Každý zaměstnanec, který v daném kalendářním roce odpracoval alespoň 60 dní, má nárok na dovolenou. Zákoník práce stanovuje minimální délku dovolené na 4 týdny, ale většina zaměstnavatelů dnes poskytuje 5 týdnů. Dovolená náleží zaměstnanci buď za celý rok, nebo pouze její poměrná část, a to podle toho, kdy zaměstnanec do práce nastoupil. V takovém případě přichází zaměstnanec o nárok na nějakou její část.
Dovolená může být ovšem v některých případech krácena, například při opakovaných neomluvených absencích nebo při nemoci a obecně při pracovní neschopnosti.
Krácení Dovolené: Co to Znamená?
Krácení dovolené je termín stanovený zákoníkem práce pro situace, kdy je zaměstnanci z nějakého důvodu zkrácena dovolená, takže může čerpat méně dnů. Důvody pro krácení dovolené není možné přenášet do následujícího roku. Platí tedy, že pokud důvod pro krácení dovolené nastane v listopadu 2024, není možné zaměstnanci zkrátit dovolenou v roce 2025.
Zákoník práce zná v současné době pouze jediný důvod, kdy je možné zaměstnance krátit dovolenou, na kterou mu vznikl ze zákona nárok. Tímto důvodem je neomluvená absence. V ostatních případech, jako je například nemoc nebo rodičovská se již dovolená nekrátí. Zaměstnanci pouze vzniká nárok jen na poměrnou část dovolené v konkrétním období.
Vliv Nemoci na Nárok na Dovolenou
Od roku 2021 platí, že pracovní neschopnost v rozsahu do 20násobku týdenní pracovní doby se počítá jako vykonaná práce. To v případě 5denní pracovní doby odpovídá maximálně 100 dnům ročně. Teprve v případě delší pracovní neschopnosti má zaměstnavatel právo zaměstnanci krátit dovolenou.
Netrvá-li pracovní neschopnost déle než dvacet týdnů, počítá se i doba strávená v neschopnosti jako výkon práce a zaměstnanci za tuto dobu náleží nárok na dovolenou, jako by ji odpracoval. Podmínkou je, že zaměstnanec u zaměstnavatele skutečně odpracoval alespoň dvanáct týdnů v daném roce.
Výjimkou z krácení dovolené z důvodu nemoci je případ, kdy k pracovní neschopnosti došlo následkem pracovního úrazu. Tento typ pracovní neschopnosti se totiž započítává jako výkon práce.
Nemocenská společně s náhradou mzdy pomáhají pokrýt výpadek příjmu během dočasné pracovní neschopnosti. Náhradu mzdy v období dočasné pracovní neschopnosti od 1. do 14. dne nemoci vyplácí zaměstnanci zaměstnavatel od od 15. dne je zaměstnanci vyplácena nemocenská státem z nemocenského pojištění.
Krátkodobá Nemoc
V případě pracovního poměru na plný úvazek (40 hodin týdně) má zaměstnanec 4 týdny dovolené. Pokud onemocní například v září na 3 týdny (zamešká 120 hodin), dovolená se mu nekrátí. Díky odpracování 12 a více týdnů mu bude 20 týdnů z nemoci počítáno jako výkon práce. Pro účely výpočtu dovolené tak bude mít odpracováno celkem 42 týdnů a za každý odpracovaný týden bude mít nárok na 1/52 dovolené.
Celoroční Nemoc
V případě celoroční neschopenky nemá zaměstnanec nárok na žádný den dovolené, jelikož neodpracoval ani 20 dní dlouhý limit stanovený platným zákoníkem práce.
Výpočet dovolené u dohod
Bc. Iveta Nekudová
Výpočet dovolené u dohod - Bc. Iveta Nekudová
Další Situace Ovlivňující Dovolenou
Kromě nemoci existují i další situace, které ovlivňují nárok na dovolenou:
- Výpověď: Pokud zaměstnanec ukončí z nějakého důvodu pracovní poměr v průběhu roku, vzniká mu nárok na poměrnou část dovolené za daný kalendářní rok, podle počtu odpracovaných týdnů.
- Mateřská Dovolená: Doba mateřské dovolené se započítává pro účely výpočtu nároku na dovolenou v plném rozsahu.
- Neplacené Volno: Principem poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci je stanovení doby, po kterou zaměstnanec nevykonává práci a nenáleží mu ani náhrada mzdy. Jelikož práci nekoná, nemůže se mu doba neplaceného volna započítávat do nárok na dovolenou.
Krácení Dovolené Při Neomluvené Absenci
Neomluvená absence zaměstnance je jediným důvodem, na základě kterého je možné skutečně krátit dovolenou. Právní úprava krácení dovolené je obsažena v § 223 zákoníku práce. Pouze za neomluveně zameškanou směnu může zaměstnavatel dovolenou zkrátit o počet neomluveně zameškaných hodin. Neomluvená zameškání kratších částí směn lze sčítat. Přitom musí být zaměstnanci vždy ponechána dovolená v rozsahu minimálně 2 týdnů. Dříve platilo, že lze dovolenou krátit o 1 až 3 dny za každou absenci, novela s účinností od roku 2021 ale pravidla zmírnila.
