Přechod z rodičovské dovolené zpět do pracovního života může vzbuzovat řadu otázek. Návrat do pracovního kolotoče po pár letech strávených doma s dítětem či dětmi je náročný. K péči o ratolesti vám přibude zaměstnání. Skloubit práci s rodinným životem není snadné.
Povinnosti Zaměstnavatele při Návratu Zaměstnance
Zaměstnavatel je povinen držet stejnou pozici po dobu mateřské dovolené, tedy 28 týdnů (37 týdnů při vícečetném těhotenství).Nastoupí‑li matka či otec po mateřské dovolené nebo otcovské dovolené nebo po rodičovské dovolené přede dnem, kdy dítě dosáhne věku 2 let do práce, je zaměstnavatel povinen zařadit je na jejich původní práci a pracoviště. Není‑li to možné, protože původní práce zanikla nebo bylo pracoviště zrušeno, zařadí zaměstnavatel zaměstnance/kyni na jiné pracovní místo, ale podle pracovní smlouvy, tj. na druh práce a místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě.
Pozor: Toto by se mělo změnit v rámci tzv. flexinovely zákoníku práce, jejíž schválení se předpokládá letos na jaře. Podle ní by nově měla být zajištěna garance „stejné židle“ při návratu z rodičovské dovolené do dvou let věku dítěte.
Vrátí‑li se rodič do práce po rodičovské ve dvou letech dítěte či později, nemá zaměstnavatel povinnost jej zařadit na původní práci a pracoviště. Má jen obecnou povinnost přidělovat mu práci podle pracovní smlouvy. Stejnou povinnost má zaměstnavatel i v situaci, kdy se rodič vrací do zaměstnání po neplaceném volnu. Jeho čerpání na platnosti pracovní smlouvy nic nemění. Níže uvedené informace týkající se návratu po rodičovské dovolené tak platí ve stejné míře i pro návrat po jakkoliv dlouhém neplaceném volnu.
Dohoda o změně obsahu pracovního poměru: Nemá-li zaměstnavatel možnost přidělit rodiči práci odpovídající pracovní smlouvě, může navrhnout dohodu o změně obsahu pracovního poměru, tj. nabídnout rodiči práci jinou. Obsah pracovního poměru je možné měnit jen po vzájemné dohodě zaměstnavatele a rodiče, a dochází‑li i ke změně pracovní smlouvy, je třeba tak učinit písemně. Zaměstnavatel však nesmí nikoho nutit ke změně pracovního poměru (např. doby trvání pracovního poměru, ke zkrácení pracovního úvazku či ke změně druhu práce).
Pokud původní místo neexistuje, můžete se se zaměstnavatelem dohodnout na změně obsahu pracovního poměru. Pokud nedojde k dohodě nebo nelze zajistit obdobné místo, jde o překážky na straně zaměstnavatele. Ten vám musí vyplácet 100 % průměrné náhrady mzdy po dobu výpovědní doby, minimálně dva měsíce.
TIP: Chystáte se pobírat nebo už pobíráte rodičovský příspěvek? Pokud zaměstnavatel nemůže nabídnout práci z organizačních důvodů (například zrušení pobočky), může ukončit pracovní poměr výpovědí nebo dohodou. Výpovědní doba trvá minimálně dva měsíce. Pokud vám během ní zaměstnavatel nemůže přidělit práci, máte nárok na 100 % průměrné náhrady mzdy.
Neplatnost výpovědi: První krok je obrátit se přímo na zaměstnavatele a požádat o její stažení. Pokud zaměstnavatel nevyhoví, dalším krokem je obrátit se na Státní úřad inspekce práce.
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodů, které výslovně uvádí zákoník práce v § 52. Z jiných důvodů zaměstnavatel dát výpověď nemůže (např. z důvodu těhotenství ženy). Výpověď musí být písemná a musí být doručena zaměstnanci, jinak je neplatná. Výpověď může být odvolána pouze se souhlasem zaměstnance; odvolání výpovědi i souhlas s jejím odvoláním musejí být písemné.
