Cestovní ruch je na národní i regionální úrovni významnou hospodářskou činností. Po období pandemie koronaviru se postupně zotavuje v hodnotách hospodářských ukazatelů. Vypovídají o tom hodnoty makroekonomických ukazatelů.
Podíl cestovního ruchu na hrubém domácím produktu (HDP) České republiky předloni meziročně vzrostl zhruba o 0,2 procentního bodu na 2,36 procenta, což v peněžním vyjádření představovalo 180 miliard korun.
Podíl turistiky na HDP ale stále nedosáhl úrovně z roku 2019 před pandemií covidu-19, kdy činil 2,87 procenta, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
V roce 2023 dosáhl podíl cestovního ruchu na HDP 2,36 % (180 mld. Kč).
Hrubá přidaná hodnota (HPH) cestovního ruchu dosáhla v roce 2023 hodnoty 161,0 mld. Kč a meziročně šlo o nominální růst o 18,7 %. Jedná se o nejvyšší hodnotu v časové řadě od začátku sledování v roce 2003.
Relativní podíl cestovního ruchu na tvorbě HPH a HDP Česka se meziročně zvýšil z 2,11 % na 2,30 %, resp. z 2,15 % na 2,36 %. V porovnání s obdobím před pandemií se ale stále jedná o nižší hodnoty. Tyto klíčové ukazatele pozice cestovního ruchu v ekonomice v roce 2019 dosáhly 2,76 % na tvorbě HPH a 2,87 % na tvorbě HDP.
Hrubá přidaná hodnota cestovního ruchu dosáhla v roce 2023 úrovně 161,0 mld. Kč, a meziročně nominálně vzrostla o 18,7 %. Jedná se o nejvyšší hodnotu indikátoru v časové řadě od začátku sledování v roce 2003.
Oproti poslednímu předcovidovému roku 2019 byla v cestovním ruchu hrubá přidaná hodnota v roce 2023 vyšší o 11,2 %.Relativní podíl cestovního ruchu na tvorbě HPH a HDP Česka se meziročně zvýšil z 2,11 % na 2,30 %, resp. z 2,15 % na 2,36 %.
V porovnání s obdobím před pandemií se ale stále jedná o nižší podíly. Tyto klíčové ukazatele pozice cestovního ruchu v ekonomice v roce 2019 tvořily 2,76 % z HPH a 2,87 % z HDP. Cestovní ruch tedy doháněl vývoj celé ekonomiky prozatím pomalejším tempem.
Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství v roce 2023 byl 4,16 %.
V cestovním ruchu předloni pracovalo 224 300 lidí, z nich 83 procent podle ČSÚ tvořili zaměstnanci a zbytek živnostníci.
Zaměstnanost v cestovním ruchu v roce 2023 činila 224,3 tisíce osob, což bylo meziročně o 2,2 % více. Zaměstnanci tvořili 83 % a sebezaměstnané osoby podnikající v oblasti turismu 17 %.
Oproti poslednímu předcovidovému roku 2019 v cestovním ruchu pracovalo o šest procent lidí méně. Celkový dopad pandemie byl v případě zaměstnanosti mírnější i díky podpůrným programům na udržení pracovních míst. Přesto v oblasti turismu pracovalo v roce 2023 o 15 tisíc, tj. o 6 %, osob méně v porovnání s rokem 2019. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství v roce 2023 dosáhl 4,16 %, zatímco v roce 2019 to bylo 4,41 %.
V roce 2014 zaměstnávalo odvětví cestovního ruchu 225,3 tisíce osob, což bylo meziročně zhruba stejně jako před rokem. Zaměstnanci tvořili 81 % a sebezaměstnané osoby podnikající v oboru 19 %. Z celkového počtu zaměstnanců pracovalo přes 90 % na dobu neurčitou. Ženy s 53 % mírně převyšovaly muže. Z pohledu vzdělání byli nejsilnější skupinou středoškolsky vzdělané osoby, které tvořily 83 % zaměstnanců v cestovním ruchu, dále pak vysokoškolsky vzdělaní (10 %). Z národnostního pohledu bylo 4,5 % nerezidentů. 72 % zaměstnanců pracovalo v oborech charakteristických pro cestovní ruch. Jednalo se především o odvětví pohostinství (téměř 50 tis. osob), dále služby ubytovacích zařízení (34,6 tis. osob), osobní dopravy (26 tis. osob) a cestovních kanceláří a agentur.
