Dovolená podle zákoníku práce: Podmínky a pravidla, která byste měli znát

Dovolená patří mezi nejdůležitější práva zaměstnanců, ale ne vždy si ji mohou naplánovat podle svých představ. Mnoha zaměstnanců se domnívá, že o své dovolené rozhodují sami, ale podle zákoníku práce to tak není. V tomto článku se podíváme na to, jak to přesně funguje a co dělat, když dovolenou zaměstnavatel nestihne v příslušném kalendářním roce nařídit.

Kdo rozhoduje o čerpání dovolené?

Čerpání dovolené si za standardních okolností neurčuje zaměstnanec, ale je čerpána na základě nařízení zaměstnavatelem. Zaměstnavatel je tím, kdo určuje, kdy si zaměstnanec musí vzít dovolenou v daném termínu, a to s ohledem na provozní potřeby firmy. Pokud zaměstnavatel vyhoví žádosti zaměstnance o čerpání dovolené, jde pouze o jeho dobrou vůli.

„Zákon jasně stanoví, že zaměstnavatel je povinen při plánování dovolené zohlednit také oprávněné zájmy zaměstnance. To znamená, že by měl brát v úvahu například rodinnou situaci nebo preference zaměstnance, ale konečné slovo má vždy zaměstnavatel,“ vysvětluje Jakub Chvátal, vedoucí pražské pobočky advokátní kanceláře Spring Walk.

Podle zákoníku práce musí zaměstnavatel písemně oznámit zaměstnanci termín čerpání dovolené alespoň dva týdny předem, pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak. Zaměstnavatel je podle § 217 odst. 1 povinen určenou dobu zaměstnanci oznámit písemně alespoň 14 dní předem, pokud se se zaměstnancem nedohodne na kratší době. Komentářová literatura uvádí, že určení dovolené zaměstnanci je jednostranné právní jednání a pakliže nebude dodržena písemná forma, jedná se o neplatné právní jednání.

Pokud není dovolená poskytnuta najednou, musí minimálně jedna její část trvat alespoň dva týdny vcelku, pokud se nedohodne se zaměstnancem jinak. Zaměstnanci musí být poskytnuta alespoň jedna část dovolené v rozsahu nejméně 2 týdnů vcelku.

Hromadná dovolená

„Ve firmách s pravidelnými odstávkami nebo celozávodními dovolenými může zaměstnavatel určit hromadné čerpání dovolené,“ uvádí Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPráce.cz. Celozávodní dovolená se pojí zejména s továrnami a průmyslovou výrobou, která je u nás velmi rozšířená a týká se proto spousty z nás. Celozávodní dovolená neboli hromadné čerpání dovolené je dovolená, která se týká všech zaměstnanců určitého provozu či firmy. Spočívá v tom, že se po dobu dovolené zastaví veškerá práce a zaměstnanci mají po tuto dobu nařízené volno.

Zákoník práce zároveň stanoví, že zaměstnavatel může v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem rady zaměstnanců určit hromadné čerpání dovolené. Ale jen jestliže je to nezbytné z provozních důvodů (např. z důvodu inventury, hloubkového úklidu, čištění strojů či oprav.). Hromadné čerpání dovolené nesmí přitom činit více než 2 týdny a u uměleckých souborů 4 týdny.

Důležité body k plánování dovolené:

• Zaměstnavatel musí oznámit dovolenou minimálně 14 dní předem (pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak).
• Pokud se nečerpá dovolená najednou, jedna její část by měla trvat nejméně dva týdny.
• Hromadná dovolená je možná například v případě celozávodní dovolené.

Kdy může o dovolené rozhodnout zaměstnanec?

Zaměstnanec si může dovolenou naplánovat sám pouze v určitých situacích. „Pokud vám šéf neurčí čerpání dovolené z minulého roku do 30. června následujícího roku, máte právo si vybrat termín sami. Musíte to ale zaměstnavateli písemně oznámit minimálně 14 dní předem, pokud nebylo dohodnuto jinak,“ upřesnuje Anna Kevorkyan.

Dobu čerpání dovolené je povinen určit zaměstnavatel podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Převod dovolené do dalšího roku je možný v případě, že nebylo možné určit čerpání dovolené v kalendářním roce, ve kterém na ni vzniklo právo. Neurčí-li zaměstnavatel dovolenou do 30. 6. následujícího kalendářního roku, má zaměstnanec právo určit si čerpání dovolené sám.

Zákoník práce v paragrafu 221 zaměstnanci umožňuje iniciovat převod dovolené mezi původním a novým zaměstnavatelem. Nařízení čerpání dovolené je právně nesprávné označení situace, kdy zaměstnavatel určuje čerpání dovolené svým zaměstnancům tak, aby splnil podmínky stanovené v zákoníku práce.

Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, není-li dále uvedeno jinak. musí určit čerpání dovolené zaměstnancům do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Jedinými přípustnými výjimkami jsou překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody.

Shrnutí pravidel pro určení dovolené zaměstnancem:

• Pokud zaměstnavatel neurčí čerpání dovolené z minulého roku do 30. června následujícího roku, zaměstnanec si může určit termín sám.
• Zaměstnanec musí písemně oznámit termín čerpání dovolené zaměstnavateli minimálně 14 dní předem, pokud nebylo dohodnuto jinak.

Co se stane, když zaměstnanec nevyčerpá dovolenou?

Nezřídka se stává, že zaměstnanci nevyčerpají celou dovolenou, která jim v daném roce náleží. Zaměstnavatel je tak povinen zajistit, aby byla dovolená zaměstnance vyčerpána v roce, kdy na ni vznikl nárok. Výjimkou jsou překážky na straně zaměstnance, například nemoc nebo mateřská dovolená, nebo naléhavé provozní důvody zaměstnavatele.

Pokud požádáte o převod nevyčerpané části dovolené do dalšího roku (jen v rozsahu přesahujícím zákonné minimum čtyř týdnů, u pedagogických pracovníků šest týdnů), zaměstnavatel vám ji může povolit. „Pokud vám zaměstnavatel vlastní vinou nezajistí čerpání dovolené, může mu hrozit sankce ze strany inspekce práce,“ upozorňuje Jakub Chvátal.

Zbylo vám pár nevybraných dnů volna, které vám firma převedla do dalšího roku? Pozor na to: loňská dovolená se čerpá podle jiných pravidel. Příklad: Z roku 2019 vám zbyly tři dny dovolené. Zaměstnavatel musí dát nejpozději do 30. června 2020 vědět, jak si je máte vyčerpat. Může třeba určit, že tyto tři dny si musíte vybrat nejpozději do 30. září 2020. Pokud tento termín nestihnete, loňská dovolená bohužel bez náhrady propadne.

Může zaměstnavatel dát výpověď, pokud si zaměstnanec vezme dovolenou bez souhlasu?

Nejvyšší soud v roce 2024 řešil případ zaměstnance, který si vzal dovolenou nevyčerpanou v předchozím roce bez oznámení zaměstnavateli. Ten ho následně propustil pro zvlášť hrubé porušení pracovních povinností. Zaměstnanec se bránil žalobou, ale soud dal za pravdu zaměstnavateli.

„Pokud zaměstnanec nesplní svou zákonnou povinnost písemně oznámit čerpání dovolené v dostatečném předstihu a nastoupí na dovolenou bez vědomí zaměstnavatele, může být jeho absence považována za neomluvenou a vést k ukončení pracovního poměru,“ dodal Jakub Chvátal.

Tento případ ukazuje, jak důležité je dodržovat pravidla pro čerpání dovolené. Nezapomeňte si ji domluvit včas a vždy se řídit interními pravidly zaměstnavatele.

Právo na dovolenou a její výpočet

Mgr. Zákoník práce ve svém ustanovení § 211 přiznává zaměstnanci za splnění zákonných podmínek právo na dovolenou. V zásadě až na zákonné výjimky (jako např. pedagogičtí pracovníci, akademičtí pracovních vysokých škol či zaměstnanci zaměstnavatele, kterým je například stát, územní samosprávný celek, státní fond) činí výměra dovolené nejméně 4 týdny v kalendářním roce.

Právo na dovolenou se odvíjí od počtu odpracovaných celých násobků zaměstnancovy týdenní pracovní doby v příslušném kalendářním roce a jeho výměry dovolené. Odpracuje-li zaměstnanec v kalendářním roce 52 celých násobků své týdenní pracovní doby, vznikne mu právo na plnou výměru dovolené za kalendářní rok. Odpracuje-li jich méně, vzniká mu právo na poměrnou část této výměry. Pokud ale zaměstnanec v příslušném kalendářním roce odpracuje méně než 4 celé násobky své týdenní pracovní doby nebo jeho pracovní poměr trvá méně než 28 kalendářních dní, právo na dovolenou mu vůbec nevznikne.

Do odpracované doby pro účely dovolené se rovněž považují některé náhradní doby (např. čerpání dovolené, překážky v práci, svátky apod.). Naopak práce přesčas se do ní nezapočítává. Základní výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce (viz § 212 ZP odst. 1 ZP) a k jejímu prodloužení může dojít individuální či kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem zaměstnavatele.

Právo na dovolenou je vyjádřeno jako určitý počet hodin dovolené. Při čerpání dovolené se rovněž počítá s hodinami, tj. za každý pracovní den, kdy zaměstnanec čerpá dovolenou, se mu z celkového práva na dovolenou odečítá počet hodin dovolené odpovídající délce směny, kterou měl rozvrženou na tento den (čerpal-li tedy např.

