Těhotenství přináší do života ženy mnoho změn, včetně těch pracovních. Často se objevují otázky ohledně pracovní neschopnosti (PN), dovolené a nároku na dávky. Tento článek se zaměřuje na specifika PN v těhotenství, dovolené ve zkušební době a s tím spojené nároky.
Pracovní neschopnost v těhotenství
V době před porodem může být mnoho žen v pracovní neschopnosti z důvodu rizikového těhotenství. Neschopenku vystavuje lékař (obvykle gynekolog, ale může i praktický lékař). Pro těhotnou ženu nevzniká nějaký „automatický“ nárok na neschopenku v průběhu těhotenství. V řadě případů, i když nejsou objektivní zdravotní důvody, potřebuje být žena v pracovní neschopnosti, třeba proto, že má na pracovišti nepříjemné pracovní podmínky, nebo i jiné důvody.
Pokud je žena zaměstnaná (nebo si jako OSVČ platí nemocenské pojištění), pak má nárok na standardní nemocenské dávky. Od 15. dne pracovní neschopnosti máte nárok na nemocenské dávky - vyplácí je ČSSZ. Jejich výše je 60 % z hrubé mzdy (z redukovaného vyměřovacího základu). Od 31. dne se nemocenské dávky zvyšují na 66 % a od 61. dne na 72 %.
To, že má žena během neschopenky nižší příjem, se ve výpočtu výše peněžité pomoci v mateřství (PPM) nijak neprojeví. Pro výpočet mateřské se vychází z hrubé mzdy v posledním zaměstnání. Obvykle je tedy těhotná žena v pracovní neschopnosti až do 6 - 8 týdnu před porodem.
Během prvních 14 dní může kontroly provádět i zaměstnavatel (nebo jím pověřená osoba). To je v neschopence vždy uvedeno - kde se budete zdržovat během pracovní neschopnosti. Nemusí to být vaše trvalé bydliště. Máte tak možnost lékaře požádat o změnu, a odjet třeba na prodloužený víkend. Lékař vám může změnit adresu místa pobytu na neschopence na novou adresu a po návratu zase zpět.
Vycházky během pracovní neschopnosti
I při rizikovém těhotenství je nutné dodržovat povolený režim vycházek. Vycházky mohou být v průběhu dne rozděleny třeba na dva bloky. Omezení vycházek je jedna z nepříjemných věcí, která je spojena s rizikovým těhotenstvím. Podobně, jako při jakékoliv jiné pracovní neschopnosti, i při rizikovém těhotenství může přijít kontrola.
Je-li na neschopence, tak i na dovolené bude muset dodržovat docházky, protože i tam jí může přijít kontrola.
Dovolená ve zkušební době
Zkušební doba obvykle doprovází váš začátek v nové práci. Slouží jako ochrana obou stran pracovního vztahu - zaměstnance i zaměstnavatele. Zaměstnance v tom smyslu, že může dát během této doby výpověď aniž by mu běžela výpovědní lhůta.
Zkušební doba není ze zákona povinná, ale pokud ji zaměstnavatel vyžaduje, pak se musí řídit určitými pravidly. V první řadě má omezenou maximální možnou délku na 3 měsíce nebo 6 měsíců u vedoucích pozic. Pokud se jedná o pracovní poměr na dobu určitou, pak zkušební doba nesmí být delší než polovina doby celkové délky pracovního poměru (stále také platí maximální délka 3 nebo 6 měsíců).
Dovolená ve zkušební době není obvyklá, primárně platí, že zkušební doba slouží ke vzájemnému poznávání se mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Není tedy příliš obvyklé, že by zaměstnanec čerpal dovolenou v průběhu prvních 3 měsíců v nové práci.
Zákoník práce ale takto čerpat dovolenou nijak neomezuje a nestanoví jiná pravidla, než jaká platí mimo zkušební dobu. O celodenní dovolenou se však zkušební doba také prodlužuje.
Ze zákona máte právo na placenou dovolenou po odpracování 21 dnů, což často znamená vznik nároku na dovolenou v průběhu zkušební doby. Konkrétně to funguje tak, že v případě, že jste zaměstnání na plný pracovní úvazek ve standardní délce 40 hodin týdně, získáváte po odpracování 21 dnů nárok na 1,5 den dovolené, pokud zaměstnavatel poskytuje minimální dovolenou stanovenou zákonem v délce 4 týdny.
