Oblíbeným turistickým cílem je samotný vrch Milešovka (837 m n.m.), který se nachází nedaleko Velemína. Milešovka je nejen excelentním vyhlídkovým bodem, ale také cílem mnoha sportovních a turistických akcí.
Milešovka je nejvyšší hora Českého středohoří na území stejnojmenné chráněné krajinné oblasti. Její vrchol leží ve výšce 836,7 metrů nad mořem. Jméno získala podle nedalekého Milešova, části obce Velemín v okrese Litoměřice, na jehož katastrálním území leží.
Hora, která je viditelná ze všech stran, se vypíná do výšky 837 metrů nad mořem, má pravidelný tvar kužele a lidé ji navštěvují odnepaměti. Milešovka se také pyšní hned několika dalšími „nej“. Je i největrnější horou s nejvíce bouřemi u nás, a proto bývá nazývána Hromovou horou. Od roku 1953 je hora chráněna jako národní přírodní rezervace. V roce 2013 došlo k opětnému vyhlášení národní přírodní rezervace ve vrcholové partii Milešovky.
Přírodní Poměry a Geologie
Masív hory je tvořen třetihorními magmatickými horninami trachytem a sodalitickým trachytem, mineralogicky se skládajícími z plagioklasu, draselného živce a sodalitu. Z geologického hlediska je Milešovka tektonicky vyzdvižený trachytový lakolit, vypreparovaný z povrchových vulkanitů. Pozoruhodnou geologickou lokalitou je vrch Šibeník (487 m n. m.), který se nachází mezi jižním úpatím Milešovky a Milešovem. Jedná se o tektonicky vyzdviženou kru, nejvýše položený výskyt krystalinika v Českém středohoří.
Na příkrých stráních roste především dub, občas buk, javor nebo smrk. Na sutích rozpadávající se skály lze najít celou řadu vzácných chráněných rostlin. Významnou lokalitou jsou Výří skály, asi 30 metrů vysoká skalní stěna bez lesnatého porostu. Kvete zde lilie zlatohlavá, kosatec bezlistý, plicník lékařský.
Klimatické Podmínky
Průměrná roční teplota za období 1905-1994 činí na Milešovce +5,2 °C (maximum +6,9 °C v roce 1934; minimum +3,4 °C v roce 1940), nejchladnějším měsícem je leden s průměrnou teplotou −4,3 °C, nejteplejším červenec s průměrnou teplotou +14,6 °C. Nejvyšší teplota (+34,7 °C) byla na Milešovce naměřena 5. července 1957, absolutně nejnižší 9. února 1956, kdy se rtuť teploměru na Milešovce propadla k −28,3 °C. Nejteplejší den je 1. srpen s průměrnou teplotou +15,5 °C. Naopak nejchladnějšími dny s průměrnou teplotou −4,6 °C jsou 12., 14. a 26.
Průměrné roční srážky za období 1905-1994 dosahují na Milešovce 557,0 mm. Nejdeštivějším měsícem je červenec (73,0 mm), nejsušším únor (30,6 mm). Nejvlhčím byl s hodnotou 815,4 mm rok 1941, naopak nejsušším (348,3 mm) rok 1933. Nejdeštivějším měsícem v historii měření byl srpen 1970 (224,1 mm), naopak v říjnu 1908 nepršelo vůbec. Průměrná maximální výška sněhové pokrývky je na Milešovce nejvyšší v únoru (35 cm).
Milešovka je díky své poloze a výšce největrnější stanicí v České republice. Průměrná roční rychlost větru činí 8,6 m/s, největrnějšími měsíci jsou listopad a prosinec (10 m/s), nejméně větrnými květen a srpen (7,5 m/s). Převládající proudění jsou na Milešovce západní (relativní četnost 20,0 %) a severozápadní (relativní četnost 15,4 %). Pouze v 1,6 % roku vládne na Milešovce bezvětří. Nejvyšší rychlost nárazu větru zde byla zaznamenána 14. ledna 1967.
Historie a Turistika
Nejstarší písemná zmínka o hoře pochází z roku 1521. Hora získala pojmenování podle názvu vesnice Milešova, doložené písemně od konce 14. století. Německý název Donnersberg (Hromová hora) je až mladšího data a souvisí s poněmčováním kraje po třicetileté válce.
