Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) informuje o podmínkách finančního zabezpečení pro osoby, které nemohou pracovat z důvodu těhotenství a péče o novorozence. Dávka, známá jako peněžitá pomoc v mateřství (PPM), lidově nazývaná mateřská, slouží jako náhrada mzdy či platu během mateřské dovolené. Dávka je vyplácena nejvýše 28 týdnů, respektive 37 týdnů v případě dvojčat a vícerčat.
Ve společnosti je mnoho mladých maminek, které porodí krátce po absolvování studia, nebo i během něj. Dávce peněžité pomoci v mateřství se lidově říká mateřská. Jejím úkolem je finančně zabezpečit ženu s dítětem (případně muže), které kvůli mateřství vypadl běžný měsíční příjem ze zaměstnání.
Nárok na pobírání peněžité pomoci v mateřství nemá každý. Pro získání mateřské je důležité splnění několika podmínek.
Kdo může žádat?
O dávku peněžité pomoci v mateřství (PPM) může požádat maminka, tatínek dítěte, manžel maminky dítěte nebo osoba, která převzala dítě do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu (např. osvojení nebo pěstounská péče). Žádost o dávku 6-8 týdnů před porodem podává maminka novorozence. Po šestinedělí může maminku s jejím souhlasem vystřídat jiná pečující osoba (manžel, tatínek dítěte, pěstoun). Těmto osobám se od nároku na nejvýše 22 týdnů peněžité pomoci v mateřství (resp. 31 týdnů v případě dvojčat a vícerčat) odečítá doba vyčerpaná maminkou novorozence před porodem a v šestinedělí.
Zjednodušeně ji dostanou jen ty, které před porodem pracovaly a odváděly státu nemocenské pojištění alespoň po dobu 270 dní během posledních dvou dvou let. Problém tedy mají vedle studentek také podnikatelky, které si neplatily dobrovolné nemocenské pojištění.
Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství:
- Účast na nemocenském pojištění: Žadatel musí být v době nástupu na mateřskou nemocensky pojištěn (tj. z příjmu ze zaměstnání je odváděno pojistné na sociální zabezpečení), nebo musí trvat ochranná lhůta ze skončeného nemocenského pojištění.
- Doba pojištění: Být nemocensky pojištěn minimálně 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na tuto dávku (to je zhruba 9 měsíců nemocenského pojištění v rozložení dvou let). Tato podmínka nemusí být splněna jen u jednoho zaměstnavatele.
- OSVČ: Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství, jen pokud si dobrovolně a po určitou dobu platí nemocenské pojištění. OSVČ musí splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných alespoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.
Studentkám nevzniká nárok na mateřskou, pokud si při škole nepřivydělávají. Pokud otěhotníte během studia a nepracujete při škole v zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, s mateřskou nepočítejte.
Ochranná lhůta:
Aby občan nezůstal bez prostředků například v době, kdy jedno zaměstnání (pojištění) skončilo, ze zákona se na něj vztahuje ochranná lhůta. Ochranná lhůta pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství činí u žen, které byly ke dni skončení zaměstnání těhotné 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. Pokud pojištění trvalo kratší dobu, bude ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo (pokud např. pojištění trvalo 3 měsíce, činí ochranná lhůta 3 měsíce). Nebo také pojištěnka, která pobírá nemocenské z dřívějšího pojištění až do nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. V ostatních případech je ochranná lhůta jen 7 kalendářních dnů.
Nárok otce na mateřskou:
Kromě prvních 6 týdnů po porodu, kdy peněžitá pomoc v mateřství náleží výhradně matce, má na dávku nárok i otec dítěte nebo manžel ženy, která dítě porodila. Musí ovšem splňovat stejné podmínky pojištění jako žena, která porodila (účast na pojištění v době nástupu na peněžitou pomoc v mateřství, 270 dní účasti na pojištění v posledních dvou letech před nástupem na dávku). Navíc musí se ženou/matkou uzavřít dohodu v listinné podobě, že bude o dítě pečovat. V dohodě se uvede den, od něhož bude otec o dítě pečovat, den porodu a podpis matky, který je třeba úředně ověřit (lze přímo na OSSZ). Nastoupit na peněžitou pomoc v mateřství místo ženy může muž nejdříve po šestinedělí ženy, která porodila, tj. od začátku 7. týdne po porodu dítěte a na dobu nejméně 7 dní po sobě jdoucích. Dávka se muži poskytuje nejdéle 22 týdnů, popř. 31 týdnů u dvojčat a vícerčat.
Žádost o dávku:
Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství (lidově mateřskou) stanoví zákon o nemocenském pojištění (z. č. 187/2006 Sb.). Žádost o dávku se předává na předepsaném tiskopisu Žádost o peněžitou pomoc v mateřství. Ten vydá ošetřující lékař-gynekolog, u něhož je žena v předporodní péči. Lékař potvrdí v části A předpokládaný den porodu a žena vyplní požadované údaje v části B. Pokud se ženě narodí 2 a více dětí, pak pro nárok na delší podpůrčí dobu tj. V kompetenci příslušné OSSZ je rozhodnout o nároku na dávku a její výši. Ze zákona je lhůta pro zpracování (výplatu) dávky do jednoho měsíce od data, kdy OSSZ obdrží doklady potřebné k její výplatě.
