V posledních letech prošly úvazky dohodářů legislativními změnami, díky kterým se přiblížily klasickému pracovnímu poměru. Stát se snaží práce na dohody o provedení práce (DPP) nebo o pracovní činnosti (DPČ) víc přiblížit klasickému pracovnímu poměru. A tak od ledna 2024 mají dohodáři mimo jiné také nárok na dovolenou za určitý počet odpracovaných hodin. Novela zákoníku práce vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 281/2023 Sb. Zákon nabyl účinnosti od 1. 10. 2023, má však dělenou účinnost a druhá významná část tak nabude účinnosti až od 1. 1. 2024.
Tato změna se týká nově uzavřených i všech stávajících smluv na DPP a DPČ. Novelou zákoníku práce vzniká s účinností od 1. 1. 2024 nově nárok na dovolenou zaměstnancům, kteří mají sjednanou dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti, a to za stejných podmínek, jako zaměstnancům v pracovním poměru.
Pro zaměstnavatele to znamená zvýšení nákladů a nárůst administrativy. Máte s personální agendou stále více administrativy? Hledejte cesty, jak ji snížit jinde. Vyzkoušejte například fakturační program iDoklad. V začátcích podnikání se potřebujete zorientovat ve vystavování faktur, účetnictví, výkazech pro úřady, povinných platbách pojistného a dalších záležitostech. Abychom vám to usnadnili, připravili jsme pro vás bezplatnou online mini akademii.
Podmínky pro Vznik Nároku na Dovolenou
Budou mít však nárok na dovolenou všichni dohodáři? A jak se na tuto novinku tváří zaměstnavatelé? Kolik je to bude stát? Vše vám ukážeme na několika příkladech. U dohodářů, neboli brigádníků, tak vznikne nově od 1. 1. 2024 nárok na dovolenou za stejných podmínek jako zaměstnanci v pracovním poměru.
Ale má to dvě podmínky. Pracovník musí u zaměstnavatele odpracovat alespoň čtyřnásobek týdenní pracovní doby - ta je pevně stanovena na 20 hodin týdně, takže nárok na dovolenou vznikne minimálně po 80 hodinách. Dohoda zároveň musí trvat alespoň čtyři týdny. Pracovník s touto dohodou pro vás může odpracovat za rok maximálně 300 hodin. Pokud se zaměstnancem uzavřete vícero DPP, hodiny se sčítají - tj. na všechny dohody dohromady u vás může odpracovat maximálně 300 hodin.
Nárok na dovolenou vznikne pouze za předpokladu, že dohodář bude mít u zaměstnavatele sjednanou dohodu alespoň 4 týdny (tedy 28 dnů) a zároveň odpracuje alespoň 4násobek své fiktivní týdenní pracovní doby. Aby zaměstnancům na DPP či DPČ vznikl nárok na dovolenou, musí u stejného zaměstnavatele odpracovat minimálně 80 hodin za kalendářní rok.
Jedním z důležitých parametrů, podle kterých se stanovuje nárok na dovolenou, je týdenní pracovní doba. Důvodová zpráva k novele uvádí, že „při této pracovní době zaměstnanci při 4týdenní výměře dovolené za odpracování každých 20 hodin (včetně náhradních dob) vznikne právo na 1/52 z 80 hodin (20 × 4), tj. nepřetržité trvání dohody po dobu čtyř týdnů (tj. 28 po sobě jdoucích kalendářních dní).
Zda vznikne či nevznikne nárok na dovolenou (za splnění obou výše uvedených podmínek), se posuzuje za každý kalendářní rok samostatně a za každý pracovní poměr samostatně. Zda vznikne či nevznikne nárok na dovolenou (za splnění obou výše uvedených podmínek), se posuzuje za každý kalendářní rok samostatně a za každý pracovní poměr samostatně.
Výpočet Dovolené
Nárok na dovolenou se při splnění podmínek počítá podle následujícího vzorce. Počet skutečně odpracovaných násobků týdenní pracovní doby děleno 52 krát týdenní pracovní doba (ta je pevně daná 20 hodinami) krát výměra dovolené (ta je ze zákona čtyři týdny ročně).
Pokud tedy například zaměstnanec na dohodu pracoval pět hodin týdně celý rok, a má tedy za 12 měsíců odpracováno 260 hodin (5 × 52 týdnů), vypočítá se mu dovolená následovně: Počet skutečně odpracovaných násobků týdenní pracovní doby je 13 (tedy 260 : 20, což je pevně daná týdenní pracovní doba pro dohodáře). Tedy 13 : 52 × 20 (pevně daná týdenní pracovní doba) × 4 (počet týdnů dovolené, které běžně zaměstnavatele poskytuje). Dohodáři tak vychází 20 hodin dovolené. Zaokrouhluje se nahoru.
