Nemocenská po rodičovské dovolené: Podmínky a nároky

Mnoho rodičů se potýká s otázkou, jaké jsou jejich nároky na nemocenskou po skončení rodičovské dovolené. Nemoc nebo úraz si nevybírají a mohou nastat velmi brzy po návratu do práce nebo dokonce během rodičovské dovolené. Tento článek se zaměřuje na podmínky a nároky na nemocenskou a peněžitou pomoc v mateřství (PPM) v souvislosti s rodičovskou dovolenou.

Nemocenské pojištění a jeho cíle

Cílem nemocenského pojištění je finanční zabezpečení ekonomicky aktivních osob v různých životních situacích, jako je nemoc, mateřství a rodičovství, a to prostřednictvím dávek nemocenského pojištění. Tato kapitola se zabývá zabezpečením ekonomicky aktivních matek v období rizikového těhotenství, mateřství nebo v případě nemožnosti konat svou práci z důvodu těhotenství či mateřství.

Okruh pojištěných osob

Nemocenské pojištění u většiny zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinné. Okruh těchto osob (tzv. pojištěnců) stanoví zákon. Jedná se především o:

• zaměstnance v pracovním poměru - za předpokladu, že sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí alespoň částku 4.500 Kč,
• zaměstnance činné na základě dohody o pracovní činnosti (DPČ) - za předpokladu, že sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí alespoň částku 4.500 Kč,
• zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce (DPP) - za předpokladu, že výše odměny přesahuje částku 11.499 Kč měsíčně (hranice vyplývá ze zákona o nemocenském pojištění, kde je zakotveno, že účast na pojištění vzniká tehdy, když hrubá odměna z DPP dosáhne výše 25 procent z průměrné mzdy, což pro rok 2025 činí 46.557 Kč).

Finanční zabezpečení

Finanční zabezpečení je zajištěno dvěma způsoby:

1. Zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy. V době dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci od zaměstnavatele náhrada mzdy, a to od 1. do 14. kalendářního dne jejího trvání.
2. Správa sociálního zabezpečení vyplácí tyto dávky nemocenského pojištění související s těhotenstvím:
   • nemocenské,
   • peněžitá pomoc v mateřství (PPM),
   • vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (VPTM).

Výpočet dávek

Výše dávek nemocenského pojištění (nemocenského, peněžité pomoci v mateřství) a náhrady mzdy se určuje z vyměřovacího základu. Ten se zjistí tak, že se započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost) dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Takto stanovený průměrný denní příjem (denní vyměřovací základ) se ještě podle zákonem stanoveného postupu upravuje (redukuje).

Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Výše nemocenského činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu od 15. do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti a 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti.

Výplata nemocenských dávek

Dávky nemocenského pojištění vyplácí Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ), a to prostřednictvím účtu České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Dávky se pojištěnci poukazují na jeho účet u peněžního ústavu v ČR nebo se vyplácejí v hotovosti poštovní poukázkou. V případě výplaty dávky v hotovosti poštovní poukázkou hradí náklady na její doručení příjemce. To znamená, že vyplacená dávka bude o tyto náklady snížena.

Nemocenské a rodičovská dovolená

Za rodičovskou dovolenou se považuje pracovní volno, které poskytuje zaměstnavatel a se kterým souvisí péče o narozené dítě. Rodičovský příspěvek je pak možné pobírat až do 4 let věku dítěte s tím, že za splnění pravidel lze, aby osoba, která příspěvek pobírá, i pracovala. Dávku je pak možné pobírat pouze na nejmladší dítě v rodině a výše činí 300 000 Kč. Na rodičovský příspěvek má nárok matka nebo otec dítěte po skončení mateřské. Pro nárok na příspěvek není nutné na rozdíl od peněžité pomoci v mateřství nic splňovat.

V době čerpání rodičovské dovolené nevzniká nárok na nemocenské.

Příklad: Matka v době čerpání rodičovské dovolené znovu otěhotní a její těhotenství je rizikové. V tomto případě nemá nárok na nemocenské. Je‑li matka nemocná nebo je‑li její těhotenství rizikové, je ošetřující lékař povinen rozhodnout o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, a to v den, kdy zjistil, že zdravotní stav jí nedovoluje vykonávat dosavadní zaměstnání (bez ohledu na to, je‑li matka právě na rodičovské dovolené či neplaceném volnu). Pokud lékař dočasnou pracovní neschopnost uzná, náleží matce nemocenské až ode dne, od kterého by měla opět nastoupit do zaměstnání (popř. náhrada mzdy, pokud by den jejího nástupu do zaměstnání připadl do období prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti). Totéž platí, když byla matka uznána práce neschopnou v první den nástupu do zaměstnání. Matka se nemusí fakticky do zaměstnání dostavit, neboť v první den návratu nastoupí na dočasnou pracovní neschopnost.

