Nová úprava dovolené a další změny v zákoníku práce

V oblasti pracovního práva dochází k neustálým změnám, které mají za cíl reagovat na aktuální potřeby trhu práce a zajistit spravedlivé podmínky pro zaměstnance i zaměstnavatele. V tomto článku se zaměříme na novely zákoníku práce, které přinášejí významné změny v oblasti dovolené, zkušební doby a dalších pracovněprávních vztahů.

Změny ve zkušební době

Od začátku června přináší novela zákoníku práce výrazné změny v oblasti zkušební doby. Zkušební doba hraje v pracovním právu důležitou roli. Umožňuje totiž oběma stranám - zaměstnavateli i zaměstnanci - snadnější ukončení pracovního poměru bez nutnosti uvádění důvodu.

Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPráce.cz říká:

„Nově bude možné zkušební dobu prodloužit dodatečnou dohodou, a to až do zákonem stanoveného maxima. Zároveň novela zavádí přesná pravidla pro situace, kdy se zkušební doba automaticky prodlužuje například kvůli překážkám v práci či čerpání dovolené.“

Maximální délka zkušební doby se prodlužuje - z dosavadních tří na čtyři měsíce, a u vedoucích zaměstnanců ze šesti na osm. Například u smlouvy na dobu určitou v délce jednoho roku nelze sjednat zkušební dobu delší než šest měsíců. Nadále však platí, že zkušební doba nesmí přesáhnout polovinu sjednané doby trvání pracovního poměru.

Zkušební dobu je i nadále nutné sjednat písemně, a to nejpozději při vzniku pracovního poměru. Nově ale bude možné ji po vzájemné dohodě zaměstnance a zaměstnavatele dodatečně prodloužit - maximálně však do zákonem stanovené délky. Novela také výslovně stanoví, kdy se zkušební doba prodlužuje automaticky. Jde o případy, kdy zaměstnanec v jejím průběhu neodpracoval celou směnu - ať už kvůli dovolené, překážce v práci, nebo neomluvené absenci.

Důležité je, že prodloužení se týká pouze pracovních dnů zaměstnance, nikoli kalendářních. Pokud ale část směny odpracoval, k prodloužení nedochází. Změny se vztahují pouze na pracovní smlouvy uzavřené od data účinnosti novely.

Příklad prodloužení zkušební doby

Zaměstnanci vznikne pracovní poměr dne 1. 8. 2025. V pracovní smlouvě bude sjednána zkušební doba v délce 4 měsíců. To znamená, že trvat by měla do 30. 11. 2025. Zaměstnanec pracuje ve směnách dlouhých 8 hodin rozvržených do pětidenního pracovního týdne od pondělí do pátku. V takto sjednané zkušební době zaměstnanec:

• ve 2 směnách čerpal dovolenou,
• směnu dne 28. 10. 2025 neodpracoval kvůli svátku dle zvláštního právního předpisu,
• absentoval na 1 směně pro překážku v práci spočívající v účasti na pohřbu švagra,
• po dobu 2 směn čerpal náhradní volno za práci přesčas,
• 3 hodiny ze své směny zameškal kvůli svému vyšetření ve zdravotnickém zařízení,
• 1 směnu neodpracoval proto, že v její první polovině čerpal dovolenou a ve druhé polovině tzv. zdravotní volno
• 2 směny zameškal, aniž by se omluvil (zaměstnavatel obě tyto směny vykázal jako neomluveně zameškané), a
• po dobu 4 hodin nepracoval, protože mu zaměstnavatel během směny nemohl přidělovat práci v důsledku prostoje (výpadek elektrické energie).

