Zkušební doba obvykle doprovází váš začátek v nové práci. Je to čas, kdy zaměstnavatel kontroluje, zda se daný člověk na pozici skutečně hodí a kdy zaměstnanec zjišťuje, zda mu požadovaná pozice skutečně vyhovuje. Slouží jako ochrana obou stran pracovního vztahu - zaměstnance i zaměstnavatele. Zaměstnance v tom smyslu, že může dát během této doby výpověď aniž by mu běžela výpovědní lhůta. Určité okolnosti jí však mohou narušit. Jak to tedy funguje v případě nemoci, těhotenství či dovolené?
Zkušební doba může znamenat měsíce plných nejistot a obav, že o danou pozici přijdete.
Základní pravidla zkušební doby
Zkušební doba není ze zákona povinná, ale pokud ji zaměstnavatel vyžaduje, pak se musí řídit určitými pravidly. V první řadě má omezenou maximální možnou délku na 3 měsíce nebo 6 měsíců u vedoucích pozic. Pokud se jedná o pracovní poměr na dobu určitou, pak zkušební doba nesmí být delší než polovina doby celkové délky pracovního poměru (stále také platí maximální délka 3 nebo 6 měsíců). Maximální délka zkušební doby nikdy nesmí překročit polovinu sjednané délky trvání pracovního poměru.
Příklad: Jestliže je pracovní smlouva uzavřena na dobu určitou v délce tří měsíců, pak maximální délka zkušební doby je zde měsíc a půl. A je lhostejno, zda se jedná o řadového zaměstnance anebo o vedoucího.
Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce. Sjednaná zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována. Nikoliv, v ČR musí být sjednána vždy písemně. Je to tak v ČR uzákoněno v zájmu právní jistoty zaměstnavatele i vaší.
Důležité upozornění - sjednaná zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována. O dobu celodenních překážek v práci, pro které nekonáte práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené se ale zkušební doba prodlužuje. Což je naprosto logické, jelikož o dovolené vás zaměstnavatel pochopitelně nemůže „zkoušet“.
Vliv nemoci na zkušební dobu
Když zaměstnanec ve zkušební době onemocní, zkušební doba se mu prodlužuje o neodpracovaný čas.
Příklad: Zaměstnanec nastoupí do práce 1. března a je s ním písemně sjednána tříměsíční zkušební doba. V dubnu pracovník na měsíc onemocní. To způsobí, že mu zkušební doba skončí až 1. července, nikoliv 1. června.
Pokud se zaměstnanec ocitá v pracovní neschopnosti zaměstnavatel nesmí v prvních 14 kalendářních dnech nemoci pracovní poměr ve zkušební době zrušit. Pokud zaměstnanec onemocní tak bude dostávat náhradu mzdy od zaměstnavatele ve výši průměrného výdělku a to do 14. dne nemoci.
Pokud skončíte v zaměstnání vztahuje se na vás ochranná lhůta. Ta má za cíl chránit vás před nečekanou událostí ve formě dočasné pracovní neschopnosti vzniklé až po ukončení pracovního poměru. Ochranná lhůta je stanovena na 7 kalendářních dnů ode dne ukončení pracovního poměru. Pokud zaměstnání trvalo kratší dobu, pak délka ochranné lhůty odpovídá délce zaměstnání. Ochranná lhůta však platí jen v případě, že vaše zaměstnání zakládalo účast na nemocenském pojištění.
Těhotenství ve zkušební době
Do zkušební doby může zasáhnout také těhotenství, které vašeho zaměstnavatele pravděpodobně nepotěší. V první řadě je nutné zmínit, že vy nemáte povinnost zaměstnavateli tuto skutečnost oznamovat. Proto si můžete tuto novinku nechat pro sebe dokud vám zkušební doba neskončí. Jakmile totiž máte po zkušební době, zaměstnavatel vás už propustit nemůže.
Je ale třeba počítat s tím, že pokud zaměstnavatel o vašem těhotenství neví, nevztahují se na vás opatření k ochraně těhotných zaměstnankyň. Zaměstnavatel vás z důvodu těhotenství propustit nesmí, protože by se jednalo o diskriminaci. Pokud se domníváte, že jste dostali výpověď kvůli těhotenství, můžete se bránit. Jedná se o diskriminaci, která je zakázaná.
Dovolená ve zkušební době
Je právním mýtem, že je zakázáno čerpat během zkušební doby dovolenou na zotavenou. Zaměstnancům nárok na dovolenou vzniká po odpracování zákonem stanovené doby bez ohledu na to, jestli zrovna jsou nebo nejsou ve zkušební době. Nicméně je to zaměstnavatel, kdo určuje, kdy si zaměstnanec dovolenou může vybrat. To znamená, že zaměstnanec nemá automatické právo na dovolenou v určitém termínu, který si zvolil. Tento termín mu musí zaměstnavatel schválit.
Dovolená ve zkušební době není obvyklá, primárně platí, že zkušební doba slouží ke vzájemnému poznávání se mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Není tedy příliš obvyklé, že by zaměstnanec čerpal dovolenou v průběhu prvních 3 měsíců v nové práci. Zákoník práce ale takto čerpat dovolenou nijak neomezuje a nestanoví jiná pravidla, než jaká platí mimo zkušební dobu. O celodenní dovolenou se však zkušební doba také prodlužuje.
