Během prázdnin čerpá mnoho zaměstnanců většinu své roční dovolené. Zaměstnanci mají nárok na placenou dovolenou, jak se však náhrada mzdy za dovolenou počítá? Kdy je možné mít díky dovolené vyšší nebo naopak nižší mzdu? Jak se řeší odměny?
Náhrada mzdy za dovolenou se vypočítává z průměrné mzdy za předcházející čtvrtletí. Při čerpání dovolené v červenci a v srpnu tedy výši peněz za dovolenou ovlivňují mzdy ve druhém čtvrtletí letošního roku neboli za měsíce duben, květen a červen. Při výpočtu náhrady mzdy se mimořádné odměny započítávají v daném období celé, zatímco pravidelné odměny se rozpočítávají.
Jak se počítá náhrada mzdy za dovolenou?
Náhrada mzdy za dovolenou se počítá z průměrného hodinového výdělku v kalendářním čtvrtletí, které předcházelo čtvrtletí, kdy v zaměstnání dovolenou čerpáte.
Kalendářní čtvrtletí jsou čtyři: leden až březen, duben až červen, červenec až září a říjen až prosinec. Při výpočtu náhrady mzdy se tedy nevychází z výdělků ve třech měsících, které vaší dovolené bezprostředně předcházely (i když to tak samozřejmě často vyjde), ale vždycky z kalendářních čtvrtletí.
Takže jestli se letos chystáte odpočívat od práce například v srpnu, náhrada mzdy se vypočte z vašich výdělků za duben až červen. Pokud jste zaměstnaní celý rok, stanovuje vám účtárna zaměstnavatele průměrný výdělek čtyřikrát ročně: vždycky prvního ledna, prvního dubna, prvního července a prvního října.
Svůj průměrný výdělek zjistíte, když hrubou mzdu za příslušné čtvrtletí vydělíte počtem odpracovaných hodin.
Do hrubé mzdy se započítávají i odměny a prémie. Při výpočtu průměrného výdělku je ale ještě nutné zohlednit, jaký typ prémie vám šéf dal. Mimořádná prémie se započítává celá. Jestli jste ale dostali odměnu, která se váže k delšímu období, například roční nebo půlroční prémii či třináctý plat, zahrne se do hrubého výdělku za každý měsíc jenom poměrná část: v případě půlroční prémie jedna šestina, z roční prémie nebo třináctého platu dvanáctina.
Váš průměrný výdělek ale může stoupnout i jiným způsobem než odměnami: nižším počtem pracovních dnů (a tedy i hodin) v předchozím čtvrtletí, příplatky za práci přesčas, za práci ve svátek nebo o víkendu a podobně.
V případě, že jste v předchozím kalendářním čtvrtletí u zaměstnavatele odpracovali míň než 21 dní, nebude se náhrada mzdy odvozovat z průměrného výdělku, ale z očekávaného, pravděpodobného výdělku - tedy z hrubé mzdy, jakou byste dostali za předpokladu, že byste v předchozím čtvrtletí pracovali.
Při určování pravděpodobného výdělku se zohledňuje běžná výše vaší mzdy, případně výše mzdy kolegů, kteří pro zaměstnavatele dělají obdobnou práci.
Průměrný ani pravděpodobný hrubý výdělek nemůže klesnout pod hranici minimální mzdy. Ta pro rok 2024 dělá 18 900 Kč měsíčně (112,50 Kč za hodinu).
Náhrada mzdy za dovolenou se daní stejně jako mzda. Totéž platí pro odvody zdravotního pojištění a sociálního pojištění.