V daném případě dojde k prodloužení zkušební doby ze zákona. K jednotlivým situacím přistoupí zaměstnavatel za tímto účelem následovně (prodloužení ANO / prodloužení NE):

• ANO
  • čerpání dovolené ve 2 celých směnách,
  • překážka v práci spočívající v účasti na pohřbu švagra v délce celé směny,
  • směna, kterou zaměstnanec celou neodpracoval pro kombinaci čerpání dovolené a tzv. zdravotního volna, a
  • 2 neomluveně zameškané směny.
• NE
  • doba, kdy zaměstnanec nepracoval, protože na jeho obvyklý pracovní den připadl svátek,
  • čerpání náhradního volna za práci přesčas,
  • vyšetření ve zdravotnickém zařízení jen po část směny, kdy její zbytek zaměstnanec odpracoval, a
  • překážka v práci na straně zaměstnavatele (prostoj) jen po část směny (zbývající část směny zaměstnanec konal práci).

Z výše uvedeného vyplývá, že se zkušební doba prodlouží o celkem 6 pracovních dnů. Ty se budou napočítávat zase na pracovní dny zaměstnance (pondělí až pátek). Zkušební doba se tedy prodlouží do 8. 12. 2025 a trvá do půlnoci tohoto dne.

Změny v dovolené

Novela zákoníku práce také vypouští samostatný typ dovolené za odpracované dny a od roku 2021 kalkuluje pouze s dovolenou za kalendářní rok, s její poměrnou částí a s dodatkovou dovolenou. Právo na dovolenou bude přepočítáváno na hodiny, v nichž se bude také čerpat, ale vždy po větších celcích.

K nové zákonné úpravě došlo z důvodu, aby se napravila určitá nerovnost mezi zaměstnanci pracujícími v různých režimech rozvrhu pracovní doby. Díky nové právní úpravě tak bude čerpání dovolené vázáno na hodiny bez ohledu na způsob rozvržení týdenní pracovní doby zaměstnance. Zaměstnanec vyčerpá tolik hodin dovolené, kolik mu na dané období připadá dle jeho rozvrhu pracovní doby.

Určení výše nároku na dovolenou při splnění podmínek se tedy bude počítat jako součin týdenní pracovní doby a výměry dovolené.

Příklady výpočtu dovolené

• Příklad 1: Zaměstnanec odpracoval u zaměstnavatele v roce 2021 po dobu 52 týdnů celkem 2080 hodin. Rozvrh pracovní doby je rovnoměrný 40 hodin týdně a nárok na dovolenou má 4 týdny, což pro tohoto zaměstnance znamená 160 hodin.
• Příklad 2: Jiný zaměstnanec v roce 2021 odpracoval u téhož zaměstnavatele po dobu 52 týdnů celkem 2 100 hodin. Tento pracovník má nerovnoměrně rozvrhovanou týdenní pracovní doba 37,5 hodin do směn v rámci vyrovnávacího období 26 týdnů. Zaměstnanci tak vznikne za rok 2021 právo na dovolenou v délce 162 hodin (37,5 / 52 = 0,721 x 56 = 40,38 x 4 = 161,52, což je po zaokrouhlení na celé hodiny nahoru 162 hodin).

Zaměstnanci, kteří mají nerovnoměrně rozvrhovanou pracovní dobu, tak nebudou nově ochuzeni, když budou dovolenou čerpat v krátkém týdnu, protože jim bude z nároku odečteno jen tolik hodin, kolik připadá na krátký týden, a ne celý jeden den, jak je tomu nyní. Naopak při čerpání dovolené v dlouhém týdnu musí zaměstnanci počítat s tím, že jim z dovolené ubude více než při čerpání v krátkém týdnu.

Když zaměstnanci s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby z důvodu vyrovnávacího období, které přesahuje do dalšího roku, odpracují v daném roce hodin více, než odpovídá 52násobku stanovené týdenní pracovní doby, vznikne jim v daném kalendářním roce právo na dovolenou ve vyšším rozsahu než zaměstnancům, kteří odpracovali v daném kalendářním roce přesně takový násobek (37,5 x 4 = 150 hodin).