Vyšší než před covidem-19 ale byly útraty turistů v ČR - činily 328,9 miliardy korun, což ve srovnání s rokem 2019 představovalo nárůst o 6,7 procenta. Oproti roku 2022 byly útraty o 15,1 procenta vyšší. Útraty podle ČSÚ také dosáhly nejvyšší úrovně od roku 2003.
Celkový objem výdajů za cestovní ruch v roce 2023 dosáhl 328,9 mld. Kč. Jedná se o souhrnný ukazatel poptávky všech návštěvníků, jejichž útraty za cestování skončily v Česku, tedy klienty ze zahraničí i domácí hosty.
V roce 2023 byla jejich společná spotřeba v meziročním srovnání o 15,1 % vyšší a zároveň dosáhla nejvyšší hodnoty od roku 2003. Úroveň tohoto ukazatele z roku 2019, tedy před vypuknutím pandemie covidu-19, byla překonána o 20,6 mld. Kč (+6,7 %).
Ze 328,9 miliardy korun více než 56 procent (185,8 miliardy korun) připadlo na zahraniční turisty a zbylých 44 procent (143,1 miliardy korun) na domácí hosty. Příjezdový cestovní ruch reprezentovaný zahraničními návštěvníky činil v roce 2023 více než 56 %, tj. 185,8 mld. Kč. Zbývajících 44 % finančních prostředků (143,1 mld. Kč) generovali tuzemští návštěvníci prostřednictvím domácího cestovního ruchu.
V roce 2023 navštívilo Českou republiku 33,9 milionu zahraničních návštěvníků (meziročně o 27,6 % více). Nejvíce turistů k nám přijelo z Německa, Slovenska, Polska, Spojených států amerických a Spojeného království.
Naopak čeští občané uskutečnili přes 75 milionů cest v tuzemsku a 13,4 milionu cest do zahraničí. Mezi nejnavštěvovanější destinace českými občany patřily Slovensko, Chorvatsko, Rakousko, Itálie a Řecko. Nejdelší průměrná délka pobytu (7,1 dne) byla zaznamenána v případě výjezdového cestovního ruchu. V tuzemsku Češi strávili 4,7 dne a zahraniční návštěvníci přijeli do Česka v průměru na 4,2 dne. Naši turisté tedy vyjížděli do zahraničí průměrně na delší dobu než cizinci k nám.
Předloni se v Česku ubytovalo téměř 22 milionů turistů, meziročně o 13,2 procenta více. Počet přenocování stoupl o 10,4 procenta na zhruba 55,8 milionu.
Loni hromadná ubytovací zařízení v Česku přivítala asi 22,8 milionu turistů, což byl meziroční nárůst o 3,8 procenta. Počet turistů také poprvé překonal rok 2019 před pandemií covidu-19, a to o 820 000.
Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) roste. Loni přijelo do tuzemských hotelů, penzionů a dalších HUZ na 22,8 mil. hostů, kteří zde strávili 57,3 milionu nocí. Celkem 54 % (12,3 mil.) tvořili domácí turisté, 46 % (10,5 mil.) pak návštěvníci ze zahraničí. Průměrná doba pobytu dosáhla 3,5 dne. V počtu příjezdů se Česko dostalo na historicky nejvyšší hodnoty od roku 2012.
Ekonomické výsledky odvětví cestovního ruchu se výrazně zlepšily ve všech krajích Česka. K oživení nejvíce přispěla Praha. Nejvíce se v roce 2023 na tvorbě ekonomických ukazatelů v odvětví turistiky podílela Praha, a to 26,1 % na zaměstnanosti (58,5 tis. osob) a 35,7 % na celkové hrubé přidané hodnotě. S odstupem následovaly v obou ukazatelích kraje Jihomoravský a Středočeský.
Hrubá přidaná hodnota cestovního ruchu v hlavním městě dosáhla v absolutním vyjádření úrovně 57,4 mld. Kč. Nominálně to bylo o 7,9 % více ve srovnání s předcovidovým rokem 2019 a jednalo se o nejvyšší hodnotu ve sledované časové řadě od roku 2010. Současně dochází postupně k opětovnému posilování dominance Prahy vůči ostatním regionům. Do metropole se vrací zahraniční klientela, která často využívá ubytovacích služeb v zařízeních vyšší kategorie.
