Jako OSVČ máte v mnohém horší postavení než zaměstnanci. To se může, ale nemusí, týkat i peněžité pomoci v mateřství. Tu totiž OSVČ v některých případech nedostanou vůbec, nebo dostanou podstatně nižší částku. Podmínky rodičovského příspěvku jsou pak v podstatě stejné jako u zaměstnanců.
Mateřská (peněžitá pomoc v mateřství) a rodičovská (rodičovský příspěvek) slouží k podpoře rodin s malými dětmi. Náleží matce novorozeného dítěte, nebo také osobě, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů.
Rozdíly Mezi Mateřskou Dovolenou pro OSVČ a Zaměstnance
Mateřská dovolená se pro OSVČ a zaměstnance podstatně liší. Základní podmínkou vzniku nároku na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) u OSVČ je účast na nemocenském pojištění, což v podstatě znamená placení pojistného na nemocenské pojištění.
První podmínkou je nutnost být nemocensky pojištěn nebo být v tzv. ochranné lhůtě (180 dnů po zániku pojištění). OSVČ si musí nemocenské pojištění platit minimálně 180 dnů v součtu za jeden rok před nástupem na mateřskou dovolenou a zároveň musí splnit podmínku minimální doby trvání nemocenského pojištění, která je stanovena na 270 dnů ve dvou letech předcházející mateřské dovolené.
Účast OSVČ na nemocenském pojištění (tj. placení nemocenského pojištění) je dobrovolná, a to na základě přihlášky na příslušné správě sociálního zabezpečení (ePortálu ČSSZ). Účast na nemocenském pojištění nemůže vzniknout zpětně. V případě, že se OSVČ dobrovolně k nemocenskému přihlásí, vzniká jí povinnost odvádět pojistné na nemocenské pojištění.
OSVČ má z nemocenského pojištění nárok na nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství, otcovskou, ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné. Pro nárok na tyto dávky u OSVČ platí obdobné podmínky jako u zaměstnanců, což je popsáno v kapitole Nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství (PPM) a vyrovnávací příspěvek. Existují však i určitá speciální pravidla pro OSVČ.
Pokud OSVČ nesplňuje podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství, ale platí si nemocenské pojištění, stále může mít nárok na nemocenské dávky. Na ty vzniká nárok šest týdnů před termínem porodu a šest týdnů po porodu.
Jako OSVČ se musíte k nemocenskému pojištění přihlásit, protože se jedná o dobrovolnou záležitost. Přihlášení je nutné vyřídit na okresní správě sociálního zabezpečení, pod kterou spadáte. Zálohy se vypočítávají podle vyměřovacího základu, který si volíte sami. Sazba pojistného je aktuálně 2,7 % z vyměřovacího základu.
Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství:
- V den, od něhož je dávka přiznávána, musí trvat účast na nemocenském pojištění nebo ochranná lhůta.
- V posledních dvou letech před tímto dnem musí trvat účast na nemocenském pojištění po dobu aspoň 270 dnů.
- U OSVČ je další podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství účast na nemocenském pojištění jako OSVČ po dobu aspoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby.
Nemocenské v Souvislosti s Porodem
Jestliže OSVČ nemá nárok na PPM (doloží potvrzením OSSZ), protože nesplní podmínky pro vznik nároku na PPM, a zároveň je účastna nemocenského pojištění (či v ochranné lhůtě, jež činí 7 kal. dnů od skončení pojištění), vzniká nárok na tzv. nemocenské v souvislosti s porodem. O vzniku dočasné pracovní neschopnosti ženy, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, rozhodne lékař. Po šesti týdnech ode dne porodu lékař tuto dočasnou pracovní neschopnost ukončí. Na další nemocenské může mít žena nárok z jiného důvodu, než je těhotenství nebo porod.