Ze zákona máte právo na placenou dovolenou po odpracování 21 dnů, což často znamená vznik nároku na dovolenou v průběhu zkušební doby. Konkrétně to funguje tak, že v případě, že jste zaměstnání na plný pracovní úvazek ve standardní délce 40 hodin týdně, získáváte po odpracování 21 dnů nárok na 1,5 den dovolené, pokud zaměstnavatel poskytuje minimální dovolenou stanovenou zákonem v délce 4 týdny.
Výpočet nároku na dovolenou:
- Nárok na dovolenou nového zaměstnanci vznikne, jestliže u nového zaměstnavatele odpracoval minimálně čtyřnásobek týdenní pracovní doby.
- Nárok na dovolenou se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru.
- Při plném úvazku se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin budete mít po odpracování prvních čtyřech týdnů nárok na 13 hodin dovolené.
K výpočtu potřebujete znát počet odpracovaných týdnů, týdenní pracovní dobu a roční výměru dovolené v týdnech. Ze zákona je roční výměra dovolené při plném úvazku 4 týdny. Některé firmy však poskytují lidem delší dovolenou.
Pokud zaměstnavatel nabízí více dnů dovolené, pak se poměr počítá i z nich - při nároku na 25 dní dovolené by za 2 měsíce měl zaměstnanec nárok na 25/12*2 = 4 dny dovolené.
V konečném důsledku tak záleží pouze na zaměstnavateli, jestli umožní zaměstnanci čerpat dovolenou už ve zkušební době či nikoliv. Je ale velmi nepravděpodobné, že při tak málo odpracovaných dnech zaměstnavatel zaměstnanci bez předchozí domluvy čerpat dovolenou ve zkušební době vyhoví.
Možnosti čerpání volna
V případě, že vám zaměstnavatel nevyhoví s placenou dovolenou, můžete si ještě zkusit domluvit neplacené volno. To si můžete vzít buď na základě domluvy se zaměstnavatelem nebo existují také případy, kdy na něj máte ze zákona nárok. Konkrétně se jedná například o situaci, kdy potřebujete odvézt babičku k lékaři nebo se přestěhovat.
O dovolenou ve zkušební době můžete v práci požádat i dřív, než vám vznikne nárok. Zaměstnavatel vám ji opět může, ale také nemusí schválit. Podle zákoníku práce (§ 217 zákona č. 262/2006 Sb.) vám může dovolenou přiznat před tím, než vám na ni vznikne nárok, pokud předpokládá, že podmínky nutné k čerpání dovolené splníte později.
Pokud máte již naplánovanou a zaplacenou dovolenou ještě před nástupem do nového zaměstnání, pak to, zda vám zaměstnavatel vyhoví, záleží pouze na něm a na vaší domluvě. Můžete na nové místo nastoupit a třeba po týdnu v práci odjet na týdenní dovolenou.
Co se stane, když skončíte dříve?
Skončil váš pracovní poměr dřív, než jste podmínky pro její čerpání splnili, tedy než jste si ji odpracovali? Připravte se, že přečerpanou dovolenou vám zaměstnavatel strhne z výplaty. Ve zkušební době může občas nastat potřeba čerpat dovolenou nebo jiný druh volna, například kvůli neočekávaným událostem nebo péči o člena rodiny. Zákoník práce garantuje nárok na dovolenou všem zaměstnancům v pracovním poměru.
Pokud plánujete hodně dopředu delší dovolenou, pak o tom určitě zaměstnavatele na posledním kole pohovoru informujte. Zaměstnavatel už z předchozích kol pohovoru bude mít představu o tom, jestli vám nabídne pracovní smlouvu, takže snižujete riziko toho, že by se vylekal a raději vám práci nedal.
Pokud byste ukončili pracovní poměr před odpracováním dostatečné doby pro nabytí poměrné části dovolené, pak by se jednalo o přečerpanou dovolenou a ta by se vám pak strhla z poslední mzdy. Kratší dovolené (prodloužené víkendy) bývají zpravidla zaměstnavatelem akceptovány po prvním odpracovaném měsíci.
Zaměstnavatel má právo rozhodnout, zda vám dovolenou schválí, zejména pokud je to z provozních důvodů, například pokud by nepřítomnost zaměstnance ohrozila plnění úkolů nebo chod firmy (typické ve výrobě, potravinářství a průmyslu, nebo během hlavní sezóny), nebo pokud čerpání dovolené nebylo oznámeno v dostatečném předstihu, aby si zaměstnavatel mohl zajistit náhradu (obvykle se doporučuje žádat alespoň několik dní předem, ale zákon neurčuje pevnou lhůtu).
Příklad: Nastoupili jste 1. června 2025 do práce se zkušební dobou 4 měsíce, do 30. 9. 2025. V průběhu července jste však strávili 5 dní na dovolené. Vaše zkušební doba bude prodloužena do 5. 10.
Jak žádat o dovolenou ve zkušební době
- Informujte svého přímého nadřízeného o plánované dovolené.
- Dovolenou můžete čerpat pouze po výslovném schválení zaměstnavatele.
- Pokud zaměstnavatel nemá formulář pro žádost o dovolenou během zkušební doby, můžete zkusit zformulovat svou žádost sami. Důvodem mé žádosti je [např. osobní důvody, plánovaná dovolená].
Pokud během zkušební doby čerpáte dovolenou, zkušební doba se o tuto dobu prodlouží. Zkušební doba trvá standardně 3 měsíce (u vedoucích pracovníků 6 měsíců) a její délka je čistě odpracovaný čas.
Příklad:
- Nástup do zaměstnání: 1. června
- Zkušební doba: 3 měsíce (do 30. srpna)
- Dovolená: 5 dní v červenci
- Konec zkušební doby po prodloužení: 5. září
Zanechat komentář