Poptávka v cestovním ruchu v České republice

Celková poptávka v cestovním ruchu v Česku se loni v létě těsně přiblížila předpandemickému vrcholu. Zahraniční hosté ale stále chyběli, a to i ze států EU. I přes „pandemickou recesi“ se počet domácností, které si nemohly dovolit zaplatit ročně týdenní dovolenou, v Česku ani v EU nezvyšoval. Sílící cestovní apetit Čechů i Evropanů vyústil loni v tuzemsku do dalšího růstu tržeb v odvětvích těsně spjatých s turismem. To platilo hlavně pro leteckou dopravu a cestovní kanceláře, profitující z citelného oživení výjezdového cestovního ruchu.

Navzdory nečekanému vzplanutí války na Ukrajině, která vedla zejména ve východoevropském regionu k zostření bezpečnostní situace a napříč celou Evropou k posílení makroekonomických nerovnováh i k poklesu nálady spotřebitelů, lze tvrdit, že podmínky pro další zotavování turismu byly v loňském roce obecně příznivé. Převážil totiž efekt globálního zlepšování pandemické situace, spojený s odstraňováním zbývajících administrativních i jiných bariér cestování. K tomu se přidal efekt nebývale silné „odložené“ poptávky. Reálné výdaje na konečnou spotřebu domácností v oblasti rekreace a kultury byly totiž v roce 2021 v Česku stále o 8 % nižší než o dva roky dříve, z toho za dovolené s komplexními službami o 44%. V EU šlo analogicky o 11 %, resp. 53 %.

Tržby v tomto segmentu v loňském 3. čtvrtletí zaostaly za shodným obdobím konjunkturního roku 2019 reálně již „jen“ o desetinu. To ubytovatelé v Česku ztráceli 27 % a segment stravování a pohostinství 19 %. Tržby v restauracích, které předloni na jaře rychle ožily, v další části roku spíše stagnovaly a loni se dokonce opakovaně mezičtvrtletně mírně snížily - obdobně jako celková spotřeba domácností v Česku. Při znatelném reálném poklesu příjmů začali lidé omezovat nákupy části zbytného zboží i služeb - zejména těch s vysokým cenovým růstem. Spotřebitelské ceny se v 1. až 3. čtvrtletí roku 2022 nacházely v pohostinství a stravování o 32 % nad úrovní roku 2019, zatímco ceny za ubytování či za dovolené s komplexními službami vzrostly „jen“ o 18 % - tedy méně než v úhrnu za veškeré zboží i služby (22%). Na konci loňské letní turistické sezony však stále přetrvávala ve stravování a pohostinství vysoká důvěra podnikatelů, a spíše než slabá poptávka, limitoval toto odvětví nedostatek pracovníků.

Celková poptávka v cestovním ruchu v Česku, vyjádřená počtem přenocování hostů v tuzemských hromadných ubytovacích zařízeních, se díky úspěšné letní sezoně výrazně přiblížila rekordnímu roku 2019. Loni ve 3. čtvrtletí za ním zaostala jen o 3%. Poptávka hostů z Česka přitom převyšuje předkrizovou úroveň již od poloviny roku 2021, v létě 2022 to bylo o 12%). Meziročně sice zájem domácí klientely lehce opadl (napříč kraji i všemi kategoriemi ubytovacích zařízení), ve 3. čtvrtletí 2021 byl ovšem kvůli přetrváva jícím bariérám cestování do ciziny rekordní (5,3 mil. hostů a 15,9 mil. přenocování). Poptávka zahraniční klientely se meziročně takřka zdvojnásobila, za letní sezonou z roku 2019 ale stále o čtvrtinu zaostávala.

Citelně totiž chyběli hlavně hosté ze vzdálených asijských států - Číny a Tchaj-wanu (-94 %), Japonska (-84%) a Jižní Korey (-77%), pro které bylo cestování kvůli protipandemickým opatřením v jejich domovinách stále komplikované. Hluboký propad přetrvával vlivem geopolitického napětí též u ruské klientely (-89 %). Ta přitom v roce 2019 tvořila v Česku skoro desetinu celkové poptávky ze strany zahraničních hostů. Z dříve početné klientely loni v létě stále citelně scházeli také občané USA a Kanady (-37%), Španělska (-40 %), Velké Británie (-32 %), Francie (-27 %) a Itálie (-26 %). Situaci tak zachraňovali naši sousedé. Němců i Rakušanů přijelo srovnatelně jako ve 3. čtvrtletí 2019 (582 tis., resp. 83 tis.), hostů z Polska či Slovenska dokonce lehce přibylo (+4%, +15%). Mírný nárůst poptávky signalizovali i občané Ukrajiny, Rumunska a pobaltských států.