OSVČ však pro získání nároku na nemocenské v souvislosti s porodem musí být účastna dobrovolného nemocenského pojištění OSVČ alespoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházejících vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Po dobu prvních 14 kalendářních dnů po uznání dočasné pracovní neschopnosti OSVČ nenáleží zabezpečení náhradou mzdy, kterou poskytuje zaměstnavatel podle zákoníku práce pouze zaměstnancům. To znamená, že po dobu prvních 14 dnů OSVČ nenáleží žádná dávka.
OSVČ není povinna platit zálohy na pojistné za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc měla nárok na výplatu nemocenského, PPM nebo dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění OSVČ. Kalendářním měsícem se v tomto případě rozumí i jeho část, po kterou OSVČ vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval celý kalendářní měsíc. Za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské OSVČ nevyplácí.
Paušální Daň
Od 1. 1. 2021 je možné se přihlásit k tzv. paušální dani, která zahrnuje platbu pojistného na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, platbu pojistného na zdravotní pojištění a platbu daně z příjmu, nikoliv však platbu pojistného na nemocenské pojištění.
UPOZORNĚNÍ - platby pojistného na nemocenské pojištění OSVČ nejsou součástí paušálních záloh, které OSVČ v paušálním režimu zasílá měsíčně správci daně, ale tyto platby je nutné hradit samostatně ve lhůtě splatnosti na účet příslušné SSZ.
UPOZORNĚNÍ - OSVČ, která je účastna paušálního režimu, je povinna platit paušální zálohy i za ty kalendářní měsíce, v nichž po celý tento kalendářní měsíc měla nárok na výplatu nemocenské dávky (nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, dlouhodobého ošetřovného).
Výpočet Mateřské pro OSVČ
Výše mateřské se určuje z denního vyměřovacího základu. U OSVČ se vyměřovací základ určuje z toho, kolik si platily na nemocenském pojištění. Denní částka, kterou dostanete na mateřské dovolené (trvá 28 týdnů), je rovná 70 % redukovaného denního základu. Ten se vypočítává z příjmů za posledních 12 měsíců před tím, než na mateřskou nastoupíte.
Vraťme se tedy zpátky k příkladu paní Jarmily, jejíž roční vyměřovací základ činí 148 000 Kč. K dennímu vyměřovacímu základu se jednoduše dostaneme tak, že tuto částku vydělíme 365 dny. Vypočítáme tak denní vyměřovací základ ve výši 405 Kč. Tato částka je nižší než částka 1. redukční hranice. Bude se tedy počítat celých 100 % ze 70 % redukovaného denního základu. 70 % z 405 Kč činí 283,5 Kč. Tuto částku tedy bude paní Jarmila dostávat za každý den na mateřské. Jak už jsme zmínili, mateřská trvá 28 týdnů (196 dní), když tedy 283,5 Kč vynásobíme 196, zjistíme, že za celou dobu trvání mateřské paní Jarmila dostane 55 566 Kč.
Kalkulačka mateřské pro OSVČ spočítá, kolik musí na nemocenském pojištění odvést, aby dostala aspoň nějakou mateřskou, a poradí, jak to udělat, aby peněžitá pomoc v mateřství byla co nejvyšší.
Denní dávka peněžité pomoci v mateřství se počítá z výše odvedeného pojistného na nemocenské pojištění. Mateřská OSVČ je 70 procent redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Měsíční platba nemocenského pojištění je v roce 2024 omezená zdola, nemůže být nižší než 243 Kč. Shora je pojistné na nemocenskou omezené taky: vyměřovací základ nesmí být vyšší než vyměřovací základ pojištění důchodového (sociálního), strop nemocenského pojistného v roce 2025 je 5029 Kč.
Pokud se do této situace dostanete, plaťte si nemocenské pojištění alespoň 3 měsíce před nástupem na mateřskou.
Platí, že čím vyšší platby na dobrovolném nemocenském pojištění, tím vyšší mateřská.
Samotná platba dobrovolného nemocenského pojištění činí 2,7 procenta z vyměřovacího základu. Minimální měsíční dobrovolné nemocenské pojištění v roce 2025 činí 243 korun. Podnikatelky platící vysoké dobrovolné nemocenské pojištění mají samozřejmě vyšší mateřskou.
