Dovolená v zahraničí je snem mnoha z nás, ale co se stane, když onemocníte a pobíráte nemocenskou? Jaké jsou podmínky pro vycestování na dovolenou během pracovní neschopnosti? Právě na to se podíváme v tomto článku.
Nejprve malinko nahlédneme do legislativy. Jedinec začíná být v pracovní neschopnosti ve dni, v němž pracovní neschopnost ošetřující lékař zjistil, a to bez ohledu na to, zda jste již v ten den pracoval, nebo zda jste již svoji pracovní směnu odpracoval. Ošetřující lékař může uznat, že Vaše pracovní neschopnost vznikla dříve.
Nemocenská dovolená je pracovní právo, které zaměstnancům umožňuje být placeni nebo alespoň chráněni před ztrátou příjmů v případě nemoci, zranění, nebo jiné neschopnosti pracovat. Během nemocenské dovolené zaměstnanec obdrží finanční náhradu, pokrývající část jeho průměrného výdělku. Děje se tak na základě lékařského potvrzení o neschopnosti vykonávat práci.
Nemocenská dovolená samozřejmě souvisí se systémem kontrol příslušných úřadů nebo od zaměstnavatele, zda doma opravdu podstupujete proces léčby. Prvních patnáct kalendářních dnů kontroluje Váš léčebný režim zaměstnavatel, následně příslušný orgán nemocenského pojištění, a to dle místa Vašeho trvalého bydliště. Nikde není přesně vymezeno, v kolik hodin ráno již může kontrola probíhat, to samé večer, v kolik hodin nejpozději.
V době, kdy pobíráte nemocenskou dovolenou, nemáte nárok na čerpání běžné dovolené. To znamená, že pokud onemocníte během plánované dovolené, vaše dovolená se přeruší.
Souhlas lékaře a orgánů nemocenského pojištění
Jestliže chcete během nemocenské změnit místo svého pobytu, tj. ve Vašem případě odjet na zahraniční dovolenou, může Vám tuto změnu povolit Váš ošetřující lékař, ale jen po předchozím písemném souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění (Okresní správy sociálního zabezpečení). Tento souhlas je ze zákona třeba jen v případě změny místa pobytu z důvodu pobytu v cizině a žádá o něj pojištěnec. Pokud by se jednalo o změnu místa pobytu v rámci ČR, stačil by pouze předchozí souhlas ošetřujícího lékaře.
Prvním krokem je získat souhlas od svého ošetřujícího lékaře. Tento souhlas je důležitý, protože lékař musí posoudit, zda je váš zdravotní stav stabilní a zda-li vůbec můžete cestovat. Pokud plánujete změnu místa pobytu do zahraničí, dalším krokem je získání souhlasu od příslušného orgánu nemocenského pojištění, což v České republice obvykle zahrnuje Okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ). Orgán nemocenského pojištění může požadovat další dokumenty nebo informace.
Samozřejmě musíme počítat i s variantou, že souhlas nedostaneme. V případě, že souhlas se změnou pobytu nezískáte, můžete vyčkat s uskutečněním dovolené po ukončení pracovní neschopnosti nebo zkusit pracovní neschopnost ukončit (nelze pouze přerušit) a použít klasickou dovolenou. Po návratu ze zahraničí lékař opět posoudí zdravotní stav a může Vás opět uznat práce neschopným. Tento proces je však velmi komplikovaný a neetický.
Sledujte svůj zdravotní stav: I když jste na dovolené, nesmíte zapomínat na svou zdravotní péči.
Cestování během nemocenské dovolené do zahraničí je možné, ale vyžaduje pečlivou přípravu a dodržování pravidel.
Neschopenka a dovolená
Neschopenka je doklad, který zaměstnanci vystavuje ošetřující lékař v případě dočasné pracovní neschopnosti. Věděli jste, že v 1. pololetí 2024 bylo v Česku vystaveno téměř 1,3 milionu neschopenek? Průměrná délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti byla 32,5 dne a pojištěnci v pracovní neschopnosti strávili celkem 41,47 milionu dnů.
