Populární koncertní kapela Mig 21 herce Jiřího Macháčka má novou písničku a k ní i nový klip. Odehrává se na Měsíci, kam Macháček vyráží na dovolenou. Na zotavenou.
Klip k nové písničce Mig 21 Na zotavenou je barevný, hravý a animovaný. Hlavní roli obsadil zpěvák skupiny Jiří Macháček, neméně důležitou funkci tu ale má i skafandr, vesmírná loď a hlavně zduněná veverka se zbloudilým papouškem.
„První přišla myšlenka: Beru si dovolenou na zotavenou, poletím na měsíc na Měsíc. Měli jsme pocit, že by to mělo jít o příběh hodně upracovaného tatínka od rodiny, který si chce odpočinout sám. Píseň jsme tvořili kompaktně, do textu zasahoval i náš kytarista Tomáš Polák - třeba verš v duně tam zduněná veverka vesmírná je jeho nápad a nutno dodat, že je to jeden z lepších okamžiků tohoto textu. Na výrobě klipu se podílela celá kapela, hlavní dozor ale držel Pavel Hrdlička, mimo jiné letošní držitel českého lva za střih filmu Protektor. Video režíroval Honza Cechl.
Mig 21 můžete v létě naživo vidět na řadě festivalů, například na Colours of Ostrava (18. 7.), Benátské noci (31. 7.), Sázavafestu (6. 8.) či Okoři (21.
Dálnice jako záložní letiště
Jsou jen dva a málokdo o nich ví. Pokud by ale bylo zapotřebí, během krátké chvíle jsou připravené k použití. Řeč je o dálničních úsecích, které zároveň fungují i jako záložní vojenská letiště. Jeden najdete u Měřína, druhý u Vyškova nedávno prošel modernizací.
Že jedete po letištním úseku dálnice, kterému Ředitelství dálnic ještě za minulého režimu říkalo také S-úsek, jste si možná ani nikdy neuvědomil. Na první pohled se totiž nijak neodlišuje od části dálnice, která jako záložní vojenské letiště neslouží. Ve skutečnosti ale byla jejich stavba i následná modernizace pečlivě konzultována s armádou tak, aby bylo i nadále možné se stíhačkami na dálnici přistát.
O které úseky jde? První jmenovaný úsek, dostavěný v roce 1976, byl modernizován před několika lety, u toho druhého, zprovozněného v roce 1989, začaly úpravy v polovině dubna a skončily začátkem listopadu.
"Proti standardní betonové dálniční vozovce bude vozovka zesílena. Je to opatření, které slouží k tomu, aby se mohlo toto záložní letiště využívat ve velmi krátkém čase, kdyby bylo potřeba. Kromě zesílené vozovky jsou na obou úsecích také zesílený a rozšířený středový pás, rozšířená krajnice a betonová svodidla, která musí jít snadno a rychle rozebrat tak, aby v případě potřeby mohla auta na obou úsecích nahradit letadla.
Nezbytné byly dříve také stojánky na koncích plochy, které byly u odpočívek. Mezi plochou odpočívky a dálnicí byl ještě široký travnatý pás. U Měřína byly tyto stojánky na odpočívkách Kochánov a Stránecká Zhoř, které jsou dnes již přestavěné a upravené.
Úseků silnic a dálnic, které by mohly s ranvejí o délce 2 až 2,5 kilometru sloužit jako záložní letiště a doplnit tak stálá letiště se zpevněným i travnatým povrchem, mělo být podle původních plánů v Česku mnohem více.
Jak popisuje na svých stránkách Vojenský historický ústav Praha, v roce 1977 vznikl na ministerstvu národní obrany "Perspektivní plán výstavby letišť pro potřeby vojenského letectva na dálniční a silniční síti ČSSR".
Proč nakonec nevznikly? VHÚ Praha zmiňuje zpožďující se výstavbu dálniční a silniční sítě a samozřejmě také mnohem vyšší náklady, než kolik bylo původně odhadováno. Mezi lety 1980 a 2000 mělo být investováno do záložních letišť na dálnicích a silnicích asi 250 až 300 milionů československých korun.
Ačkoliv jsou úseky u Měřína a Vyškova vedeny jako záložní vojenská letiště, za celou dobu na nich přistály stíhačky jen třikrát, vždy u Měřína a vždy v rámci cvičení.
