Mateřská a rodičovská dovolená jsou dva klíčové pojmy v životě nastávajících rodičů. Umožňují jim strávit čas s dítětem, ale liší se v pravidlech a specifikách. Mateřská dovolená je určena matkám k péči o novorozené dítě a trvá zpravidla 28 týdnů.
Během této doby je vyplácena peněžitá pomoc v mateřství, která se odvíjí od předchozího výdělku a nemocenského pojištění. Po mateřské mohou rodiče plynule přejít na rodičovskou dovolenou, která může trvat až do tří let věku dítěte, přičemž je vyplácen rodičovský příspěvek.
Mateřská dovolená by měla maminkám umožnit si odpočinout a zregenerovat se po porodu. Někdy ale není zbytí a například finanční situace, slibně rozběhnutá kariéra či dohoda s tatínkem, který chce zůstat doma s dítětem, přimějí novopečenou matku k návratu do zaměstnání.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) informuje o rozmanitých situacích a podmínkách finančního zabezpečení osoby, která nemůže pracovat z důvodu vysokého stupně těhotenství a následné péče o novorozence.
Jaký je rozdíl mezi mateřskou a rodičovskou?
Co je mateřská dovolená?
Mateřská dovolená je období, které matce umožňuje připravit se na porod a věnovat se péči o novorozence. Dávka PENĚŽITÁ POMOC V MATEŘSTVÍ (lidově nazývaná MATEŘSKÁ, protože pokrývá období mateřské dovolené v zaměstnání) je vyplácena nejvýše 28 týdnů (resp.
Mateřská dovolená spadá mezi dávky nemocenského pojištění.
Peněžitá pomoc v mateřství, které se lidově říká mateřská, slouží jako náhrada mzdy či platu během mateřské dovolené. Takzvaná dovolená a peněžitá dávka spolu sice souvisejí, přesto je lepší je odlišovat.
Kdo může žádat o mateřskou?
Požádat o dávku peněžité pomoci v mateřství (PPM) může maminka, tatínek dítěte, manžel maminky dítěte nebo osoba, která převzala dítě do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu (např. osvojení nebo pěstounská péče).
Nárok na dávku mají zaměstnanci/zaměstnankyně, neboť účast na nemocenském pojištění je ze zákona povinná při práci na pracovní smlouvu, na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) s hrubým měsíčním příjmem (sjednaným nebo dosaženým) alespoň 4 000 Kč a na dohodu o provedení práce (DPP) s dosaženým hrubým měsíčním příjmem přes 10 000 Kč.
Podnikatelé/podnikatelky (OSVČ) mají nemocenské pojištění ze zákona dobrovolně volitelné. Osoby samostatně výdělečně činné ale mají na mateřský příspěvek nárok pouze tehdy, pokud si dobrovolně platí nemocenské pojištění.
Žadatel/ka o dávku musí být v den nástupu na mateřskou účasten/účastna nemocenského pojištění, protože je tato dávka vyplácena z nemocenského pojištění.
Žadatel/ka má nárok na dávku také tehdy, pokud je v den nástupu v tzv. ochranné lhůtě ze skončeného zaměstnání. Standardní ochranná lhůta trvá 7 dnů, ovšem u žen, které byly v den ukončení zaměstnání těhotné, je prodloužena až na 180 dnů.
Žadatel/ka o dávku musí mít nemocenské pojištění alespoň 270 kalendářních dnů (to je zhruba 9 měsíců) ve dvou letech přecházejících dni nástupu na PPM (např. při nástupu na PPM 10. 10. 2023 v období od 10. 10. 2021 do 9. 10. 2023).
Pokud dojde k porodu předčasně, podmínka požadovaných dnů účasti na nemocenském pojištění se zjišťuje k počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.
Dny účasti na nemocenském pojištění se v rámci požadovaného období sčítají. Pokud žena během těhotenství čerpá nemocenskou dávku (je např. na rizikovém těhotenství), tato doba se do požadovaných dnů nemocenského pojištění započítá, jestliže ji pobírá za trvání pojištěné činnosti.
Doba studia se do 270 kalendářních dnů započítává pouze tehdy, pokud dotčená osoba studium úspěšně ukončila a v den nástupu na PPM již byla nemocensky pojištěna (případně je v ochranné lhůtě).