Pokud je zaměstnanec na neschopence nebo na rodičovské dovolené celý rok, nárok na dovolenou nevzniká. Pokud zaměstnanci vznikne pracovní neschopnost v době čerpání dovolené, pak se podle zákoníku práce dovolená při neschopence zaměstnanci přerušuje dnem, ve kterém pracovní neschopnost začala.
Co říká zákoník práce? Podle zákoníku práce se do dovolené nezapočítávají dny, kdy je zaměstnanec dočasně práce neschopen. Jinými slovy, pokud v průběhu dovolené onemocníte a doložíte tzv. neschopenku, tedy potvrzenou pracovní neschopnost od lékaře, dny nemoci se nepočítají jako dovolená. Tyto dny vám zůstávají a můžete si je vybrat jindy. Pracovní neschopnost je tedy překážkou v čerpání dovolené a zaměstnanec o své volno nepřichází.
Není to ale automatické. Aby vám byly zameškané dny skutečně uznány jako nevyčerpaná dovolená, nestačí pouze onemocnět a odevzdat neschopenku. Po skončení pracovní neschopnosti je nutné zaměstnavatele požádat o úpravu čerpání dovolené.
„Zaměstnavatel pak provede opravu v evidenci a umožní vám čerpat zbylé dny v jiném termínu. Pokud o změnu nepožádáte, dovolená zůstane evidována jako běžně čerpaná, a o dny volna přijdete,“ říká Jana Jáčová, ředitelka UOL Účetnictví.
Zákon řeší i situaci, kdy onemocníte ještě před plánovaným začátkem volna. V takovém případě dovolenou čerpat vůbec nezačnete a její termín se automaticky posune - opět za předpokladu, že doložíte pracovní neschopnost. Dovolená se tedy nepočítá od původně plánovaného data, ale začne běžet až po ukončení vaší nemoci, nebo v jiném dohodnutém termínu.
Pokud se necítíte dobře, ale rozhodnete se, že k lékaři nepůjdete a místo toho si nemoc vyležíte doma, zákon to neuznává jako důvod k přerušení dovolené. V takovém případě se má za to, že jste dovolenou čerpali běžným způsobem - bez ohledu na to, že jste místo výletu do hor trávili dny v posteli. Pro uznání nároku je tedy klíčové mít pracovní neschopnost řádně potvrzenou lékařem.
Nemoc během dovolené je sice nepříjemná, ale díky zákonné ochraně nemusí znamenat ztrátu volných dnů. „Důležité je jednat v souladu se zákonem - včas navštívit lékaře, nechat si vystavit neschopenku a po skončení nemoci požádat zaměstnavatele o přeplánování dovolené. Jen tak si zajistíte, že o zasloužený odpočinek skutečně nepřijdete,“ říká Jana Jáčová z UOL Účetnictví.
Pokud onemocníte během dovolené v zahraničí, platí stejná pravidla jako doma - rozhodující je doložená pracovní neschopnost. V praxi se ale může situace komplikovat. Většina zaměstnavatelů i úřadů uznává primárně neschopenky vystavené českými lékaři. V případě, že navštívíte lékaře v zahraničí, je třeba kromě lékařské zprávy doložit také speciální formulář určený pro uznání dočasné pracovní neschopnosti ze zahraničí. O tom, zda bude zahraniční neschopenka uznána, pak rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení - a úspěšnost se může lišit.
Nárok na dovolenou a krácení dovolené
Každému zaměstnanci, který v daném kalendářním roce odpracoval alespoň 60 dní, vzniká nárok na dovolenou. Zákoník práce stanovuje dovolenou minimálně 4 týdny. Většina zaměstnavatelů ale v dnešní době poskytuje dovolenou v rozsahu 5 týdnů. Dovolená náleží zaměstnanci buď za celý rok, nebo pouze její poměrná část, a to podle toho, kdy zaměstnanec do práce nastoupil.
