní hranice do hloubky 2 - 6 km a vstup sem byl povolen pouze na základě povolenek a propustek. Po r. 1989 bylo hraniční pásmo zrušeno. Koncem 90. let 20. stol. byl pak bohužel odstraněn památník na místě bývalého zajateckého tábora.

Přístup k prameni Vltavy

K prameni Vltavy se dostanete z Kvildy po modré TZ. Je potřeba počítat se vzdáleností šest až sedm kilometrů, podle toho, odkud se člověk vydá na pochod nebo jízdu. Jedná se o mírné stoupání po široké lesní asfaltové cestě.

Druhou možností je nasednout v Kvildě na autobus ve směru na Bučinu a nechat se dovézt na konečnou - hraniční přechod Bučina. Odtud se dáte zpět po červené TZ k rozcestí Bučina a zde odbočíte vlevo dále po červené TZ, nebo od konečné autobusu půjdete neznačenou lesní cestou, která vás také po chvíli dovede na červenou TZ, ale o něco kratší cestou. Po červené TZ dojdete až na rozcestí Na strážní stezce, kde se připojí modrá TZ, dále dojdete na rozcestí U pramene Vltavy, kde se již dáte vpravo po modré TZ a po cca 300 m jste již u symbolického pramene.

Přístup k pramenům Vltavy je možný po trase modré značky z obce Kvilda (asi 6 km). Těsně před cílem vede značka starým smrkovým porostem pralesního charakteru. Od pramene je možné pokračovat po červené značce (asi 4 km) k rezervaci Bučina, u níž byl vybudován hraniční přechod do SRN (pro pěší a cyklisty). Zpět do Kvildy se mohou návštěvníci vrátit z Bučiny po trase zelené značky. Přístup k pramenům umožňuje i trasa červené značky z Modravy (asi 12 km) nebo ze Strážného (18 km).

V současnosti je tato oblast začleněna do I. zóny Národního parku Šumava. Kdysi dávno se musel člověk k prameni prodrat pralesem podél říčky. Dnes jsem však putoval po komunikaci s davem lidí.

Okolí pramene Vltavy: Co stojí za to vidět?

Okolí pramene Vltavy nabízí nespočet turistických cílů a zajímavostí. Nechte se inspirovat:

• Mokřad v horském sedle mezi Kvidou a Horskou Kvildou: Vyhlídková věž s pěkným rohledem.
• Pomník na převaděčské stezce nedaleko Kvildy: Věnovaný Čechům i Němcům, kteří po roce 1948 pomáhali svobodomyslným občanům k útěku na Západ.
• Zaniklá obec Zhůří u Rejštejna (německy Haidl): Nachází se při silnici z Rejštejna do Horské Kvildy.
• Zaniklá osada Fürstenhut: V nadmořské výšce 1024 m. Obnovený hřbitov a základy kostela, fungující restaurace. Křižovatka turistických tras.
• Velké rašelinné jezírko s plovoucími ostrůvky: Největším svého druhu v Čechách. Krátká naučná stezka po povalovém chodníčku přes rašeliniště až na vyhlídkovou plošinu u jezírka.
• Venkovní soví voliéry: Se sovami žijícími v šumavských lesích. Areál umístěn ve starém lomu u obce Borová Lada.
• Rokytská (Weitfällerská) slať: Je komplexem vrchovištních rašelinišť a 69 jezírek i zbytky Rokytské nádrže.
• Latschenfilz: S tajemnými jezírky Latschensee a Hintere Sulz patří k nejvýznamnějším rašeliništím v Národním parku Bavorský les.
• Naučná stezka Povydří: Čeňkova Pila je vstupním místem do naučné stezky Povydří.
• Filipova Huť: Horské obec, která je rekreačním střediskem. Filipova Huť nabízí jeden z nejkrásnějších pohledů na druhou nejvyšší šumavskou horu - Roklan, kterému se také přezdívá Prsy Matky Boží.

Tipy pro pěší turistiku

• Přírodně poznávací okruh Národní park + odbočka k Hájence Knížecí Pláně: Délka 8 km.
• Nenáročný výlet podél vodního náhonu: Ideální procházka pro horké letní dny. Délka 3,5 až 4,5 km.
• Z Kvildy, Modravy či Filipovy Huti na jednu z nejkrásnějších šumavských vyhlídek: Vyhlídková plošina umožňuje si ještě lépe vychutnat jednu z nejkrásnějších šumavských panoramatických vyhlídek. Dobře dostupné z Kvildy, Modravy, Filipovy Huti.
• 7,5 km, z Antýglu na Čeňkovu Pilu: Po červené turistické značce, pouze pro pěší.
• Výchozím bodem je jižní okraj obce Kvilda.
• Majestátný kamenný kužel Luzného 1373m: Je díky prázdninovým autobusovým linkám přístupný i méně výkonným turistům.

Tipy pro cykloturistiku

• Délka: 26 - 27 km, náročnost: pro cyklisty - středně obtížná. Pro pěší turisty náročná cesta, v letních měsících při provozu autobusových linek autobusu po NP možné absolvovat zpáteční část cesty autobusem.
• Délka: 12,5 km.