Pro názornost máme v tabulce níže vypočtenu měsíční mateřskou dle výpočtové formule v letošním roce právě v závislosti na měsíčních platbách na pojištění.
| Měsíční dobrovolné nemocenské pojištění | Měsíční mateřská (za 30 dní) |
|---|---|
| 243 korun | 6 240 korun |
| 300 korun | 7 710 korun |
| 400 korun | 10 260 korun |
| 500 korun | 12 810 korun |
| 600 korun | 15 360 korun |
| 800 korun | 20 490 korun |
| 1 000 korun | 25 590 korun |
| 1 200 korun | 30 720 korun |
| 1 500 korun | 36 060 korun |
Rodičovský Příspěvek pro OSVČ
Jako OSVČ máte na rodičovský příspěvek stejný nárok, jako zaměstnanec. Co však na rozdíl od zaměstnance nedostanete, je rodičovská dovolená. Nárok na rodičovský příspěvek vzniká po skončení mateřské, nebo v případě, že jste mateřskou nepobírali, pak můžete rodičovský příspěvek začít čerpat ihned po narození dítěte.
Rodičovský příspěvek je stanoven jednotně na 350 000 korun (525 000 korun v případě vícerčat). Rodič má pak možnost si vyplácení tohoto příspěvku rozvrhnout tak, jak se mu to hodí. Může tak pobírat vyšší měsíční příspěvek, s tím, že ale celkovou částku vyčerpá např.
Maximální měsíční výše rodičovského příspěvku je odvozena od denního vyměřovacího základu stanoveného při výpočtu peněžité pomoci v mateřství. Obecně pak platí, že lze maximálně čerpat částku odpovídající 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu. Pokud jste nepobírali mateřskou, pak je měsíční výše rodičovského příspěvku zastropovaná na 13 000 korunách měsíčně.
Co se týče nároku na rodičovskou, mají ho všechny OSVČ bez ohledu na to, zda platí nemocenské pojištění nebo kolik odváděly na sociálním pojištění. Výše rodičovského příspěvku je pro všechny, ať už je řeč o zaměstnancích nebo podnikatelích, stejná. Rodičovský příspěvek nyní činí 300 000 Kč na jedno dítě. Pokud OSVČ neplatila nemocenské pojištění, může rovnou po porodu začít pobírat rodičovský příspěvek.
Pokud jste si nemocenské pojištění jako žena OSVČ neplatila a čekáte dítě, přihlaste se k pojištění alespoň 3 měsíce před plánovaným termínem porodu. V případě, že si pojištění nebudete platit vůbec, stále vám zůstává nárok na rodičovský příspěvek. Jeho výše se pro děti narozené po 1. 1. 2024 zvýšila na 350 000 Kč na jedno dítě nebo 525 000 Kč na vícerčata a čerpá se postupně. Příspěvek můžete pak čerpat jen do 3 let věku dítěte. Rychlost čerpání je dána výší odváděného nemocenského pojištění. Pokud jste si jej neplatili, budete rodičovský příspěvek dostávat ve výši 13 000 Kč měsíčně.
Rodičovský příspěvek dostáváte vždy až po skončení mateřské dovolené. Pokud plánujete další potomky, dejte pozor na délku čerpání.
Podnikání Během Mateřské a Rodičovské Dovolené
Pokud jako OSVČ začnete pobírat mateřskou, musíte přestat osobně podnikat. Je ale možné, aby za vás vykonávali podnikatelskou činnost vaši zaměstnanci. Pokud jste na mateřskou nastoupili jako zaměstnanci, pak můžete už v průběhu začít aktivně podnikat a nic vám v tom nebrání. Jediné omezení existuje v případě, že byste se rozhodli začít podnikat ve stejném oboru, ve kterém pracujete jako zaměstnanec.
