Pravidelně sledujeme, jak se vyvíjí cestovní ruch v České republice, především pak jakých výsledků dosahuje turismus v našem regionu. Nejzajímavější celorepubliková i krajská čísla zveřejňujeme a aktualizujeme. Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení zaznamenala v roce 2023 zlepšení.
V průběhu celého roku navštívil Moravskoslezský kraj 1 047 321 hostů, přičemž pětina z nich dorazila ze zahraničí (209 058 osob). Celkový počet hostů se meziročně zvýšil o 54,1 tisíce osob (o 5,5 %). Na tomto nárůstu se podíleli jak hosté z tuzemska, jejichž počet se meziročně zvýšil o 7,3 tisíce (o 0,9 %), tak i zahraniční návštěvníci, jichž zavítalo do kraje o 46,8 tisíce více (o 28,9 %). V porovnání s rokem 2019 byl loňský objem celkové návštěvnosti o 3,1 % vyšší. Návštěvnost domácích hostů v příjezdech rok 2019 překonala o necelých 5 %, ale ubytovatelům stále scházely 3,4 % zahraniční klientely.
Z krajského srovnání vyplývá, že nejvíce hostů směřovalo tradičně do Prahy (7,4 milionu hostů), téměř 2,2 milionu jich dorazilo do kraje Jihomoravského a v dalších šesti krajích se ubytovalo více než milion hostů. Příznivé výsledky, tj. meziroční přírůstek počtu hostů, vykázaly všechny kraje, přičemž nejvyšších relativních přírůstků dosáhla Praha (24,3 %). V ostatních krajích se pohyboval meziroční přírůstek počtu hostů v rozmezí od 3,4 % ve Zlínském kraji do 16,5 % v Karlovarském kraji.
Nejvíce zahraničních turistů přijelo do Moravskoslezského kraje v roce 2023 ze Slovenska (cca 51,5 tisíce, což bylo 24,7 % ze všech nerezidentů, meziroční nárůst o 22,5 %). Druhou nejpočetnější skupinu tvořilo 44,8 tisíce návštěvníků z Polska (meziroční nárůst o 25,8 %). Třetí se umístili turisté z Německa (22,8 tisíce hostů), jejichž počet meziročně vzrostl o 23,6 %. Dalšími nejpočetnějšími skupinami byli hosté z Ukrajiny (10,6 tisíce), Lotyšska (5,5 tisíce) , Itálie (5,2 tisíce) a Rakouska (5,1 tisíce).
Počet přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Moravskoslezském kraji činil v 1. až 4. čtvrtletí 2023 téměř 2,76 milionu, což meziročně představovalo nárůst o 1,2 %. Přenocování tak stále nedosahovalo předcovidových hodnot z roku 2019 (2,85 milionu). Počet přenocování nerezidentů se zvýšil téměř o pětinu (o 19,8 %), avšak v případě domácích klientů poklesl počet strávených nocí o 1,8 %.
Ve všech krajích strávili hosté více nocí než v roce 2022, přičemž nejvyšší meziroční nárůst vykázala sledovaná hromadná ubytovací zařízení v hlavním městě Praze (o 25,8 %) a Karlovarském kraji (o 17,0 %). Zahraniční klientela vykázala růst přenocování ve všech krajích Česka, v případě domácích hostů došlo k meziročnímu snížení v šesti krajích.
Průměrný počet přenocování 2,6 noci na jednoho hosta v Moravskoslezském kraji byl mírně vyšší než celorepublikový průměr (2,5 noci). Tradičně nejdelší průměrný pobyt je dlouhodobě registrován v lázeňském Karlovarském kraji (3,8 noci za celý rok 2023). Průměrný počet přenocování domácích návštěvníků v Moravskoslezském kraji byl delší (2,7 noci) než v případě zahraničních hostů (2,2 noci).
Lázeňská ubytovací zařízení v Moravskoslezském kraji zaznamenala horší výsledky než v roce 2022. Za celý rok 2023 se v nich ubytovalo cca 26,8 tisíce hostů, z toho 3,7 % ze zahraničí. Proti roku 2022 se tak snížil celkový počet lázeňských hostů o 7,3 %, přičemž domácích klientů dorazilo o 7,8 % méně a zahraničních návštěvníků meziročně přibylo 5,8 %. Celkově dosáhl počet přenocování v lázeňských zařízeních v kraji 479 tisíc nocí, což bylo o 0,4 % více než v roce 2022.
