Nárok na dovolenou za odpracované dny: Podrobný výpočet a změny

Dovolená je základním pracovním právem zaměstnance a její čerpání se řídí zákoníkem práce. Standardně činí nejméně čtyři týdny ročně, u některých profesí i více. Nárok vzniká podle odpracované doby a platí i pro dohody mimo pracovní poměr, pokud jsou splněny zákonné podmínky. Zaměstnavatel určuje termín čerpání, ale měl by zohlednit přání zaměstnance. Dovolená se počítá v hodinách podle úvazku a může být krácena při dlouhodobé nepřítomnosti, přičemž se do výkonu práce započítávají i některé překážky.

Výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce. Ovšem minimální nárok jsou 4 týdny dovolené za rok. Mnoho zaměstnavatelů ale nabízí zaměstnancům jako benefit 5, 6 a nebo více týdnů dovolené. Pedagogičtí zaměstnanci mají nárok na dovolenou dokonce v délce 8 týdnů. Zaměstnancům, jimž náleží dle zákona plat (státní zaměstnanci) mají nárok na 5 týdnů dovolené. U zaměstnanců zaměstnavatelů, uvedených v § 109 odst. 3 zákoníku práce (u nichž je odměňování závislé na veřejných rozpočtech) činí dovolená 5 týdnů a dovolená pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí 8 týdnů v kalendářním roce.

Prodloužení dovolené o další týdny lze sjednat v kolektivní smlouvě nebo stanovit ve vnitřním předpise. Není vyloučeno, aby zaměstnavatel prodloužil dovolenou pouze určitým skupinám zaměstnanců, např. delší dovolenou přiznal zaměstnancům pracujícím u zaměstnavatele delší počet let, nebo zaměstnancům konajícím práce fyzicky nebo duševně náročné. Stejně tak není vyloučeno, aby bylo prodloužení dovolené sjednáno individuálně s jednotlivými zaměstnanci, například v pracovních smlouvách.

Délku dovolené stanoví zákoník práce v týdnech (§ 213 zákoníku práce). Pokud nastupujete k novému zaměstnavateli 1. Zkušební doba primárně slouží ke vzájemnému poznávání se mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a není tedy příliš obvyklé, že by zaměstnanec čerpal dovolenou v průběhu prvních 3 měsíců v nové práci. Pokud nastoupíte na zaměstnavatele s požadavkem dovolené čerpané hned druhý měsíc zkušební doby, zaměstnavatel vám nejspíš nevyhoví. Zejména proto, že na ně ještě patrně ani nebudete mít nárok. Na druhou stranu zákoník práce takto čerpat dovolenou nijak neomezuje a nestanoví jiná pravidla, než jaká platí mimo zkušební dobu. Záleží tedy pouze na zaměstnavateli, jestli vám umožní čerpat dovolenou už ve zkušební době či nikoliv. Pokud skutečně přicházíte k novému zaměstnavateli v letních měsících, snažte se užít si dovolenou ještě v měsících předchozích.

Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené (to neplatí v případě, kdy zaměstnanec by byl jinak povinen v den svátku směnu odpracovat podle § 91 odst. 4 a čerpání dovolené v tento den bylo určeno na jeho žádost).

Změny ve výpočtu dovolené od roku 2021

Od 1. ledna 2021 došlo ke změně ve výpočtu dovolené. Dovolená se stanovuje podle počtu odpracovaných hodin, a ne již za odpracované dny jako doposud. Novela zákona č. 285/2020 Sb. Od 1.1.2021 se nepočítá dovolená ve dnech ale v hodinách. Tento výpočet ukazuje lepší a spravedlivější přepočet pro ty, kterým se mění v průběhu roku úvazek nebo pracují na různě dlouhé směny.