Výše peněžité pomoci v mateřství:
Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se zpravidla zjišťuje z příjmu za 12 kalendářních měsíců před nástupem na dávku. U OSVČ se vychází z úhrnu měsíčních základů pojistného v rozhodném období před nástupem na dávku. Průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic. Dávka se poskytuje 28 týdnů (resp. 37 týdnů, pokud žena porodí dvojčata nebo více dětí). Na peněžitou pomoc v mateřství může maminka nastoupit 8-6 týdnů před očekávaným dnem porodu s tím, že termín nástupu si v tomto rozmezí určí sama. Pokud nenastoupí nebo si neurčí takový den nástupu, počítá se za něj první den 6. týdne před očekávaným dnem porodu.
Mateřská a studium:
Pokud studentka nastoupí do zaměstnání, které jí založí účast na pojištění, ale v tomto zaměstnání ještě nesplní podmínku pojištění celých 270 dnů, může se jí doba studia započítat do pojištění. Podmínkou je, že studentka úspěšně školu ukončí nebo přeruší z důvodu těhotenství. Pak se pojištěnce do potřebných dnů započte i doba studia - pokud spadá do dvou let přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Žena dokládá tuto dobu studia ověřenou kopií dokladu o jeho ukončení (např. maturitním vysvědčením, diplomem).
Rodičovský příspěvek:
Studentkám nevzniká nárok na peněžitou pomoc v mateřství, protože doba studia nezakládá účast na nemocenském pojištění. Mohou však ode dne porodu požádat o rodičovský příspěvek poskytovaný Úřadem práce.
Práce během mateřské:
Maminky-zaměstnankyně mohou pracovat a zároveň pobírat peněžitou pomoc v mateřství v případě, že jde o jiné zaměstnání, než ze kterého se jim tato dávka vyplácí. Maminky-podnikatelky (OSVČ), které uplatňují nárok na PPM z nemocenského pojištění OSVČ, nemusí v době pobírání dávky přerušovat nebo ukončovat činnost. Samostatnou výdělečnou činnost sice nesmí vykonávat osobně, ale mohou ji vykonávat prostřednictvím svých zaměstnanců nebo spolupracujících osob. Např. chod prodejny zajišťují pouze prodavačky apod..
Důležité upozornění:
- Nezaměstnaní nemají nárok na peněžitou pomoc v mateřství, protože nejsou nemocensky pojištěni.
- Pokud maminka získala nový pracovní poměr během rodičovské dovolené s prvním dítětem, musí se vzít v úvahu ještě skutečnost, že pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství kromě splnění obecné podmínky (tj. dávku - především potřebná doba pojištění) jsou stanovené určité podmínky.
Změny od roku 2025
Od roku 2025 by na tom studentky měly být lépe: nově se začne do povinné doby účasti na nemocenském pojištění počítat i samotné studium, přestože stále trvá (je přerušené kvůli těhotenství).
Výše peněžité pomoci v mateřství v roce 2025
Při výpočtu peněžité pomoci v mateřství vycházejí úředníci z takzvaného denního vyměřovacího základu: průměru hrubých příjmů za posledních dvanáct měsíců rozpočtených na den (hrubý měsíční příjem × 12 měsíců / 365 dnů).Mateřská pak dělá 70 procent z takto vypočteného denního vyměřovacího základu, který se ovšem ještě snižuje pomocí redukčních hranic. Ty jsou pro rok 2025 nastavené takto:
- z částky do 1552 Kč se započítá 100 procent,
- z částky nad 1552 Kč do 2328 Kč se započítá 60 procent,
- z částky nad 2328 Kč do 4656 Kč započítá 30 procent,
- k částce nad 4656 Kč se nepřihlíží.
Například maminka, která předtím měla hrubý příjem jen 18 000 korun, dostane peněžitou podporu v mateřství 12 450 korun měsíčně. Pro ženu s hrubým příjmem 40 000 korun měsíčně to znamená peněžitou pomoc v mateřství ve výši 27 630 korun. A žena, která vydělávala třeba 50 000 korun hrubého, dostane mateřskou zhruba 34 tisíc korun měsíčně. Maximální výše mateřské v roce 2025 dělá 57 060 korun.
| Příjem | Výše mateřské |
|---|---|
| 18 000 Kč | 12 450 Kč |
| 40 000 Kč | 27 630 Kč |
| 50 000 Kč | 34 000 Kč |
Dohoda o provedení práce a mateřská
Zaměstnavatel za vás v roce 2025 nemocenské pojištění neplatí, jestliže pracujete na dohodu o pracovní činnosti s výdělkem do 4500 korun měsíčně nebo na dohodu o provedení práce (DPP) s výdělkem do 11 500 tisíc korun.
Závěrem
Je důležité si uvědomit, že nárok na peněžitou pomoc v mateřství je podmíněn splněním několika kritérií, a proto je vhodné se včas informovat a případně se poradit s odborníky. V případě nesrovnalostí nebo nejasností je možné se obrátit na příslušnou OSSZ, kde vám poskytnou potřebné informace a pomoc.
Zanechat komentář