Význam cestovního ruchu pro hospodářství na úrovni krajů lze vyjádřit i podílem na celkovém objemu hrubé přidané hodnoty za všechna odvětví v daném regionu. Nejvyšší hodnoty vykazuje dlouhodobě Karlovarský kraj, kde v roce 2023 cestovní ruch tvořil 4,5 % regionální hrubé přidané hodnoty (5,2 mld. Kč). Praha dosáhla ve stejném období podílu 3,0 %. V roce 2019 to však bylo 3,7 % a v Karlovarském kraji 5,4 %.
V Karlovarském kraji pracovalo přímo v turismu 10,8 tisíce osob, což odpovídalo podílu 8,3 % na zaměstnanosti v kraji. V oboru zde působil zhruba každý dvanáctý pracující. Vyšší objem lidské práce je v tomto regionu tradičně spojen s poskytováním převážně lázeňských a wellness služeb, které vytvářejí široké spektrum pracovních příležitostí. V Praze cestovní ruch zaměstnával 5,9 % osob, tj. téměř každého sedmnáctého pracujícího. Od roku 2019 přes pomoc různých subvenčních programů v oblasti zaměstnanosti odešla v hlavním městě do roku 2023 z oboru více než desetina pracujících.
Regionální satelitní účet cestovního ruchu RTSA (Regional Tourism Satellite Account) poskytuje základní informace (hrubá přidaná hodnota, počet zaměstnaných osob) o ekonomickém významu cestovního ruchu v regionech České republiky. Představuje regionální specifikaci satelitního účtu cestovního ruchu (TSA) na národní úrovni. Při sestavování je využívána metoda „top-down“. Data jsou rozdělena podle klasifikace NUTS (jednotná klasifikace územního členění Evropské unie) do úrovně NUTS 2 - regiony soudržnosti a NUTS 3 - kraje.
Cestovní ruch v Česku pokračuje v růstu a přináší pozitivní ekonomické dopady. Efektivní marketingové kampaně a strategická partnerství posilují pozici Česka jako atraktivní destinace nejen pro tradiční návštěvníky, ale i pro nové segmenty cestovatelů.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v letošním roce investuje do rozvoje turismu téměř dvojnásobek prostředků oproti předchozím letům. CzechTourism zároveň pokračuje v marketingových aktivitách v zahraničí i českých regionech. Cílem je podpora regionálního cestovního ruchu, prodloužení pobytů turistů a zvýšení jejich útrat.
Cestovní ruch patří mezi klíčové sektory české ekonomiky. Ministerstvo pro místní rozvoj proto i v roce 2025 podporuje destinace, podnikatele a strategické projekty. Kromě rozvoje turistických, cyklistických a lyžařských tras nebo informačních systémů tím podporujeme také místní podnikatele, jejichž služby budou turisté na svých výletech a dovolených využívat.
„Naší prioritou je udržet a posílit růst návštěvnosti, zejména u klíčových zdrojových trhů. Zároveň se zaměřujeme na prodloužení pobytů a zvýšení útrat turistů.
I v roce 2025 plánuje agentura globální kampaň zaměřenou na aktivní turismus a lázeňství. Její celkový rozpočet činí 30 mil. korun a poběží dvoufázově v desítce zemí světa. Cizince k nám budou lákat i konverzní kampaně orientované na cestovatele, kteří se ještě nerozhodli, kam vyrazit. Hlavními produktovými tématy budou golf a lázně.
Díky znovuotevření Zahraničního zastoupení CzechTourism přímo v Pekingu posilujeme aktivity zaměřené na ještě větší podporu příjezdového turismu. Navazujeme tak na jednu klíčových událostí v loňském roce, kdy se podařilo dojednat obnovení přímého leteckého spojení Peking-Praha.
V letošním roce se rozbíhá tříletá spolupráce Česka se společností Michelin. Česko si tak může začít budovat image atraktivní kulinářské destinace. Spolupráce zahrnuje také tvorbu obsahu včetně článků a videa, jež představí českou gastronomii, a placené kampaně na sociálních sítích. Díky partnerství se Česko zařadí mezi země, které Michelin dlouhodobě podporuje jako kulinářské destinace. „Michelinské ocenění je celosvětově uznávaným symbolem kulinářské excelence a jeho přítomnost v Česku pomůže zvýšit mezinárodní povědomí o naší kuchyni.
Zanechat komentář