Zatímco dříve se délka dovolené určovala podle odpracovaných dní v předchozím roce, nyní se výpočet přesunul na roční bázi, bez ohledu na přesný počet odpracovaných dní. Základním pravidlem je, že zaměstnanci mají nárok na 4 týdny dovolené ročně (pokud kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis nestanoví více), a to bez ohledu na množství dní, kdy v práci chyběli. Toto zjednodušení má však své výjimky. U pracovních poměrů kratších než jeden rok se dovolená nadále počítá poměrně podle odpracovaných dní. Nárok na dovolenou při nástupu v průběhu roku je stále stejný: například při šestiměsíčním pracovním poměru vzniká v daném roce nárok na 2 týdny dovolené. Podobně se postupuje u zkrácených úvazků, kde se dovolená krátí podle poměru pracovní doby: při polovičním úvazku tak vzniká nárok na 2 týdny dovolené.

Podle novely zákoníku práce z roku 2021 se dovolená nekrátí, pokud pracovní neschopnost (nebo neplacené volno, atd.) nepřesáhne dvacetinásobek týdenní pracovní doby. Ta je u plného úvazku 40 hodin. Dovolená může být zaměstnanci zkrácena v případě dlouhodobé nepřítomnosti. Aby dovolená krácená nebyla, tak může být maximálně do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby.

Jak se počítá nárok na dovolenou?

Od 1.1.2021 se nepočítá dovolená ve dnech ale v hodinách. Nárok se počítá podle týdnů dovolené, které poskytuje zaměstnavatel, podle úvazku, podle odpracovaných týdnů za rok.

Od roku 2021 se dovolená počítá podle vzorce: týdenní úvazek v hodinách / 52 × počet odpracovaných týdnů × stanovená délka dovolené v týdnech = nárok na dovolenou v hodinách. Výsledek výpočtu se vždy zaokrouhluje na celé hodiny nahoru.

Při výpočtu dovolené 2025, ale i v následujících letech, může vyjít počet dní, který nebude celým číslem. V takovém případě se vždycky zaokrouhluje na celé hodiny nahoru. I když vám vyjde například 46,15 hodin, máte nárok na celých 47 hodin dovolené.

Dále je k výpočtu třeba vědět úvazek, na který pracujete a pokud jste nastoupili v průběhu roku, tak počet týdnů, které v tom daném roce odpracujete.

Výpočet dovolené při zkráceném úvazku

Výpočet dovolené zkrácený pracovní úvazek ovlivní v takové míře, o kolik máte úvazek zkrácený. Výpočet se totiž řídí stejným vzorcem, který jsme si uvedli výše. Je třeba vzít v úvahu skutečnou týdenní pracovní dobu:

• plný úvazek (40 hodin týdně): 160 hodin dovolené ročně
• tříčtvrteční úvazek (30 hodin týdně): 120 hodin dovolené ročně
• poloviční úvazek (20 hodin týdně): 80 hodin dovolené ročně
• čtvrtinový úvazek (10 hodin týdně): 40 hodin dovolené ročně

Ale pozor: přestože máte nárok na méně hodin dovolené, v přepočtu na pracovní dny jde o stejnou délku odpočinku jako při plném úvazku. Jinými slovy: z 80 hodin dovolené při polovičním úvazku je stejný počet volných pracovních dnů (20) jako ze 160 hodin dovolené při plném úvazku.

Dovolená při zkráceném úvazku se vypočítává poměrově k délce pracovní doby. Když například pracujete na poloviční úvazek, máte nárok na poloviční dovolenou (ve srovnání s plným úvazkem).

Pokud dochází u zaměstnance v průběhu kalendářního roku ke změně délky týdenní pracovní doby (například přechod z plného na částečný úvazek nebo naopak), přísluší mu za tento rok dovolená v poměru, který odpovídá délce jednotlivých období s rozdílnou délkou stanovené týdenní pracovní doby. Zákoník práce tuto situaci upravuje v § 212 odst. 4, přičemž dovolená je posuzována v kalendářním roce jako celek.

Pro správný výpočet se doporučuje použít metodu váženého průměru, kdy se nejprve spočítají kalendářní dny připadající na jednotlivá období s různou délkou týdenní pracovní doby. Konkrétně se počet kalendářních dnů jednotlivých období vynásobí příslušnou délkou týdenní pracovní doby a součet takto získaných dílčích výsledků se vydělí celkovým počtem kalendářních dní, za které se dovolená zjišťuje.