Jakmile přejdete z mateřské na rodičovskou a začnete pobírat rodičovský příspěvek, můžete začít opět aktivně podnikat. Jediná změna je, že z hlavní činnosti vám podnikání na mateřské přejde na činnost vedlejší. To je pro vás výhodná změna, protože se tím podstatně sníží povinné zálohy na zdravotní a sociální pojištění.
Zálohy na zdravotní pojištění se v tomto případě počítají z vašich reálných příjmů a nic jako povinné minimální zálohy se vás netýká. Sociální pojištění pak nemusíte platit vůbec, ale pouze v případě, že váš roční zisk nepřesáhne hranici 111 736 korun.
Pokud pobíráte mateřský příspěvek, nemůžete podnikat jako OSVČ. Můžete živnost na období mateřské přerušit a neplatit tak žádné měsíční zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Živnost přerušovat nemusíte a můžete dále zálohy platit jako obvykle, při ročním zúčtování se vám přeplatky vrátí. Na mateřské dovolené je zakázaný pouze osobní výkon podnikatelské činnosti.
Při čerpání rodičovské mohou OSVČ normálně podnikat. Podmínkou však je, aby dítě do dvou let nebylo ve školce nebo v jeslích déle než 92 hodin měsíčně. Pokud však OSVČ zajistí jinou formu hlídání dítěte, nic jí v podnikání neomezuje. U dětí starších dvou let již žádná omezení nejsou.
Během čerpání mateřské nelze přímo osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, která zakládá účast na pojištění a ze které se mateřská čerpá, například spolupracující osoba však nadále v činnosti pokračovat může. Po skončení mateřské již pokračovat ve výkonu samostatné výdělečné činnosti lze. V prvních měsících od narození dítěte je pochopitelně velmi náročné vykonávat jakoukoliv výdělečnou činnost, pokud však podnikatelka nutně potřebuje nějaký další příjem, tak si lze osobně přivydělat třeba na dohodu o provedení práce.
Mateřská pro Otce
V prvních šesti týdnech po porodu může peněžitou pomoc v mateřství čerpat pouze matka, po uplynutí této doby však vzniká nárok na dávku i otci. Musí ale splňovat stejné podmínky jako matka dítěte. Na rodičovské dovolené může být samozřejmě i otec, který má stejně jako matka nárok na rodičovský příspěvek.
Častější jsou případy, kdy na mateřskou nastoupí otec-zaměstnanec, protože mívá automaticky splněnou podmínku povinného pojištění. Ale, i tatínek, který pracuje jako OSVČ, mateřskou může dostat. Musí samozřejmě mít nastřádáno dost dnů se zaplaceným nemocenským pojištěním. S maminkou dítěte musí podepsat dohodu, že bude o dítě pečovat, ta se musí úředně stvrdit. Nastoupit na mateřskou může nejdřív po šestinedělí a doba, kdy může peněžitou pomoc v mateřství dostávat je o těchto šest týdnů kratší, tedy 22 týdnů u jednoho dítěte, 29 týdnů u vícerčat. A taky je tu čtrnáctidenní otcovská spojená s dávkou otcovské poporodní péče: kalkulačka otcovské poporodní péče.
Peněžitou podporu v mateřství může po uplynutí 6 týdnů od narození dítěte čerpat otec dítěte místo matky. Platí pro něj však stejná pravidla - předem musí platit nemocenské pojištění. Tato možnost se hodí zejména párům, kde si nemocenské pojištění žena neplatí, ale muž ano. Na OSSZ se v takovém případě podává Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče. K žádosti musíte navíc přiložit ještě písemnou dohodu o tom, že o dítě pečuje otec, a to s úředně ověřeným podpisem matky - to lze provést přímo na pobočce OSSZ. Na mateřskou dovolenou otec nastupuje nejdříve 7. Vedle toho si může otec nechat vyplatit i dávku otcovské poporodní péče, tzv. otcovskou. Tu může od roku 2022 nově pobírat 2 týdny místo původního 1 týdne, a to právě v období prvních 6 týdnů po narození dítěte.
Zanechat komentář