Jednoduší výpočet může být následující: v případě, že zaměstnavatel poskytuje čtyři týdny dovolené, tedy 80 hodin, vydělí se skutečný počet odpracovaných hodin dvaceti hodinami pevně stanovené týdenní doby pro dohodáře a vynásobí číslem 1,54 (80 : 52). V případě, že zaměstnavatel poskytuje pět týdnů dovolené (100 hodin), náleží dohodáři za odpracovaných 20 hodin při splnění podmínek už 1,92 hodin dovolené (100 : 52). U zaměstnavatele, který nabízí šest týdnů dovolené (120 hodin), to bude za každých 20 hodin práce na dohodu 2,3 hodiny dovolené (120 : 52).
Příklady Výpočtu Dovolené
Zde jsou uvedeny příklady výpočtu dovolené pro různé situace:
Příklad č. 1: Výpočet dovolené u DPP od 1. 1.
Student uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o provedení práce, a to na celý kalendářní rok 2024. V roce 2024 odpracuje u této firmy 300 hodin. Pro účely dovolené bude fiktivní týdenní pracovní doba vždy 20 hodin. Čerpání dovolené, ani její případné proplacení při ukončení dohody, se nebude počítat do hodinového limitu u DPP 300 hodin ročně (viz § 75 odst. 2 ZP: „Doby uvedené v § 348 odst. 1 se do rozsahu práce nezapočítávají“).
Příklad č. 2: Výpočet dovolené u DPČ od 1. 1.
Důchodce uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o pracovní činnosti. Dohoda byla uzavřena na období od 1. 12. 2024 do 31. 12. 2024. Zaměstnanec odpracoval 60 hodin. Bude mít důchodce nárok na dovolenou? Důchodce nesplnil druhou podmínku, a to, že neodpracoval v kalendářním roce více než 80 hodin.
Důchodce uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o pracovní činnosti. Dohoda byla uzavřena na období od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024. Zaměstnanec odpracoval 410 hodin. Pro účely dovolené bude fiktivní týdenní pracovní doba vždy 20 hodin. Samotné čerpání dovolené se bude počítat do hodinového limitu u DPČ.
Příklad č. 3: Výpočet náhrady za dovolenou u DPP od 1. 1.
Student má sjednanou dohodu o provedení práce. Pro výpočet náhrady dovolené musíme nejprve zjistit průměrný hodinový výdělek. Pokud však student nebude dovolenou čerpat a nechá si ji proplatit při ukončení pracovního poměru k 31.12.2024, pak přesáhne jeho měsíční odměna limit 10 000 Kč a bude nutno z celé jeho odměny odvést zálohovou daň a pojistné odvody. Firmě se tak tento brigádník prodraží minimálně o 6 400 Kč za dovolenou a o 5 544 Kč za odvody na pojistném (vyměřovací základ 16 400 Kč * 33,8 %), tedy celkem o 11 944 Kč. Pokud vlastníte účetní program Money S3, ten vám tuto práci usnadní. Při překročení limitu pro odvod pojistných odvodů je totiž nutno navíc dohodáře přihlásit na příslušnou OSSZ a zdravotní pojišťovnu, a to nejpozději do 20.
Příklad č. 4: Výpočet náhrady za dovolenou u DPČ od 1. 1.
Důchodce uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o pracovní činnosti se sjednanou odměnou ve výši 110 Kč za hodinu. Zaměstnavatel poskytuje dovolenou v délce 5 týdnů za kalendářní rok. Mzdová účetní vypočítala nárok na dovolenou za rok 2024 v rozsahu 39 hodin. Pokud nebude důchodce dovolenou čerpat, bude mu proplacena při ukončení smlouvy k 31. 12. 2024. Pak i v tomto případě přesáhne jeho měsíční odměna limit pro DPČ bez pojistných odvodů a bude nutno z celé jeho odměny odvést zálohovou daň a pojistné odvody. Při překročení limitu pro odvod pojistných odvodů je opět nutno dohodáře přihlásit na příslušnou OSSZ a zdravotní pojišťovnu, a to nejpozději do 20. dne následujícího měsíce po překročení odměny 3 999 Kč (tedy od částky 4 000 Kč včetně).
Pokud jste na dohodu o provedení práce, zákoník práce právo na dovolenou výslovně nepřiznává. V praxi to znamená, že brigádník na DPP nemá nárok na placenou dovolenou. Může se sice s dohodovatelem domluvit, že si vezme volno, ale nebude mu za toto období náležet odměna, ledaže by se na tom strany výslovně dohodly. Kromě dovolené může brigádník požádat o náhradní volno za práci přesčas, pokud takovou práci vykonává a dohoda to umožňuje. Vždy ale záleží na konkrétní smlouvě a domluvě s „zaměstnavatelem“.
Čerpání Dovolené a Proplácení
Počet hodin dovolené by měl každý dohodář zjistit na výplatní pásce od zaměstnavatele. Dovolená z dohod se chová stejně jako klasická dovolená z pracovního poměru. Nejsou u ní žádné výjimky. Tedy: o čerpání dovolené je potřeba požádat, přičemž konečné slovo má zaměstnavatel, který musí termín dovolené schválit. Dovolenou je také dobré vybrat v kalendářním roce, ve kterém na ní vznikl nárok.