Pokud studentka nastoupí do zaměstnání, které jí založí účast na pojištění, ale v tomto zaměstnání ještě nesplní podmínku pojištění celých 270 dnů, může se jí doba studia započítat do pojištění. Podmínkou je, že studentka úspěšně školu ukončí nebo přeruší z důvodu těhotenství.
Nezaměstnaní nárok na peněžitou pomoc v mateřství nemají, protože nejsou nemocensky pojištěni. Ode dne porodu ale mají nárok na rodičovský pří- spěvěk - dávku státní sociální podpory.
Na mateřskou dovolenou má nárok matka, která je zaměstnaná nebo je účastníkem nemocenského pojištění alespoň 270 dní v posledních dvou letech před nástupem na mateřskou.
Kdy nastoupit na mateřskou dovolenou?
Mateřská dovolená začíná 6 až 8 týdnů před plánovaným termínem porodu. Den nástupu si matka může určit sama, a to kdykoliv v uvedeném období.
Den nástupu na PPM si určuje žena v rozmezí 6-8 týdnů před očekávaným dnem porodu, který stanoví lékař. Pokud si den nástupu neurčí, je jím počátek šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Dojde-li k porodu předčasně, tj. před datem určeným podle předchozího odstavce, dnem nástupu na dávku je den porodu.
Pokud žena čerpá před porodem nemocenské (např. u rizikového těhotenství), lékař jí ukončí neschopenku dnem předcházejícím dni nástupu na PPM.
Pokud žena nárok na PPM nemá, může čerpat nemocenské až do konce šestého týdne po porodu. Jestliže chce nastávající maminka pracovat až do dne porodu, den nástupu na PPM se neposouvá.
Na mateřskou může maminka nastoupit osm až šest týdnů před očekávaným dnem porodu, termín nástupu si v tomto rozmezí může určit sama.
Jak dlouho trvá mateřská dovolená?
Mateřskou dovolenou poskytuje maminkám zaměstnavatel - maximálně po dobu 28 týdnů (případně 37 týdnů, když se narodí dvojčata nebo vícerčata).
Dávka se poskytuje 28 týdnů (resp. 37 týdnů, pokud žena porodí dvojčata nebo více dětí).
Výše peněžité pomoci v mateřství
Mateřský příspěvek, správně nazývaný peněžitá pomoc v mateřství, se vyplácí z nemocenského pojištění a jeho výše se odvíjí od předchozího výdělku. Základní výměra je 70 % redukovaného vyměřovacího základu.
Během mateřské máte nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM), která činí 70 % denního vyměřovacího základu vašeho příjmu. Výše dávky závisí na vašich předchozích příjmech.
Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se zpravidla zjišťuje z příjmu za 12 kalendářních měsíců před nástupem na dávku.
Průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic.
Maximální výše mateřské v roce 2025 dělá 57 060 korun.
| Hrubý měsíční příjem | Peněžitá pomoc v mateřství (měsíčně) |
|---|---|
| 18 000 Kč | 12 450 Kč |
| 40 000 Kč | 27 630 Kč |
| 50 000 Kč | cca 34 000 Kč |
Poznámka: Uvedené částky jsou orientační a mohou se lišit v závislosti na individuálních okolnostech.
Kde se žádá o mateřskou dovolenou?
Mateřskou dovolenou vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení. Žádost se podává na formuláři, který matce vydá její ošetřující lékař - gynekolog.
Žena následně předá formulář zaměstnavateli, který jej postoupí na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení.
O mateřskou žádáte prostřednictvím svého zaměstnavatele. Je potřeba dodat potvrzení od lékaře o termínu porodu.
Žádost o dávku se předává na předepsaném tiskopisu Žádost o peněžitou pomoc v mateřství. Ten vydá ošetřující lékař-gynekolog, u něhož je žena v předporodní péči.
Může na mateřskou i otec?
Ano, otec může čerpat mateřskou dovolenou, pokud se matka rozhodne tuto možnost nevyužít nebo ji nemůže čerpat. Otec na mateřské může být nejdříve od 7.