Výpovědní doba: Výpovědní doba činí nejméně dva měsíce. Platí, že výpovědní doba začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, a končí dnem, který se s tímto dnem číslem shoduje: není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec výpovědní doby na poslední den měsíce. Po dobu běhu výpovědní doby je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy. Nemá‑li ji, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele a po dobu jejího trvání náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
Zákaz výpovědi ze strany zaměstnavatele: Zaměstnavatel nesmí dát výpověď rodičům, kteří jsou v tzv. ochranné době. To je mimo jiné v době, kdy je zaměstnankyně těhotná, v době, kdy rodič čerpá mateřskou nebo rodičovskou dovolenou nebo kdy je v dočasné pracovní neschopnosti. Výpověď daná zaměstnavatelem je neplatná, i když dostane výpověď těhotná zaměstnankyně, která o svém těhotenství dosud neví, ale je prokazatelné, že v době doručení výpovědi byla těhotná. Další významnou dobou, kdy jsou rodiče chráněni proti výpovědi, je období, kdy nastala překážka v práci z důvodu ošetřování dítěte nebo jiného člena domácnosti v případech podle zákona o nemocenském pojištění. Ve všech uvedených případech jde však o neplatnost relativní, kdy se jí musí rodič dovolat a namítnout neplatnost výpovědi, jinak pracovní poměr skončí.
Nadbytečnost jako výpovědní důvod je početní nebo profesní. Zaměstnavatel v důsledku této změny už nepotřebuje práci zaměstnance vůbec nebo ji nepotřebuje v původním rozsahu. Je třeba, aby existovalo rozhodnutí o organizačních změnách, zaměstnanec byl nadbytečný a byla příčinná souvislost mezi rozhodnutím o organizačních změnách a nadbytečností zaměstnance. V případě výpovědi z tzv. organizačních důvodů má zaměstnanec nárok na odstupné.
Odstupné
Na odstupné je nárok v případě, že byla zaměstnanci dána výpověď z důvodu rušení zaměstnavatele, přemístění zaměstnavatele, z důvodu nadbytečnosti nebo pokud pracovní poměr byl rozvázán z těchto důvodů dohodou. Odstupné náleží ve výši nejméně:
- jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než jeden rok,
- dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň jeden rok a méně než dva roky,
- trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň dva roky.
Doba čerpání mateřské a rodičovské dovolené se do doby trvání pracovního poměru započítává.
Neplatná výpověď ze strany zaměstnavatele: Jestliže zaměstnavatel dal zaměstnanci neplatnou výpověď, je třeba, aby zaměstnanec oznámil zaměstnavateli písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával. Pracovní poměr zaměstnance trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu a dovolenou.
Dohoda o rozvázání pracovního poměru: Dohoda o rozvázání pracovního poměru je dvoustranný úkon. To znamená, že se strany dohody musí na jejím obsahu shodnout. Je žádoucí, aby v dohodě byl uveden důvod rozvázání pracovního poměru - organizační důvody (např. nadbytečnost zaměstnance), popř. i ujednání o vyplacení odstupného.
Nárok na Dovolenou po Rodičovské Dovolené
Podle zákoníku práce (ust. Zaměstnavatel je povinen určit dobu čerpání dovolené tak, aby si zaměstnanec celou dovolenou za příslušný kalendářní rok mohl vyčerpat do konce kalendářního roku, ve kterém mu právo na tuto dovolenou vzniklo. Zaměstnavatel určuje čerpání dovolené podle písemného rozvrhu vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace.
Zaměstnanec může nastoupit na dovolenou bez souhlasu zaměstnavatele v případě, že zaměstnavatel neurčil zaměstnanci dobu čerpání dovolené ani do 30. června následujícího kalendářního roku. To znamená po roce, kdy zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo. Zaměstnanec má povinnost oznámit zaměstnavateli nástup čerpání dovolené alespoň 14 dnů předem.
Může nastat situace, že nebude moci zaměstnavatel dovolenou z roku 2018 určit ani do konce následujícího kalendářního roku, tzn. do konce roku 2019 proto, že byl zaměstnanec dočasně práce neschopným nebo čerpal mateřskou nebo rodičovskou dovolenou. V tomto případě musí zaměstnavatel určit čerpání dovolené po skončení těchto překážek.
Zaměstnankyně požádá zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení její řádné mateřské dovolené. Mateřská dovolená většinou činní 28 týdnů. Zaměstnavatel je v tomto případě povinen vyhovět její žádosti v souladu s ust. § 217 odst. 5 zákoníku práce. Zaměstnankyni skončí mateřská dovolená 30. června 2019. Požádá-li po tomto dni o poskytnutí dovolené, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět.
Krácení dovolené: Krácení dovolené je možné, jestliže zaměstnanec nepracoval pro překážky v práci více jak 100 pracovních dnů. Jedná se o omluvenou nepřítomnost v práci - např. pracovní neschopnost, která nebyla způsobena pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Jiná situace nastává při neomluvené nepřítomnosti v práci. Pokud zaměstnanec má neomluvenou absenci v práci, může zaměstnavatel z tohoto důvodu krátit dovolenou. Je to v jeho kompetenci. Za jeden neomluvený den, může být dovolená kratší až o 3 dny.