Výpočet Průměrné Hodinové Mzdy - Příklad
V přiložené tabulce si vypočítáme průměrnou hodinovou mzdu za minulé čtvrtletí, která bude sloužit pro výpočet náhrady mzdy za dovolenou v červenci a v srpnu. Počítáme s hrubou mzdou v dubnu ve výši 44 tisíc korun, v květnu 50 tisíc korun a v červnu 41 tisíc korun.
| Výpočet | Částka |
|---|---|
| Hrubá mzda za 2. čtvrtletí | 135 000 Kč (44 000 Kč + 50 000 Kč + 41 000 Kč) |
| Počet odpracovaných dní | 64 dní (20 dní + 22 dní + 22 dní) |
| Počet odpracovaných hodin | 512 hodin (práce na plný úvazek) |
| Průměrný hodinový výdělek | 263,68 Kč (135 000 Kč : 512 hodin) |
Zaměstnanci, kteří mají po celý rok přibližně stejnou mzdu, finančně čerpání dovolené příliš nezaznamenají. Na účet obdrží téměř stejnou částku jako obvykle.
Vzhledem k tomu, že dovolenou čerpají zaměstnanci v hodinách, nebývá v praxi problém s přepočtem kvůli rozdílným pracovních směnám. Nárok na dovolenou se snadno přepočítává i na zkrácené úvazky. Pokud například firma poskytuje dovolenou v rozsahu 200 hodin za rok a zaměstnanec pracuje na poloviční pracovní úvazek, potom má nárok na roční dovolenou v rozsahu 100 hodin.
Zaměstnanci, kteří byli v předchozím čtvrtletí nemocní, nemusí mít obavy, že tato skutečnost bude mít negativní dopad na výši náhrady mzdy za dovolenou. Období nemoci se totiž při výpočtu vyloučí a průměr se vypočítá z ostatních příjmů.
Z náhrady mzdy za dovolenou se klasicky odvádí daň z příjmu, sociální pojištění a zdravotní pojištění. Náhrada mzdy tedy nepodléhá žádnému speciálnímu či zvýhodněnému zdanění. Náklady za dovolenou zvyšují zaměstnavatelům celkové mzdové náklady a je nutné je zahrnout do potřebných kalkulací. Zjednodušeně lze říci, že zaměstnanec odpracuje 11 měsíců, ale peníze od zaměstnavatele dostává 12 měsíců, takže skutečné mzdové náklady zaměstnavatele jsou z důvodu dovolené o 9 procent vyšší, než se na první pohled zdá.
Zaměstnanci dostávají náhradu mzdy zpravidla ve výplatním termínu za příslušný měsíc, například za červenec v srpnu a za srpen v září. Výplatu za červenec dostanou zaměstnanci na svůj bankovní účet v srpnu a výplatu za srpen potom v září. Dle zákoníku práce totiž platí, že mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.
Dohoda o Provedení Práce (DPP) a Dovolená
Od roku 2024 je vznik nároku na dovolenou pro ty s DPP, kteří splní dvě základní podmínky:
- odpracování minimálně 80 hodin
- doba trvání smlouvy v kalendářním roce nepřetržitě alespoň 4 týdny (tedy minimálně 28 dní)
Pokud si zaměstnanec dovolenou nevybere, musí ji zaměstnavatel při ukončení smlouvy proplatit.
A jak se dovolená pro DPP počítá? Je třeba vzít počet celých odpracovaných fiktivních týdenních pracovních dob, který se podělí počtem týdnů v roce a dále se vynásobí fiktivně stanovenou pevnou pracovní dobou (určeno u smluv typu DPP jako 20 hodin týdně).
Nově mají při splnění podmínek nárok na náhrada mzdy za dovolenou i zaměstnanci pracující na základě dohody o provedení práce.
Soukromého sektoru se tedy týká základní čtyřtýdenní dovolená, ale řada zaměstnavatelů nabízí pět týdnů dovolené jako firemní benefit.
Dle zákoníku práce činí výměra dovolené:
- nejméně 4 týdny v kalendářním roce,
- 5 týdnů v kalendářním roce u zaměstnanců zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 - jedná se zejména státní zaměstnance,
- 8 týdnů v kalendářním roce u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol.
Zanechat komentář