Započítává se rodičovská dovolená do odpracované doby pro důchod?

Abyste měli nárok na důchod, musíte mít evidováno minimálně 35 let důchodového pojištění, tedy odpracované roky nebo náhradní doby. Co všechno se do náhradních dob počítá?

Nejznámější náhradní dobou je péče o dítě do čtyř let. Ta se započítává do důchodového základu plně - ze sta procent. Tedy pokud jste o dítě pečovali tři roky a pak jste nastoupili do práce, budou se vám do odpracovaných let počítat právě tři roky.

Zda se jedná o pečující ženu či muže, kdo a jak dlouho pobírá rodičovský příspěvek, není rozhodující. O dítě není ani třeba „pečovat“ neustále, může chodit i do jeslí nebo mateřské školy nebo jiného zařízení. Období péče se započítává jen jednomu člověku, nelze je dělit mezi víc osob ani v případě sdílení péče.

Maminkám pečujícím současně o více dětí se tato doba hodnotí do doby pojištění jenom jednou. Žádný měsíc během doby pojištění se nemůže počítat jako dva měsíce.

Důchodový věk je pro osoby narozené po roce 1971 stanoven jednotně na 65 let. U starších ročníků závisí důchodový věk na přesném roku narození, na pohlaví, a u žen také na počtu vychovaných dětí.

Co se počítá do důchodu:

• Každé zaměstnání, ze kterého se odvádí důchodové pojištění.
• Každé podnikání a samostatná výdělečná činnost, ze kterého se odvádí sociální pojištění. V 90. letech povinnost platit pojištění neplatila vždy, proto si na to dejte pozor.
• Péče o děti do 4 let věku.
• Péče o nemocné nebo postižené děti a blízké osoby (rodič, vnuk, prarodič a další případy), pokud to splňuje pravidla daná zákonem.
• Pobírání invalidního důchodu 3. stupně.
• Evidence na úřadu práce se počítá, ale pouze omezeně. Nezaměstnanost, kdy pobíráte podporu nebo se rekvalifikujete, se počítá vždy. Ale nezaměstnanost bez podpory se započítá jen ve výši 3 let, a to zpětně od žádosti o důchodu. Navíc nezaměstnanost před 55. rokem života se počítá maximálně v délce jednoho roku.

V některých případech se můžete přihlásit dobrovolně k placení důchodového pojištění. Momentálně jde o 3 260 korun měsíčně a započítat lze 15 let placení. Zpětné doplacení bez konkrétního důvodu je možné pouze 1 rok zpětně.

Péče o naše nejbližší je činnost nepochybně velmi důležitá a potřebná. Lidé si mohou klást otázku, jaký dopad budou mít ta životní období, kdy místo práce pečovali či pečují o děti, rodiče nebo jiné handicapované rodinné příslušníky, na jejich budoucí důchod.

V jakých případech a za jakých podmínek se doba péče pro nárok na důchod a jeho výši započítá? Vysvětluje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Otcovská je také náhradní dobou pojištění, při které je vyplácena peněžitá dávka. Otcovská se počítá jako náhradní doba od od 1. února 2018.

Výhodu mají lidé, kteří stihli studovat na střední škole, vyšší odborné škole nebo vysoké škole v Česku do konce roku 2009. Těm se započítává maximálně šest let studia po dosažení 18 let, ale jen z 80 procent. Mladší ročníky mají smůlu. Studium absolvované po 1. lednu 2010 se do doby potřebné pro nárok na starobní důchod už nezapočítává vůbec.

Pokud jste přišli o práci a evidovali jste se na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, bude se vám tato doba počítat jako náhradní, ale opět jen někomu. Ze sta procent se započítá doba strávená na „pracáku“ lidem, které měl úřad v evidenci v období do konce roku 1995. Od ledna 1996 se doba strávená na úřadu práce započítává už jen z 80 procent. A to ještě jen ta, kdy člověk dostává podporu v nezaměstnanosti nebo prochází rekvalifikací.