Důležité: Z neznalosti zákona může nastat situace, kdy zaměstnavatel neoprávněně krátí dovolenou ženám, které skončí mateřskou dovolenou a nastupují na rodičovskou dovolenou. Zaměstnankyni náleží např. celá výměra dovolené za rok 2019, i když v roce 2019 neodpracovala ani jediný den. V souladu s ust. § 216 odstavec 2 zákoníku práce se doba čerpání mateřské dovolené posuzuje pro účely dovolené za výkon práce.
Výpočet Dovolené
Výpočet poměrné části dovolené je popsán v ust. § 212 odst. 2 zákoníku práce. Určuje se tak, že za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru se poskytne jedna dvanáctina dovolené za kalendářní rok.
Změní-li zaměstnanec v průběhu téhož kalendářního roku zaměstnání, může mu kterýkoliv ze zúčastněných zaměstnavatelů poskytnout dovolenou nebo její část, na kterou mu vznikl nebo vznikne nárok u druhého zaměstnavatele. Podmínkou je, že o to zaměstnanec požádá nejpozději před skončením pracovního poměru dosavadního zaměstnavatele.
Při splatnosti mzdy v průběhu dovolené postupuje zaměstnavatel v souladu s ust. § 141 odstavec 3 zákoníku práce. Mzdu splatnou během dovolené je povinen zaměstnavatel vyplatit zaměstnanci před nástupem na dovolenou, připadne-li termín výplaty na období dovolené. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na jiném dnu výplaty.
Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou v souladu s ust. § 222 odstavec 2 zákoníku práce pouze v případě skončení pracovního poměru. V jiných případech náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou nelze proplatit.
Pouze v dohodě o pracovní činnosti může být mezi zaměstnance a zaměstnavatelem sjednána dovolené. Základní délka dovolené podle zákoníku práce činí 4 týdny. Dovolená zaměstnanců, kteří jsou odměňování platem činí 5 týdnů v kalendářním roce. Zákoník práce umožňuje, aby zaměstnavatel podnikatelského charakteru (toto se týká i zaměstnanců státních podniků) prodloužil dovolenou.
Flexinovela Zákoníku Práce
Flexinovela zákoníku práce přináší do pracovního práva několik zásadních změn, ať už se jedná o změnu maximální možné délky zkušební doby či běh výpovědní doby.
Nově platí, že i když pracovní poměr na dobu určitou smí být sjednán nejdéle na 3 roky a mezi týmiž smluvními stranami může být opakován nejvýše dvakrát, přičemž za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž jeho prodloužení, jde-li o náhradu za dočasně nepřítomného zaměstnance po dobu mateřské, otcovské a rodičovské dovolené a dovolené bezprostředně na tyto navazující, může být pracovní poměr na dobu určitou sjednáván bez omezení počtu opakování.
Dosud platilo, že nastoupí-li do práce zaměstnankyně po skončení mateřské dovolené nebo zaměstnanec po skončení otcovské dovolené nebo rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen zařadit takovou zaměstnankyni či zaměstnance na původní práci a pracoviště. Nově si musí dát zaměstnavatel pozor na to, že na původní pracovní místo musí nepřítomného zaměstnance zařadit nejen po skončení mateřské dovolené nebo otcovské dovolené, ale i po skončení rodičovské dovolené přede dnem, kdy dítě dosáhne věku 2 let.
Dle dosavadní zákonné úpravy platilo, že zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. To v praxi znamenalo, že zaměstnankyně na rodičovské dovolené nemohla se svým zaměstnavatelem uzavřít dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti, pokud měla vykonávat stejnou práci, k výkonu které se zavázala v pracovní smlouvě. Nově už bude pro strany možné uzavřít dohodu na práci stejně druhově vymezenou, a to na dobu čerpání rodičovské dovolené nebo její části.
Praktické Rady pro Návrat do Práce
- Zajistěte péči o dítě: Připravte dítě na školku či jiné hlídání s předstihem. Pokud máte možnost, adaptujte dítě postupně a v různých časových horizontech.
- Vzdělávejte se během rodičovské: I když během pečování o dítě nepracujete, nemusíte ztrácet kontakt s tím, co se děje v oboru.
- Zákon přesnou lhůtu neurčuje: Zaměstnavatele byste měli kontaktovat minimálně měsíc před plánovaným návratem.
