Mateřská dovolená je důležité období, které slouží k prohloubení péče o dítě. V běžné řeči se pojmy mateřská a rodičovská dovolená často zaměňují a někdy se jimi označuje i peněžitá pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek. Z hlediska práva však musíme tyto pojmy rozlišovat.
Mateřská dovolená dle názvu náleží primárně matkám. Minimálně do ukončení šestinedělí na ni má nárok opravdu pouze matka, která dítě porodila. Po ukončení šestinedělí o ni může zažádat i otec dítěte či manžel matky.
Pojďme se podívat na to, co obnáší mateřská dovolená, jaké jsou podmínky pro získání peněžité pomoci v mateřství (PPM) a jak se liší od rodičovské dovolené.
Jaký je rozdíl mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou?
Co je mateřská dovolená?
Mateřská dovolená ve smyslu zákoníku práce označuje překážku v práci, kdy je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost ženy v zaměstnání z důvodu porodu a následné péče o dítě. V tomto smyslu se tedy vztahuje jen na zaměstnankyně.
Na mateřskou dovolenou žena nastupuje zpravidla 6 týdnů před očekávaným dnem porodu, nejdříve 8 týdnů před tímto dnem. Termín nástupu v tomto rozmezí si volí sama. Při narození jednoho dítěte činí mateřská dovolená 28 týdnů, při narození dvojčat či vícerčat pak 37 týdnů.
Na mateřskou dovolenou žena může nastoupit později než 6 týdnů před očekávaným dnem porodu a nemusí jí vyčerpat v celém rozsahu, minimální mateřská dovolená činí 14 týdnů a nesmí skončit před uplynutím 6 týdnů po porodu. Pokud žena vyčerpá před narozením dítěte z mateřské dovolené méně než 6 týdnů z jiného důvodu, než že porod nastal dříve, přísluší jí mateřská dovolená ode dne porodu jen do uplynutí 22 týdnů, resp. 31 týdnů při narození dvojčat a vícerčat.
Během mateřské dovolené je poskytována sociální dávka peněžitá pomoc v mateřství (PPM).
Peněžitá pomoc v mateřství (PPM): Kdo má nárok?
Peněžitá pomoc v mateřství (PPM), zkráceně mateřská, je dávkou nemocenského systému. Je tedy určena pro zaměstnance či OSVČ, kteří si platí nemocenské pojištění.
Zatímco na rodičovský příspěvek vzniká nárok vždy, tak na mateřskou nárok vzniká pouze při splnění zákonných podmínek. Nutností je splnění podmínky účasti na pojištění a získání minimální doby pojištění alespoň po dobu 270 dní v posledních dvou letech. Jestliže nejsou splněny zákonné podmínky, tak mateřská žadatelce nenáleží a ihned od narození dítěte se čerpá rodičovský příspěvek.
Podmínky pro nárok na PPM:
- Účast na nemocenském pojištění.
- Minimálně 270 dní nemocenského pojištění v posledních dvou letech.
- Být zaměstnancem nebo v ochranné lhůtě (180 dní od zániku nemocenského pojištění, pokud těhotenství trvalo během zaměstnání).
- U OSVČ: Platit nemocenské pojištění alespoň 180 dní v posledním roce před nástupem na PPM.
Pro nárok na mateřskou není stanoven žádný limit ani se nesleduje majetek. Při splnění podmínky pojištění tedy pobírá mateřskou i rodič s velmi nadstandardními příjmy. Měsíční částka mateřské je však nepřímo zastropována. Měsíční mateřská (za 30 dní) v roce 2024 nemůže činit více než 49 440 korun.
Výpočet PPM v roce 2024
Vyplácená částka peněžité pomoci v mateřství činí 70 procent z denního vyměřovacího základu. Ten si zjistíte tak, že si hrubý příjem za uplynulých 12 měsíců vydělíte počtem kalendářních dní v tomto období.
U OSVČ se vychází z úhrnu měsíčních základů pojistného v rozhodném období před nástupem na dávku.
Pro výpočet denního vyměřovacího základu jsou ale důležité také redukční hranice, které se odvozují od průměrné mzdy. U mateřské se denní vyměřovací základ do 1. redukční hranice započítává celý, z částky mezi první a druhý redukční hranicí se započítává 60 procent a z částky mezi druhou a třetí redukční hranicí se započítává už jen 30 procent. K příjmu nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
Redukční hranice pro rok 2024:
- redukční hranice ze 100 procent vyměřovacího základu - do 1 466 korun
- redukční hranice z 60 procent vyměřovacího základu - od 1 466 do 2 199 korun
- redukční hranice z 30 procent vyměřovacího základu - od 2 199 korun do 4 397 korun, k částce nad 4 397 Kč se nepřihlíží.