Poprvé se tak stalo mezi 19. zářím a 3. říjnem 1980, kdy se na kompletně uzavřeném úseku objevilo celkem 28 sovětských letadel MiG-21 a 23 ze tří leteckých pluků, 26 sovětských letadel SU-7 pak představovalo domnělého nepřítele.
Z tohoto cvičení také pod režisérskou taktovkou Radka Očenáška vznikl zhruba půlhodinový dokument Dálnice, který byl až do 90. let utajovaný. Ukazuje nutné přípravy dálnice, čistění a úpravy vozovky i samotné vzlety a přistávání stíhaček.
Zveřejnil jej Vojenský historický ústav Praha a pocházejí z něj i snímky v úvodní galerii k textu.
Jak uvádí publikace ŘSD Padesát let 1967 až 2017 o historii dálnic od Michala Prášila, letadla se na dálnici objevila buď 24. a 25. září, nebo 25. a 26. září, kromě toho vojáci přivezli i spoustu další techniky.
Každopádně mělo jít o ostře sledovanou akci, které se zúčastnili nejvyšší zástupci československé armády i zástupci sovětské armády.
Podruhé se letadla na stejném úseku objevila mezi 24. zářím a 2. říjnem 1982, zmíněná publikace ŘSD však uvádí, že o letadlech, která se cvičení zúčastnila, nelze dohledat dostatek informací.
Stejně tak o tom, jestli na dálnici skutečně přistála, nebo se v rámci uzavírky úseku konala jen přehlídka.
Naposledy dosedly stíhačky na dálnici u Měřína mezi 21. a 28. zářím 1985, kdy se taktického cvičení zúčastnila letadla MiG-23, respektive SU-25 K.
Na konto těchto tří testů ŘSD konstatuje, že přechod z dálničního na letištní provoz trvá v mírovém stavu několik dní, byť přistát mohou letadla na uzavřeném úseku v krátkém čase.
Delší čas je ale potřeba tehdy, pokud má být provoz bezpečný a zabezpečený, zároveň mají letadla znova vzlétnout.
Již citovaná publikace ŘSD pak kromě dedikovaných S-úseků píše i o dalších případech, kdy letadla v Česku dosedla na pozemní komunikace.
První případ je z roku 1973, kdy Aero Vodochody chtěly na strojírenském veletrhu v Brně ukázat nový proudový letoun L-39. 23. srpna nejprve proběhl test na silnici I/10 u Čtyř kamenů.
Po úspěšné zkoušce pak následovalo ostré přistání na silnici I/23 mezi Rosicemi a Kývalkou. To se uskutečnilo 1.
Na českých silnicích a dálnicích letadla přistála párkrát také nouzově. Například v červnu 2003 na D1 u 34. kilometru přistálo sportovní letadlo Zlín Z-43 kvůli závadě motoru.
Následkem přistání narazil do brzdícího osobního auta zezadu zájezdový autobus, v osobním autě, které začalo hořet, zahynuli dva lidé.
V listopadu 2011 pro změnu na silnici mezi Brnem a Svitavami přistálo kvůli problémům s palivem jednomotorové letadlo, které mířilo z Německa do Maďarska.
Dokumentární film „Dálnice“ natočil Československý armádní film na podzim roku 1980.
Dny NATO a letecká technika
Letošní Dny Nato jsou pecka, krásná neokoukaná technika, prostě parádička. Neokoukaná technika - jasně je to opravdu pecka - ale jestli třeba pamatuješ ciaf 1995 a podobné tak bys teprve něco zažíval...
Letos mi to konečně vyjde a pojedu se se podívat na přílety. Kde je podle Vás nejlepší místo ke sledování a fotografování? Kameňák, super. skvělý ročník jako vždy něco nového :) ale každý rok tu vidím to samé, člověk se na něco zeptá a druhý si myslí že je mu to málo... chápejte že všichni nejsou stejni a ti kteří se o leteckou techniku nezajímají tolik jako my že pro mě bude zajímavější akrobatická skupina než takový viggen...
Máš pravdu asi to vidím jinak i když jsem uplnej laik ale nemá cenu to rozebírat. Káždej ať se vyjádří podlé svého gusta. Ti kdo se o leteckou techniku zajímají ať mají pevné nervy se čtením a Ti kdo leteckou techniku shání na DN ať to také nevnímají.