Uchazečům o práci, kteří nedostali podporu a ani nebyli na rekvalifikačním kurzu, se bude jako náhradní doba počítat jen jeden rok. Lidem bez podpory, kteří se ocitli na úřadu práce po 55 roku, se budou počítat maximálně tři roky jako náhradní.

Ze sta procent se počítají do důchodu měsíce či roky strávené vojenskou službou v ozbrojených silách České republiky do 30. června 2016. Netýká se to vojáků z povolání.

Podobné je to s absolvováním civilní služby do 31. prosince 2004 (od roku 2005 byla zrušena). Ta se ale započítává jen v rozsahu 80 procent.

Také péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby je náhradní dobou ze sta procent. Péče o osobu mladší 10 let se započítává již od závislosti na pomoci i ve stupni I (lehká závislost), u starších osob se péče započítá při závislosti ve stupni II, III a IV, tedy středně těžké závislosti, těžké závislosti a úplné závislosti.

Podmínkou pro započtení této doby do důchodu je, že bydlíte nebo jste bydleli, ve společné domácnosti.

Náhradní doba do důchodového pojištění se v 80 procentech započítá také osobám, které mají invalidní důchod pro invaliditu III.

Jako náhradní doba pojištění z 80 procent se počítá lidem se zdravotním postižením čas, který strávili teoretickou i praktickou přípravou na zaměstnání či jinou výdělečnou činnost.

I osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) se v určitých situacích může doba bez práce počítat jako náhradní. Ovšem jen v případě, že si OSVČ platila dobrovolné nemocenské pojištění.

Osobám, kterým je poskytována zvláštní ochrana a pomoc na základě zákona o ochraně svědka, je takové období započteno jako náhradní doba pojištění z 80 procent. Totéž platí u dalších osob v souvislosti s trestním řízením, kteří nemohou vykonávat výdělečnou činnost.

Pěstounům se jako plná náhradní doba počítá péče o nezletilé nezaopatřené dítě. Stejně tak se počítá lidem, kteří mají dítě ve svěřenectví. V obou případech ale musí mít dítě nárok na příspěvek na úhradu potřeb podle zvláštního právního předpisu. S výjimkou osob, které měly k 31. prosinci 2021 nárok na odměnu pěstouna, jde nejdéle o dobu dvou let.

U pobírání důchodu pro invaliditu III. stupně, pobírání dávky nemocenského pojištění nebo péči o osobu závislou na pomoci jiné osoby není potřeba náhradní doby prokazovat. ČSSZ si údaje zjistí sama ve své evidenci.

Jak ČSSZ uvádí, mohou v některých případech chybět údaje týkající se evidence úřadu práce, zejména pokud je osoba stále v evidenci ke dni podání žádosti o důchod. V takovém případě se doba prokazuje potvrzením od úřadu.

Další náhradní doby se musí prokázat například vojenskou knížkou či potvrzením o vojenské službě nebo o vykonání civilní služby. Nebo čestným prohlášením, že jste pečovali o dítě do čtyř let. Pokud potřebné dokumenty chybí, sociální správa si je může sama vyžádat, když žadatel uvede podrobnosti o náhradní době a upřesní období, kterého se to týká.

Kolik máte zatím evidováno odpracovaných a náhradních dob pojištění, se dozvíte v kalkulačce sociální správy. Přihlásíte se do ní datovou schránkou nebo identitou občana, například bankovní identitou. Součástí přehledu jsou také vyměřovací základy a takzvané vyloučené doby, které se zaznamenávají od roku 1986 a které určují výši starobního důchodu. Zároveň dostanete i orientační výpočet budoucí penze.

Všechny náhradní doby důchodového pojištění jsou zároveň i vyloučenými dobami. To znamená, že se minimální nebo žádné výdělky, které v náhradních dobách lidé měli, do důchodu nepočítají. Snižovaly by totiž celkové příjmy a krátily by výši důchodu. Pro výpočet penze se tak počítají jen příjmy, kdy normálně bez omezení pracovali.