Měsíční částka mateřské závisí na dosahovaném rozhodném příjmu. Čím vyšší příjem před čerpáním mateřské, tím vyšší měsíční mateřská.
Příklad: Maminka, která předtím měla hrubý příjem jen 18 000 korun, dostane peněžitou podporu v mateřství 12 450 korun měsíčně. Pro ženu s hrubým příjmem 40 000 korun měsíčně to znamená peněžitou pomoc v mateřství ve výši 27 630 korun. A žena, která vydělávala třeba 50 000 korun hrubého, dostane mateřskou zhruba 34 tisíc korun měsíčně. Maximální výše mateřské v roce 2025 dělá 57 060 korun.
Výše peněžité pomoci v mateřství se po 1. lednu 2025 automaticky upraví podle redukčních hranic platných pro rok 2025. U některých tak může dojít ke zvýšení dávky. Zda ke zvýšení dojde, záleží na tom, zda dosažený příjem převyšoval redukční hranice stanovené v roce 2024.
Délka mateřské dovolené
Mateřská se pobírá 28 týdnů, případně 37 týdnů, pokud maminka porodila dvě a více dětí. Mateřská se začíná pobírat od osmého až šestého týdne před očekávaným dnem porodu.
Jak na žádost o mateřskou
Žádost o mateřskou vyplní gynekolog a poté musí být předána zaměstnavateli. Pokud podnikáte, předáte dokument přímo na příslušné OSSZ. Když žena nesplní potřebné podmínky, dostane rovnou rodičovský příspěvek. O dávku mohou žádat i rodiče, kteří převzali dítě do náhradní péče.
Mateřská pro OSVČ
„Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství, jen pokud si dobrovolně a po určitou dobu platí nemocenské pojištění. OSVČ musí splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných alespoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.
Současně musí účast na nemocenském pojištění (ze zaměstnání nebo z podnikání) trvat alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na dávku,“ uvádí ČSSZ.
Otec a mateřská
Na mateřskou má nárok i otec dítěte. Žena musí být doma s miminkem prvních 6 týdnů po porodu. Poté může nastoupit otec dítěte a platí pro něj úplně stejné podmínky jako pro matku. Podpůrčí doba v těchto případech tedy činí 22 týdnů.
Otec musí s matkou uzavřít písemnou dohodu, že bude o dítě pečovat. V dohodě se uvede den, od něhož bude otec o dítě pečovat, den porodu a podpis matky, který je třeba úředně ověřit.
Rodičovský příspěvek
Rodičovský příspěvek navazuje na peněžitou pomoc v mateřství.
Celková částka rodičovského příspěvku je (od 1. 1. 2024) 350 tisíc korun, pro vícerčata 525 tisíc korun a vyčerpána musí být nejdéle do 3 let věku dítěte.
Pokud jste si vy nebo otec hradil nemocenské pojištění, můžete si zvolit výši příspěvku, a to podle výše denního vyměřovacího základu ke dni narození dítěte, výše měsíčního příspěvku nesmí překročit 70 % 30 násobku DVZ rodiče a zvolená výše příspěvku činí maximálně 11 500 Kč, minimálně 50 Kč měsíčně. Nevyčerpaná část rodičovského příspěvku zůstává státu a nelze ji vymáhat.
K podání "Žádosti o rodičovský příspěvek" budete potřebovat: rodný list dítěte, průkazy totožnosti obou rodičů a potvrzení od ČSSZ o nároku na dávku, která ovlivňuje nárok a výši rodičovského příspěvku.
Tuto dávku vyplácí Úřad práce (odbor státní sociální podpory).
Přídavek na děti
Přídavek na dítě je poskytován rodinám s dětmi jako základní dlouhodobá dávka ve třech úrovních podle věku dítěte: dítě do 6 let - 830 Kč, dítě od 6 do 15 let - 970 Kč, dítě od 15 do 26 let - 1080 Kč.
Rodiny s příjmem vyšším než je 3,4 násobek částky životního minima rodiny na přídavek na dítě nemají nárok.
O přídavek na děti se žádá na místně příslušné pobočce Úřadu práce ČR a k žádosti budete potřebovat doklady o příjmu (např. Peněžitá pomoc v mateřství, zkráceně mateřská, je dávkou nemocenského systému.
Zanechat komentář