V poslední letech vždy nějaká akrobatická skupina byla, takže namlsaný lid očekává tradiční třešničku na dortě.
Jen škoda, že účast Francie letos stále žádná. Kéž by zase poslali třeba Ramex Delta. Ti jsou super! Souhlasím, no kéžby, a třeba "jen" na statiku Mirážku.. Ale teda, to sou letos lahůdky v programu, jak flying display, tak static display !! Souhlasím! Vypadá to výtečně!!! Naprostá spokojenost jak s dynamickými ukázkami, tak se statikami!
No jo, Francie, Británie ani Itálie, docela tradiční účastníci, letos asi nic a to jsme přitom, co jsem slyšel, měli s RAF velmi dobré vztahy. No co, ještě zbývají 3 týdny, tak kdo ví. Ale letos asi ne. Ač to zní parádně, tak já bych přeci jen radši 2015 USA a 2016 Británie ...
Pro mne naprostá bomba, na vojně jsem dělal mechanika na tomto letadýlku, neviděl jsem ho ve vzduchu už dobrých 20 let.
Neplašte, už jsem si myslel, že k tomuto všemu ještě bude lítat nějaký Delfínek.. :D už teď k tomu nemám slov.. Určitě ne.. Tys měl pravdu, tvl!!! ude tu! To je moc už toto letos! To se nedá popsat slovy! To je prostě nádhea, teď jen objednat počasí!! Michal R. Wahuuuuuuu!
Takže už ostává jenom ta skupina. Myslím, že mohu říci za všechny zde... Radim K. Tak ještě další bonbónek ... sakra a já se tak obával a přitom to bude letos tak namakané ... jen to počasí ...
Praga Bohema
Pouze 982 kilogramů činí hmotnost dvoumístného sportovního vozu Praga Bohema, který vznikne v limitované edici 89 kusů.
Praga Bohema je také nejrychlejší silniční auto, které kdy česká firma stvořila. Vzhled vozu, který na délku měří 4506 milimetrů, široký je 2070 milimetrů a vysoký jen 1058 milimetrů, je plně podřízen aerodynamickým zákonitostem.
Vůz má poháněna výhradně zadní kola a o jejich roztáčení se stará uprostřed umístěný motor, který původně vyvinuli specialiské Nissanu pro model GTR. V autě Praga je ale vyladěn na výkon 700 koňských sil při 6800 otáčkách za minutu. Nejvyšší točivý moment 725 Nm je k dispozici při 3-6 tisících otáčkách.
Podle Ptáčka byl cílem konstruktérů vytvořit auto, které bude dostatečně pohodlné při přesunech po ose na závodní trať, kde je schopné podávat opravdu mimořádné výkony.
Potvrdil to také Romani Grosjean, bývalý pilot Formule 1, který se na vývoji podílí: "Řídit Bohemu je zážitek jako žádný jiný. Nevzpomínám si, že bych řídil jiné silniční legální auto, které by se tak blížilo závodnímu autu.
Přední kola mají rozměr 18, zadní pak 19 palců. O zpomalování se starají karbon-keramické kotouče o velikosti 380 milimetrů.
Auto má také řadu specifických detailů. Například vnější zpětná zrcátka jsou připevněna ke karbonovému monokoku na extrémně dlouhých karbonových držácích, které mají navíc také aerodynamickou funkci.
Jelikož auto nemá klasický zavazadlový prostor, jsou venku na bočnicích úložné prostory pro umístění speciálně tvarovaných kožených zavazadel.
Uvnitř je sice úzký prostor, ale usadí se tu dva lidé. Řidič má k dispozici výškově nastavitelné sedadly, posuvné pedály i volant.
Za odnímatelným volantem je displej, který zobrazuje rychlost, zařazený rychlostní stupeň, teplotu oleje a chladící kapaliny a samozřejmě příslušné výstražné kontrolky.
Na středové konzole je pak možné aktivovat systém launch control, parkovací brzdu a případně rovněž vestavěný hasicí systém. Dokonce je možné využít i dobrodiní klimatizace. Ta má ovšem ovladače nad hlavou posádky.
Roli centrálního displeje hraje mobil upevněný do speciálního držáku.
Auto by se mělo vyrábět na Slovensku. První kusy k zákazníkům zamíří ve druhé polovině příštího roku. Je již také známa cenovka.
Zanechat komentář