Například: zaměstnankyně pracovala v roce 2022 od 1. ledna s 40hodinovou týdenní pracovní dobou (59 dní), od 1. března s 38hodinovou týdenní pracovní dobou (92 dní) a od 1. června s 37,5hodinovou pracovní dobou (214 dní). Výpočet váženého průměru je tedy: ((59 × 40) + (92 × 38) + (214 × 37,5))/365 = (2360 + 3496 + 8025)/365 = 38,03 hodin. Tento průměr se následně použije pro výpočet celkového nároku na dovolenou.

Ještě si ukažme, jak vypočítaný průměr použijeme v základním vzorci pro výpočet nároku na dovolenou: (38,03 / 52) × 52 × 4 = 152,12 hodin (zaokrouhleno na 153 hodin).

Dovolená a pracovní poměr v specifických situacích

Dovolená a pracovní poměr jsou důležitými otázkami i v případě dlouhodobé nemoci nebo při pobírání peněžité podpory v mateřství. U těchto situací platí pro výpočet hodin (dnů) dovolené speciální pravidla:

Nárok na dovolenou po nemoci

Prvních 100 dnů nemoci (při 5denním pracovním týdnu) se počítá jako odpracovaná doba, ale jen za podmínky, že zaměstnanec v kalendářním roce odpracoval alespoň 12násobek týdenní pracovní doby. Nad tento limit už se nemoc za odpracovanou dobu nepovažuje.

Nárok na dovolenou po mateřské

Mateřská dovolená se v plném rozsahu považuje za výkon práce. Proto: zaměstnankyni na mateřské vzniká plný nárok na dovolenou, i když v daném roce neodvedla v zaměstnání ani hodinu práce. Dovolená se čerpá po skončení mateřské - rodič obdrží od zaměstnavatele mzdu za čerpání dovolené.

Nárok na dovolenou po rodičovské

Rodičovská dovolená se nepovažuje za výkon práce. Jinými slovy: doba strávená na rodičovské se do odpracované doby pro účely dovolené nijak nezapočítává, byť zaměstnavatel držel tomuto zaměstnanci místo.

Převod nevyčerpané dovolené

Zaměstnavatel by měl dovolenou naplánovat tak, aby se vyčerpala v kalendářním roce, ve kterém na ni vznikl nárok. Ne vždy se to však podaří, a proto zákoník práce řeší i otázku převodu dovolené. Základní pravidla:

• dovolená, která nebyla vyčerpána do konce kalendářního roku, se automaticky převádí do dalšího roku, není k tomu potřeba žádost zaměstnance
• do dalšího kalendářního roku může být převedena jakákoli nevyčerpaná dovolená, bez omezení počtem týdnů.
• převedená dovolená by měla být vyčerpána nejpozději do konce následujícího roku, jinak by mohla zaniknout (když zaměstnanec neměl vážné důvody k nevyčerpání dovolené)
• nevyčerpanou dovolenou nelze proplatit (s výjimkou ukončení pracovního poměru).

Pamatujte: v současnosti už zaměstnavatel nevyčerpané dny dovolené běžně neproplácí. O nevyčerpanou dovolenou prostě jen přijdete.

Dovolená u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP a DPČ)

Na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti se zákonná úprava nově od roku 2023 vztahuje také. Podmínky jsou přitom stejné jako u zaměstnání na hlavní pracovní poměr. Pro vznik nároku je tedy nutné, aby zaměstnanec odpracoval minimálně čtyřnásobek své týdenní pracovní doby, která u dohod představuje 20 hodin týdně. Druhou podmínkou je pak to, že dohoda musí trvat minimálně 4 týdny.

Od 1. ledna 2024 mají nárok na placenou dovolenou i pracovníci na DPP a DPČ. Pro získání tohoto nároku ale musí splnit dvě podmínky:

1. pracovní poměr musí trvat minimálně 4 týdny
2. pracovník přitom musí odvést alespoň 80 hodin práce za kalendářní rok (4násobek fiktivní týdenní pracovní doby).

