V současnosti se i širší veřejnost setkává s informacemi o přípravě zákona o cestovním ruchu. Sněmovní tisk 761 se zabývá novelou zákona o podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu v kontextu EU. Stav projednávání tohoto tisku byl k 19. srpnu 2025 ve fázi, kdy vláda předložila sněmovně návrh zákona 26. 7. 2024.
Zástupcem navrhovatele je ministr pro místní rozvoj. Vysvětlení legislativního procesu je následující: Předkladatel → PS (Poslanecká sněmovna) PS → Poslanecká sněmovna O 1 V 2 G 3 → Senát PS O V S → Prezident P → Zákon.
Projednávání v Poslanecké sněmovně
PS1: Zpravodajem byl určen Mgr. Robert Stržínek (usnesení č. 1221). 1. čtení proběhlo 17. 12. 2024 na 123. schůzi. Projednávání návrhu bylo přerušeno. Zpravodajem byl určen Ing. Jan Kubík (usnesení č. 1279). 1. čtení proběhlo 13. 2. 2025 na 130. schůzi. Návrh zákona byl přikázán k projednání výborům (usnesení č. 1279). Lhůta k projednání výbory byla určena na 30 dní.
Garanční Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj projednal návrh zákona a vydal 5. 3. 2025 usnesení doručené poslancům jako tisk 761/1 (přerušuje projednávání). Garanční Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj projednal návrh zákona a vydal 21. 3. 2025 usnesení doručené poslancům jako tisk 761/2 (pozměňovací návrhy).
22. čtení: Návrh zákona prošel obecnou rozpravou 15. 4. 2025 na 136. schůzi. Návrh zákona prošel podrobnou rozpravou 15. 4. 2025 na 136. schůzi. Podané pozměňovací návrhy byly zpracovány jako tisk 761/3, který byl rozeslán 16. 4. 2025 v 11:33. Garanční Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj vydal usnesení garančního výboru, které bylo 16. 5. 2025 doručeno poslancům jako sněmovní tisk 761/4 (stanovisko). Další projednávání možné od 17. 5. 2025 12:17. Projednávání tisku zařazeno na pořad 142.
I to s sebou přinese novela zákona o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, známá také jako eTurista, která dnes prošla v Poslanecké sněmovně prvním čtením. 13. 2. 2025Spravedlivější podnikatelské prostředí v oblasti cestovního ruchu, úbytek byrokracie pro ubytovací zařízení nebo navýšení příjmů obcí a státního rozpočtu.
Důležité termíny projednávání:
- 17.12.2024: Zahájeno 1. čtení
- 13.02.2025: Proběhlo 1. čtení
- 15.04.2025: Proběhlo 2. čtení
Cíle a dopady novely
Hlavním cílem novely zákona je snížení administrativní zátěže podnikatelů, narovnání podnikatelského prostředí v oblasti ubytovacích služeb a zajištění kvalitních a statistických dat pro rozvoj cestovního ruchu jak na území celé ČR, tak i v jednotlivých lokalitách. Novela má také za úkol připravit podmínky pro adaptaci nařízení EU týkající se oblasti sdíleného ubytování zprostředkovaného přes online platformy a zřizuje portál eTurista.
Návrh nové právní úpravy má několik hlavních cílů: snížení administrativní zátěže pro podnikatele, zlepšení správy místního poplatku z pobytu a jeho výběru, zajištění kvalitních statistických dat pro řízení cestovního ruchu, adaptaci nařízení týkající se krátkodobého ubytování a ochranu dat. Úprava povede k transparentnímu přehledu ubytovatelů a ubytovacích zařízení, lepšímu řízení cestovního ruchu a plánování infrastruktury. Novela předpokládá jednoduché vyplnění dat podnikateli, automatické zaslání údajů orgánům a ochranu dat. Také slouží jako adaptace nařízení EU ohledně shromažďování údajů o krátkodobých pronájmech.
Ministerstvo pro místní rozvoj si od novely slibuje také navýšení státního rozpočtu i rozpočtů měst a obcí, kam míří ubytovací poplatky. Dalších 55 milionů ročně pak tratí obce na poplatcích z pobytů. Jde ale o vcelku mírný odhad, velikost šedé ekonomiky se nedá jednoduše změřit. I proto doufám, že novela projde bez problémů zbytkem legislativního procesu,” dodal Kulhánek.