Peněžitou pomoc v mateřství nemusí pobírat výhradně matka - na mateřskou místo ní může nastoupit i otec dítěte (případně manžel maminky, ačkoli nejde o biologického otce dítěte). I táta na mateřské ale musí splnit výše uvedené podmínky: účastnit se nemocenského pojištění minimálně 270 dní během předchozích dvou let a v den nástupu na mateřskou být zaměstnaný.
Kratší je pouze doba, po kterou muži peněžitou pomoc v mateřství čerpají: maximálně 22 týdnů s jedním dítětem, 31 týdnů v případě vícerčat. Dávku sociálka tatínkům vyplatí nejdřív po skončení šestinedělí.
Když matka dítěte čerpá mateřskou před porodem nebo šestinedělím, zkrátí se doba, po kterou ji může brát otec, i o tyto dny.
Dohodu o tom, že bude peněžitou pomoc v mateřství čerpat otec dítěte (či manžel), musíte stvrdit písemně. Podpis matky musí být ověřený - buď úředně, třeba notářem, nebo na CzechPointu, případně úředníkem na sociálce. Úřadu je zároveň potřeba doložit vyplněný formulář Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče.
Práce během mateřské dovolené
6 týdnů před porodem a 6 týdnů po porodu žena výslovně nesmí pracovat. Poté si přivydělat můžete. Během mateřské však nemůžete vykonávat práci na pozici, na kterou se vztahuje vaše pracovní smlouva.
Maminky-zaměstnankyně mohou pracovat a zároveň pobírat peněžitou pomoc v mateřství v případě, že jde o jiné zaměstnání, než ze kterého se jim tato dávka vyplácí.
Maminky-podnikatelky (OSVČ), které uplatňují nárok na PPM z nemocenského pojištění OSVČ, nemusí v době pobírání dávky přerušovat nebo ukončovat činnost. Samostatnou výdělečnou činnost sice nesmí vykonávat osobně, ale mohou ji vykonávat prostřednictvím svých zaměstnanců nebo spolupracujících osob. Např. chod prodejny zajišťují pouze prodavačky apod.
Ukončení mateřské dovolené
Končí-li vám mateřská dovolená, zastavte se na OSSZ, kde si vyřídíte Potvrzení o nároku na dávky ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku. Pokud by ukončení mateřské a přechod na rodičovskou znamenal i výměnu v pečující osobě, je třeba to také nahlásit na zdravotní pojišťovnu.
Po uplynutí doby poskytování peněžité pomoci v mateřství je vyplácení dávky ukončeno. Při její poslední výplatě je na složence (pokud dávka chodí poštou) či ve zprávě pro příjemce (při bankovním převodu dávky) uvedena informace: zánik nároku na dávku dne xx.xx.yyyy.
Je důležité vědět, že maminka/otec si pak musí požádat o navazující dávku státní sociální podpory, o rodičovský příspěvek. Tu vyplácí a žádosti vyřizuje pouze ÚP ČR.
Přechod z rodičovské na mateřskou dovolenou
Na závěr zmíníme i situaci opačnou a pochopitelně méně častou, a to přechod z rodičovské na mateřskou dovolenou, tedy situaci, kdy jste se starším dítětem na rodičovské dovolené a čekáte jeho mladšího sourozence. pokud máte zdravotní důvod (např.
Rodičovská dovolená
Rodičovská dovolená je důležité období, které slouží k prohloubení péče o dítě. Nárok zaměstnance na její čerpání je dán až do 3 let věku dítěte.
Rodičovská dovolená navazuje na mateřskou a umožňuje oběma rodičům věnovat se péči o dítě až do jeho tří let. Během rodičovské mají rodiče nárok na rodičovský příspěvek, jehož výše a délka čerpání se mohou přizpůsobit rodinným potřebám.
Rodičovská dovolená navazuje na mateřskou a umožňuje rodičům pečovat o dítě až do jeho tří let věku (volitelně čtyř let, ale bez garance pracovního místa).
- Nárok mají oba rodiče, a to bez ohledu na jejich pracovní status. Mohou se v čerpání dovolené střídat, nebo ji mohou čerpat současně.
- Rodiče mají nárok na rodičovský příspěvek ve výši 350 000 Kč na jedno dítě a 525 000 Kč na vícerčata.