Výpočet hodin dovolené vychází z fiktivní týdenní pracovní doby, která trvá 20 hodin.

Protože zaměstnanci, konající práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nemají pevnou „týdenní pracovní dobu“, stanovuje zákoník práce, že jen pro účely dovolené u těchto zaměstnanců činí délka týdenní pracovní doby 20 hodin. Čtyřnásobek fiktivní týdenní pracovní doby tedy vždy u všech zaměstnanců pracujících na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr činí 80 hodin. V těchto případech tak není rozhodující to, v jakém skutečném rozsahu byla práce v dané dohodě sjednána, ale je rozhodující jen to, kolik hodin daný zaměstnanec skutečně odpracoval.

V této souvislosti je však třeba uvést, že za odpracovanou dobu se považují i náhradní doby dle ustanovení § 348 odst. 1 a 216 odst. 2 a 3 zákoníku práce.

Splnění výše uvedené podmínky (trvání pracovněprávního vztahu minimálně 4 týdny a odpracování 80 hodin) se posuzuje zvlášť u každého pracovněprávního vztahu, ledaže tyto pracovněprávní vztahy na sebe bezprostředně navazují, protože pak by se považovaly na nepřetržitě trvající a pro účely výpočtu by se sčítaly. To by platilo i v případě, kdy na dohodu o provedení práce bezprostředně naváže dohoda o pracovní činnosti a naopak.

Za nepřetržité trvání základního pracovněprávního vztahu se pro účely dovolené považuje i skončení dosavadního a bezprostředně navazující vznik nového základního pracovněprávního vztahu zaměstnance k témuž zaměstnavateli (např. skončení pracovního poměru z důvodu vzniku nároku na starobní důchod a bezprostřední navázání právního vztahu z dohody o provedení práce s týmž zaměstnavatelem jako pracující důchodce nebo skončení právního vztahu z dohody o provedení práce a bezprostřední navázání pracovního poměru).

Pokud si v tomto případě nevyčerpá zaměstnanec dovolenou, na kterou mu vzniklo právo z prvního pracovněprávního vztahu, přechází toto právo do druhého pracovněprávního vztahu, resp. právo na dovolenou se posuzuje jako by k přerušení pracovněprávního vztahu nedošlo.

Příklad pro DPP

Kolik hodin dovolené bude mít DPP po 300 odpracovaných hodinách za rok?

DPP s 300 odpracovanými hodinami odpracovala 15 celých fiktivních týdnů (300 ÷ 20). Výměra dovolené je ze zákona stejná: 4 týdny na každých 52 týdnů práce.

Výpočet bude následující:

15 ÷ 52 × 4 × 20 = 23,08 hodin (zaokrouhleno na 24 hodin).

Příklad pro DPČ

Kolik hodin dovolené bude mít DPČ po 380 odpracovaných hodinách za rok?

380 odpracovaných hodin, to je 19 celých fiktivních týdnů (380 ÷ 20). Předpokládejme, že u daného zaměstnavatele je výměra dovolené prodloužená na 5 týdnů za rok.

Náhrada mzdy za dovolenou

Když čerpáte dovolenou, nenáleží Vám mzda za odpracovanou dobu, ale náhrada mzdy za dovolenou. Výpočet náhrady mzdy se odvíjí od Vašeho průměrného výdělku v předchozím kalendářním čtvrtletí, které předchází tomu, v němž dovolenou čerpáte. Když tedy budete čerpat dovolenou v prosinci, náhrada mzdy se bude počítat z výdělku za třetí čtvrtletí, tj. za červenec až září.

Výpočet průměrné mzdy pro náhrady vychází z hrubé mzdy dělené počtem odpracovaných dní v předchozím čtvrtletí. Do hrubé mzdy se připočítávají i všechny bonusy a prémie, které jste v určeném období dostali. Pozor, do výpočtu průměrné mzdy se ale nezahrnují příjmy z náhrady mzdy za dovolenou čerpanou v předchozím čtvrtletí.