Návštěvy Milešovky turistického charakteru začaly na přelomu 18. a 19. století a souvisely s rozvojem lázeňství v Teplicích. Už v roce 1808 mělo Milešovku navštívit kolem šesti tisíc osob. V roce 1810 na horu vystoupil Johann Wolfgang Goethe, mezi roky 1819-1839 pravidelně pruský král Fridrich Vilém III. Panovníka několikrát doprovázel přírodovědec Alexander von Humboldt, který v dopisu příteli označil výhled z Milešovky za třetí nejkrásnější v Evropě.
Krátce před smrtí, 1. listopadu 1836, vystoupil na vrchol v doprovodu literáta Antonína Pflegera-Kopidlanského (1812-1896) Karel Hynek Mácha. Silnice do této osady bezprostředně pod Milešovkou byla totiž vybudována až v roce 1836. Výstupy bohatých lázeňských hostů na Milešovku se staly pro část obyvatel Bílky zdrojem přivýdělku, když působili jako nosiči.
První, kdo zajistil návštěvníkům základní podmínky k delšímu pobytu na vrcholu hory, byl Antonín Veber († 1858), hostinský nejprve v Milešově a později ve Velemíně. V roce 1820 zde se souhlasem správy hrzánovského panství, kam hora patřila, zřídil provizorní hostinec. Aby mohli návštěvníci zažít pověstný východ slunce, postavil zde roku 1825 několik přístřešků, umožňující přenocování. Po Veberově smrti se nájemci restaurace střídali, v únoru 1905 však budova vyhořela.
O provoz na Milešovce se staral Nordwestböhmische Gebirgsvereins-Verband Teplitz (Horský spolek pro severozápadní Čechy Teplice), založený v roce 1880. Ten také přišel s myšlenkou zřídit na vrcholu meteorologickou observatoř. Milešovka je jako dobře přístupný vrchol s vynikajícím výhledem turisticky velmi atraktivní a je hojně navštěvována.
Turistické Trasy
Pro výstup je možné zvolit několik tras. Značené turistické trasy vedou z Velemína, Bílky, Černčic a Milešova, z Paškapole se napojuje žlutá turistická značka na cestu od Velemína. Pravděpodobně nejoblíbenější trasou je výstup z obce Bílka, kde je turistické parkoviště. Výlet je pak až na vrchol dlouhý něco málo přes 2 km. Na vrchol vedou dvě turistické trasy, a to již ona zmíněná z obce Bílka (modrá značka), druhá vede z obce Milešov (červená značka).
Na obou trasách najdete odpočinková místa a orientační mapy, postavené Lesy ČR z prostředků, které podnik poskytuje na rozvoj návštěvnosti lesa, tedy z takzvaného Programu 2000. Ať již zvolíte jednu nebo druhou trasu, půjdete po lesích ve správě Lesní správy Litoměřice. Jak budete stoupat k vrcholu, jsou lesy přírodnější a vy vstupujete do botanické rezervace s původními listnatými lesy na skalách.
Výstup na je krásný z každého směru. Mohutný kužel Milešovky výletníky magicky přitahuje, čemuž napomáhá síť turistických tras v jeho okolí. Pokud fandíte turistice a na Milešovce jste ještě nebyli, pak rozhodně musíte tento nedostatek brzy napravit.
Jste-li vyznavači horské turistiky, pak si vyčíhněte den, kdy budou kvalitní výhledy (od konce srpna do začátku října) a podnikněte výstup z Lovosic na vrchol Lovoše. U turistické chaty na Lovoši se napojíte na modrou turistickou trasu přes Oparno a Velemín až na vrchol Milešovky. Tím získáte báječný zážitek plný krajinářských panoramat z centrální části Českého středohoří.
Na Milešovku lze vyrazit z několika různých směrů podle toho, jakou zvolíte dopravu a další cíle. Výlet je možno spojit s návštěvou galerie v plenéru (Cesta přátelství) - kamenné plastiky českých a německých autorů jsou rozmístěny kolem obce Bílka severně pod úpatím Milešovky. V takovém případě je vhodné jet lokálkou z Teplic do Bořislavi a odtud vyrazit po žluté trase do obce Bílka, prohlédnout si exponáty, a pak po červené a později modré značce zdolat vrchol Milešovky. Sejít je možné po červené trase do Milešova, odkud jezdí autobusy do Lovosic nebo po modré přes Černčice a naučnou stezku ke zřícenině hradu Kostomlaty (Sukoslav).