V prvním čtvrtletí 2024 se zvýšil celkový počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Moravskoslezském kraji meziročně o 2,8 % na 202,8 tisíce příjezdů. Počet přenocování dosáhl 561 tisíc nocí a meziročně vzrostl o 3,0 %. Vyšší počet hostů i strávených nocí ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku byl vykázán jak v případě domácí, tak i zahraniční klientely.
V 1. čtvrtletí 2024 přijelo do hromadných ubytovacích zařízení v Moravskoslezském kraji 202 786 hostů, z nichž 19,3 % (39 059 hostů) bylo ze zahraničí. Celkový počet hostů tak byl o 5 463 osob (o 2,8 %) větší než ve stejném období předchozího roku. Počet domácích klientů se meziročně zvýšil o 0,8 %, zahraničních se ubytovalo o 12,0 % více. Podíl Moravskoslezského kraje na počtu hostů v ubytovacích zařízeních celého Česka činil 4,9 %, přičemž podíl kraje na domácí klientele byl 7,5 % a na zahraničních hostech 2,0 %.
Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v 1. čtvrtletí letošního roku ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku vzrostl téměř ve všech krajích Česka. Výjimku tvořil pouze Pardubický kraj, kde návštěvnost klesla o 1,6 %. Nejnavštěvovanějším regionem byla s počtem 1,57 milionu hostů Praha, která zároveň vykázala nejvyšší meziroční nárůst ubytovaných turistů (o 16,9 %). Zvýšení návštěvnosti o více než desetinu bylo zjištěno také na Vysočině (o 15,0 %), v Jihočeském kraji (o 14,2 %) a Karlovarském kraji (o 10,9 %).
Návštěvnost z řad cizinců byla v 1. čtvrtletí 2024 výrazně vyšší (o 12,0 %) než v prvních třech měsících roku 2023, nicméně proti roku 2019 byla na úrovni cca 98,8 %. Nejvíce zahraničních hostů (25,6 %) přijelo v 1. čtvrtletí 2024 do Moravskoslezského kraje ze Slovenska. Ve sledovaných zařízeních se jich ubytovalo 9 982, což bylo o 7,7 % více než loni. Druhou nejpočetnější skupinu tvořilo 8 151 návštěvníků z Polska (meziroční nárůst o 19,9 %). Třetí se umístili návštěvníci z Německa (4 529 hostů), jejich počet vzrostl o 23,4 %. Podíl hostů z uvedených zemí na všech zahraničních klientech v kraji činil zhruba 58 %.
Počet přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Moravskoslezském kraji v 1. čtvrtletí 2024 dosáhl necelých 561 tisíc nocí a byl o 3,0 % vyšší než ve stejném období minulého roku. Na tomto meziročním nárůstu celkového počtu přenocování se podíleli jak hosté z tuzemska (nárůst o 1,0 %), tak i zahraniční klienti (nárůst o 15,4 %).
Přenocování vzrostlo v 9 krajích, nejvíce na Vysočině (o 19,7 %) a v Praze (o 18,4 %). Naopak v pěti krajích Česka - Libereckém, Plzeňském, Pardubickém, Ústeckém a Olomouckém - došlo k meziročnímu poklesu počtu přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních. Důvodem byl nižší zájem převážně domácí klientely. Podobně jako v případě počtu hostů byla největší poptávka po ubytování v 1. čtvrtletí 2024 v hlavním městě Praze (téměř 3,5 milionu přenocování), přes milion nocí strávili turisté v Královéhradeckém kraji a Karlovarském kraji. Rezidenti strávili nejvíce nocí v Královehradeckém kraji (923 tisíc), nerezidenti již tradičně v Praze (2,88 milionu).
Průměrný počet přenocování (2,8 noci na jednoho hosta) řadí Moravskoslezský kraj na 5. místo pomyslného krajského žebříčku. První místo zaujímá lázeňský Karlovarský kraj s počtem 3,7 noci, následovaný Královéhradeckým krajem s průměrem 3,6 noci. Průměrný počet přenocování domácích návštěvníků v Moravskoslezském kraji byl vyšší (2,9 noci) než v případě zahraničních hostů (2,3 noci).
