Zákoník práce ve svém ustanovení § 211 přiznává zaměstnanci za splnění zákonných podmínek právo na dovolenou. V zásadě až na zákonné výjimky (jako např. pedagogičtí pracovníci, akademičtí pracovních vysokých škol či zaměstnanci zaměstnavatele, kterým je například stát, územní samosprávný celek, státní fond) činí výměra dovolené nejméně 4 týdny v kalendářním roce.
Je to právě zaměstnavatel, kdo je odpovědný za to, že dovolená zaměstnance bude řádně vyčerpána. Pakliže by nedošlo k řádnému vyčerpání dovolené, zaměstnavatel by se podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, dopustil přestupku. Zákon naopak nestanovuje povinnost určit si dovolenou zaměstnanci.
Zaměstnavatel je podle § 217 odst. 1 povinen určenou dobu zaměstnanci oznámit písemně alespoň 14 dní předem, pokud se se zaměstnancem nedohodne na kratší době. Komentářová literatura uvádí, že určení dovolené zaměstnanci je jednostranné právní jednání a pakliže nebude dodržena písemná forma, jedná se o neplatné právní jednání. Zaměstnanci musí být poskytnuta alespoň jedna část dovolené v rozsahu nejméně 2 týdnů vcelku.
Překážky v Práci
Právní úprava překážek v práci je obsažena zejména v § 191 až 210 zákoníku práce. Jedná se o situace, kdy zaměstnanec nemůže plnit část pracovního závazku spočívající ve výkonu práce, protože nastanou určité skutečnosti, které činí toto plnění nemožným nebo je značně ztěžují. Zaměstnanec pak nepracuje, byť původně pracovat měl. Zaměstnavatel je přitom povinen omluvit absenci zaměstnance v práci.
Nastane-li překážka na straně zaměstnavatele, mzda zaměstnanci náleží vždy. Budeme se zabývat zaměstnanci, kteří se zaměstnavatelem podepsali pracovní smlouvu.
Překážky na Straně Zaměstnavatele
Zákoník práce překážky na straně zaměstnavatele vymezuje v paragrafu 207 a následujících. Jedná se o případy, kdy například zaměstnavatel neplní svou povinnost vyplývající z pracovního poměru, přidělovat zaměstnanci ode dne vzniku pracovního poměru práci podle pracovní smlouvy. Každá prokazatelná překážka na straně zaměstnavatele s sebou nese i náhradu mzdy pro dotčené zaměstnance.
V případě jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši 100 % jeho průměrného výdělku. Jedním z těchto případů je i částečná nezaměstnanost, kdy dojde k omezení poptávky po službách zaměstnavatele, a zaměstnavatel tudíž nemůže zaměstnanci přidělovat práci. V případě částečné nezaměstnanosti se zaměstnavatel může s odborovou organizací dohodnout, že náhrada mzdy činí alespoň 60 % jeho průměrného výdělku.
Pokud se stane, že nebudete moci přidělovat svým zaměstnancům práci, čímž vzniká některá z překážek na straně zaměstnavatele, informujte své zaměstnance. Připravili jsme pro vás překážky na straně zaměstnavatele vzor, který si můžete zdarma stáhnout a editovat dle svých potřeb.
Státní svátky budou zaměstnanci, který byl o překážkách na straně zaměstnavatele informován, hrazeny stejnou náhradou, jakou je hrazena překážka v práci na straně zaměstnavatele. Stále se jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele, tj.
Vzniknou-li překážky na straně zaměstnavatele, dovolená může být zaměstnanci nařízena při splnění zákonných podmínek. Tedy minimálně 14 dní předem. Typicky toto nastává u zaměstnanců ve výpovědní lhůtě, kteří byli informováni o překážkách na straně zaměstnavatele, a současně je zaměstnavatel informuje o dočerpání zbývající dovolené.
