Nárok na starobní důchod vzniká při dosažení důchodového věku a splnění minimální doby důchodového pojištění. Důchodový věk je pro osoby narozené po roce 1971 stanoven jednotně na 65 let. U starších ročníků závisí důchodový věk na přesném roku narození, na pohlaví a u žen také na počtu vychovaných dětí.
Druhou podmínkou je splnění minimální doby důchodového pojištění. Jedná se o zákonem stanovenou délku účasti na důchodovém pojištění, kterou musí pojištěnec získat, aby měl nárok na starobní důchod. Tato doba zahrnuje období, během nichž pojištěnec odváděl pojistné na důchodové pojištění (tzv. příspěvková doba), a také tzv. náhradní doby pojištění. Abyste měli nárok na důchod, musíte mít evidováno minimálně 35 let důchodového pojištění, tedy odpracované roky nebo náhradní doby.
Co se počítá do důchodu?
Do minimální doby platby důchodového pojištění neboli lidově odpracovaných let do důchodu se počítají, jak příspěvková doba, kterou jste strávili v práci, tak i tzv. náhradní doby. Příspěvková doba zahrnuje období, během kterých jste odváděli pojistné na důchodové pojištění, nebo za vás bylo pojistné odváděno jinou osobou (například zaměstnavatelem). Tato doba je zásadní pro nárok na starobní důchod a jeho výši, protože ovlivňuje celkovou délku pojištění i výpočet průměrného osobního vyměřovacího základu (příjem, z něhož se odvádělo pojistné).
Náhradní doba zahrnuje období, během kterých jste neodváděli pojistné, ale přesto se vám tato doba započítává do potřebné délky důchodového pojištění. Tu získáte v zákonem stanovených situacích a za předpokladu, že jste splnili minimálně rok příspěvkové doby pojištění (i přerušovaně).
Mezi náhradní doby pojištění patří:
- Péče o dítě do 4 let: Doba péče o dítě, po kterou člověk pečuje osobně o dítě ve věku do čtyř let, je z pohledu zákona o důchodovém pojištění náhradní dobou pojištění. Započítává se v plném rozsahu.
- Vojenská služba: Doba, kterou jste strávili na vojně (do 30. 6. 2016).
- Péče o závislou osobu: Pokud pečujete o osobu závislou na péči jiné osoby ve II., III., nebo IV. stupni závislosti. Případně dítě mladší 10 let v I. stupni závislosti.
- Evidence na úřadu práce: Důchodové pojištění je za vás odváděno v případě, že jste přihlášení na úřadu práce.
- Nemocenská: Pokud jste na nemocenské (v dočasné pracovní neschopnosti) započítává se vám tato doba v plné výši.
Mateřská a rodičovská dovolená a důchod
Mateřská i rodičovská se do důchodu započítávají plně. Konkrétně se plně započítává doba péče o dítě do věku 4 let, a to bez ohledu na to zda jste muž či žena, pobíráte rodičovský příspěvek nebo jste v evidenci na pracovním úřadu. Samotné pobírání mateřské tedy nemá negativní vliv na výpočet důchodu. Doba pojištění se během čerpání mateřské zvyšuje stejně jako zaměstnancům a při výpočtu osobního vyměřovacího základu se uplatní vyloučená doba pojištění.
Péče o dítě je zvýhodněna i při samotné výpočtu starobního důchodu, když v roce 2024 náleží na každé vychované dítě 500 Kč.
Zjednodušeně řečeno to znamená, že se průměrná mzda za odpracované roky vypočítá z ostatních příjmů. Při využití institutu vyloučené doby pojištění tak nedochází ke snížení průměrné mzdy za odpracované roky.
Příklady:
- Příklad 1: Dítě se narodilo 12. 5. 1983. Péče o dítě se bude hodnotit od 12. 5. 1983 do 11. 5. 1987.
- Příklad 2: Dítě se narodilo 10. 8. 2001. Matka měla vyplácen rodičovský příspěvek do tří let dítěte, poté zůstala do pěti let dítěte doma. I přesto, že byl rodičovský příspěvek vyplácen pouze do tří let dítěte, bude se ji hodnotit doba od 10. 8. 2001 do 9. 8. 2005.
- Příklad 3: První dítě se narodilo 1. 1. 1985, druhé 1. 7. 1987. V období od 1. 7. 1987 do 31. 12. 1988 sice žena pečovala o dvě děti ve věku do čtyř let, ale tato doba může být hodnocena pouze jednou, tj. jako 1,5 roku náhradní doby pojištění, nikoliv 3 roky.