Regionální rozdíly v poptávce

Rozšíříme-li hodnocení na celé období 1. až 3. čtvrtletí 2022, získáme plastičtější obraz o trendech v různých segmentech turismu v Česku. Od ledna do září se v Česku ubytovalo 15,1 mil. hostů, kteří zde v průměru strávili 2,7 noci. Počet jejich přenocování byl oproti roku 2019 o osminu nižší, z toho v Praze ale skoro o třetinu. V šesti ze čtrnácti krajů ovšem celková poptávka za uvedené období mírně vzrostla, nejvíce, o 8 %, na Vysočině. Vesměs šlo o regiony, v nichž se turismus tradičně opírá o tuzemské hosty. Těch oproti předpandemickému roku přibylo ve všech krajích, vyjma Ústeckého (-4 %), jehož návštěvnost mohla být letos mírně poznamenána rozsáhlým lesním požárem v Českosaském Švýcarsku.

Více než 20% nárůst přenocování domácích hostů v Praze a v Karlovarském kraji se projevil na vyšší celorepublikové poptávce Čechů po ubytování v hotelech nejvyšší kategorie. Dařilo se i penzionům, kterým pomohly zejména delší pobyty hostů z tuzemska. Růst celkové poptávky potěšil také provozovatele kempů, jejichž návštěvnost tradičně závisí hlavně na počasí. To přálo nejen loni, ale i během pandemie. Kempy tak byly jediným druhem hromadných ubytovacích zařízení, ve kterém loni návštěvnost zahraničních hostů za rokem 2019 významně nezaostala.

Lázně a konferenční turistika

S problémy se v 1. až 3. čtvrtletí stále potýkala lázeňská zařízení sužovaná prudkým úbytkem dříve významné klientely z Ruska, v menší míře i ze zemí Blízkého východu. Za poslední tři roky navíc došlo ke zkrácení průměrného počtu přenocování - u tuzemských hostů z 9,9 na 8,2 noci, u zahraničních z 6,9 na 4,9. Celkový počet přenocování zahraničních hostů v lázních tak propadl o 50%, tedy více než v celém cestovním ruchu, kde klesl o 37 %. Celková poptávka po ubytování v lázních za první 3 čtvrtletí loni ve většině krajů zaostávala za rokem 2019 zhruba o pětinu, lépe na tom byl jen Jihočeský kraj, a u tuzemských hostů i kraj Karlovarský. O něco pozitivněji vyznívá pro lázeňství loňská letní sezona Z pandemického šoku se plně nezotavil ani tuzemský konferenční cestovní ruch. Přestože za 1. až 3. čtvrtletí roku 2022 se počet akcí i jejich účastníků (588 tis.) proti předchozímu roku ztrojnásobil, za 1. až 3. čtvrtletím 2019 zaostával o 40 %. Je to samozřejmě i následkem přechodu firem a veřejných institucí na vzdálenou komunikaci prostřednictvím internetu. Loňské předsednictví Česka v Radě EU hrálo v podpoře tohoto segmentu cestovního ruchu patrně jen okrajovou roli.

Cesty k moři opět v kurzu

Přestože souhrnné údaje zatím nejsou dostupné, různé indicie naznačují, že zájem obyvatel Česka o cesty do zahraničí se za tři loňská čtvrtletí výrazně přiblížil silným rokům 2018 a 2019, a v samotné letní sezoně je patrně u řady atraktivních středomořských destinací i překonal. Nahrával tomu meziročně příznivější kurz koruny (jenž zčásti tlumil dopad drahých pohonných hmot) i ceny v ubytování a stravování (ty se zejména v řadě středomořských států zvyšovaly mírněji než v tuzemsku). Obavy z dalšího růstu cen vyvolaného energetickou krizí přiměly mnohé domácnosti k časnému nákupu letních dovolených, z čehož profitovaly i tuzemské cestovní kanceláře. Počet českých občanů pobývajících v hromadných ubytovacích zařízeních loni od ledna do září oproti roku 2019 vzrostl např. ve Španělsku (+17 %), v Chorvatsku (+12 %), ve Slovinsku (+10 %), v Turecku (+9 %)a v Bulharsku (+5 %). V Maďarsku spíše stagnoval. Skoro o desetinu byl ale nižší v Rakousku a takřka o třetinu na Slovensku, kde turismus celkově trpěl i vinou blízkého konfliktu na Ukrajině.