Také lázeňská ubytovací zařízení v Moravskoslezském kraji zaznamenala lepší výsledky než před rokem. V lázních se v 1. čtvrtletí 2024 ubytovalo celkem 6,8 tisíce hostů, z toho 2,2 % ze zahraničí. Proti stejnému období roku 2023 se tak zvýšil celkový počet lázeňských hostů o 7,4 %, přičemž domácích klientů dorazilo o 7,7 % více a zahraničních návštěvníků meziročně ubylo 5,1 %. Celkově dosáhl počet přenocování v lázeňských zařízeních v kraji 111,1 tisíce nocí, což bylo o 3,7 % více než v předchozím roce. Meziročně strávili rezidenti v lázních o 4,7 % nocí více, v případě nerezidentů to bylo o 24,2 % nocí méně.
Geografické a demografické charakteristiky kraje
Moravskoslezský kraj je geograficky velice rozmanitý region. Ze západu je sevřen masívem Hrubého Jeseníku s nejvyšším vrcholem kraje a celé Moravy horou Praděd (1 491 m n. m.). Hornatina postupně přechází do Nízkého Jeseníku, náhorní plošiny s pozvolnějším terénem, a Oderských vrchů. Střední část kraje je charakteristická hustě osídleným nížinatým terénem Opavské nížiny, Ostravské pánve a Moravské brány. Směrem na jihovýchod krajina opět získává horský charakter a kulminuje hřbety Beskyd - u slovenské hranice Moravskoslezských s nejvyšším vrcholem Lysou horou (1 323 m n.
Kraj leží na severovýchodě České republiky a tvoří jednu z nejvíce okrajových částí. Na severu a východě hraničí s polskými vojvodstvími - Slezským a Opolským, na jihovýchodě s Žilinským krajem na Slovensku. V rámci krajského uspořádání ČR je lemován Olomouckým krajem a na jihu se letmo dotýká kraje Zlínského. Příhraniční charakter kraje poskytuje možnosti efektivní spolupráce ve výrobní sféře, rozvoji infrastruktury, v ochraně životního prostředí, v kulturně-vzdělávací činnosti a především v oblasti turistického ruchu.
Převážná většina území Moravskoslezského kraje náleží do úmoří Baltského moře, pouze z části Nízkého Jeseníku - Rýmařovska a menších území okresu Nový Jičín odtékají vody do povodí řeky Moravy, tedy do moře Černého. Nejvýznamnějším vodním tokem je Odra pramenící v Oderských vrších. Na území Ostravy přijímá Odra své největší přítoky - řeku Opavu, jež odvodňuje Jeseníky a Opavsko, a řeku Ostravici, která odvádí vody z Moravskoslezských Beskyd. Severně od Bohumína se do Odry vlévá řeka Olše tvořící hranici s Polskem a odvodňující Těšínsko. V místě soutoku Odry s Olší dosahuje území kraje svého výškového minima - 195 m n. m.
Moravskoslezský kraj je vymezen okresy - Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město a je rozdělen na 22 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, do kterých spadá celkem 300 obcí, z toho je 42 měst. Svou rozlohou 5 430 km2 zaujímá 6,9 % území celé České republiky a řadí se tak na 6. místo mezi všemi kraji. Více než polovinu území kraje zaujímá zemědělská půda, na dalších více než 35 % se rozprostírají lesní pozemky (především v horských oblastech Jeseníků a Beskyd).
Od 19. století kraj patřil, a také v současnosti patří, mezi nejdůležitější průmyslové regiony střední Evropy. Od počátku devadesátých let dochází k podstatnému zlepšení stavu životního prostředí vlivem poklesu průmyslové výroby, používání šetrnějších technologií a značným investicím do ekologických opatření. I přes tato uvedená zlepšení patří kraj nadále mezi nejzatíženější oblasti v České republice, neboť v minulosti byly znečištěny všechny složky životního prostředí. Přírodní charakter a odlišný ekonomický vývoj se podílejí na rozdílech v kvalitě životního prostředí jednotlivých oblastí kraje. Nejzávažnější dopady na životní prostředí se koncentrují do střední a severovýchodní části kraje (Ostravsko, Karvinsko a Třinecko). Na druhé straně jsou součástí Moravskoslezského kraje také místa s významnými a cennými přírodními zvláštnostmi, jež jsou chráněny v rámci tří chráněných krajinných oblastí - Beskydy (rozlohou 1 160 km2 vč.