Novela reaguje na měnící se podnikatelské prostředí na poli ubytovacích zařízení. „Bohužel relativně často dochází k situaci, kdy hotely a jiná podobná ubytovací zařízení musí dodržovat řadu pravidel, která jsou předmětem kontrol a případných sankcí. O ubytovatelích přes digitální platformy úřady často ale ani neví. Stává se, že tito ubytovatelé neplní své povinnosti a pohybují se v tzv. šedé zóně. To se negativně projevuje především v turisticky vytížených destinacích, jako je centrum Prahy nebo Krkonoše,” uvedl k novele ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek.
Portál eTurista bude sloužit jako jednotné digitální kontaktní místo mezi úřady a ubytovateli. Tím dojde k výraznému snížení administrativní zátěže podnikatelů. Evidovat se budou všichni ti, kteří chtějí nabízet k pronájmu svoje ubytování, ať už jde o hotely a penziony, nebo také o soukromníky, kteří nabízejí k ubytování byt nebo apartmán.
Registrace do portálu bude zároveň jedinou administrativní povinností, která stávajícím provozovatelům ubytovacích zařízení přibude. Mnohé z administrativních procesů se pro ně naopak zjednoduší. “V současnosti ubytovatelé vedou několik druhů evidencí pro různé orgány státní správy a samosprávy, např. pro cizineckou policii, obce nebo Český statistický úřad, a odevzdávají jim často stejná data. Díky portálu eTurista vyplní veškeré údaje jenom jednou a aplikace pak automaticky rozešle požadovaná data všem příslušným orgánům.
Bez registračního čísla, které portál eTurista automaticky vygeneruje, nebude možné zveřejnit nabídku ubytování prostřednictvím online platformy. „Tímto krokem dojde k narovnání podnikatelského prostředí v oblasti ubytovacích služeb. Bohužel stále řada podnikatelů neplní své zákonné povinnosti jako je hlášení cizinců nebo třeba placení daní. A zatímco ti poctiví plní velmi přísná pravidla a jsou cílem kontrol ze strany různých úřadů, o těch nepoctivých často ani nevíme. Jde především o ubytování v soukromí nabízené přes online platformy, které už mnohdy nefunguje podle původní myšlenky sdílení krátkodobě nevyužitého pokoje nebo bytu, ale jde o regulérní podnikání,” uvedl ministr Kulhánek.
Cílem návrhu je zajistit, aby měli všichni podnikatelé stejné podmínky. Za nedodržení povinné registrace mohou úřady uložit pokutu až 100 tisíc korun.
S ohledem na vývoj situace s projednáváním novely zákona počítáme s posunutím její účinnosti k 1. 1. 2026, kdy bude do plného provozu spuštěný také portál eTurista. Jeho zkušební provoz začne v polovině letošního roku a bude trvat 6 měsíců. „Je potřeba včas vychytat všechny nedostatky, abychom se vyhnuli možným komplikacím při spuštění do ostrého provozu. Do pilotního provozu počítáme se zapojením co nejširšího spektra ubytovatelů. Půjde o malé rodinné podniky i velké hotelové řetězce. Prioritou je také maximální ochrana osobních údajů uložených do systému. Všechny údaje budou uchovávány v zašifrované podobě a přístup k nim bude mít pouze omezený okruh institucí. Veškeré přístupy do systému pak budou zapisovány a monitorovány,” doplnil ministr Kulhánek.
Jaké je studium na hotelové škole ve Vršovicích? Viktorie vás provede.
Současný stav a další vývoj
Zákon o cestovním ruchu přitom není zdaleka jedinou změnou práva, která se připravuje. EU dopracovává novou verzi klíčové směrnice k zájezdům, což si vynutí mimo jiné další velkou novelu zákona č. 159/1999 Sb.
Mgr. Jak autor tohoto textu vyjádřil na obou oficiálních zasedáních, je důležité nepodceňovat mimořádnou právní složitost této materie, kdy zákon možná opět neprojde. Pro informaci nepoučeného čtenáře je zejména nutné naznačit složitou strukturu právní úpravy cestovního ruchu, která se v ČR i dalších státech EU skládá zjednodušeně ze čtyř částí. Jde o zájezd (v ČR ve smlouvě o zájezdu v občanském zákoníku, a zejména v jediném speciálním zákoně k turismu č. 159/1999 Sb.) a timesharing, což je typicky jakýsi řadu let opakovaný nájem rekreační nemovitosti (v ČR v obecných předpisech ke smlouvám v občanském zákoníku). Nás zajímá třetí skupina, kam lze řadit normy správního a finančního práva k organizaci a financování turismu, tedy v ČR zákon o místních poplatcích a dlouhodobě připravovaný zákon o cestovním ruchu, jaký mají například na Slovensku nebo v Rakousku.