Již několik týdnů se ve firmách a mezi zaměstnanci řeší koronavirus a s tím spojené překážky na straně zaměstnavatele, popř. zaměstnance. Zde je ovšem potřeba zdůraznit, že zaměstnavatel se může dohodnout s odborovou organizací na výši poskytované náhrady mzdy (ta ale musí být minimálně 60%). Pokud se zaměstnavatel dohodne na formě práce z domova - tzv. home office, náleží zaměstnanci 100% platu.
Pokud by zaměstnavatel chtěl nařídit zaměstnanci výkon jiného druhu práce, než má zaměstnanec sjednanou v pracovní smlouvě, tak to samozřejmě lze, ale oba se mezi sebou musí dohodnout. Pokud ke vzájemné dohodě nedojde, zaměstnanec tuto práci není povinen vykonávat. Pokud k dohodě dojde, je nutné zaměstnance proškolit z BOZP a PO a samozřejmě provést další potřebná školení - seznámení s jiným pracovištěm, stroji a zařízení apod.
Často také dochází k situaci, kdy se zaměstnanec vrátí po nařízené karanténě (nebo prodělané nemoci) zpátky do práce a ostatní kolegové mají obavy o své zdraví a obrací se na zaměstnavatele s dotazem, zda mají právo odmítnout výkon práce. Zákoník práce tuto možnost definuje - Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance.
Otázkou je, zda návrat kolegy je důvodem k odmítnutí práce. Dle našeho názoru není - pokud již zaměstnanec po karanténě nebo nemoci nastoupil do zaměstnání, měl ukončenou karanténu nebo pracovní neschopnost lékařem popř krajskou hygienickou stanicí, a ti by nemocného zaměstnance do zaměstnání nepustili.
Všechny překážky v práci na straně zaměstnavatele, kromě doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy, se považují v souladu s § 348 odst. Z příručky MPSV: „Například zatopení jedné budovy v areálu zaměstnavatele při povodni znamená, že v tomto oddělení je práce přerušena kvůli živelní události, ale zbývající oddělení zaměstnavatele mohou nadále fungovat.
Příklady
V případě překážek na straně zaměstnavatele náleží zaměstnanci vždy náhrada mzdy nebo platu a to v níže uvedené procentní výši průměrného výdělku zjištěného podle § 351 a násl.
PŘÍKLAD č. Pan Jan pracuje celý rok 2021 u firmy HOTEL, s. r. o. jako číšník. Jeho stanovená TPD činila 40 hodin týdně. Od září do prosince byl hotel z důvodu vládních nařízení uzavřen. Výměra dovolené u firmy byla stanovena na 4 týdny za kalendářní rok. Vzhledem ke skutečnosti, že byl hotel uzavřen z titulu vládních nařízení, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele, a to v souladu s ustanovením § 208 ZP. Celá takto zmeškaná doba se pro účely výpočtu nároku na dovolenou považuje jako doba plně odpracovaná.
Provedeme výpočet nároku na dovolenou: stanovená TPD zaměstnance (40 hodin) × výměra dovolené za kalendářní rok (4 týdny) = 160 hodin.
PŘÍKLAD č. Pan Alois pracuje celý rok 2021 jako pokrývač u firmy STAVBA, s. r. o. Jeho stanovená TPD činila 40 hodin týdně. V listopadu přišla velká vichřice, a tak je zaměstnavatel odvolal ze stavby a všichni tito zaměstnanci byli 10 pracovních dnů doma. Výměra dovolené u firmy byla stanovena na 5 týdnů za kalendářní rok.
Nepříznivé povětrnostní vlivy se považují za překážku na straně zaměstnavatele. Byť se jedná o placenou překážku (minimálně ve výši 60 % průměrného výdělku), tak pro výpočet nároku na dovolenou se tato doba dle § 348 odst.
| Podmínka | Splněno? |
|---|---|
| Pracovní poměr trval alespoň 52 týdnů | ANO (od 1. 1. 2021 do 31. 12. |
| Pracovní poměr trval alespoň 4 týdny | ANO (od 1. 1. 2021 do 31. 12. |
Vzhledem k tomu, že není splněna druhá podmínka, nelze počítat nárok na dovolenou podle vzorečku pro výpočet dovolené „za kalendářní rok“.
Zanechat komentář