Příklady výpočtu dovolené

Příklad č. 1: Zaměstnanec, jehož pracovní poměr trval po celý kalendářní rok, se stanovenou týdenní pracovní dobou v délce 40 hodin týdně a výměrou dovolené v délce 4 týdnů, v tomto kalendářním roce odpracoval veškeré rozvržené směny, tj. celkem 2088 hodin (včetně náhradních dob). Odpracoval tedy 52 celých násobků své týdenní pracovní doby (2088:40=52,2), a vzniklo mu tak právo na dovolenou za kalendářní rok o velikosti 160 hodin dovolené (výměra dovolené × týdenní pracovní doba, tj.

Příklad č. 2: Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1. 10. 2021 a ve stanovené týdenní pracovní době v délce 40 hodin týdně do konce roku odpracoval 529 hodin. Jeho výměra dovolené činí 5 týdnů. Zaměstnanec tedy odpracoval za kalendářní rok 13 celých násobků své týdenní pracovní doby (529/40=13,225), tudíž mu vznikne právo na poměrnou část dovolené za kalendářní rok, konkrétně na 13/52 z dovolené za kalendářní rok, tj.

Čerpání dovolené ve zkušební době

Obecně platí, že nárok na dovolenou vzniká každému, kdo pro jednoho zaměstnavatele odpracoval alespoň 60 dnů. To plus minus odpovídá třem měsícům práce. To, jestli si během zkušebky budete moci vzít volno, záleží jen na domluvě se zaměstnavatelem. Jinými slovy: může, ale nemusí vám to umožnit.

Co se týče zkušební doby a celozávodního volna, i v tomto případě platí, že vám zaměstnavatel nemůže nařídit neplacené volno, ale musí vám najít nějakou práci nebo dát klasickou placenou dovolenou. Je totiž možné vybrat si dovolenou i před vznikem nároku.

Výhody a nevýhody celozávodní dovolené

Výhody:

• Jistota dovolené: V případě celozávodní dovolené máte jednoduše jistotu, že dovolenou dostanete. V některých výjimečných případech je totiž možné, že vám dovolenou přesune váš zaměstnavatel do dalšího roku.
• Zlepšené pracovní prostředí: V době celozávodních dovolených obvykle dochází k velkým úklidům, opravám a modernizacím. To znamená, že se vrátíte do čistšího a lépe fungujícího prostředí.
• Pozdní plánování: Pokud je celozávodní dovolená ve vaší firmě každoroční záležitostí, pravděpodobně má také jasně stanovené datum. Vy se proto v tomto případě stíháte na dovolenou s předstihem připravit.

Nevýhody:

• Jiné plány: Možná nejste fanoušci letních opalovaček a raději byste strávili 3 týdny někde v zimě na horách.
• Partner s celozávodní dovolenou: V případě, že vy i váš partner máte v práci celozávodní dovolenou, mohou teprve nastat nepříjemnosti.

Jak z tohoto srovnání vyplývá, celozávodní dovolená s sebou nese spíše nevýhody než výhody. Bohužel jsou ale v tomto zákony jasné a vy se musíte přizpůsobit svému zaměstnavateli. Přesto je ale téměř vždy možné domluvit se na nějakém kompromisu a zajistit si např. neplacenou dovolenou v jinou dobu.

Tento článek poskytuje ucelený přehled o pravidlech a podmínkách čerpání dovolené v souladu s českým zákoníkem práce. Je důležité znát svá práva a povinnosti, abyste se vyhnuli případným problémům a mohli si užít zasloužený odpočinek.

Situace	Zaměstnavatel	Zaměstnanec
Určení termínu dovolené	Určuje termín s ohledem na provozní potřeby a oprávněné zájmy zaměstnance. Musí oznámit písemně alespoň 14 dní předem.	Může navrhnout termín, ale konečné slovo má zaměstnavatel.
Neurčení dovolené do 30. června	Pokud neurčí dovolenou z minulého roku do 30. června, právo určuje zaměstnanec.	Má právo určit si termín čerpání dovolené, musí to písemně oznámit 14 dní předem.
Hromadná dovolená	Může nařídit hromadné čerpání dovolené (max. 2 týdny, 4 týdny pro umělecké soubory) se souhlasem odborů a rady zaměstnanců.	Musí se přizpůsobit, ale pokud vyčerpal dovolenou, má nárok na náhradu mzdy.
Nevyčerpaná dovolená	Je povinen zajistit vyčerpání dovolené, jinak hrozí sankce.	Může požádat o převod do dalšího roku (nad rámec 4 týdnů).