Mateřská dovolená a peněžitá pomoc v mateřství (PPM) jsou klíčové pro rodiče v České republice. Takzvaná dovolená a peněžitá dávka spolu sice souvisejí, přesto je lepší je odlišovat.
Mateřská dovolená je důležitou osobní překážkou v práci na straně zaměstnankyně. Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnankyně v práci po dobu, která souvisí s porodem a péčí o narozené dítě v rozsahu 28 týdnů, a porodila-li žena zároveň dvě nebo více dětí v rozsahu 37 týdnů (obecná délka mateřské dovolené). Jestliže se dítě narodilo mrtvé, přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 14 týdnů.
Na mateřskou dovolenou nastupuje zaměstnankyně zpravidla šest týdnů před očekávaným dnem porodu. Mateřskou dovolenou nelze nastoupit dříve než osm týdnů před očekávaným dnem porodu.
Peněžitá pomoc v mateřství (PPM), lidově nazývaná mateřská, slouží jako náhrada mzdy či platu během mateřské dovolené. Peněžitá pomoc v mateřství je dávka, kterou rodičům vyplácí stát na základě nemocenského pojištění.
Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství:
- Být v období dvou let před nástupem na mateřskou alespoň devět měsíců zaměstnaná a účastnit se nemocenského pojištění po dobu minimálně 270 dní.
- Být v den nástupu na mateřskou zaměstnaná nebo být v ochranné lhůtě.
Výjimku mají maminky, které během těhotenství pracovní poměr ukončí - zákoník práce pro ně stanovuje ochrannou lhůtu 180 dní. To znamená: když na mateřskou nastoupíte do 180 dní od skončení pracovního poměru, nárok na peněžitou pomoc v mateřství vám vznikne. Pokud se do takové situace dostanete, nezapomeňte při počítání zohlednit, že na mateřskou se nastupuje už osm týdnů (nejpozději šest týdnů) před očekávaným termínem porodu.
Peněžitou pomoc v mateřství vám pak bude správa sociálního zabezpečení vyplácet maximálně 28 týdnů u jednoho dítěte, u rodičů dvojčat a vícerčat 37 týdnů.
Pozor: Zaměstnavatel za vás v roce 2025 nemocenské pojištění neplatí, jestliže pracujete na dohodu o pracovní činnosti s výdělkem do 4500 korun měsíčně nebo na dohodu o provedení práce (DPP) s výdělkem do 11 500 tisíc korun.
Trochu jinými pravidly se řídí i peněžitá pomoc v mateřství pro podnikatelky, tedy osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), pokud si nemocenské pojištění platí dobrovolně.
Výpočet peněžité pomoci v mateřství v roce 2025
Při výpočtu peněžité pomoci v mateřství vycházejí úředníci z takzvaného denního vyměřovacího základu: průměru hrubých příjmů za posledních dvanáct měsíců rozpočtených na den (hrubý měsíční příjem × 12 měsíců / 365 dnů).
Mateřská pak dělá 70 procent z takto vypočteného denního vyměřovacího základu, který se ovšem ještě snižuje pomocí redukčních hranic. Ty jsou pro rok 2025 nastavené takto:
- z částky do 1552 Kč se započítá 100 procent,
- z částky nad 1552 Kč do 2328 Kč se započítá 60 procent,
- z částky nad 2328 Kč do 4656 Kč započítá 30 procent,
- k částce nad 4656 Kč se nepřihlíží.
Příklad výpočtu:
- Maminka s hrubým příjmem 18 000 korun měsíčně dostane peněžitou podporu v mateřství 12 450 korun měsíčně.
- Pro ženu s hrubým příjmem 40 000 korun měsíčně to znamená peněžitou pomoc v mateřství ve výši 27 630 korun.
- A žena, která vydělávala třeba 50 000 korun hrubého, dostane mateřskou zhruba 34 tisíc korun měsíčně.
Maximální výše mateřské v roce 2025 dělá 57 060 korun.
Výše peněžité pomoci v mateřství se po 1. lednu 2025 automaticky upraví podle redukčních hranic platných pro rok 2025. U některých tak může dojít ke zvýšení dávky. Zda ke zvýšení dojde, záleží na tom, zda dosažený příjem převyšoval redukční hranice stanovené v roce 2024.
Specifické situace
Studium
Doposud to bylo tak, že pokud nastávající matka studovala, doba studia se započítala pouze tehdy, když studium úspěšně ukončila a v den nástupu na peněžitou pomoc v mateřství už byla nemocensky pojištěna, případně byla v ochranné lhůtě. Od roku 2025 by na tom studentky měly být lépe: nově se začne do povinné doby účasti na nemocenském pojištění počítat i samotné studium, přestože stále trvá (je přerušené kvůli těhotenství).
Nemocenská
Obavy z ovlivnění výše peněžité pomoci mateřství předchozí nemocenskou jsou zbytečné. Výše nemocenské se nijak nezapočítává, rozhodují pouze průměrné výdělky ze zaměstnání za posledních dvanáct měsíců. Jinak řečeno: příjmy před začátkem pracovní neschopnosti.