S termíny „vyloučená doba pojištění“ a „náhradní doba pojištění“ se setkáme v souvislosti s výpočtem důchodu. Vyloučená doba nijak nesouvisí se získanou dobou pojištění. Je to doba, která se nezahrne do výpočtu osobního vyměřovacího základu, aby nesnižovala průměrný měsíční výdělek, a tedy i výši starobního důchodu.

Obecně se jedná o doby, kdy trvala určitá sociální situace bez výdělku.

Starobní důchod se počítá ze všech výdělků od roku 1986 do roku, který předchází roku přiznání důchodu. To znamená, že pro výpočet starobního důchodu přiznaného v roce 2024 se budou hodnotit výdělky za roky 1986 až 2023; toto období se nazývá rozhodné.

Dále probíhá výpočet starobního důchodu dále tak, že se výdělek v každém daném roce rozhodného období přepočte přes koeficient, který výdělek za konkrétní rok převede na současnou hodnotu tohoto výdělku.

Takto přepočtené výdělky z jednotlivých let se sečtou a získáme tzv. úhrn ročních vyměřovacích základů, který se vynásobí číslem 30,4167 (průměrný počet dní v měsíci) a následně vydělí celkovým počtem dnů v rozhodném období, snížených o vyloučené doby. Tak se dostaneme k tzv.

Z výše popsaného procesu výpočtu starobního důchodu vyplývá, že vyloučené doby mají pozitivní dopad na výši důchodu.

Zároveň je také důležité, že vyloučené doby jsou zpravidla náhradní doby pojištění, tj. počítají se do celkové doby pojištění.

Pozor, o vyloučení některých období je třeba si aktivně zažádat.

Co je vyloučená doba pojištění?

Je to doba, kterí je započítávána do doby důchodové pojištění, ale ze které se výdělek (obvykle nízký nebo žádný) nezahrne do výpočtu osobního vyměřovacího základu, aby nesnižovala průměrný měsíční výdělek, a tedy i výši starobního důchodu.

Dobou pojištění je vždy doba, kdy u vás bylo placeno důchodové pojištění. Kromě toho se do doby pojištění započítávají i tzv. náhradní doby, kdy za vás pojistné placeno nebylo - mateřská/rodičovská dovolená, základní vojenská služba, určitá doba evidence na úřadu práce, určité doby studia, péče o osobu závislou na pomoci jiného, pobírání invalidního důchodu, apod.

Některé náhradní doby se započítávají plně, jiné z části a některé vůbec. Určité doby se započítávají jinak pro vznik nároku na důchod a jinak pro výši důchodu.

Česká správa sociálního zabezpečení eviduje doby, které jí u každého pojištěnce poskytly příslušné instituce (školy, zaměstnavatelé, úřady práce).

V žádném případě nelze mechanicky převzít doby uvedené v Informativním osobním listu (Přehledu dob) důchodového pojištění. Tam jsou totiž příslušné doby pouze administrativně zapsány bez ohledu na jejich vliv na důchod. Některé doby naopak ČSSZ nemusí mít podchycené, jiné vyplývají přímo ze zákona.

Důležitou roli hraje zápočet náhradních dob, který vyžaduje odborné znalosti. Vždy jsou relevantní celé roky (úseky 365 dnů) vašeho pojištění, které se většinou nekryjí s kalendářními roky.

Jak je to ale v případě, že jste část svých produktivní let strávili na rodičovské, dlouhodobě marodili nebo studovali vysokou školu? Započítávají se vám i tyto roky do důchodu?

Nárok na starobní důchod vzniká při splnění dvou základních podmínek: dosažení důchodového věku a získání minimální doby důchodového pojištění.