- Rodiče se mohou v čerpání dovolené libovolně střídat podle dohody. Například jeden rodič může čerpat část dovolené, druhý ji následně převzít.
- Rodičovský příspěvek náleží každému rodiči, který pečuje o dítě a má trvalý pobyt v ČR.
- Ano, výši i délku čerpání rodičovského příspěvku můžete měnit každé tři měsíce podle aktuálních potřeb.
- Pokud se narodí další dítě, rodičovský příspěvek na starší dítě zaniká a vzniká nárok na nový příspěvek.
- Zaměstnavatel je povinen držet vaše pracovní místo do tří let věku dítěte.
Po ukončení mateřské může rodič rovnou žádat o rodičovský příspěvek, aniž by došlo k výpadku podpory.
Žádost o rodičovskou dovolenou
Od října 2023 je stanovena povinnost podat žádost písemně, a to alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, nebrání-li tomu vážné důvody na zaměstnancově straně (zaměstnavatel však při nedodržení předstihu nemůže zaměstnanci odepřít nástup na rodičovskou dovolenou v požadovaném termínu).
Žádost musí obsahovat dobu trvání rodičovské dovolené. Zákon také nově výslovně stanoví, že ji lze podávat i opakovaně.
Čerpání rodičovské dovolené oběma rodiči
V čerpání mateřské a rodičovské dovolené se rodiče vzájemně neomezují. Otec může čerpat rodičovskou dovolenou současně s mateřskou nebo rodičovskou dovolenou matky nebo se mohou s matkou v čerpání rodičovské dovolené podle potřeby střídat.
Na rodičovský příspěvek má však nárok pouze jeden z rodičů.
Způsoby čerpání rodičovské dovolené
Rodiče mají tyto možnosti čerpání rodičovské dovolené:
- jako celek (do 3 let věku dítěte),
- jako celek kratší než tři roky,
- jako celek kratší než tři roky a potom postupně prodlužovat podle potřeby,
- přerušovaně (např. po roce RD přerušit, nastoupit do práce na několik měsíců a pak se opět vrátit na RD.
Zkrácení rodičovské dovolené ze strany rodiče
Rodič musí nově zaměstnavatele ve své písemné žádosti informovat o době trvání rodičovské dovolené. Maximem je čerpání do tří let věku dítěte.
Pokud se rodič rozhodne ukončit rodičovskou dovolenou dříve, než původně požádal, může tak dle převažujícího právního názoru učinit pouze po dohodě se zaměstnavatelem, resp. s jeho souhlasem.
Z tohoto důvodu, v případě že si nejste jisti délkou RD předem, lze doporučit žádat o kratší rodičovskou dovolenou a tu pak podle potřeby prodlužovat.
Pojištění po dobu mateřské a rodičovské dovolené
Pojistné na zdravotní pojištění hradí za osoby čerpající mateřskou a rodičovskou dovolenou stát, a to i v případě, kdy ji čerpají matka a otec současně.
Finanční zabezpečení na mateřské a rodičovské dovolené
Matce může vzniknout nárok na finanční podporu:
- peněžitá pomoc v mateřství jakožto dávka nemocenského pojištění,
- nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, a to v případě, že nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství, jakožto dávka nemocenského pojištění,
- rodičovský příspěvek po skončení peněžité pomoci v mateřství (resp. nemocenského v souvislosti s porodem); v případě, že nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství ani na nemocenské v souvislosti s porodem, pak na rodičovský příspěvek vzniká nárok od měsíce, ve kterém se dítě narodí.
Je třeba zdůraznit, že rodičovská dovolená podle zákoníku práce a rodičovský příspěvek (finanční podpora) podle zákona o státní sociální podpoře jsou dva samostatné a na sobě nezávislé právní instituty.
Ochrana pracovního poměru po dobu mateřské/rodičovské dovolené
Zaměstnavatel nesmí dát výpověď rodičům, kteří jsou v tzv. ochranné době. To je mimo jiné v době, kdy je zaměstnankyně těhotná, rodič čerpá mateřskou nebo rodičovskou dovolenou či kdy otec čerpá otcovskou dovolenou.