Právní úprava cestovního ruchu sice není rozsáhlá, ale patří často k nejkomplikovanějším problémům práva, což bývá bohužel přehlíženo. Současný kvaziprávní systém (hlavně DMO krajů a turistických oblastí) vzniklý od roku 2018 vyvolává mezi právními odborníky údiv a představa jeho snadného zakotvení v zákoně leckdy až výsměch.
Ve čtvrtek 27. července se v budově Úřadu vlády konalo zasedání Legislativní rady vlády ČR (LRV) pod vedením jejího předsedy, ministra pro lidská práva a legislativu Jana Chvojky. LRV měla na programu dva body. - návrh zákona, kterým se mění zákon č.
Změny v právním prostředí cestovního ruchu
Novela zákona č. 159/1999 Sb. Byla připravena už v minulém volebním období, dokonce prošla i prvním čtením ve Sněmovně, proběhla tady diskuze s profesními svazy i pojišťovnami. Proto jsme se rozhodli, že využijeme kroků z minulého volebního období, a vezmeme předchozí návrh za základ s tím, že by se novela zmíněného zákona uvedla terminologicky do souladu s občanským zákoní kem, který podnikání v cestovním ruchu také řeší. Nyní je návrh novely projednáván v legislativní radě vlády, potom by měl být projednán na zasedání vlády.
V původním návrhu byla podstatná část zákona věnovaná financování tohoto odvětví prostřednictvím krajů. Nedostatek spočíval v tom, že zákon zasahoval do samosprávného rozhodování krajů, jestliže určoval jaká částka má směřovat na rozvoj cestovního ruchu. Kraj je samosprávná jednotka, která si sama rozhodne, kolik na danou oblast vyčlení. Věcný záměr zákona měl převážně deklarativní charakter, ale zcela postrádal význam ochranný a sankční. Mělo by se jednat o klíčovou normu k řešení destinačního managementu, měly by v ní být zakotveny činnosti nezbytné k dosažení účelného a efektivního marketingu a propagace. Zvýšit se musí důrazem na posílení ochrany spotřebitele. Do budoucna by měl zákon zajišťovat ochranu toho, co je pro cestovní ruch nutné a potřebné k vytvoření podmínek cestovního ruchu a zároveň by měl sdružovat celou řadu dalších aktivit. Uvažovalo se i o tom, že novela zákona č. 159/1999 Sb.
Český systém kvality služeb
Jak pomáhá Český systém kvality služeb organizacím v oblasti cestovního ruchu a v navazujících službách? Český systém kvality služeb je licencovaný neakreditovaný manažerský systém řízení kvality upravený pro potřeby odvětví cestovního ruchu a navazujících služeb. Výsledkem je certifikace kvality služeb a možnost získat prestižní mezinárodně srovnatelné značky kvality. Umožňuje, aby dokázaly vlastními silami měřit a zvyšovat jejich kvalitu a přibližovat je očekávání zákazníků. Základem pro jeho vznik byla licence německého systému kvality služeb Service Qualitat Deutschland, vychází z jednoduchých zásad práce s kvalitou. Zapojené organizace učí definovat vizi, poznávat potřeby zákazníků a popsat standardy poskytovaných služeb. Klade důraz na odbornost a školení lidí, na správnou formu a styl komunikace a na aktivní práci se stížnostmi a připomínkami. Mezi základní principy patří dobrovolnost, důvěryhodnost, otevřenost a principy neustálého zlepšování a procesního řízení organizací.
Český systém kvality služeb přispívá na národní úrovni k profesionalizaci sektoru cestovního ruchu, ke zvyšování kvality jím poskytovaných služeb a posilování konkurenceschopnosti. Jednotlivé organizace pak vede k nižším nákladům tím, že je učí efektivnějšímu řízení, podporuje jejich stabilitu a motivovanost pracovníků a pracovních týmů, to vše v zájmu získání přízně a loajality zákazníků a vyšší konkurenceschopnosti.