V konečném důsledku tak záleží pouze na zaměstnavateli, jestli umožní zaměstnanci čerpat dovolenou už ve zkušební době či nikoliv. Je ale velmi nepravděpodobné, že při tak málo odpracovaných dnech zaměstnavatel zaměstnanci bez předchozí domluvy čerpat dovolenou ve zkušební době vyhoví.
Těhotenství ve zkušební době
Do zkušební doby může zasáhnout také těhotenství, které vašeho zaměstnavatele pravděpodobně nepotěší. V první řadě je nutné zmínit, že vy nemáte povinnost zaměstnavateli tuto skutečnost oznamovat. Proto si můžete tuto novinku nechat pro sebe dokud vám zkušební doba neskončí. Jakmile totiž máte po zkušební době, zaměstnavatel vás už propustit nemůže.
Je ale třeba počítat s tím, že pokud zaměstnavatel o vašem těhotenství neví, nevztahují se na vás opatření k ochraně těhotných zaměstnankyň. Zaměstnavatel vás z důvodu těhotenství propustit nesmí, protože by se jednalo o diskriminaci. Pokud se domníváte, že jste dostali výpověď kvůli těhotenství, můžete se bránit. Jedná se o diskriminaci, která je zakázaná.
Nárok na dovolenou při mateřské dovolené a neschopence
Za výkon práce se z hlediska nároku na dovolenou nepovažuje rodičovská dovolená, pouze mateřská dovolená. Rodič má nárok na dovolenou za celý kalendářní rok, pokud u zaměstnavatele odpracoval v kalendářním roce alespoň 60 dnů, a to za podmínky nepřetržitého trvání pracovního poměru u téhož zaměstnavatele.
Jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého roku, má nárok na poměrnou část. Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru 1/12 dovolené za kalendářní rok.
Nemůže-li být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným (např. z důvodu rizikového těhotenství) nebo z důvodu čerpání mateřské či rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci. To znamená, že nevyčerpanou dovolenou lze vyčerpat až po skončení rodičovské dovolené.
Nemocenské pojištění a dávky v souvislosti s těhotenstvím
Cílem nemocenského pojištění je finanční zabezpečení ekonomicky aktivních osob v různých životních situacích, jako je např. nemoc, mateřství a rodičovství, a to prostřednictvím dávek nemocenského pojištění.
Zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy. V době dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci od zaměstnavatele náhrada mzdy, a to od 1. do 14. kalendářního dne jejího trvání.
Správa sociálního zabezpečení vyplácí:
- nemocenské,
- peněžitá pomoc v mateřství (PPM),
- vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (VPTM).
Podmínky pro nárok na nemocenské
Nemocenské náleží, jestliže:
- dočasná pracovní neschopnost je delší než 14 kalendářních dnů,
- dočasná pracovní neschopnost vznikla v době pojištění (tj. v době trvání zaměstnání) nebo po skončení pojištění v tzv. ochranné lhůtě, která činí 7 kalendářních dnů od skončení zaměstnání (pokud zaměstnání trvalo po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů poslední pojištění trvalo).
Od 1. 1. 2020 byl zaveden systém eNeschopenky. Pojištěnec už nemusí předávat doklady zaměstnavateli, náhrada mzdy i nemocenské mu přijde automaticky.
Peněžitá pomoc v mateřství (PPM)
PPM je dávka nemocenského pojištění, kterou pobírá (obvykle) žena v souvislosti s těhotenstvím, mateřstvím a péčí o novorozeně. PPM z důvodu porodu náleží matce, jestliže je účastna nemocenského pojištění (tj. je zaměstnaná) nebo je v ochranné lhůtě a těhotenství skončilo porodem (dítě je zapsáno do knihy narození). Dále musí splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech před nástupem na PPM alespoň po dobu 270 kalendářních dnů.
PPM se matce poskytuje maximálně po dobu 28 týdnů, popř. 37 týdnů v případě ženy, která porodila více dětí. Tato doba se nazývá podpůrčí dobou. PPM nemůže být vyplácena za dobu, kdy zaměstnankyně nadále vykonává zaměstnání, ze kterého jí PPM náleží.
Tabulka orientační výše PPM pro rok 2025:
| Hrubá mzda | Výše PPM (měsíčně) |
|---|---|
| 25 000 Kč | 17 500 Kč |
| 35 000 Kč | 24 500 Kč |
| 45 000 Kč | 31 500 Kč |
Zanechat komentář