Česká republika se pyšní jednou z nejpropracovanějších sítí turistických cest na světě, která v součtu přesahuje více než 43 000 km. Dnes považujeme turistické značení za samozřejmost - barevné čáry nás bezpečně vedou krajinou, ať míříme na rozhlednu, do skal nebo ke zřícenině. Geniálně jednoduché, dobře promyšlené a už přes 135 let staré: takové jsou české turistické značky.
Počátky turistického značení u nás však byly skromnější a spadají do konce 19. století. Zájem o turistiku vedl nejprve roku 1888 k založení Klubu českých turistů (KČT). Už v 19. století se po našich horách a lesích proháněli první nadšení výletníci s mapou v ruce, občas v klobouku a s holí, zato bez GPS. Za turistickými značkami, které dnes bereme jako běžnou součást krajiny, stojí desetiletí práce, plánování a nadšení lidí, kteří věřili, že nejkrásnější místa mají být dostupná všem - krok za krokem, po stezce.
První turistická trasa KČT byla dokončena 11. května 1889 a vedla ze Štěchovic ke Svatojánským proudům. Dnes je přístupná jen část původní trasy, tedy asi 3 a půl kilometru dlouhý úsek, který je vyznačený replikami původních směrových tabulek. Na místě jsou i naučné panely popisující vznik trasy a další historická fakta.
Značení tras v praxi - Co všechno musí značkaři vědět (2025EDU02)
Červená turistická značka
Cesta Vojty Náprstka
Nejstarší dosud existující značenou turistickou trasou je Cesta Vojty Náprstka. Klub českých turistů ji vyznačil krátce po založení v roce 1889 a pojmenoval po svém zakladateli. Vede z Berouna přes Svatý Jan pod Skalou kolem Bubovických vodopádů, Dubu sedmi bratří až ke hradu Karlštejnu. Patří k těm náročnějším trasám, na které si užijete putování členitou krajinou lesů se vzácnými přírodninami a prameny krasových vod, do skalních kaňonů, romantických zákoutí i míst spojených s dávnou historií.
Úsek z Berouna přes Svatý Jan pod Skalou na Karlštejn, vyznačený poprvé roku 1889, je nejstarší dochovanou a historicky druhou nejstarší značenou turistickou trasou KČT na území České republiky (první byla již zaniklá stezka u Svatojánských proudů) a nese název Cesta Vojty Náprstka po zakladateli Klubu českých turistů.
Zajímavosti na trase
Beroun a Tetín
Necelé 3 kilometry od berounského nádraží se nad břehy Berounky rozkládá Tetín. Těžko bychom jinde v okolí našli tolik zajímavostí na tak malém prostoru, jako v této nenápadné vesnici. Na výběžku nad řekou stojí kostel sv. Jana Nepomuckého - místo, kde byla Ludmila pravděpodobně pohřbena. Další dva kostely najdete v centru obce, nedaleko zámku a Tetínského muzea.
Krátká odbočka vede k Tetínskému hradišti, jež bývalo centrem přemyslovské vlády a kde byla roku 921 svatá Ludmila zavražděna. Z ostrohu nad řekou se otevírá nádherný výhled na Berounku, vápencové skály a okolní malebnou krajinu.
Tetín
Český Kras a Jeskyně Koda
Centrální stezka za Tetínem vstupuje do CHKO Český Kras, sestupuje do údolí Berounky a podél jejího pravého břehu směřuje k Srbsku. Necelých 20 metrů hluboká jeskyně Koda sice vypadá jako by byla uměle vytvořena, vznikla ale přirozeně a již od pravěku byla osidlována lidmi. Tato pasáž mezi Tetínem a Srbskem je ovšem aktuálně kvůli rekonstrukci železnice uzavřena, lze jí ale snadno obejít přes údolí Kodského potoka kolem jeskyně Koda a přes jednu z našich nejstarších trempských osad Údolí děsu.
Kraj Českého krasu na jaře ožívá spoustou kvetoucích rostlin, mezi nimiž hraje prim vzácný koniklec luční český. Nenápadná květina patří mezi klenoty a nejvzácnější druhy Českého krasu, roste pouze ve střední Evropě, u nás jen na několika lokalitách ve středních Čechách a na jižní Moravě. Koniklec luční český najdete obvykle na prosluněných loukách a jižních stráních a cestu si tak v jarním období můžete oživit hledáním tohoto kvítku.
Svatý Jan pod Skalou
Obec sevřená vápencovými skalami je oblíbeným cílem mnoha výletníků. Za prohlídku ve Svatém Janu pod Skalou rozhodně stojí dominantní budova - poutní kostel Narození sv. Jana Křtitele, propojený se skalním kostelem neboli jeskyní svatého Ivana. V ní se nachází hrob poustevníka Ivana, kterému se prý v 10. století pod svatojánskou skálou zjevil sv. Skalní vyhlídka ční vysoko nad Svatým Janem, údolím Kačáku a nabízí jedinečná panoramata na okolní krajinu i vzdálenější Hřebeny nebo Křivoklátskou vrchovinu.
Svatý Jan pod Skalou
Solvayovy lomy a Bubovické vodopády
Nedaleko vyhlídky se rozkládají opuštěné lomy, kde najdete volně přístupnou venkovní geologickou expozici hornin typických pro Český kras. O kus dál se nachází hornický skansen Solvayovy lomy, který s lomy propojuje turistická úzkorozchodná dráha, po které jezdí vláčky tažené parní lokomotivou. Skansen je otevřen od května do října.
Dál pokračovat můžete do Srbska cestou kolem Bubovických vodopádů, které patří k nejznámějším a nejhezčím na Karlštejnsku. Tvoří je kaskáda několika stupňů sevřená v úzké skalnaté rokli, voda tudy ale zurčí jen výjimečně po vydatných deštích.
Turistická Trasa 0001
Turistická značená trasa 0001 je pěší trasa Klubu českých turistů značená červeným pásovým značením. Pod číslem 0001 je vedena v evidované délce 157 km a je tak jednou z nejdelších českých pěších značených tras; začíná na berounském Husově náměstí a vede přes Svatý Jan pod Skalou a Karlštejn na jihozápadní okraj Prahy, dále na jih od Prahy k soutoku Vltavy a Sázavy a pak proti proudu Sázavy až do Chřenovic v okrese Havlíčkův Brod na Vysočině.
Část trasy podél dolního toku řeky Sázavy je označena jako Posázavská stezka. Název je užíván zejména pro nejatraktivnější a stavebně nejnáročnější několikakilometrový úsek mezi Pikovicemi (obec Hradištko) přes území Třebsína (obec Krňany) k Žampachu (obec Kamenný Přívoz).
| Místo | Souřadnice |
|---|---|
| Beroun (nám.) | 49°57′49″ s. š., 14°4′22″ v. d. |
| Svatý Jan pod Skalou | 49°58′14″ s. š., 14°18′35″ v. d. |
| Karlštejn | 49°56′20″ s. š., 14°14′8″ v. d. |
Zanechat komentář