Kolegium cestovního ruchu
V minulosti se podobný útvar příliš neosvědčil. Proto jsme se rozhodli vytvořit Kolegium, které bude širokou platformou různých názorů na rozvoj cestovního ruchu. Podílel jste se na založení Kolegia cestovního ruchu, které má zlepšit komunikaci v oboru. Určitá spolupráce na úrovni Asociace krajů, Svazu měst a obcí i jednotlivých sdružení obcí a měst s odborem cestovního ruchu tady vždycky byla, ale nebylo to v nějakém stanoveném systému.
Jsou tam zastoupeny regiony cestovního ruchu, různé profesionální svazy, některá sdružení měst, jako třeba historických měst, lázeňských míst, památek UNESCO, tedy platformy, které vnímají cestovní ruch jako významnou složku svého působení. Diskuze mezi nimi by měla vést ke změnám, případně k aktualizaci zásadních dokumentů, především koncepce cestovního ruchu a s ním spojené legislativy. Dojde k rozdělení na určité pracovní skupiny, protože existují odlišnosti v příjezdové turistice, domácím cestovním ruchu, legislativě či marketingu.
Chci zásadním způsobem posílit domácí cestovní ruch a incomingu. To bylo sice často v různých koncepcích deklarováno, ale mnoho se pro to neudělalo. Ne, že by tady nebyla vůle, ale v určitých obdobích byly jiné priority. Nárůst turistů v destinacích jako jsou Praha, Český Krumlov, případně památky UNESCO nás tak trochu ukolébal a odvedl od domácího cestovního ruchu. V dnešní době nastává příležitost systémově podpořit právě domácí cestovní ruch. Proč by občané měli vyvážet svoje úspory na dovolenou do zahraničí, když každý stát chce, aby majoritní podíl věnovaný na dovolenou utráceli doma. Česká republika má pro své občany a zahraniční hosty co nabídnout. Ať už se to týká památek, přírodního bohatství či kulturních aktivit.
Domácí cestovní ruch a incoming považujeme za prioritu, ať už je soustředěn na rodiny s dětmi, mládež či seniory. Chceme, aby návštěvníci Prahy zároveň navštívili i turistická centra v jednotlivých regionech, například Kutnou Horu, Český Krumlov, Litomyšl, Liberec, Cheb, Kroměříž, Brno a řadu dalších míst. Atraktivní jsou také funkční obce s aktivitami různých spolků. Ve světě tomu tak není. To jsou věci, které zaslouží podporu a pozornost.
Ing. Jiří Houdek (*1957) v Písku. Tam také vystudoval Střední lesnickou školu a Lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně. Od roku 1979 žije na Třeboňsku. Od roku 1994 byl starostou v Třeboni. Po volbách v roce 2006-2007 se vrátil k Jihočeským lesům jako manažer obchodu. V roce 2007-2010 je zaměstnán na Ministerstvu pro místní rozvoj a v České spořitelně jako manažer pro veřejný a neziskový sektor pro oblast Jihočeského kraje. Od roku 2010 je opět starostou Třeboně. Zároveň působí jako prokurista Bertiných lázní a Lázní Aurora, které jsou majetkem města. Publikováno 28. 7.
Revize spotřebitelského práva
Usnesením vlády č. 1163 ze dne 19. prosince 2016 byla schválena revize spotřebitelského práva, přičemž tímto usnesením vláda rovněž uložila ministru průmyslu a obchodu s ministrem spravedlnosti vypracovat věcný záměr nového zákona o ochraně spotřebitele, s ohledem na zajištění nejvyšší možné míry ochrany práv spotřebitelů, a předložit jej vládě k projednání do 30. Ministerstvo průmyslu a obchodu tedy ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti vypracovalo věcný záměr nového zákona o ochraně spotřebitele. Cílem předkládaného věcného záměru (resp.
Ochrana spotřebitele je v České republice upravena soukromoprávními i veřejnoprávními předpisy. Obecná pravidla jsou převážně upravena v občanském zákoníku (soukromoprávní norma) a zákoně o ochraně spotřebitele (veřejnoprávní norma).
Přehled tisků k zákonu o cestovním ruchu
Navržené změny 159/1999 Sb. - Zákon o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Celkem nalezeno 19 tisků.
| Číslo | Krátký název | Typ tisku | Stav projednávání |
|---|---|---|---|
| 761/0 | Novela z. o podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu - EU | Vládní návrh zákona | 3. čtení, zařazen na pořad 142. |
Zanechat komentář