Síť Via Czechia představuje nejrozsáhlejší systém turistických a poutních tras v České republice. Táhne se v délce více než 10 000 kilometrů a nabízí širokou škálu dobrodružství v různých terénech a po historických památkách, které jsou dostupné pěšky, na kole, na lyžích nebo na lodi. Jedná se o nejdelší, důkladně zmapované a zdokumentované dálkové stezky Českem.
Via Czechia není jen jedna stezka, ale systém šesti různých tras, které spojují nejvzdálenější místa České republiky. Stezky se klikatí centrálními oblastmi, pohraničím a podél historických hranic a každá z nich nabízí jedinečné zážitky a výzvy. Zahrnuje také nejdelší českou turistickou stezku, která měří více než 1000 kilometrů.
Via Czechia je 6 značených dálkových turistických tras, které představují nejdelší turistické dálkové trasy v Česku. Celkem 6 tras je vyznačeno samostatně pro pěší putování, cykloturistiku, přejezdy na lyžích a vodácké splouvání. Všechny trasy a jejich varianty měří dohromady přes 10 000 km. Trasy mají vlastní značení v terénu a vedou převážně po značených cestách Klubu českých turistů.
Projekt Via Czechia vznikl v roce 2020, kdy byly zmapovány první dvě stezky - Severní a Jižní. Každá z nich vede od nejzápadnějšího po nejvýchodnější bod Česka, měří přibližně 1060 km. Roku 2021 byla zmapována Stezka středozemím a Stezka Slezskem, v roce 2022 vznikla Centrální stezka a v roce 2023 Českomoravská stezka.
Všechny stezky jsou vytvořeny ve variantách pro pěší turistiku, cykloturistiku, některé stezky mají v horských úsecích pasáže pro zimní turistiku na lyžích. Centrální stezka a Stezka středozemím má rovněž pasáže pro vodní turistiku. Malými částmi vedou stezky i územím Německa.
Na všech stezkách Via Czechia mohou od roku 2024 poutníci využívat útulen, které vznikají ve spolupráci s Lesy ČR. Všechny stezky jsou detailně zmapovány a uloženy do gpx souborů pomocí online nástroje mapy.cz. Každou stezku lze projít celou najednou, putovat kolem Česka po částech, pěšky, na kole případně na lyžích, spát komfortně v penzionech a horských chatách, případně stanovat na krásných místech.
K putování po stezkách Via Czechia můžete využít české aplikace Adventurer: Hory, výlety, túry. Základní aplikace je zdarma a ukáže vám přesnou trasu a na mapě budete mít vyznačeny všechny klíčové body od vodních zdrojů, přístřešků až po obchody a různé zajímavosti na trase. Stezky Via Czechia najdete v aplikaci jako celek, tak i po jednotlivých etapách.
Přehled jednotlivých tras Via Czechia
Stezky Via Czechia představují originální systém nejdelších turistických a poutních dálkových tras v České republice. Stezky propojují krajní body ČR a vedou napříč zemí, středem, pohraničím i po historických hranicích.
Rozmanitost cest To, co činí Via Czechia obzvláště atraktivní, je její dostupnost. Každá stezka je navržena tak, aby byla přístupná pro různé formy cestování, přičemž jsou jasně vyznačeny a rozděleny do zvládnutelných denních etap. Přibližně každých 20 až 25 kilometrů najdou návštěvníci stezky ubytování od chat a penzionů až po oficiální kempy a nouzová bivakovací místa. Díky tomu jsou dálkové treky lépe zvládnutelné a příjemnější, protože v blízkosti je vždy místo, kde si můžete odpočinout a načerpat síly.
Severní stezka
Severní stezka je nejenom nejdelší trasou Via Czechia, ale rovněž nejdelší dálkovou stezkou v celé České Republice. Spojuje nejzápadnější a nejvýchodnější body ČR a vede převážně severními pohraničními horami. Její součástí je i Modrá hřebenovka.Základní pěší varianta Severní stezky měří 1058 km a je rozdělena na 47 denních etap s průměrnou délkou 20-25 km, vždy s možností ubytování pod střechou. Severní stezka je rovněž vhodná pro putování na kole, cyklistická varianta Severní stezky měří celkem 1140 km a lze ji zvládnout za 2-3 týdny.
Severní stezka vede 18 pohořími a zeměpisnými celky, přes 8 chráněných krajinných oblastí, 2 národní parky a bezpočet přírodních rezervací a přírodních památek. Ke všem stezkám vyšly publikace v nakladatelství Euromedia. Knihu Severní stezka - Českem od západu k východu lze využít mnoha způsoby - jako obrazovou a informační publikaci z českých, moravských a slezských hor, jako průvodce pro absolvování celé trasy či její části nebo jako motivační a inspirativní dílo.