Další zajímavosti v okolí

• Národní park Bavorský les, Přírodní park Bavorský les.
• Bývalý královácký dvorec v údolí Vydry z počátku 16. století: Nyní známý autokemping.
• Čeňkova Pila: Bývalá pila, nyní osada a dvě vodní elektrárny poblíž soutoku Vydry a Křemelné.
• Hauswaldská kaple nedaleko Srní: Místo Hauswaldské kaple nedaleko Srní je opět přístupné i pro postižené občany přicházející, či přijíždějící na invalidním vozíku s vírou v uzdravení, tak aby byl dovršen onen zázrak, ke kterému sem v minulosti přicházeli lidé.
• V Rechli vede přes Vydru unikátní 72 metrů dlouhý dřevěný hradlový most: Je věrnou replikou bývalého historického mostu.
• Hradiště z období 5.-7. století před Kristem, nedaleko Kašperských Hor: Po staletí lidé z okolí viděli v podivuhodném objektu sídlo obrů.
• Vrchol s vyhlídkovou věží se nachází se 7 km jižně od Prášil: Známý cíl turistů a cykloturistů návštěvníkům nabízí za dobrého počasí nádherný výhled prakticky na celou Šumavu a Bavorský les i Alpy.

Kromě výše uvedeného můžete navštívit i další zajímavá místa, jako například:

• Kostel sv. Vintíře
• Rozhledna na vrcholu bývalého skokanského můstku, horolezecká stěna
• Uměle vybudovaná vodní nádrž sloužila k navyšování stavu vody při plavení dřeva z okolních lesů.

Mapa Šumavy. Zdroj: Národní park Šumava

Při návštěvě Šumavy jsem sice pobýval na Churáňově, ale při pohledu na mapu mi bylo jasné, že výlet k prameni nejdelší, nejznámější a nejopěvovanější české řeky určitě uskutečním. Sněhu moc nebylo, ale vzhledem ke vzdálenosti jsem zvolil jízdu na běžkách. K prameni Vltavy jsem jel z obce Kvilda po modře značené cestě.

Historie a jméno řeky

Podle nejstaršího písemného záznamu z roku 872, který zapsali franští mniši do tzv. Fuldských kronik, se řeka nazývá Fuldaha, později je uváděno Wultha. V roce 1125 je napsáno v Kosmově kronice Wlitaua. Slovo „wilth“ by mělo být markomanské označení pro divoký, dravý a slovo „alwa“ značí vodu, proud či řeku.

Asi největší zásluhu na určení pramene Vltavy má Franz Xaver Maxmilian Zippe, první mineralog Národního muzea v Praze. Tento pán prováděl měření pro Sommerův místopis Čech a Černý potok pramenící v slatinném sedle mezi Černou horou a vrchem Postberg (dnešní Stráž) určil jako počátek řeky Vltavy.

Spor o pramen Vltavy

Vltava by tedy měla pramenit jako Černý potok, který pokračuje přibližně severním směrem ke Kvildě. Zde k ní přidává své vody Kvildský potok, říčka se obrací na východ a voda teče k obci Borová Lada. Na mapě je však název Teplá Vltava používán již od místa, kde pramení. Tím by ale Černý potok v těchto místech vůbec neexistoval. Na internetu se lze dočíst, že by se název Teplá Vltava měl užívat až od obce Kvilda nebo dokonce až od soutoku Černého a Vydřího potoka u obce Borová Lada.

Na Povodí Vltavy mi sdělili, že podle strukturálního modelu sítě toků Vltava vzniká soutokem Teplé a Studené Vltavy na říčním kilometru 376,65 (kilometráž se počítá od soutoku Vltavy a Labe směrem proti proudu). Avšak jelikož byl za pramen Vltavy historicky považován pramen Teplé Vltavy, pokračuje kilometráž této řeky podél obce Lenora, Horní Vltavice, Borové Lady až na úpatí Černé hory, kde na říčním kilometru 430,7 Vltava pramení.

Ať je to tak nebo tak, jedno je jisté. Prameny Vltavy patří k nejnavštěvovanějším místům na Šumavě.

Náročnost tras

Okruh: ANO, Značení: značená

• Trasa začíná v obci Kvilda u kostela a pokračuje jižně po modré turistické značce k místní pile a zaniklé Hraběcí huti. Odtud cesta pomalu stoupá údolím Teplé Vltavy do úbočí Černé hory. Po 5 km prochází trasa průsekem, donedávna tady vedla tzv. železná opona - ploty napájené elektrickým proudem. Dnes tudy lze bez problémů projít a pokračovat dále, stále po modré značce k pramenu Vltavy, která se zde nazývá také Černý potok. Dále pokračuje po červené turistické značce k rozcestí Bučina, kde se napojí za zelenou značku. Po zelené pokračuje zpět na Hraběcí huť a dále do Kvildy. Obtížnost: středně náročná
• Výlet začínáme u autobusové zastávky v Modravě. Vycházíme po červené turistické značce směr Modravský potok, dále k bývalé Černohorské a Ptačí nádrži. Po červené stoupáme na úbočí Černé hory. Asi po třech kilometrech se otevře nádherný výhled na panorama Šumavy s Roklanem a Velkým Javorem. Dalším zajímavým místem bude Alpská vyhlídka, kde se při troše štěstí a pěkném počasí otevře nádherný výhled na Alpský masiv. U rozcestí Pramen Vltavy odbočíme k prameni Vltavy z kterého pokračujeme po modré značce lesní silnicí po proudu Teplé Vltavy mírným klesáním až do Kvildy. Pokud jsme unaveni, můžeme do Modravy pokračovat autobusem, ale pokud máme dost sil, vydáme se po žluté na Filipovu Huť a pak po zelené do Modravy. Obtížnost: náročná