Druhou podmínkou, kterou se budeme zaobírat podrobně je splnění minimální doby důchodového pojištění. Jedná se o zákonem stanovenou délku účasti na důchodovém pojištění, kterou musí pojištěnec získat, aby měl nárok na starobní důchod. Tato doba zahrnuje období, během nichž pojištěnec odváděl pojistné na důchodové pojištění (tzv. příspěvková doba), a také tzv. náhradní doby pojištění.

Do minimální doby platby důchodového pojištění neboli lidově odpracovaných let do důchodu se počítají, jak příspěvková doba, kterou jste strávili v práci, tak i tzv.

Příspěvková doba zahrnuje období, během kterých jste odváděli pojistné na důchodové pojištění, nebo za vás bylo pojistné odváděno jinou osobou (například zaměstnavatelem). Tato doba je zásadní pro nárok na starobní důchod a jeho výši, protože ovlivňuje celkovou délku pojištění i výpočet průměrného osobního vyměřovacího základu (příjem, z něhož se odvádělo pojistné).

Patří sem např. Příslušníků ozbrojených a bezpečnostních složek (např. Členů zastupitelstev a dalších veřejných činitelů. A dalších (např. Nebo vám byla dávka starobního důchodu spočítána jinak, než jste předpokládali?

Náhradní doba zahrnuje období, během kterých jste neodváděli pojistné, ale přesto se vám tato doba započítává do potřebné délky důchodového pojištění. Tu získáte v zákonem stanovených situacích a za předpokladu, že jste splnili minimálně rok příspěvkové doby pojištění (i přerušovaně).

• Vojenskou služba: Doba, kterou jste strávili na vojně (do 30. 6.
• Péči o závislou osobu: Pokud pečujete o osobu závislou na péči jiné osoby ve II., III., nebo IV. stupni závislosti. Případně dítě mladší 10 let v I.

Ocitli jste se bez práce a nevíte, jak máte dále postupovat? Do kdy se musíte přihlásit na úřad práce, a jak to vlastně celé probíhá? Dostanete vůbec podporu, a jak dlouho ji můžete pobírat?

Okolo příspěvkových a náhradních dob a o tom, co se tedy do toho důchodu počítá a co ne, se rojí spousty otázek.

Důchodové pojištění je za vás odváděno v případě, že jste přihlášení na úřadu práce. Pojištění je za vás odváděno také v případě, že podporu nepobíráte, ale krátí se na 80 %. Pokud jste však v době nezaměstnanosti nebyli evidování na úřadu práce, do důchodu se vám tato doba počítat nebude.

Pokud jste na nemocenské (v dočasné pracovní neschopnosti) započítává se vám tato doba v plné výši.

Trochu jinak to funguje pokud jste na nemocenské po ukončení vaší výdělečné činnosti. Konkrétně sem spadají situace, kdy jste byli nemocní a lékař uznal, vaši dočasnou pracovní neschopnost. Dále případy, kdy vám byla nařízena karanténa a nebo jste pobírali některou z dalších dávek nemocenského pojištění (např.

Mateřská i rodičovská se do důchodu započítávají plně. Konkrétně se plně započítává doba péče o dítě do věku 4 let, a to bez ohledu na to zda jste muž či žena, pobíráte rodičovský příspěvek nebo jste v evidenci na pracovním úřadu.

Čekáte dítě a nejste si jistá, zda máte nárok na mateřskou? Jak je to s nutností být zaměstnaná a na co máte nárok jako osoba samostatně výdělečně činná? A co když jste odešla ze zaměstnání tři měsíce před porodem?

• Studium do roku 1995: Pokud vám bylo méně než 18 let, počítá se tato doba plně.
• Studium od roku 1996 do roku 2009: Pokud vám bylo méně než 18 let, nepočítá se vůbec.

Práce na dohodu se do důchodu počítá pouze v případě, že jste dosáhli určitého výdělku, ze které jste odvedli důchodové pojištění.

Nárok na starobní důchod vzniká při dosažení důchodového věku a splnění minimální doby důchodového pojištění.