Aplikace Adventurer vám ukáže přesnou trasu a na mapě budete mít vyznačeny všechny klíčové body od vodních zdrojů, přístřešků až po obchody a různé zajímavosti na trase. Severní stezku najdete v aplikaci jako celek, tak i po jednotlivých úsecích. Základní aplikace je zdarma.
Jižní stezka
Jižní stezka je po Severní stezce druhou nejdelší trasou Via Czechia, spojuje nejvýchodnější a nejzápadnější body Česka a vede převážně jižním příhraničím. Základní pěší varianta Jižní stezky měří 1052 km a je rozdělena na 44 denních etap s průměrnou délkou 20-25 km, vždy s možností ubytování pod střechou. Jižní stezka je rovněž velmi vhodná pro putování na kole, cyklistická varianta Jižní stezky měří celkem 1080 km a lze ji zvládnout za 2-3 týdny.
Nabízí poznávání 15 horských masivů a šesti chráněných krajinných oblastí, čímž poskytuje komplexní prohlídku jižních končin země.
Centrální stezka
Centrální stezka je třetí nejdelší samostatnou trasou Via Czechia, spojuje nejzápadnější a nejvýchodnější body ČR a vede přibližně centrem země. Centrální stezka je první dálkovou trasou v Česku, která má samostatné trasy pro pěší, cyklisty, běžkaře i vodáky. Základní pěší varianta Centrální stezky měří 1036 km a je rozdělena na 47 denních etap s průměrnou délkou 20-25 km, vždy s možností ubytování pod střechou. Centrální stezka je rovněž vhodná pro putování na kole, cyklistická varianta měří celkem 1032 km a lze ji zvládnout za 2-3 týdny. Nejvyšší pasáže trasy lze projet na lyžích, celkem je možné využít 163 km lyžařských tras.
Prochází několika stěžejními národními body, včetně geometrického středu Číhoště, což z ní činí stezku s bohatým geografickým a kulturním významem.
Stezka středozemím
Stezka středozemím propojuje nejsevernější a nejjižnější body ČR, prochází přes 4 chráněné krajinné oblasti, 24 poutních míst a zavede vás do mnoha malebných měst, jako je Praha, Mělník, Tábor nebo Český Krumlov. Stezka vede po významných poutních trasách, jako je např. Máchova cesta, Stezka údolím Lužnice nebo jihočeská větev Svatojakubské cesty. Základní pěší varianta Stezky středozemím měří 573 km a je rozdělena na 27 denních etap s průměrnou délkou 20-25 km, vždy s možností ubytování pod střechou.
Stezka středozemím představuje kratší, ale obohacující trasu o délce 569 kilometrů, která spojuje nejsevernější a nejjižnější body naší země. Vyznačuje se zejména tím, že prochází 24 poutními místy a řadou měst včetně Prahy a Českého Krumlova. Její všestrannost se rozšiřuje o cykloturistiku a vodáctví, zejména podél řek Lužnice a Vltavy.
Stezka Slezskem
Trasa Stezky Slezskem nabízí průchod pohraničními oblastmi českého Slezska mezi Rychlebskými horami a Slezskými Beskydy. Její krajní body tvoří na západě trojmezí Moravy, Slezska a Polska u rozcestí Smrk-hraničník a na východě nejvýchodnější bod ČR, nacházející se blízko trojmezí Česka, Polska a Slovenska. Základní pěší varianta Stezky Slezskem měří 388 km a je rozdělena na 18 denních etap s průměrnou délkou 20-25 km, vždy s možností ubytování pod střechou. Etapy 19 a 20 vedou z Opavy do Fulneku a tvoří 44 km dlouhou propojku se Severní stezkou pro ty, kteří chtějí projít celé Moravskoslezské Beskydy. Celková kilometráž včetně této spojky činí tedy 432 km.
Stezka Slezskem, měřící 382 kilometrů, prozkoumává příhraniční oblasti českého Slezska od Rychlebských hor až po nejvýchodnější bod České republiky. Nabízí jiný pohled na krajinu a je cennou součástí sítě zejména pro ty, kteří chtějí prozkoumat méně navštěvované oblasti.
Českomoravská stezka
Českomoravská stezka vede po historické hranici Čech a Moravy, která byla poprvé ustanovena ve 12. století. Trasa sleduje zemskou hranici, jak byla kodifikována v polovině 19. století a platila přibližně 100 let až do 31. Trasa spojuje dva trojmezné body - na severu je to trojmezí Čech, Moravy a Polska (které je zároveň nejvýchodnějším bodem Čech), ležící v těsné blízkosti vrcholu Králického Sněžníku a pramene Moravy; na jihu je to trojmezí Čech, Moravy a Rakouska nedaleko Slavonic. Základní pěší varianta Českomoravské stezky měří 346 km a je rozdělena na 18 denních etap s průměrnou délkou 20 km, vždy s možností ubytování pod střechou.