Podmínky pro nárok na nemocenské po rodičovské dovolené

Pokud jste na rodičovské dovolené a pobíráte rodičovský příspěvek a onemocníte, popř. se vám stane úraz, nárok na nemocenské dávky zde není. Nemocenská se vyplácí z důvodu dočasné pracovní neschopnosti a má nahradit ušlý příjem. Zde ale nedochází k tomu, že by daná osoba přicházela o příjem, který by mělo nemocenská nahradit.

Pokud by daná osoba rodičovskou dovolenou ukončila, nastoupila zpět do zaměstnání a z příjmu jí bylo odváděno nemocenské pojištění, v případě dočasné pracovní neschopnosti delší než 14 kalendářních dnů pak samozřejmě bude mít nárok na nemocenské dávky. Pokud by během souběhu zaměstnání, kde je účastníkem nemocenského pojištění, a čerpání rodičovského příspěvku byla uznána za dočasně práceneschopnou, nemocenské dávky jí také budou náležet, a to od 15. dne DPN. První dva týdny hradí zaměstnavatel prostřednictvím náhrady mzdy.

Pokud zaměstnanec, který se vrátil po rodičovské, stačil před nemocí ještě odpracovat alespoň sedm kalendářních dnů, počítá se rodičovská, respektive vyměřovací základ z tohoto příjmu.

Připomeňme si však, že nemocenská vyplácená státem náleží vždy od 15 dne pracovní neschopnosti zaměstnance. V prvních čtrnácti dnech pracovní neschopnosti zaměstnance se stará zaměstnavatel a vyplácí v daném období zaměstnanci náhradu mzdy.

Důvod k výplatě je tedy splněn, když zaměstnanec po skončení rodičovské nastoupí do zaměstnání a velmi brzy poté onemocní nebo se mu stane úraz, tak nemocenská náleží.

Peněžitá pomoc v mateřství (PPM)

PPM je dávka nemocenského pojištění, kterou pobírá (obvykle) žena v souvislosti s těhotenstvím, mateřstvím a péčí o novorozeně. Někdy se tato dávka označuje jako „mateřská“. Pokud je žena zaměstnána, nastupuje během pobírání PPM na mateřskou dovolenou. Smyslem dávky je nahrazení příjmu, o který pojištěnec přichází v souvislosti s mateřstvím či převzetím dítěte do péče. PPM je podmíněna předchozí pracovní činností a účastí pojištěnce na nemocenském pojištění v předcházejícím období.

PPM z důvodu porodu

PPM z důvodu porodu náleží matce, jestliže je účastna nemocenského pojištění (tj. je zaměstnaná) nebo je v ochranné lhůtě a těhotenství skončilo porodem (dítě je zapsáno do knihy narození). Při potratu PPM nenáleží. Dále musí splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech před nástupem na PPM alespoň po dobu 270 kalendářních dnů.

V případě, že se dítě narodí předčasně a matka nesplňuje podmínku účasti ke dni narození dítěte, může být podmínka splněna k počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. V tomto případě se pak považuje podmínka účasti na pojištění za splněnou ke dni nástupu na PPM.

Do doby 270 dnů se započítává také:

• doba studia (na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole nebo na konzervatoři) považovaná za soustavnou přípravu na budoucí povolání, jestliže toto studium bylo úspěšně ukončeno či přerušeno z důvodu těhotenství, či doba prezenčního studia v doktorském studijním programu, jestliže toto studium bylo úspěšně ukončeno či přerušeno z důvodu těhotenství (dobu studia lze započíst pouze v případě, že po ukončení studia započne nemocenské pojištění, tedy zpravidla, když je uzavřen pracovní poměr),
• doba rodičovské dovolené,
• doba neplaceného volna,
• doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.