„I v případě DPP či DPČ musí zaměstnavatel - stejně jako u pracovního poměru - zajistit vyčerpání dovolené v kalendářním roce, ve kterém na ni vzniklo právo. Právo na nevyčerpanou dovolenou nikdy za trvání pracovněprávního vztahu nezaniká. Proplatit dovolenou je možné pouze po skončení práce, tedy po skončení dohody. Pokud ale hned po ukončení jedné dohody uzavře pracovník se zaměstnavatelem bezprostředně další dohodu, dovolenou proplatit nelze. Co je ale podle zákona chápano jako bezprostředně?
„Pojem bezprostředně v tomto kontextu znamená, že nová dohoda následuje ihned po skončení předchozí, tedy bez jakéhokoli časového odstupu. Pokud například jedna dohoda končí 31. prosince a nová je uzavřena 1. ledna, považuje se to za bezprostřední navázání. V takovém případě se nevyčerpaná dovolená neproplácí, ale převádí se do nové dohody,“ vysvětluje právník Ondřej Preuss, zakladatel webu dostupnyadvokat.cz.
Doplňuje, že bezprostředně navazující vznik nového pracovního poměru je tedy splněn v případě, kdy zaměstnanec nastoupil k výkonu práce první pracovní den po skončení předchozího pracovního poměru. „Uvedená podmínka bude považována za splněnou i v případě, že mezi skončením předchozího pracovního poměru a vznikem nového pracovního poměru zaměstnance k témuž zaměstnavateli byly dny pracovního klidu,“ upozorňuje Preuss.
Řada pracovních dohod je uzavírána s pracovníky na kalendářní rok. Pokud by tedy dohoda skončila k 31. prosinci 2024 a nová dohoda byla uzavřena 1. ledna (respektive 2. ledna, což už je pracovní den), dovolená by nemohla být proplacena. Ale pokud dojde k uzavření dohody 3. ledna, proplacení už by mělo být bez problémů.
Souběh Dovolené z Dohody a Pracovního Poměru
Čerpání dovolené z dohod je trochu komplikovanější v případě, kdy má zaměstnanec u stejného zaměstnavatele souběžně dohodu i klasický pracovní poměr. Takových lidí je podle statistik České správy sociálního zabezpečení hodně u dohod o provedení práce (DPP). Od července mají zaměstnavatelé nově povinnost hlásit počty uzavřených DPP. Většina má se zaměstnavatel uzavřenou jen jednu dohodu, někteří ale i dvě a více. Počty DPČ se zatím nesledují.
„Pokud má zaměstnanec se zaměstnavatelem současně uzavřeno vícero pracovněprávních vztahů, například pro něj vykonává práci na základě DPP a odlišnou práci v rámci pracovního poměru, každý typ pracovního poměru i každá dohoda se řeší samostatně. To platí pro posouzení podmínek pro vznik dovolené, výpočet dovolené i její čerpání,“ říká Jaromír Hrazdira, předseda Komory certifikovaných účetních.
Jenže jak skloubit obě dovolené - z pracovního poměru i z dohody? Bude zaměstnanec čerpat dovolenou z hlavního pracovního poměru a zároveň pracovat na dohodu? Ministerstvo radí čerpat obě dovolené naráz.
„Zaměstnanec například čerpá z hlavního pracovního poměru 40 hodin dovolené, což se mu i strhne z jeho celkového práva na dovolenou vzniklého z pracovního poměru. Pokud má zaměstnanec současně uzavřenou DPP/DPČ a z té mu vzniklo právo také například na 40 hodin dovolené, zaměstnanec tak ve stejném týdnu jako čerpá dovolenou v rámci pracovního poměru, bude z rozhodnutí zaměstnavatele rovněž čerpat dovolenou v rámci DPP/DPČ. Ostatně nedávalo by smysl, aby zaměstnavatel zaměstnanci v pracovním poměru určil dovolenou a pak by po něm vyžadoval práci na základě DPP/DPČ,“ vysvětluje Augusta.
Pokud si ale už zaměstnanec v letošním roce dovolenou z pracovního poměru vyčerpal, měl by se se zaměstnavatelem dohodnout, jak vyčerpá i dovolenou z dohody, případně na jejím převedení do příštího roku.
Další Práva Dohodářů
Kromě dovolené získali dohodáři už v loňském roce další výhody. Nově mají nárok na příplatky za práci o víkendech, svátcích a v noci, včetně náhradního volna. Zaměstnavatel také musí tyto pracovníky informovat o průběhu práce a sdělovat jim harmonogram práce nejméně tři dny dopředu, nedohodnou-li se jinak.
Pokud dohodář pracoval pro zaměstnavatele v předchozích dvanácti měsících aspoň 180 dní, může ho písemně požádat o přechod na klasickou zaměstnaneckou smlouvu. Když to firma odmítne, musí mu písemně sdělit, proč žádosti nevyhoví. Dohodáři mají nově nárok také na takzvané překážky na straně zaměstnance a z důvodů obecného zájmu: můžou si tedy dojít k lékaři, vzít si volno na svatbu nebo darovat krev či odjet na tábor.
Zanechat komentář