Návrat do zaměstnání po rodičovské dovolené nevyžaduje rozsáhlé formality vůči úřadům. Pokud jste během rodičovské dovolené pobírali rodičovský příspěvek, není třeba jeho ukončení nikde hlásit.
Příklady a Modelové Situace
Příklad 1: Matka je na rodičovské dovolené a chce se vrátit do zaměstnání. Má pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Zaměstnavatel jí nabízí práci odpovídající pracovní smlouvě na kratší pracovní dobu, avšak na dobu určitou. Uzavře‑li matka dohodu o změně pracovní smlouvy tak, že se její pracovní poměr změní na dobu určitou, pak její pracovní poměr skončí uplynutím této doby. Tím se matka zbavuje (v případě, že s ní zaměstnavatel plánuje ukončit spolupráci) možnosti vyplacení odstupného. Matka nemusí na dohodu o změně pracovního poměru přistoupit, záleží zcela jen na jejím rozhodnutí.
Příklad 2: Matka se vrací po skončení rodičovské dovolené do zaměstnání, zaměstnavatel pro ni nemá práci z důvodu organizačních změn, které u zaměstnavatele proběhly. Navrhne skončení pracovního poměru dohodou z důvodu nadbytečnosti. V tomto případě náleží matce odstupné. Je však nutné trvat na uvedení důvodu rozvázání pracovního poměru (důvod musí být konkrétně popsán) v dohodě. Je to důležité i z hlediska posuzování výše nároku na podporu v nezaměstnanosti.
Příklad 3: Rodič se vrací do práce po skončení rodičovské dovolené. Na jeho pracovním místě pracuje jiný zaměstnanec, který má uzavřený pracovní poměr na dobu neurčitou. V tomto případě zaměstnavatel nemůže dát rodiči vracejícímu se z rodičovské dovolené výpověď z organizačních důvodů, přestože je „nadbytečný“. Důvodem je neexistence organizační změny. Výpověď by v tomto případě byla neplatná a zaměstnanec by mohl zaměstnavatele úspěšně žalovat. Zaměstnavatelé často tuto situaci řeší rozvázáním pracovního poměru s rodičem dohodou s tím, že rodiči vyplatí určitou odměnu jakožto náhradu za odstupné.
Příklad 4: Zaměstnavatel rozhodne o účinnosti organizačních změn k 30. 6. 2025. Zaměstnanec dostane výpověď dne 31. 3. 2025. Vzhledem k tomu, že výpovědní doba skončí před účinností rozhodnutí o organizačních změnách, by v případě soudního sporu o neplatnost této výpovědi bylo určeno, že výpověď je neplatná.
Příklad 5: Zaměstnavatel rozhodne o účinnosti organizačních změn k 1. 7. 2025. Zaměstnanec dostane výpověď dne 30. 6. 2025. Zaměstnavatel od 1. 7. 2025 nemá s ohledem na účinnost organizační změny práci, kterou by mohl zaměstnanci přidělovat. Zaměstnanec bude na překážkách v práci a s nárokem na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.
Doklady při Skončení Pracovního Poměru
Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vydat:
- potvrzení o zaměstnání (zápočtový list),
- evidenční list důchodového pojištění.
Dále je zaměstnavatel na žádost zaměstnance povinen vydat:
- potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti,
- pracovní posudek.
Další Možnosti po Rodičovské Dovolené
Pokud se rozhodnete nepokračovat ve stávajícím zaměstnání, máte několik možností:
- Hledání nové práce: Aktualizujte svůj životopis, využijte pracovní portály a sociální sítě.
- Podnikání: Zvažte možnost založení živnosti. Pokud se rozhodnete podnikat v době péče o dítě do 4 let věku, bude vaše samostatná výdělečná činnost považována za vedlejší.
Je důležité si ujasnit, co od nového zaměstnávání očekáváte, a co naopak můžete novému zaměstnavateli nabídnout. Také je důležité být proaktivní a využít co možná nejvíce zdrojů, včetně portálů s nabídkami práce, sociálních sítí i lidí ve vašem okolí.
Tabulka: Nárok na Odstupné v Závislosti na Délce Pracovního Poměru
| Délka pracovního poměru | Výše odstupného |
|---|---|
| Méně než 1 rok | Jednonásobek průměrného výdělku |
| 1 rok až 2 roky | Dvojnásobek průměrného výdělku |
| Více než 2 roky | Trojnásobek průměrného výdělku |
Zanechat komentář