Ze sledovaných států pobývali Češi loni nejdéle v Chorvatsku (6,6 přenocování) a v Bulharsku (5,7), nejkratší dobu na Slovensku a ve Slovinsku (shodně 2,7 přenocování). Průměrná délka pobytu v přímořských státech se ve srovnání s obdobím před pandemií velmi mírně snížila. Vyjma Španělska a Turecka patřili letos Češi ve všech uvedených státech vždy mezi šestici nejpočetněji zastoupených skupin zahraničních hostů. Až na Turecko se poptávka české klientely v těchto zemích v posledních třech letech vyvíjela příznivěji než u zahraničních hostů jako celek. Výše uvedené údaje ale nezahrnují veškeré vícedenní cesty českých občanů do zahraničí. Zejména v sousedních zemích totiž mnozí využívají i jiné, ve statistice hromadných zařízení nepodchycené formy ubytování, jako např. u příbuzných, známých či ve vlastních rekreačních objektech. Celková čísla tedy budou vyšší.

Trendy v cestovním ruchu pro rok 2025

Ačkoli se cestovní ruch do značné míry vrátil na úroveň před pandemií, ekonomická nejistota, pokračující války na Ukrajině a na Blízkém východě a změna prezidenta v USA způsobují, že rok 2025 není vůbec předvídatelný. A to nejen v odvětví cestovního ruchu. I přes ekonomickou a zejména geopolitickou situaci ve světě lidé stále požadují poznávání nových míst. Pro rok 2025 se pravděpodobně změní jen způsob, jakým se to dělá, a tak v oblasti cestovního ruchu můžeme pozorovat některé nové trendy nebo posílení trendů, které se v posledních letech zdály být nové.

Na tyto trendy pro rok 2025 upozornila feministka v oblasti kultury, generální ředitelka společnosti Concept Bureau a analytička spotřebitelského chování Jasmine Bina. "Cestovatelské trendy jako hvězdná turistika, prázdninová romantika, nostalgická turistika, spánková turistika, digitální detoxy a tak dále nám ukazují, že lidé hledají spojení s něčím větším, než jsou oni sami," řekla BBC. Vnímání těchto trendů je velmi užitečné pro investory a podnikatele v cestovním ruchu, jako jsou letecké společnosti, hoteliéři, pohostinství nebo zprostředkovatelé cestování či vývojáři cestovních aplikací. Podívejme se na hlavní trendy, které můžeme očekávat v cestovním ruchu v roce 2025.

Klíčové trendy

• Klidné dovolené: Dovolené zaměřené na navození pocitu klidu, upřednostňující klid před hlučnými destinacemi.
• Nedostatek turistiky: Vyhýbání se příliš turisticky vytíženým místům a preferování menších měst a venkovských oblastí.
• JOMO cestování namísto FOMO: Radost ze zmeškání, méně aktivit a více relaxace během dovolené.
• Renesance hotelových restaurací: Cestovatelé si rezervují hotely nejen kvůli ubytování, ale i kvůli kvalitním gastronomickým zážitkům.
• Řetězení výletů: Kombinování více zastávek za účelem vyřízení záležitostí a maximalizace cestovních zážitků.
• Udržitelný cestovní ruch: Ekologicky smýšlející hotely a ekologicky odpovědné způsoby cestování.

Udržitelný cestovní ruch

75 % cestovatelů v roce 2024 uvedlo, že plánuje v průběhu roku 2025 cestovat udržitelněji, ekologicky smýšlející hotely budou v tomto roce vstupovat do centra pozornosti. Výběr naštěstí nikdy nebyl lepší. Stále více hotelů se zabývá problematikou plýtvání potravinami a vynikajícího veganského stravování až po požitkářský luxus šetrný k planetě a renovace citlivé k udržitelnému rozvoji. Protože být ekologicky uvědomělý by nemělo znamenat dělat kompromisy v tom, že se v hotelu cítíte pohodlně.

Udržitelný cestovní ruch také úzce souvisí se způsobem cestování. A můžeme pozorovat některé trendy posilující ekologicky odpovědné typy tohoto způsobu. Například nová britská vláda oznámila svůj plán na opětovné znárodnění železnice a zlepšení systému cen jízdenek. Španělsko navrhlo zákaz vnitrostátních letů v případech, kdy existuje cesta vlakem kratší než 2,5 hodiny. V letech 2023-2024 zaznamenala společnost Byway Travel rostoucí poptávku po možnostech cestování bez letů oproti cestování letadlem. V roce 2025 je tedy zřejmé, že pro uspokojení těchto požadavků je nezbytná lepší infrastruktura a podpora s ohledem na náklady na cestování po železnici. "Doufáme, že se kolem tohoto nárůstu objeví dynamika, zejména pokud jde o přesun daňových úlev/dotací v letecké dopravě na železnici. Chuť ke změně tu je - je na čase, aby to regulace, politiky a vlády dohnaly," uvádí Byway Travel.

Nejen hotelové řetězce a cestovní kanceláře by měly zvednout hlavy. Narušení trendů v cestovním ruchu mění dopravní infrastrukturu a maloobchod související se sezónním příjezdovým cestovním ruchem.