Moravskoslezský kraj je počtem 1 210 tis. obyvatel třetí nejlidnatější v ČR, se svými 300 obcemi však patří k regionům s nejmenším počtem sídel. Tomu odpovídá i hustota osídlení 223 obyvatel na km2, přičemž týž údaj pro celou ČR je 134 obyvatel na km2. Průměrná rozloha katastru obce 18,1 km2 je druhá největší v republice a je o necelých 50 % větší než katastr průměrné obce v ČR (12,6 km2). V obcích do 499 obyvatel bydlí jen necelá 2 % obyvatel, v obcích od 500 do 4 999 obyvatel cca 25 % obyvatel, v obcích od 5 000 do 19 999 obyvatel žije 14 % občanů kraje. V krajské metropoli Ostravě žije přes 291 tis. obyvatel, tj. zhruba čtvrtina obyvatel kraje. Nízká porodnost je základním rysem současné populační situace nejen našeho regionu, ale i v rámci celé republiky, a proto dochází k pozvolnému stárnutí populace.
Větší část Moravskoslezského kraje se již za dob Rakouska-Uherska stala jednou z nejdůležitějších průmyslových oblastí. Jádrem je ostravsko-karvinská průmyslová a těžební pánev, jejíž industrializace byla úzce spojena s využíváním místního nerostného bohatství, zejména kvalitního koksovatelného černého uhlí a s navazujícím rozvojem těžkého průmyslu a hutnictví. Kraj je tak celostátním centrem hutní výroby, současně je zde soustředěna i těžba téměř celé produkce černého uhlí ČR, i když dochází k poklesu vytěženého množství. I přes současný útlum těžkého průmyslu a dobývání nerostných surovin pracuje podle Výběrového šetření pracovních sil v průmyslových odvětvích více než třetina z celkového počtu 569,4 tis. osob zaměstnaných v národním hospodářství, dalších 12 % v obchodu a opravách zboží.
Průměrná hrubá mzda v Moravskoslezském kraji (pracovištní metoda, předběžné údaje) byla v roce 2016 o cca 2 500 Kč nižší než republikový průměr, přičemž byla ve srovnání s ostatními kraji devátá nejvyšší. Činila na zaměstnance 25 085 Kč. Rozložení mezd mezi odvětvími je obdobné jako v ostatních krajích ČR. Odvětvová struktura Moravskoslezského kraje přináší v současnosti nemalé problémy, jež jsou spojeny zejména s vyšším podílem nezaměstnaných osob. Relativně nejlépe jsou na tom okresy Nový jičín a Frýdek-Místek, vysoký podíl nezaměstnaných osob naopak vykazují okresy Bruntál a Karviná, které zaujímají jedny z posledních míst mezi všemi okresy v ČR.
Kraj se po zániku Československa ocitl v poloze severovýchodního pohraničí, na hranicích s Polskem a Slovenskem, nejvíce vzdáleného od přímých kontaktů s metropolí státu a s hospodářskými podněty z vyspělých zemí EU. Dálnice D1 mezi Lipníkem nad Bečvou a Bohumínem o délce téměř 80 km řeší dopravní obslužnost a ekonomické oživení. Moravskoslezský kraj protínají dva železniční tahy evropského významu, elektrifikované tratě č. 270 a č. 320. Trať č. 270 je významným úsekem hlavní železniční trasy ČR Praha - Bohumín.
Region Moravskoslezského kraje je vybaven kvalitním systémem školního vzdělávání. Na 438 základních školách plní povinnou školní docházku 103 260 žáků. Oborově širokou škálu 135 středních škol (z toho 40 vyučujících v oboru gymnázií) a 2 konzervatoří doplňuje 13 vyšších odborných škol a 4 vysoké školy (Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Ostravská univerzita, Slezská univerzita v Opavě a Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov), které svými 16 fakultami zabezpečují výuku pro více než 27 tis. Na jednoho lékaře připadá v rámci kraje 235 obyvatel, přičemž v jednotlivých okresech tato hodnota kolísá mezi 165 (okres Ostrava-město) a 315 (okres Bruntál).
Tradičními kulturními centry regionu jsou Ostrava, Opava a pro území Těšínska, s významnou polskou menšinou, Český Těšín. V kraji nalezneme velké množství divadel, muzeí, galerií a kin. V Ostravě dále sídlí mezinárodně známá Janáčkova filharmonie. Milovníci literatury mohou využívat více než 400 knihoven. Kromě kulturního a sportovního vyžití ve městech a obcích poskytuje malebná a pestrá příroda severní Moravy a Slezska nesčetné možnosti pro rekreaci, turistiku, poznávání kulturních památek a léčebné pobyty.
