Éra velkých objevných plaveb

První roky 15. století přinesly i počátek epochy velkých objevných plaveb, které během několika desetiletí úplně změnily obraz dosud známého světa. Roku 1492 objevil díky hledání nové cesty do Indie Kryštof Kolumbus Ameriku. Amerigo Vespucci pak podnikl několik výprav k americkému pobřeží, podle něj byl pak tento světadíl pojmenován. Vasco da Gama zase našel cestu do Indie obeplutím Afriky. Počátkem 16. století poprvé obeplul zemi Fernao Magalhaes. Podal tak důkaz o tom, že Země je kulatá.

Cesta do Indie

Evropané věděli, že daleko na východě leží velké a bohaté říše. Svědectví o nich přinesl už Marco Polo. Prostřednictvím arabských obchodníků přicházelo z východu orientální zboží, čínský porcelán a především nad jiné vzácné koření. Do Indie se však nabízela ještě jedna cesta. Nevedla na východ, ale zdánlivě paradoxně na západ.

Marco Polo a jeho cesta do Číny

Marko Polo byl benátský kupec, který se vydal se svým otcem a strýcem již roku 1269 do Číny jako vyslanec papeže. Zde strávil celých 17 let, a působil dokonce jako úředník ve službách čínského císaře Kublaje.

Portugalské objevy

Roku 1415 se Portugalci vydali na loupeživou výpravu k severoafrickému pobřeží. Dobyli a vyplenili tu bohaté maurské město Ceuta. Portugalské lodě se vydávaly na dlouhé plavby zejména podél západního pobřeží Afriky. Nové konstrukce plachetnic s hlubokým kýlem, zdokonaleným kormidlem a vylepšeným systé­mem plachtoví umožňovaly bezpečnější plavbu na otevřeném moři. Poměrně přesnou orientaci zaru­čoval kompas - vynález, který se rozšířil z Číny. Portugalští námořníci se pouštěli stale hlouběji na jih a hledali území bohatá zlatem. Odvážné cesty organizoval portugalský princ Jindřich Mořepla­vec.

Bartolomeo Diaz a mys Bouří

Roku 1487 zkoumal západoafrické pobřeží por­tugalský mořeplavec Bartolomeo Diaz. Dostal se hluboko na jih, když jeho lodi zastihla prudká tři­náctidenní bouře. Po jejím utišení zamířil k severu, aniž tušil, že již obeplul jižní cíp Afriky. Teprve po několika dnech plavby východním směrem pochopil, že nalezl cestu do Indie. V další plavbě mu však zabránila vzpoura posádky, obávající se ne­známých nebezpečí. Na zpáteční cestě konečně za­hlédl nejjižnější místo Afriky a nazval jej mysem Bouří.

Vasco da Gama a cesta do Indie

Po úspěchu Kolumbových plaveb ve španěl­ských službách se portugalský král rozhodl vyslat výpravu, která by navázala na objevy Bartolomea Diaze. Vyplula roku 1497 pod velením Vasco da Gamy. Vasco da Gama obeplul mys Dobré naděje a postupoval podél východoafrického po­břeží. V Mosambiku se setkal s loďmi vyplouvají­cími z Indie. S arabským lodivodem pak dorazil až do Indie. Mnohaleté úsilí bylo dovršeno.

Kryštof Kolumbus a objev Ameriky

Víru, že Země je kulatá, sdílel i Kryštof Kolumbus, mořeplavec pocházející z italského Janova. Kolumbus dospěl k názoru, že při plavbě na západ je bájný Cipang (Japonsko) vzdálen od evropského pobřeží nejvýše 5 000 km, tedy mnohem méně než východní ces­tou okolo Afriky. Léta se pokoušel přesvědčit portugalského krále k vyslání výpravy, ten však oče­kával brzké otevření africké cesty. V srpnu roku 1492 vyplul Kolumbus na lodi Santa Maria doprovázen ještě Pintou a Niňou na západ. 12. října se před zraky jeho námořníků obje­vil ostrov, Kolumbem pojmenovaný na San Salva­dor. Přesvědčen, že je u pobřeží Indie, nazval Ko­lumbus domorodce Indiány. Po objevu dalších os­trovů - Kuby, Haiti - se vydal Kolumbus zpět, aby oznámil svůj úspěch. Cesta trvala Kolumbovi 2 měsíce a 9 dnů.

Ve španělských službách působil i další Ital - Amerigo Vespucci. Z plaveb okolo amerického pobřeží posílal do Evropy živé popisy přírody i obyvatel a četné mapy. Dospěl k názoru, že nejde o Asii, ale o nový světadíl. Navrhl pro něj dokonce jméno „Nový svět".

Fernão de Magalháes a obeplutí Země

Jednu z největších plaveb této epochy podnikl v letech 1519-1520 portugalský mořeplavec ve španělských službách Fernáo de Magalháes. Vyplul s pěti loďmi západním směrem, dorazil k pobřeží Brazílie a vydal se k jihu. Jihoamerický kontinent obeplul průlivem dnes po něm nazvaným Magalháesovým. Oceán, do kterého pronikl, pojmenoval Tichým. Dorazil až na Filipíny, tady však byl v potyčce s domorodci zabit. Přes Moluky a Indický oceán, okolo Afriky dorazila nakonec jediná zbylá loď zpět do Španěl­ska.

Zde je tabulka shrnující klíčové postavy a jejich objevy:

MořeplavecObjevRok
Bartolomeo DiazObeplutí jižního cípu Afriky (mys Bouří)1487
Kryštof KolumbusAmerika1492
Vasco da GamaCesta do Indie obeplutím Afriky1497
Fernão de MagalháesPrvní obeplutí Země1519-1520

Kryštof Kolumbus - hrdina nebo padouch? 1. část

Zanechat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *