Pokud rodiče malých dětí žádají o podporu v nezaměstnanosti, musí stejně jako ostatní uchazeči o zaměstnání splnit pro její přiznání základní podmínku - v posledních dvou letech odpracovat minimálně 12 měsíců. Tato činnost musí zároveň zakládat účast na důchodovém pojištění. Do zákonem stanovené lhůty se započítává i náhradní doba pojištění.
Podpora v nezaměstnanosti je měsíční dávka, která je určena nezaměstnanému člověku ke krátkodobému překlenutí doby, po kterou nemá práci. Někdy se nesprávně označuje jako “příspěvek v nezaměstnanosti”.
O podporu v nezaměstnanosti je možné žádat až poté, co podáte žádost o zprostředkování zaměstnání.
Kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti?
Nárok na podporu v nezaměstnanosti má občan, který splňuje následující podmínky:
- Občan s bydlištěm na území ČR.
- Uchazeč o zaměstnání evidovaný na Úřadu práce v místě trvalého bydliště.
- Občan, který v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání získal alespoň 12 měsíců důchodového pojištění - tj. byl zaměstnán nebo osobou samostatně výdělečně činnou po dobu alespoň jednoho roku.
- Uchazeč, se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání skončen pracovní poměr z důvodu porušení povinnosti zvlášť hrubým způsobem.
- Občan po dobu vazby a výkonu trestu.
V praxi to tedy znamená, že na podporu v nezaměstnanosti vypočítanou z průměrného výdělku v posledním zaměstnání dosáhne ten rodič, který doloží společně se žádostí o přiznání podpory také potvrzení o tom, že v posledních dvou letech před zařazením do evidence Úřadu práce ČR pracoval a zároveň má zaplaceno z této činnosti důchodové pojištění.Jestliže žadatel skutečně pracoval, pak mu započte ÚP přednostně toto zaměstnání a on tak získá nárok na podporu v nezaměstnanosti vypočtenou z předchozího průměrného měsíčního čistého výdělku.Ovšem většina rodičů končí pracovní poměr současně s rodičovskou dovolenou a před příchodem do evidence ÚP v zaměstnání fyzicky nepracovala.Tím pádem mají dobu důchodového pojištění pokrytou náhradní dobou pojištění, nikoli zaměstnáním.ÚP jim tedy vypočítá (v případě, že splní podmínky nároku) podporu v nezaměstnanosti z průměrné mzdy v národním hospodářství.
Jak a kdy žádat o podporu
O podporu v nezaměstnanosti požádejte nejlépe do 3 dnů po skončení pracovního poměru, podnikání nebo náhradní doby zaměstnání. Pokud požádáte o podporu v nezaměstnanosti do 3 dnů a splníte potřebné podmínky, bude vám dávka přiznána od následujícího dne po skončení pracovního poměru, podnikání nebo náhradních dob. Podpora v nezaměstnanosti tedy přímo naváže na pracovní poměr, výdělečnou činnost nebo náhradní doby zaměstnání. Včasná registrace na úřadě práce vás také uchrání od nutnosti platit si po vlastní ose zdravotní pojištění. Po dobu evidence na ÚP ČR za vás totiž hradí zdravotní pojištění stát.
Žádost o zprostředkování zaměstnání:K vyplněné žádosti je třeba předložit:
- platný občanský průkaz (nebo jiný doklad totožnosti),
- doklad o ukončení pracovního poměru, popř. u OSVČ potvrzení o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu (vydává OSSZ),
- potvrzení o ukončené náhradní době (např. návrat po skončení péče o dítě do čtyř let věku),
- další doklady, které jsou uvedeny v žádosti.
Dnem podání žádosti o zprostředkování zaměstnání se nezaměstnaný stane uchazečem o zaměstnání. Požádá‐li nezaměstnaná osoba o zprostředkování zaměstnání nejpozději do tří pracovních dnů po skončení zaměstnání nebo činností, které jsou považovány za náhradní doby zaměstnání, zařadí se do evidence ode dne následujícího po skončení zaměstnání nebo těchto činností. V případě skončení zaměstnání úřad práce požaduje evidenční list důchodového pojištění.
Výše podpory v nezaměstnanosti
Výše podpory v nezaměstnanosti se počítá jako procentuální část z vašeho čistého průměrného výdělku v posledním zaměstnání, u OSVČ se čistý výdělek počítá z posledního vyměřovacího základu přepočteného na jeden kalendářní měsíc. při rekvalifikaci činí výše podpory 60 % průměrného čistého měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu a vyplácí se po celou dobu rekvalifikace.
Výše podpory v nezaměstnanosti se stanoví z průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého uchazeč dosáhl ve svém posledním zaměstnání takto:
- 1.-2. měsíc ve výši 65 %,
- 3.-4. měsíc ve výši 50 %,
- od 5. měsíce ve výši 45 %.
Údaj o výši průměrného čistého výdělku je uveden v Potvrzení o zaměstnání, které je zaměstnavatel povinen vydat při skončení zaměstnání na žádost zaměstnance.
V případě, že uchazeč o zaměstnání naposledy vykonával SVČ, stanoví se podpora z posledního vyměřovacího základu přepočteného na jeden kalendářní měsíc.