Kulturní památky a turistické cíle
Moravskoslezský kraj se může pochlubit mnoha kulturními památkami, na jeho území se nachází městské památkové rezervace (centra Příbora, Nového Jičína a Štramberka). Zámeckými skvosty kraje jsou sídla v Hradci nad Moravicí, v Raduni, v Kravařích na Opavsku či ve Fulneku. Mezi nejvýznamnější hrady patří Sovinec na Rýmařovsku, Starý Jičín a Hukvaldy v Pobeskydí. Fandové vodních sportů s oblibou sjíždějí řeku Moravici nebo Odru, ti, kteří dávají přednost rekreaci u vodních ploch, navštěvují nádrže Žermanice a Těrlicko, v menší míře zatím Slezskou Hartu. Lázeňství v kraji je založeno na využití léčebných účinků jodobromové vody v lázních Darkov s Rehabilitačním ústavem, od počátku 90.
Skalka Family Park Ostrava je ideálním místem pro rodinný výlet, kde si každý najde to své. Ve východní části Slezské metropole, Slezské Ostravě, se na břehu řeky Ostravice k nebi vypíná pěkně zrekonstruovaný hrad ze 14. století. Navštivte Žerotínský zámek v Novém Jičíně, jedinečný historický skvost na severní Moravě. U obce Bílá, na malebném území Moravskoslezských Beskyd a jen pár kroků od slovenských hranic, se nachází Ski areál Mezivodí. Velký Javorník je nejvyšší vrch Veřovických vrchů. turistů. U obce Ruda jižně od Tvrdkova se na hranici Moravskoslezského a Olomouckého kraje k nebi vypíná Křížový vrch. Javorový vrch je hora v Moravskoslezských Beskydech. Staňte se alespoň na chvíli druhým pilotem čtyřmístného letounu Cessna 172. DinoPark Ostrava je největší DinoPark v ČR. Nejdete zde více než 130 precizně zpracovaných modelů dinosaurů. U obce Morávka jihovýchodně od Frýdku-Místku se na území Moravskoslezských Beskyd k nebi vypíná Ropice. Starý Jičín je kouzelná zřícenina hradu ze 13. století, která se majestátně tyčí nad stejnojmennou obcí. Na návrší kopce Kanihůra, nedaleko obce Bílov v okrese Nový Jičín, se tyčí zajímavý technický skvost - kombinace kovového vysílače a rozhledny. Dolní oblast Vítkovic prošla v posledních letech významnou proměnou. Do ještě nedávno úplně opuštěných míst, kde výroba skončila v roce 1998, se znovu vracejí lidé. V Hrčavě ve východním cípu naší země se nachází trojmezí - místo, kde se setkává hranice tří států: Česka, Slovenska a Polska. Cestičkou se sovou Rozárkou jsou zábavné procházky s úkoly nejen pro rodiny s dětmi. Českem a Slovenskem.
Řídíme cestovní ruch turistického regionu Severní Morava a Slezsko, zabýváme se tedy destinačním managementem a nazýváme se destinační společností Moravskoslezského kraje Zodpovídáme za rozvoj značky turistického regionu Severní Morava a Slezsko. Usilujeme o to, aby byl náš kraj chápán jako atraktivní dovolenková, filmová a kongresová destinace Spolupracujeme se subjekty v cestovním ruchu. V rámci 3K platformy koordinujeme aktivity s cílem rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji. Pro naše partnery v cestovním ruchu pořádáme vzdělávací akce, každoročně např. konferenci cestovního ruchu Vytváříme produkty cestovního ruchu. K výročí vzniku Československého státu jsme realizovali 100 příběhů první republiky, od roku 2018 spravujeme Technotrasu, stezku po industriálním dědictví regionu Stojíme za marketingovou kampaní „Máme světový kraj“, která vznikla jako reakce na krizi cestovního ruchu v souvislosti s COVID-19. V rámci této kampaně vznikla tzv.
Tabulka: Návštěvnost v Moravskoslezském kraji v roce 2023
| Ukazatel | Hodnota | Meziroční změna |
|---|---|---|
| Celkový počet hostů | 1 047 321 | +5,5 % |
| Počet zahraničních hostů | 209 058 | +28,9 % |
| Přenocování celkem | 2 760 000 | +1,2 % |
| Přenocování zahraničních hostů | N/A | +19,8 % |
Zanechat komentář