Možnosti Občerstvení a Ubytování
Návštěvníci mohou využít i rozhlednu nebo se občerstvit v turistické chatě - Chata Milešovka. Na vrcholu je o sobotách, nedělích a svátcích otevřená restaurace, od pátku do neděle je otevřený bufet. Na Milešovce jsme v prosinci 2020 otevřeli Veberovu nouzovnu pro nouzové přespání na vrcholu. Kapacita je 10 osob a přespání je ve skromných podmínkách možné zdarma.
Meteorologická Stanice a Rozhledna
V roce 1905 byla na vrcholu zřízena meteorologická stanice a vedle ní 19 metrů vysoká rozhledna. Dnes je zde stálé meteorologické pracoviště Ústavu fyziky atmosféry, AV ČR. Za příznivého počasí může rozhlednu navštívit veřejnost. Provoz rozhledny má na starosti Ústav fyziky a atmosféry AV. Aktuální informace naleznete na stránkách ÚFA. Výstup je obvykle provázen odborným výkladem o historii a výsledcích meteorologických pozorování.
Pro veřejnost je opět od listopadu 2024 zpřístupněna vyhlídková plošina observatoře a malé muzeum meteorologických přístrojů. Dvakrát ročně jsou zde pořádány Dny otevřených dveří, zpravidla kolem 23. března a začátkem listopadu, kdy je na observatoř i na rozhlednu vstup zdarma. Zároveň je možné absolvovat odborný výklad s prohlídkou některých měřících přístrojů.
Upozornění! Aktuální informace naleznete na stránkách ÚFA.
Veberova Nouzovna
Na Milešovce jsme v prosinci 2020 otevřeli Veberovu nouzovnu pro nouzové přespání na vrcholu. Kapacita je 10 osob a přespání je ve skromných podmínkách možné zdarma.
Zajímavosti a Rekordy Milešovky
Milešovka převyšuje okolní krajinu o více než 350 m a nabízí tak ideální rozhledové místo. Rozhled z ní je považován za jeden z nejkrásnějších nejen v Česku. Unikátní 360stupňový výhled z rozhledny, který již před 200 lety prohlásil velký cestovatel a přírodovědec Alexander von Humboldt za jeden ze tří nejkrásnějších na světě.
Věděli jste, že ještě v 18. století byla Milešovka považována za nejvyšší horu České republiky? I když dnes víme, že tomu tak není, nejvyšší hora Českého středohoří si svůj titul královny opravdu zaslouží. Například představuje po Sněžce druhé největrnější místo v České republice, a vůbec největrnější observatoř, kde bezvětří bývá průměrně pouze 8 dní v roce. Na vrcholu je každoročně zaznamenáno nejvíce bouří na našem území, proto se mu také často přezdívá Hromová hora.
Meteorologové v observatoři stojící přímo na vrcholu naměřili, že v průměru je na Milešovce bezvětří pouze osm dní v roce, což je další primát - největrnější hora v Česku. Původní německý název Milešovky je Donnersberg, tedy Hromová hora, což mluví samo za sebe. Titul „královna Českého středohoří“ prý Milešovce přiřknul jezuita Bohuslav Balbín, který na horu vystoupil v roce 1679 a zdaleka nebyl první.
Jsou anebo nejsou vidět z Milešovky 300 km vzdálené Alpy? To je jedna z věčných otázek zvídavých turistů, vystupujících na nejvyšší horu Českého středohoří.
Tabulka: Základní Informace o Milešovce
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Vrchol | 837 m n. m. |
| Prominence | 620 m |
| Poloha | České středohoří, Ústecký kraj |
| Národní přírodní rezervace | 58,92 ha |
| Průměrná roční teplota | +5,2 °C |
| Průměrné roční srážky | 557,0 mm |
| Průměrná roční rychlost větru | 8,6 m/s |
Zanechat komentář