Doba péče o dítě, po kterou člověk pečuje osobně o dítě ve věku do čtyř let, je z pohledu zákona o důchodovém pojištění náhradní dobou pojištění. Pro starobní (ale i invalidní či pozůstalostní) důchod se započítává v plném rozsahu, tzn. obdobně, jako by šlo o odpracovanou dobu, přestože během ní nebylo placeno pojistné na důchodové pojištění. Dobu péče o dítě lze započítat nejen ženám, ale i mužům. Platí však, že tutéž dobu péče nelze započítat současně více osobám. V případech, kdy o dítě pečovalo více osob najednou, započte se doba péče té osobě, která pečovala v největším rozsahu. Dobu péče o více dětí ve věku do 4 let (např. o dvojčata či trojčata) lze započítat pouze jednou. Pokud se např. 4 děti narodily vždy s odstupem kratším čtyř let a žena s nimi byla celkem 15 let doma, započítá se jí pro důchod doba péče od narození prvního dítěte do čtyř let věku toho nejmladšího. Doba péče o dítě do 4 let se prokazuje až při podávání žádosti o důchod, a to rodným listem dítěte (či jiným dokladem prokazujícím vztah k dítěti) a čestným prohlášením o době a rozsahu péče. Pro toto prohlášení existuje speciální tiskopis, který žadatel o důchod obdrží na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ). V situaci, kdy se matka či otec rozhodne zůstat s dítětem doma déle než do 4 let věku, lze doporučit, aby rodič zvážil možnost přihlásit se k dobrovolnému důchodovému pojištění. Tím si zajistí, že i delší doba péče bude v budoucnu započítána do doby potřebné pro důchod.

Péče o osoby, které jsou pro svůj nepříznivý zdravotní stav závislé na pomoci druhé osoby, je také náhradní dobou pojištění a započítává se pro důchod. Musí se však jednat o dobu osobní péče o osobu mladší 10 let závislou na pomoci druhé osoby v I. stupni závislosti (lehká závislost) a o dobu osobní péče o osobu jakéhokoliv věku, která je závislá na pomoci druhé osoby ve II., III. nebo IV. stupni závislosti (středně těžká, těžká a úplná závislost). Osoba poskytující péči a osoba uznaná v příslušném stupni závislosti spolu musí žít v domácnosti - tato podmínka není vyžadována u péče o osoby blízké a od 1. 9. 2018 též u asistenta sociální péče podle § 83 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb. V období před 1. 1. 2007 se za náhradní dobu pojištění považuje péče o osobu v různém stupni bezmocnosti nebo o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči. Doba takové péče se pro účely nároku na důchod hodnotí plně, tedy obdobně jako např. doba zaměstnání (to znamená, že se nijak nekrátí − např. pokud doba péče trvala 5 roků, započítá se pro důchod celých 5 roků). Pro výpočet důchodu je pak doba péče tzv. dobou vyloučenou, což znamená, že při stanovení výše důchodu se počet dnů vyloučených dob odečítá od celkového počtu dnů, na který se rozpočítává průměr výdělků. To má pozitivní význam v tom, že při výpočtu příjem dosažený před tímto obdobím a po něm nebude kvůli období bez výdělků tzv. „rozmělněn“. Pro případy, kdy doba péče o osobu závislou trvala aspoň 15 let, stanoví zákon o důchodovém pojištění navíc specifický způsob výpočtu. Dojde ke dvojímu výpočtu procentní výměry důchodu, a to tak, že doba péče se bude považovat buď za dobu vyloučenou, nebo za dobu pojištění s příjmy odpovídajícími částkám vyplaceného příspěvku na péči. Platí zásada, že pečující osobě bude přiznána výše důchodu, která je pro ni výhodnější. Aby bylo možné uvedenou dobu péče o závislou osobu započítat do důchodu, je třeba ji prokázat rozhodnutím OSSZ, které při důchodovém řízení slouží jako doklad o tom, jak dlouho a v jakém rozsahu péče trvala. Požádat o vydání tohoto rozhodnutí lze kdykoliv po skončení péče (podmínka, že návrh musí být podán nejpozději do dvou let po skončení péče, od února 2018 již neplatí). Pokud pečující osoba vykonává péči i v době, kdy podává žádost o důchod, požádá současně i o vydání rozhodnutí o době péče. Pokud se na péči o osobu závislou podílelo více osob, započte se tato péče jako náhradní doba pojištění jen té osobě, která pečovala v největším rozsahu. K žádosti o vydání tohoto rozhodnutí předkládá pečující osoba kromě dokladů totožnosti zejména potvrzení krajské pobočky Úřadu práce o vzniku stupně závislosti a o době poskytování příspěvku na péči o závislou osobu a také popis průběhu vykonávané péče. Vztah k osobě, o kterou je nebo bylo pečováno, se prokazuje např. rodnými nebo oddacími listy, z nichž vyplývá vzájemná příbuznost. V případech, kdy se nejedná o blízkou osobu, je třeba prokázat společnou domácnost s opečovávanou osobou čestným prohlášením. Pokud osoba, o níž bylo pečováno, zemřela, předkládá se úmrtní list.