Dovolená může být ovšem v některých případech krácena. Je tomu tak například při opakovaných neomluvených absencích nebo při nemoci a obecně při pracovní neschopnosti. V takovém případě přichází zaměstnanec o nárok na nějakou její část. Na kolik dnů dovolené máte nárok?
Krácení dovolené je termín stanovený zákoníkem práce pro situaci, kdy je z nějakého důvodu zaměstnanci zkrácená dovolená, takže může čerpat méně dnů. Důvody pro krácení dovolené není možné přenášet do následujícího roku.
Zaměstnanci si občas myslí, že pokud jsou delší dobu nemocní, "zaměstnavatel jim může krátit dovolenou". Jenže z právního pohledu nejde o krácení dovolené. Zákon funguje tak, že nekrátí, ale zaměstnanec za každý odpracovaný týden získává nárok na dovolenou. Je to logicky opačný mechanismus, kdy každý má zpočátku nárok na 0 dní dovolené a během kalendářního roku získává na dovolenou nárok tím, že koná práci.
Každý zaměstnanec začíná prvního ledna s nárokem na 0 dnů dovolené a na Silvestra může dosáhnout až na maximální výši dovolené. Zaměstnanec musí odpracovat alespoň 4 týdny v roce, aby vůbec získal nárok na "nějakou" dovolenou. Jestli dosáhne na plnou výši dovolené, nebo jen na částečnou poměrnou část, to se počítá podle toho, kolik týdnů v roce zaměstnanec tzv. konal práci. Konat práci znamená být zaměstnaný a pracovat.
Práci konáte i během své dovolené, běžných pracovních neschopností z nemocí a úrazů, na mateřské dovolené atp.
Výpočet poměrné části dovolené: Pokud zaměstnanec pracuje méně než 52 týdnů v roce, tak má nárok na dovolenou jen v částečné výši. Nárok na poměrnou část dovolené (tzv. Poměrná část dovolené se počítá poměrem počtu týdnů v práci - takže pokud zaměstnanec pracuje 26 týdnů, vzniká mu nárok na 26 / 52 tedy 50 % dovolené. Zmíněných 50 % bude vypočítáno z celkové výše dovolené, kterou zaměstnavatel poskytuje.
Doba nemoci (dočasná pracovní neschopnost) v délce dvacetinásobku týdenní pracovní doby se bere jako výkon práce - to definuje Zákoník práce v paragrafu 216. Takže pokud jste během roku na neschopence dohromady maximálně 20 týdnů, pak se taková neschopenka bere jako konání práce a stále máte nárok na plnou dovolenou a nebude se vám nijak krátit dovolená. Důležitý je jen součet dní na všech neschopenkách během kalendářního roku a je úplně jedno, na kolika neschopenkách jste v průběhu roku byli.
Zaměstnanec, který je na neschopence více než 20 týdnů a zároveň odpracoval alespoň 12 týdnů v kalendářním roce má nárok na to, aby se 20 týdnů nemoci bralo jako konání práce. Ale cokoliv nad rámec těchto pardonovaných 20 týdnů nemocí už má vliv na výpočet dovolené. Z každého takového týdne nad 20 týdnů už nevzniká nárok na dovolenou. Jde zároveň i říct, že o každý takový týden se krátí dovolená. O kolik? Dovolená se krátí o 1/52 (jedna dvaapadesátina) za každý týden. 1/52 proto, že nárok na celou dovolenou vzniká odpracováním 52 týdnů v roce. Za každý týden, kdy konáte práci máte nárok na 1/52 podílu z celé vaší dovolené.
Takže dovolená se při nemoci a nemocenské týká zaměstnanci, kteří jsou na neschopence, nebo více neschopenkách během kalendářního roku, jejichž délka v součtu převyšuje 20 týdnů nemoci a zároveň odpracují minimálně 12 týdnů v kalendářním roce.
Pokud jste byli doma kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání, máte "výhodu" (pokud tomu v té situaci tak jde říkat).