Od 1. ledna 2025 nabývá účinnosti novela, podle níž se ruší povinnost zaměstnavatele zpracovávat rozvrh dovolené písemně. Zpracování rozvrhu bude dobrovolné. Určení nástupu na dovolenou bude ale stále plně v kompetenci zaměstnavatele. Pokud však požádá o čerpání dovolené zaměstnankyně v návaznosti na svou mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jí vyhovět.

Převod dovolené podle zákoníku práce

Dovolenou za kalendářní rok je možné převést do roku následujícího jen z jednoho ze tří důvodů:

• písemné žádosti zaměstnance o převod části dovolené přesahující základní výměru,
• naléhavé provozní důvody na straně zaměstnavatele,
• celodenní překážky v práci, pro něž nebylo možno čerpání dovolené určit.

Zaměstnanci dovolená nemůže propadnout a převede se do dalšího kalendářního roku, ovšem její nevyčerpání v daném kalendářním roce bez zákonných důvodů je pochybením na straně zaměstnavatele, které může být postihnuto ze strany Státního úřadu inspekce práce. I když zaměstnanec nepožádá o převod dovolené do následujícího kalendářního roku, anebo mu zaměstnavatel nevyhoví, stejně mu právo na dovolenou nezanikne a převede se.

V následujícím roce je převedenou dovolenou nutno zaměstnanci nekompromisně určit. Dovolenou převedenou z roku 2024 tedy musí zaměstnanec dočerpat v roce 2025. Důvodem dalšího posunu by mohla být pouze pracovní neschopnost, mateřská, anebo rodičovská dovolená. Bezprostředně po odpadnutí těchto překážek je zaměstnavatel povinen dobu čerpání dovolené zaměstnanci určit.

Další změny v pracovním právu

Novela zákoníku práce přináší i další změny, které mají vliv na pracovněprávní vztahy. Mezi ně patří například:

• Možnost sjednání souběžných pracovněprávních vztahů na dobu rodičovské dovolené.
• Změny v pravidlech pro sjednávání pracovních poměrů na dobu určitou.
• Úprava pravidel pro návrat do zaměstnání po rodičovské dovolené.
• Změny v běhu výpovědní doby.
• Zavedení nového výpočtu minimální mzdy pomocí valorizačního mechanismu.
• Zrušení institutu nejnižší úrovně zaručené mzdy v soukromém sektoru.
• Zavedení institutu nejnižší úrovně zaručeného platu.
• Možnost pro zdravotníky sloužit celodenní směny s novým příplatkem.
• Nový nárok na tzv. dodatkovou dovolenou u vybraných zaměstnanců Vězeňské služby a Probační a mediační služby.
• Možnost, aby si zaměstnanci v určitých případech sami rozvrhovali pracovní dobu.

Flexinovela

Flexinovela, jak se přezdívá nové právní úpravě, má ambici rozhýbat trh práce. Jedním z hlavních pilířů novely je prodloužení zkušební doby. U běžných zaměstnanců se může natáhnout na čtyři měsíce, u vedoucích pracovníků až na šest. Změní se i samotná výpovědní lhůta.

Další sada změn se týká rodičů na mateřské a rodičovské dovolené. Zásadní změna nastává také u návratu z rodičovské dovolené. Pokud se rodič vrátí do práce před druhými narozeninami dítěte, bude mít nárok na původní místo i pracoviště.

Zaměstnavatelům by měly novinky ulevit. To ale neznamená, že zavedení nových pravidel proběhne bez námahy. Pokud chtějí firmy změn co nejrychleji využít, musejí jednat.

Jakub Málek, partner kanceláře Peyton Legal upozorňuje:

„Horní hranice pokuty činí až 400 tisíc korun. Inspekce však vždy přihlíží k okolnostem přestupku, finanční situaci firmy a dalším faktorům.“

Odborníci se shodují, že novela jde správným směrem. Český pracovní trh, který je dlouhodobě příliš rigidní, potřebuje větší pružnost. Změny však nepředstavují revoluci. Zaměstnavatelé pak v řadě ustanovení vnímají spíše legalizaci dosavadní praxe.