Maximální výše podpory činí 26.163 Kč měsíčně (stav k 1. 1. 2025).
Minimální podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči, jehož poslední činností byla „náhradní doba“, např. péče o dítě do čtyř let věku nebo který nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku.
- první dva měsíce 6.767 Kč měsíčně,
- další dva měsíce 5.413 Kč měsíčně,
- zbývající měsíc/e 4.962 Kč měsíčně.
Doba poskytování podpory
Doba pro poskytování podpory v nezaměstnanosti (tzv. podpůrčí doba) činí u uchazeče o zaměstnání:
- do 50 let věku pět měsíců,
- od 50 do 55 let věku osm měsíců,
- nad 55 let věku 11 měsíců.
Pro délku podpůrčí doby je rozhodující věk uchazeče dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.
Překážky v zařazení do evidence
Do evidence uchazečů o zaměstnání nemůže být zapsána fyzická osoba, která mimo jiné:
- je zaměstnaná (s výjimkou tzv. nekolidujícího zaměstnání) nebo OSVČ,
- je výdělečně činná v cizině,
- je uznána dočasně neschopnou práce,
- pobírá peněžitou pomoc v mateřství v době před porodem a šest týdnů po porodu,
- neposkytne úřadu práce identifikační údaje,
- neposkytne nebo zruší souhlas se zpracováním osobních údajů,
- je studentem (výjimkou je student, který splnil podmínku pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti),
- bez vážného důvodu sama nebo na základě dohody se zaměstnavatelem ukončila vhodné zaměstnání, které jí bylo zprostředkováno úřadem práce,
- které bylo zaměstnání zprostředkované úřadem práce skončeno zaměstnavatelem z důvodu porušení pracovních povinností zaměstnance zvlášť hrubým způsobem.
Nekolidující zaměstnání
Uchazeč si může přivydělat až do výše poloviny minimální mzdy, tj. 10.400 Kč měsíčně, po dobu trvání tohoto zaměstnání však nenáleží podpora v nezaměstnanosti. Zaměstnáním se rozumí výdělečná činnost na základě pracovního či služebního poměru nebo dohody o pracovní činnosti. Výkon nekolidujícího zaměstnání nesmí být překážkou pro poskytování součinnosti úřadu práce při zprostředkování vhodného zaměstnání a pro přijetí nabídky vhodného zaměstnání. Přivýdělek na dohodu o provedení práce není možný vůbec.
V praxi to tedy znamená, že uchazeč o zaměstnání i po dobu výkonu nekolidujícího zaměstnání s úřadem práce spolupracuje, projednává doporučená volná pracovní místa. Uchazeč je povinen úřadu práce výkon této činnosti bez ohledu na výši měsíčního výdělku oznámit při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu k výkonu této činnosti a ve lhůtě stanovené úřadem práce dokládat výši měsíčního výdělku. V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku měsíční výdělky sčítají.
Změny od roku 2026
Od roku 2026 dojde k zásadním změnám ve výši a struktuře podpory v nezaměstnanosti. Zatímco nyní mohou nezaměstnaní dostávat až 65 % předchozího výdělku, nově to bude i 80 % v prvních měsících.
Nově by měli nezaměstnaní dostávat v prvních měsících až 80 % svého předchozího výdělku. Jak uvedl ministr práce Marian Jurečka, toto zvýšení má především motivovat nezaměstnané k aktivnějšímu hledání práce a usnadnit jim přechod do nového zaměstnání. „Podpora bude vyšší v prvních měsících, aby nezaměstnaní nebyli pod finančním tlakem hned na začátku, což často vede k přijímání práce, která neodpovídá jejich kvalifikaci nebo platovým požadavkům,“ vysvětlil Jurečka.
Pro osoby do 55 let bude první období s podporou 80 % trvat dva měsíce. Druhé období se sníží na 50 % a bude trvat také dva měsíce. Zbývající měsíc podpory bude činit 45 %. Pro osoby mezi 55 a 60 lety se podpůrčí doba prodlouží, první a druhé období bude trvat po třech měsících a poslední období dva měsíce.
Zatímco dnes mohou čerpat maximálně 58 % průměrné mzdy (zhruba 24 608 korun), od roku 2026 to bude až 80 % průměrné mzdy, což by nyní činilo 33 942 korun.
Podpora ve výši 80 % bude také platit pro ty, kteří se během nezaměstnanosti rozhodnou pro rekvalifikaci.
Od roku 2026 se tato podpora zvýší na 40 %, což znamená výrazné navýšení jejich finančního zabezpečení.
Doba, po kterou musí být člověk před ztrátou zaměstnání důchodově pojištěn, aby měl nárok na podporu, se prodlouží ze šesti na devět měsíců.
V následující tabulce je shrnutí výše podpory v nezaměstnanosti:
| Období | Výše podpory (do 2026) | Výše podpory (od 2026) |
|---|---|---|
| 1. a 2. měsíc | 65 % | 80 % |
| 3. a 4. měsíc | 50 % | 50 % |
| Od 5. měsíce | 45 % | 45 % |
Zanechat komentář