Byla‑li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby (např. zaměstnankyni před otěhotněním) tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává.
Zákaz výpovědi v ochranné době se nevztahuje na výpověď danou zaměstnanci:
- Pro organizační změny - tj. z důvodu přemístění nebo rušení zaměstnavatele nebo jeho části.
- Z důvodu, pro který může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr (neplatí pro zaměstnankyni na mateřské dovolené, pro otce na otcovské dovolené nebo pro otce, který čerpá rodičovskou dovolenou v době 22 týdnů od narození dítěte).
- Pro jiné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci (to neplatí pro těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpající mateřskou dovolenou, otce čerpajícího otcovskou dovolenou nebo pro rodiče čerpající rodičovskou dovolenou).
- Z důvodu porušení povinnosti dočasně práceneschopného zaměstnance zvlášť hrubým způsobem (to neplatí pro těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpající mateřskou dovolenou, otce čerpajícího otcovskou dovolenou nebo pro rodiče čerpající rodičovskou dovolenou).
Neplacené volno
Po skončení rodičovské dovolené rodič může být v situaci, kdy nemůže nebo i nechce nastoupit zpět do zaměstnání. V takovém případě je možné požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy z důvodu péče o dítě.
Zaměstnavatel není povinen vyhovět žádosti o neplacené volno. Obvykle je čistě na ochotě zaměstnavatele, zda je poskytne, či nikoliv. Zaměstnavatel tedy může trvat na tom, aby zaměstnanec nastoupil po rodičovské dovolené do práce nebo aby ukončil pracovní poměr, pokud do práce nastoupit nemůže či nechce.
V případě, že dojde k dohodě, je vhodné zvolit písemnou formu této dohody. Takto jsou lépe chráněny obě dvě strany a v neposlední řadě jsou i písemně upraveny podmínky čerpání neplaceného volna.
Po dobu čerpání neplaceného volna není možné čerpat nemocenské ani náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti.
Práce na dohodu během rodičovské dovolené
Zaměstnavatelé často nabízejí rodičům během rodičovské dovolené práci (brigádu), většinou na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti, lze však pracovat v pracovním poměru založeném klasickou pracovní smlouvou.
Novelou zákonníku práce od 1.6.2025 je nyní již umožneno, aby zaměstnanec při souběhu rodičovské dovolené vykonával práci na základě DPP nebo DPČ odpovídající druhu práce v pracovní smlouvě.
Možnost výkonu zaměstnání pro jiného zaměstnavatele během čerpání mateřské/rodičovské dovolené právní předpisy nevylučují.
Matka (otec) může vykonávat vedle svého zaměstnání výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem.
Dohoda o provedení práce
Zaměstnanec může dohodu o provedení práce uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů. Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, je omezen na maximálně 300 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele.
V dohodě o provedení práce musí být uvedeny sjednané práce, doba, na kterou se dohoda uzavírá, výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování. Dohoda musí být uzavřena písemně.
Dohoda o pracovní činnosti
Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít pouze tehdy, pokud rozsah práce nepřekročí v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby (poloviční úvazek - 20 hodin týdně).
V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby, doba, na kterou se dohoda uzavírá, výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování.
Pravidla pro obě dohody
Na práci konanou na základě obou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se použije úprava pro výkon práce v pracovním poměru.
Nově je zaměstnavatel povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.
S účinností od 1. 1. 2024 taktéž zaměstnancům pracujícím na základě DPP/DPČ náleží přímo ze zákona právo na dovolenou, a to za stejných podmínek jako zaměstnancům v pracovním poměru.
Zrušení dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti
Není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit:
- dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,
- výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně,
- okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.
Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti a povinné odvody
Z odměny na základě dohody o provedení práce se odvádí daň z příjmu. Od 1. 1. 2025 platí, že zaměstnanec ani zaměstnavatel neodvádí pojistné na zdravotní a sociální pojištění z odměn do výše 11.499 Kč měsíčně (u jednoho zaměstnavatele).
Z odměny na základě dohody o pracovní činnosti se kromě daně z příjmů odvádí stejně jako u pracovního poměru i pojistné na zdravotní a sociální zabezpečení.
Zanechat komentář