Počet vydaných rozhodnutí o době péče o osobu závislou v období let 2012-2018

Rok	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018
Počet	5 070	5 508	5 487	6 392	6 226	6 444	6 028

Doba, po kterou se lidem vyplácí ošetřovné nebo dlouhodobé ošetřovné (obě dávky z titulu nemocenského pojištění), je dobou důchodového pojištění, tedy je pro důchod automaticky započítána. Současně je pro výpočet důchodu tzv. vyloučenou dobou, což znamená, že nemá negativní dopad na stanovení tzv. vyměřovacího základu, tedy částky, z níž je vypočítáván budoucí důchod. Jednoduše vysvětleno: Tyto doby, v nichž člověk neměl výdělek, se nezahrnou do období, za které se rozpočítává úhrn příjmů, a proto nesníží (takzvaně nerozmělní) průměr výdělků pro výpočet důchodu. Zaměstnavatel vykazuje zaměstnanci tato období do evidenčního listu důchodového pojištění, eviduje je také příslušná OSSZ, která dávky při ošetřování vyplácí. Žadatel o důchod tedy nemusí tuto skutečnost prokazovat, ČSSZ je má k dispozici a při výpočtu důchodu je automaticky zohlední. Bližší informace o zápočtu dob péče a konzultace v konkrétní situaci poskytnou odborníci na OSSZ.

Vysvětlení pojmů:

• Náhradní doba pojištění - náhradní doba pojištění je životní období, v němž člověk sice neodvání pojistné na důchodové pojištění, ale přesto se mu započítává pro důchod. Podmínkou pro započtení náhradní doby pojištění je, aby byla získána na území ČR a že pojištěnec v průběhu života získal aspoň jeden rok pojištění.
• Vyloučená doba - vyloučenými dobami jsou doby, po které trvala tzv. sociální událost bez výdělku, např. právě doba péče o dítě do čtyř let věku, doba péče o závislou osobu, dále také doba dočasné pracovní neschopnosti a pobírání dávek nemocenského pojištění, doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně. Význam vyloučených dob spočívá v tom, že při stanovení výše důchodu se počet dnů vyloučených dob odečítá od celkového počtu dnů, na který se rozpočítává průměr výdělků. Tím se docílí toho, že při výpočtu příjem dosažený před tímto obdobím a po něm, nebude takzvaně rozmělňován. Vyloučené doby tedy mají na výši důchodu pozitivní dopad.
• Osoba blízká - blízkou osobou je v zásadě rodinný příslušník. Zákon o důchodovém pojištění vymezuje, že jde o manžela nebo manželku, příbuzného v řadě přímé, dítě vlastní, osvojené nebo dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů, dále o sourozence, zetě, snachu nebo manžela rodiče, a to kteréhokoli z manželů.
• Domácnost - domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.