A konečně Českomoravská stezka sleduje historickou hranici mezi Čechami a Moravou v délce 345 kilometrů. Tato stezka nabízí nejen cestu historií, ale sleduje také významné evropské rozvodí, které rozděluje povodí Černého a Severního moře.
Další dálkové trasy v Česku
Dálkové trasy v Česku rostou jak houby po dešti. Trasa E3 ze španělského Santiaga de Compostela k bulharskému pobřeží Černého moře protíná české hranice v oblasti Krušných hor a prochází přes NP České Švýcarsko, Lužické a Jizerské hory. Trasa z nejsevernější laponské vesnice ve Finsku Kilpisjärvi do řecké Alexandropolis přibližně kopíruje jihozápadní hranici Česka. Trasa, která je plánovaná z Finska do Španělska, je prozatím souvisle vyznačená z německé Rujány k italskému Bolzanu. Celá 1/3 tak protíná Českou republiku v severojižním směru. Překračuje České středohoří, protíná Prahu, České Budějovice a nejjižnější bod Česka poblíž Vyššího Brodu.
Stezka Českem je prvním oficiálním přechodem Česka, který spojuje nejzápadnější a nejvýchodnější bod republiky. Tento nekomerční projekt založila parta nadšenců ve spolupráci s KČT.
Pouť do Santiaga de Compostela tvoří historická síť dálkových tras, z nichž několik prochází i Českou republikou. Česká část poutní cesty Via Nova vede z poutního místa Svatá Hora u Příbrami až do zaniklé osady Bučina na Šumavě. Pokračuje do městečka St. Husova cesta se vydává po stopách mistra Jana Husa. Její česká část začíná v Betlémské kapli v Praze a končí v Bärnau, těsně za hranicí s Německem, kde můžete navštívit například Historický park Bärnau-Tachov. Každá z tras této moravské poutní cesty měří v průměru 100 km. Poutní cesta s mottem: „Poznej českou zemi i sám sebe“ spojuje dva historicky významné vrcholy Blaník a Říp.
Historicky významné středověké obchodní stezky propojují Čechy s Podunajím. Systém tras tvoří tři hlavní větve: prachatická, vimperská a kašperskohorská. Jedná se o jednu z nejstarších vyznačených stezek KČT mířící z Berouna přes Karlštejn k Praze a dál podél Sázavy až do Chřenovic na Vysočině. Trasa Českým středohořím propojuje Budyni nad Ohří a Úštěk a vede kolem řady historických památek, jako jsou zámky či zříceniny hradů nejen z doby husitské.
Turistická značená trasa 0001
Turistická značená trasa 0001 je pěší trasa Klubu českých turistů značená červeným pásovým značením. Pod číslem 0001 je vedena v evidované délce 157 km a je tak jednou z nejdelších českých pěších značených tras; začíná na berounském Husově náměstí a vede přes Svatý Jan pod Skalou a Karlštejn na jihozápadní okraj Prahy, dále na jih od Prahy k soutoku Vltavy a Sázavy a pak proti proudu Sázavy až do Chřenovic v okrese Havlíčkův Brod na Vysočině.
Úsek z Berouna přes Svatý Jan pod Skalou na Karlštejn, vyznačený poprvé roku 1889, je nejstarší dochovanou a historicky druhou nejstarší značenou turistickou trasou KČT na území České republiky (první byla již zaniklá stezka u Svatojánských proudů) a nese název Cesta Vojty Náprstka po zakladateli Klubu českých turistů. Část úseku podél řeky Sázavy je označena jako Posázavská stezka.
Modrá hřebenovka
Turistická cesta zvaná Modrá hřebenovka, která vede kolem celé České republiky, byla vyznačena turistickými spolky už na začátku minulého století. Založily jí čtyři spolky, proto byl za její značku zvolen modrý hřeben se čtyřmi zuby. Trasy se různě propojovaly, až se říkalo, že jde o nejdelší značenou turistickou trasu v Evropě. Měřila kolem tisíce kilometrů.
Její část dnes znovu objevují členové spolku Krušnohorská hřebenovka, který byl založen v roce 2019. Pořídili si dobové mapy a průvodce a vyrážejí na průzkumné výpravy pro historických, mnohdy nijak neoznačených cestách. Nacházejí sto let staré, kameny vydlážděné turistické cesty a dokonce objevili i starou značku Modré hřebenovky, do zídky vytesaný hřeben.
Více informací získáte na jejich stránkách kammweg.cz a severnipolabi.cz.
Zanechat komentář