Práce v zahraničí
I matka, která nenasbírá potřebnou dobu účasti na nemocenském pojištění v Česku, může na peněžitou pomoc v mateřství dosáhnout. Rozhodující je, zda se v cizině účastnila tamního systému sociálního zabezpečení, respektive pojištění pro případ peněžitých dávek v nemoci a mateřství.
Zároveň je potřeba rozlišovat, zda šlo o pojištění v rámci Evropské unie, nebo mimo ni. Zatímco v EU lze získané doby pojištění sčítat bez výjimky, u států mimo ni záleží, jakou smlouvu o sociálním zabezpečení s nimi Česko uzavřelo. Konkrétní přehled informací o jednotlivých zemích najdete na stránkách České správy sociálního zabezpečení.
I pro sčítání dob pojištění nasbíraných v cizině platí: účast na nemocenském pojištění musí dělat minimálně 270 dní během dvou let a v den nástupu na mateřskou musí být žena zaměstnaná. Dobu pojištění v cizině je potřeba prokázat okresní správě sociálního zabezpečení - s konkrétním seznamem lejster poradí úředníci sociálky.
Mateřská dovolená pro otce
Peněžitou pomoc v mateřství nemusí pobírat výhradně matka - na mateřskou místo ní může nastoupit i otec dítěte (případně manžel maminky, ačkoli nejde o biologického otce dítěte). I táta na mateřské ale musí splnit výše uvedené podmínky: účastnit se nemocenského pojištění minimálně 270 dní během předchozích dvou let a v den nástupu na mateřskou být zaměstnaný.
Kratší je pouze doba, po kterou muži peněžitou pomoc v mateřství čerpají: maximálně 22 týdnů s jedním dítětem, 31 týdnů v případě vícerčat. Dávku sociálka tatínkům vyplatí nejdřív po skončení šestinedělí. Když matka dítěte čerpá mateřskou před porodem nebo šestinedělím, zkrátí se doba, po kterou ji může brát otec, i o tyto dny.
Dohodu o tom, že bude peněžitou pomoc v mateřství čerpat otec dítěte (či manžel), musíte stvrdit písemně. Podpis matky musí být ověřený - buď úředně, třeba notářem, nebo na CzechPointu, případně úředníkem na sociálce. Úřadu je zároveň potřeba doložit vyplněný formulář Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče.
Dohodu o převzetí dítěte do péče lze uzavřít nejpozději sedm týdnů po narození dítěte, sjednaná musí být minimálně na týden. Samotná dohoda musí vedle základních údajů o rodičích (manželech) a ověřeného podpisu matky obsahovat také jméno a datum narození dítěte a den, od kterého muž přebírá péči.
Dodejme, že vedle peněžité pomoci v mateřství a rodičovského příspěvku se vyplácí také dávka otcovské poporodní péče, zkráceně otcovská. Nahrazuje výpadek příjmu čerstvým tatínkům, kteří chtějí bezprostředně po narození dítěte zůstat doma a zapojit se do péče. Na otcovskou dosáhnou, jestliže splní určité zákonem předepsané podmínky.
Rodičovská dovolená
K prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich písemnou žádost rodičovskou dovolenou (§ 196 zákoníku práce). Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a zaměstnanci - otci dítěte od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.
Pokud otec požádá o čerpání rodičovské dovolené a souběžně bude čerpat dávku otcovské poporodní péče, bude se z hlediska zákoníku práce jednat o otcovskou dovolenou a teprve po vyčerpání dávky otcovské poporodní péče nastoupí otec na rodičovskou dovolenou.
Zaměstnanec podává žádost o čerpání rodičovské dovolené alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, nebrání li tomu vážné důvody na jeho straně. Žádost musí být písemná, obsahovat dobu trvání rodičovské dovolené a je možné ji podávat i opakovaně.
Zaměstnanci tedy nemusí o rodičovskou dovolenou žádat „vcelku“ a nemusí ihned na počátku sdělit, že budou rodičovskou dovolenou čerpat například do 2 let věku dítěte. Rovněž rodičovská dovolená je důležitou osobní překážkou v práci, kdy je zaměstnavatel povinen nepřítomnost v práci omluvit.
Zákoník práce rovněž stanoví, že mateřská a rodičovská dovolená nepřísluší zaměstnankyni nebo zaměstnanci v případě, že se o dítě přestanou starat a dítě je z toho důvodu svěřeno do rodinné nebo ústavní péče nahrazující péči rodičů (§ 198 odst. 3 zákoníku práce). V těchto případech končí i podpůrčí doba pro poskytování dávky otcovské poporodní péče (§ 38b odst. 3 zákona o nemocenském pojištění).
Po dobu čerpání mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené nepřísluší náhrada mzdy nebo platu. Po tuto dobu náleží zaměstnancům hmotné zabezpečení formou dávek nemocenského pojištění a státní sociální podpory, které náleží za podmínek upravených v předpisech o nemocenském pojištění (peněžitá pomoc v mateřství, případně dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská), resp. státní sociální podpory (rodičovský příspěvek, přídavek na děti).
Zanechat komentář