Příklady výpočtu dovolené při nemoci:
- Příklad: Zaměstnanec je během roka dvakrát nemocný s chřipkou a má jeden nepracovní úraz (zlomená noha na lyžích). Dohromady jsou to 3 dočasné pracovní neschopnosti v celkové délce 6 týdnů dohromady. Zbytek roku zaměstnanec odpracoval.
- Příklad: Zaměstnanec v lednu onemocněl a léčba si vyžádala 6 týdnů léčby a dočasné pracovní neschopnosti. V červenci se v práci zranil (pracovní úraz) a léčba si vyžádala 26 týdnů pracovní neschopnosti (celý půlrok). Za pracovní úraz se dovolená nekrátí, tzn. zaměstnanec má nárok na plnou délku dovolené a zároveň délka dočasné pracovní neschopnosti z důvodů nepracovních úrazů a nemocí (chřipka z ledna) se vejde do limitu 20 týdnů nekonání práce osvobozených "o krácení dovolené".
- Příklad: Zaměstnanec byl z důvodu vážné nemoci, která nebyla pracovním úrazem ani nemocí z povolání, být v dočasné pracovní neschopnosti po dobu 30 týdnů od ledna do července. Po doléčení ale nastoupil zpět do práce a zbytek roku už měl jen zápal plic, který si vyžádal 2 týdny léčby. Protože zaměstnanec odpracoval minimálně 12 týdnů v roce, tak má nárok na odpočet 20 týdnů z dočasných pracovních neschopností a za ně se dovolená nekrátí (resp. má na dovolenou nárok za těchto 20 týdnů). Zjednodušeně - pokud bychom to počítali na dny - jde říct, že zaměstnanci vznikl nárok na 40 týdnů v roce a nevznikl nárok za 12 týdnů v roce.
Celkově zaměstnavatel nabízí 6 týdnů dovolené - tj. 30 dní. Zaměstnanec má nárok na 40/52 z 30 dnů dovolené = 23,125 dní dovolené. To bylo zjednodušeno. celkově zaměstnavatel nabízí 6 týdnů dovolené - tj. zaměstnanec pracoval 40 týdnů po 40 pracovních hodinách týdně - tj. 12 týdnů práci nekonal - tj. nárok na dovolenou má tedy jen za 1600 hodin z celkových 2080 pracovních hodin v roce), tj. tj. 76,9 % z 240 hodin = 184,56 hodin. To se zaokrouhluje nahoru na celé hodiny - tedy 185 hodin.
Nárok na dovolenou vám přesně spočítá mzdová účetní vašeho zaměstnavatele. Nárok na dovolenou se vypočítává z celého kalendářního roku od 1.1. do 31.12. a předchozí, ani následující rok na výpočet nároku na dovolenou nemá vliv.
Jak už jsme zmínili výše - na dovolenou nemá nárok zaměstnanec, který v daném roce neodpracoval ani 4 týdny práce.
Dle zákoníku práce přichází v úvahu krácení dovolené pouze v případě neomluvené absence.
Zaměstnavatel může krátit dovolenou, pokud zaměstnanec neomluveně zamešká směnu. I když dovolenou krátíte kvůli neomluvené nepřítomnosti, musíte zaměstnanci poskytnout minimálně 2 týdny dovolené (to platí pouze pro zaměstnance, kteří pracují u zaměstnavatele celý kalendářní rok, tj. od 1.1. do 3.12.).
Od roku 2021 platí, že pracovní neschopnost v rozsahu do 20násobku týdenní pracovní doby se počítá jako vykonaná práce. To v případě 5denní pracovní doby odpovídá maximálně 100 dnům ročně. V případě pracovního poměru na plný úvazek (40 hodin týdně) má zaměstnanec 4 týdny dovolené. Pokud onemocní například v září na 3 týdny (zamešká 120 hodin), dovolená se mu nekrátí.
Pokud zaměstnanec onemocní na začátku června a v pracovní neschopnosti bude do konce roku, znamená to, že odpracoval 22 týdnů a z důvodu nemoci zameškal 30 týdnů. Díky odpracování 12 a více týdnů mu bude 20 týdnů z nemoci počítáno jako výkon práce.