Dovolená a Zkušební Doba
Zkušební doba obvykle doprovází váš začátek v nové práci. Slouží jako ochrana obou stran pracovního vztahu - zaměstnance i zaměstnavatele. Zaměstnance v tom smyslu, že může dát během této doby výpověď aniž by mu běžela výpovědní lhůta. Zkušební doba není ze zákona povinná, ale pokud ji zaměstnavatel vyžaduje, pak se musí řídit určitými pravidly. V první řadě má omezenou maximální možnou délku na 3 měsíce nebo 6 měsíců u vedoucích pozic.
Dovolená ve zkušební době není obvyklá, primárně platí, že zkušební doba slouží ke vzájemnému poznávání se mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Není tedy příliš obvyklé, že by zaměstnanec čerpal dovolenou v průběhu prvních 3 měsíců v nové práci. Zákoník práce ale takto čerpat dovolenou nijak neomezuje a nestanoví jiná pravidla, než jaká platí mimo zkušební dobu. O celodenní dovolenou se však zkušební doba také prodlužuje.
Ze zákona máte právo na placenou dovolenou po odpracování 21 dnů, což často znamená vznik nároku na dovolenou v průběhu zkušební doby. Konkrétně to funguje tak, že v případě, že jste zaměstnání na plný pracovní úvazek ve standardní délce 40 hodin týdně, získáváte po odpracování 21 dnů nárok na 1,5 den dovolené, pokud zaměstnavatel poskytuje minimální dovolenou stanovenou zákonem v délce 4 týdny.
V konečném důsledku tak záleží pouze na zaměstnavateli, jestli umožní zaměstnanci čerpat dovolenou už ve zkušební době či nikoliv. Je ale velmi nepravděpodobné, že při tak málo odpracovaných dnech zaměstnavatel zaměstnanci bez předchozí domluvy čerpat dovolenou ve zkušební době vyhoví.
Nemoc ve Zkušební Době
Když zaměstnanec ve zkušební době onemocní, zkušební doba se mu prodlužuje o neodpracovaný čas. Pro názornost příklad z praxe. Zaměstnanec nastoupí do práce 1. března a je s ním písemně sjednána tříměsíční zkušební doba. V dubnu pracovník na měsíc onemocní. To způsobí, že mu zkušební doba skončí až 1. července, nikoliv 1. Když se tedy zaměstnanec ocitá v pracovní neschopnosti zaměstnavatel nesmí v prvních 14 kalendářních dnech nemoci pracovní poměr ve zkušební době zrušit.
Pokud zaměstnanec onemocní tak bude dostávat náhradu mzdy od zaměstnavatele ve výši průměrného výdělku a to do 14. dne nemoci.
Ochranná Lhůta
Pokud skončíte v zaměstnání vztahuje se na vás ochranná lhůta. Ta má za cíl chránit vás před nečekanou událostí ve formě dočasné pracovní neschopnosti vzniklé až po ukončení pracovního poměru. Ochranná lhůta je stanovena na 7 kalendářních dnů ode dne ukončení pracovního poměru. Pokud zaměstnání trvalo kratší dobu, pak délka ochranné lhůty odpovídá délce zaměstnání. Ochranná lhůta však platí jen v případě, že vaše zaměstnání zakládalo účast na nemocenském pojištění.
Těhotenství ve Zkušební Době
Do zkušební doby může zasáhnout také těhotenství, které vašeho zaměstnavatele pravděpodobně nepotěší. V první řadě je nutné zmínit, že vy nemáte povinnost zaměstnavateli tuto skutečnost oznamovat. Proto si můžete tuto novinku nechat pro sebe dokud vám zkušební doba neskončí. Jakmile totiž máte po zkušební době, zaměstnavatel vás už propustit nemůže. Je ale třeba počítat s tím, že pokud zaměstnavatel o vašem těhotenství neví, nevztahují se na vás opatření k ochraně těhotných zaměstnankyň.
Co když ale zaměstnavateli těhotenství oznámíte už ve zkušební době? Zaměstnavatel vás z důvodu těhotenství propustit nesmí, protože by se jednalo o diskriminaci. Pokud se domníváte, že jste dostali výpověď kvůli těhotenství, můžete se bránit. Jedná se o diskriminaci, která je zakázaná.
| Situace | Vliv na nárok na dovolenou |
|---|---|
| Neomluvená absence | Krácení dovolené o počet neomluveně zameškaných hodin |
| Nemoc (do 20 týdnů) | Počítá se jako výkon práce, nárok na plnou dovolenou |
| Nemoc (nad 20 týdnů) | Za každý týden nad 20 týdnů se krátí 1/52 z celkové dovolené |
| Pracovní úraz | Počítá se jako výkon práce, nárok na plnou dovolenou |
| Výpověď | Nárok na poměrnou část dovolené |
| Mateřská dovolená | Započítává se v plném rozsahu |
| Neplacené volno | Nezapočítává se do nároku na dovolenou |
Zanechat komentář