Do doby 270 dnů účasti na nemocenském pojištění se nezapočítává doba nároku na nemocenské po skončení zaměstnání či doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. Výjimkou je nově od 1. 1. 2024 případ, kdy matka, která porodila dítě a splnila potřebné doby pojištění (viz výše), má nárok na PPM taktéž v případě, jestliže až do dne nástupu na PPM pobírá nemocenské z dřívějšího pojištění.

PPM náleží po skončení zaměstnání v tzv. ochranné lhůtě. U matky, jejíž pojištění skončilo v době těhotenství, činí ochranná lhůta 180 kalendářních dnů od skončení zaměstnání.

Ochranná lhůta PPM a rizikové těhotenství

Jestliže těhotná žena po skončení např. tříletého zaměstnání nastoupí v ochranné lhůtě (7 dnů) na tzv. rizikové těhotenství a pobírá nemocenské, lze rozlišit tři situace:

• Trvá‑li ženě 180denní ochranná lhůta (ze skončeného zaměstnání) ještě ke dni nástupu na PPM (na kterou nastupuje počátkem osmého až šestého týdne před očekávaným dnem porodu) a splňuje i ostatní podmínky nároku na tuto dávku, má nárok na PPM bez ohledu na to, zda je v dočasné pracovní neschopnosti z důvodu rizikového těhotenství či nikoliv. Doba dočasné pracovní neschopnosti po skončení zaměstnání se do počtu 270 dnů účasti na nemocenském pojištění nezapočítává.
• Netrvá‐li ženě 180denní ochranná lhůta (ze skončeného zaměstnání) počátkem osmého až šestého týdne před očekávaným dnem porodu a není-li splněna potřebná doba pojištění (viz výše), nárok na PPM nevzniká. V takovém případě pobírá‐li žena ze skončeného zaměstnání nemocenské až do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, pak jí náleží, a to od počátku tohoto týdne, nemocenské poskytované v souvislosti s porodem.
• Netrvá‐li ženě 180denní ochranná lhůta (ze skončeného zaměstnání) počátkem osmého až šestého týdne před očekávaným dnem porodu, avšak je-li splněna potřebná doba pojištění (viz výše), je nově od 1. 1. 2024 stanovený případ, kdy matka, která porodila dítě, má nárok na PPM taktéž za situace, jestliže až do dne nástupu na PPM pobírá nemocenské z dřívějšího pojištění.

PPM uchazečky o zaměstnání

U uchazeček o zaměstnání je nutné rozlišit dvě situace:

• Uchazečce trvá ochranná lhůta (tzn. je v 180 denní ochranné lhůtě od skončení zaměstnání počátkem osmého až šestého týdne před očekávaným dnem porodu) - má nárok na PPM.
• Ostatním uchazečkám o zaměstnání PPM nenáleží.

Doba poskytování PPM

PPM se matce poskytuje maximálně po dobu 28 týdnů, popř. 37 týdnů v případě ženy, která porodila více dětí. Tato doba se nazývá podpůrčí dobou. U pojištěnky, která porodila, nesmí být podpůrčí doba u PPM kratší než 14 týdnů a nesmí skončit před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu. PPM nemůže být vyplácena za dobu, kdy zaměstnankyně nadále vykonává zaměstnání, ze kterého jí PPM náleží.

Nástup na PPM

Podpůrčí doba PPM začíná nástupem na PPM, a to:

• dnem, který pojištěnka sama určí v období od počátku osmého týdne do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Pokud pojištěnka tento den v tomto období neurčí, nastává nástup na PPM počátkem šestého týdne před očekávaným dnem porodu,
• dnem porodu, pokud k porodu došlo dříve, než bylo výše uvedeno.

Příklad: Těhotná zaměstnankyně se cítí dobře, proto chce co nejdéle do porodu pracovat, na PPM tedy dobrovolně nastoupí až dva týdny před očekávaným dnem porodu. Jelikož si neurčila nástup na PPM v období mezi 8. a 6. týdnem před očekávaným dnem porodu, považuje se za nástup na PPM počátek šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Podpůrčí doba se tedy počítá již od 6. týdne před očekávaným termínem, pojištěnka tak přijde o 4 týdny výplaty PPM.

Pro nárok na PPM se doba rodičovské dovolené i neplaceného volna do čtyř let věku dítěte posuzuje jako doba účasti na nemocenském pojištění.

Tabulka: Orientační výše PPM

Hrubý měsíční příjem	Výše PPM (cca)
20 000 Kč	14 000 Kč
30 000 Kč	21 000 Kč
40 000 Kč	28 000 Kč