Výjimkou z krácení dovolené z důvodu nemoci je případ, kdy k pracovní neschopnosti došlo následkem pracovního úrazu.
Mateřská dovolená se pro účely výpočtu dovolené počítá celá jako výkon práce - žena na mateřské má stejný nárok na dovolenou, jako kdyby pracovala. Mateřská trvá zpravidla 28 týdnů, takže když žena nastoupí na mateřskou např. 1. Žena si většinou po skončení mateřské dočerpá zůstatek zákonné dovolené než nastoupí na rodičovskou. Za dobu mateřské dovolené se dovolená nekrátí, protože se počítá jako výkon práce.
Nový zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout dovolenou, na kterou zaměstnanci vznikl nárok u předešlého zaměstnavatele.
Lázně na neschopenku nebo na dovolenou?
Plánujete dovolenou? Pokud byste rádi udělali něco pro zdraví, místo cestování do exotických krajů nebo na přeplněné pláže zvažte dovolenou v lázních. Vyjet můžete i jako samoplátci a vaše zdraví se vám za to určitě odmění. Ještě před několika lety byly žádosti o lázeňskou péči náročnou administrativní záležitostí. Vše se ale značně změnilo od 1. 1. 2022, kdy lázeňskou péči hrazenou pojišťovnou navrhuje výhradně specialista, u kterého se léčíte.
Okruh onemocnění je z oblasti kardiologické (pacienti po infarktu nebo po operaci srdce, po mrtvici, pacienti s těžkou hypertenzí), oblast ortopedie (stavy po operacích páteře nebo kloubů, artróza vyšších stupňů apod.), oblast psychiatrie, samozřejmě také oblast onkologie nebo pacienti s onemocněním ledvin aj.
Specialista také stanoví, zdali je vhodná komplexní lázeňská péče plně hrazená pojišťovnou nebo jestli má daný pacient nárok pouze na tzv. příspěvkové lázně. V tom případě mu pojišťovna hradí pouze samotnou lázeňskou léčbu, ubytování a stravu si pacient hradí sám.
Kromě finanční otázky je zde další rozdíl. Využití lázeňské péče a možnost hrazení pojišťovnou je sice lákavé, na druhou stranu pokud pojedeme do lázní pouze na příspěvkovou lázeňskou péči, musíme čerpat z naší dovolené. Komplexní lázeňská péče plně hrazená pojišťovnou je vnímána jako léčba a zaměstnaný pacient tak odchází v době pobytu v lázních na neschopenku.
Indikaci i nárok na lázeňskou léčbu u daných onemocnění stanovuje zákon. Na druhou stranu specialista, který návrh na lázeňskou péči podává, je změnou zákona od 1.1.2022 také povinen vyřídit veškerou administrativu a zajistit veškerá vstupní vyšetření - například EKG nebo laboratorní testy. U pacientů nad 70 let je navíc vyžadováno interní a kardiologické vyšetření, které potvrdí, že pacient je schopen lázeňskou péči absolvovat.
Administrativně je sice proces zjednodušen, pro lékaře - specialisty je ale samozřejmě větší zátěží. Zákon ale také stanovuje samotnou délku lázeňské péče, konkrétně na kterou diagnózu a na jak dlouho je léčba v daném případě účinná. V případě hrazení lázeňské péče pojišťovnou se pak pobyt nemůže zkrátit.
| Aspekt | Podmínky a pravidla |
|---|---|
| Souhlas s vycestováním | Nutný souhlas ošetřujícího lékaře a OSSZ (při cestě do zahraničí). |
| Dovolená a neschopenka | Dovolená se přerušuje dnem nástupu na neschopenku. |
| Krácení dovolené | Možné při neomluvené absenci nebo překročení limitu 20 týdnů pracovní neschopnosti (pokud zaměstnanec neodpracoval alespoň 12 týdnů). |
| Lázeňská péče | Komplexní lázeňská péče = neschopenka, příspěvková lázeňská péče = čerpání dovolené. |
Zanechat komentář