Studium a důchod
To, jestli se vaše studium bude počítat do důchodu, záleží na tom, kdy jste studovali. Pravidla se několikrát měnila. Například do roku 1995 se studium do 18 let hodnotí plně, po 18 letech pak z 80 %. Po roce 2009 se již studium nepočítá.
Dnešní mladí mají bohužel smůlu, střední po 18. roku života ani vysoká škola se jim nebude započítávat do náhradní doby pojištění. Ti starší pak mají o něco více štěstí. Do nároku na důchod se jim bude počítat studium po 18. roce života. To vše ale maximálně v délce šesti let, a navíc z 80 %. Platí to pro osoby, které studovaly před 31. prosincem 2009. Od 1. ledna 2010 se studium absolvované po 1. lednu 2010 do doby potřebné pro nárok na starobní důchod už nezapočítává vůbec.
Další náhradní doby pojištění
Zajímá vás, co se počítá do náhradní doby pojištění? Hraje roli v nároku na důchod i studium? Mezi další náhradní doby pojištění patří:
- Pobírání invalidního důchodu 3. stupně: Invalidní důchodce, který má invaliditu 3. stupně, má vše vedeno jako náhradní dobu.
- Dobrovolné placení důchodového pojištění: V některých případech se můžete přihlásit dobrovolně k placení důchodového pojištění. Momentálně jde o 3 260 korun měsíčně a započítat lze 15 let placení. Zpětné doplacení bez konkrétního důvodu je možné pouze 1 rok zpětně.
Jak zjistit, kolik máte odpracováno?
Kolik máte zatím evidováno odpracovaných a náhradních dob pojištění, se dozvíte v kalkulačce sociální správy. Přihlásíte se do ní datovou schránkou nebo identitou občana, například bankovní identitou. Součástí přehledu jsou také vyměřovací základy a takzvané vyloučené doby, které se zaznamenávají od roku 1986 a které určují výši starobního důchodu. Zároveň dostanete i orientační výpočet budoucí penze.
Pokud potřebné dokumenty chybí, sociální správa si je může sama vyžádat, když žadatel uvede podrobnosti o náhradní době a upřesní období, kterého se to týká. Dobu péče o dítě do 4 let se prokazuje až při podávání žádosti o důchod, a to rodným listem dítěte (či jiným dokladem prokazujícím vztah k dítěti) a čestným prohlášením o době a rozsahu péče.
Každý může podat žádost o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění na adrese ČSSZ, Odbor správy údajové základny, Křížová 25, 225 08 Praha 5, a to buď písemně, elektronicky s uznávaným elektronickým podpisem, datovou schránkou či prostřednictvím ePortálu ČSSZ. Občan má právo na zaslání informativního listu jednou za kalendářní rok. Informativní list zašle Česká správa sociálního zabezpečení občanovi do 90 dnů ode dne doručení jeho žádosti.
Zdravotní pojištění a péče o dítě
V určitých případech odvádí pojistné za pojištěnce stát. Stát je plátcem pojistného mimo jiné:
- za příjemce rodičovského příspěvku,
- ženy na mateřské dovolené,
- osoby na rodičovské dovolené (čerpají-li rodičovskou dovolenou oba rodiče, je stát plátcem pojistného za oba rodiče),
- osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství,
- osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo o nejméně dvě děti do 15 let věku.
Rodič ovšem musí zároveň splnit tyto podmínky:
- Celodenně, osobně a řádně pečovat alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo o nejméně dvě děti do 15 let věku.
- Dítě nenavštěvuje předškolní zařízení déle než čtyři hodiny denně, a pokud jde o dítě plnící povinnou školní docházku, nepřesahuje doba ve škole dobu návštěvy školy, tedy dobu vyučování (dítě nechodí do družiny).
- Nemá příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti.
Rodič musí výše uvedené skutečnosti oznámit zdravotní pojišťovně a podepsat čestné prohlášení, že splňuje všechny požadované podmínky.
Tabulka: Počet vydaných rozhodnutí o době péče o osobu závislou v období let 2012-2018
| Rok | Počet |
|---|---|
| 2012 | 5 070 |
| 2013 | 5 508 |
| 2014 | 5 487 |
| 2015 | 6 392 |
| 2016 | 6 226 |
| 2017 | 6 444 |
| 2018 | 6 028 |
Zanechat komentář