Mateřská dovolená a dohoda o provedení práce v České republice

Mateřská dovolená je jednou z nejkrásnějších, ale i nejnáročnějších etap v životě každé ženy. Vedle radosti z příchodu nového člena rodiny se často pojí i s otázkami kolem financí, administrativy, a dokonce i přivýdělku. Pokud jste OSVČ nebo zaměstnaná, čeká vás rozhodování, jak správně spravovat svou práci a finance během mateřské dovolené. Mateřská dovolená je oficiální období, kdy žena přestává pracovat, aby se mohla věnovat péči o své novorozené dítě. V České republice trvá mateřská dovolená standardně 28 týdnů (37 týdnů v případě porodu dvou a více dětí).

Mateřská dovolená a s ní spojené dávky by měly sloužit k tomu, aby se maminka skutečně soustředila na péči o sebe a svého potomka. Není však vyloučeno si přivydělat, a to dokonce u svého stávajícího zaměstnavatele. Pokud tedy nechcete ztratit nárok na podporu v mateřství, zpozorněte zejména při práci pro stávajícího zaměstnavatele. Ten s vámi může uzavřít jen smlouvu na jinou práci. U jiného zaměstnavatele pak sice můžete nastoupit na stejný druh práce (například zmíněnou pozici účetní), ale původní (stávající) zaměstnavatel s tím musí písemně souhlasit.

Rodičovská dovolená přináší ještě méně omezení. Jakoukoliv výdělečnou činnost můžete provozovat zcela volně. Můžete tedy nastoupit ke svému předchozímu zaměstnavateli nebo si najít přivýdělek v jiné firmě. Jediné, co je potřeba zajistit, abyste nepřišla o rodičovský příspěvek, je patřičný dohled nad dítětem. Stačí se domluvit s prarodiči, sjednat si chůvu nebo využívat jesle.

Brzký návrat do práce může, kromě jiného, přinést nižší riziko snahy zaměstnavatele o rozvázání pracovního poměru s rodičem, který by mu jinak v zaměstnání dlouhodobě chyběl. Zaměstnavatelé často nabízejí rodičům během rodičovské dovolené práci (brigádu), většinou na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti, lze však pracovat v pracovním poměru založeném klasickou pracovní smlouvou. Práce na dohodu o provedení práce je oblíbená jak u zaměstnavatele, tak u zaměstnance, především z daňových a pojistných důvodů.

Možnosti přivýdělku během mateřské a rodičovské dovolené

Ano, během mateřské dovolené si můžete přivydělat, ale s určitými omezeními. I když pobíráte peněžitou pomoc v mateřství, neznamená to, že byste si nemohli přivydělávat.

• Zaměstnání u jiného zaměstnavatele: Pokud si chcete přivydělat během mateřské, můžete si najít práci u jiného zaměstnavatele, než je ten, kde máte smlouvu, na jejímž základě dostáváte PPM.
• Práce na DPP nebo DPČ: Jednou z častých variant je práce na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ).
• Podnikání na vedlejší činnost: OSVČ mají možnost během mateřské dovolené pokračovat v podnikání, avšak musí splnit určité podmínky.

Novelou zákonníku práce od 1.6.2025 je nyní již umožneno, aby zaměstnanec při souběhu rodičovské dovolené vykonával práci na základě DPP nebo DPČ odpovídající druhu práce v pracovní smlouvě.

Možnost výkonu zaměstnání pro jiného zaměstnavatele během čerpání mateřské/rodičovské dovolené právní předpisy nevylučují. Tato pracovní činnost má omezení. Matka (otec) může vykonávat vedle svého zaměstnání výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Jestliže zaměstnavatel souhlas odvolá, musí být odvolání písemné; zaměstnavatel je povinen v něm uvést důvody změny svého rozhodnutí. Zaměstnanec je pak povinen bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost skončit způsobem vyplývajícím pro její skončení z příslušných právních předpisů. Omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti. Práci lze opět konat jak v pracovním poměru, tak na dohodu o pracovní činnosti či dohodu o provedení práce.

Příklad: Matka je zaměstnána u zaměstnavatele, jehož činností je nakládání s nebezpečnými odpady, jako účetní. Matka nesmí bez souhlasu svého zaměstnavatele pracovat pro jiného zaměstnavatele, který rovněž podniká v oboru nakládání s nebezpečnými odpady. Může však pracovat jako účetní pro neziskovou organizaci, která se zabývá péčí o seniory, a to bez souhlasu či vědomí zaměstnavatele. Předmět činnosti lze vyhledat ve veřejném rejstříku, který je přístupný na www.justice.cz.

Rodič tedy může přivýdělkem zlepšovat finanční situaci rodiny a o rodičovský příspěvek nepřijde. Jediné, co je třeba si ohlídat, je docházka dítěte mladšího dvou let do jeslí, mateřské školy či jiného obdobného předškolního zařízení nebo dětské skupiny. Maximální možná docházka je 120 hodin měsíčně (platí od 1. 5. 2025). Od dosažení dvou let věku se již docházka dítěte nesleduje.

Flexinovela zákoníku práce přináší do pracovního práva několik zásadních změn, ať už se jedná o změnu maximální možné délky zkušební doby či běh výpovědní doby. Díky flexinovele nemusí mít zaměstnavatelé obavy. Nově platí, že i když pracovní poměr na dobu určitou smí být sjednán nejdéle na 3 roky a mezi týmiž smluvními stranami může být opakován nejvýše dvakrát, přičemž za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž jeho prodloužení, jde-li o náhradu za dočasně nepřítomného zaměstnance po dobu mateřské, otcovské a rodičovské dovolené a dovolené bezprostředně na tyto navazující, může být pracovní poměr na dobu určitou sjednáván bez omezení počtu opakování.

S dočasnou náhradou za nepřítomného zaměstnance souvisí i zařazení takového zaměstnance na jeho původní pracovní místo. Nově si musí dát zaměstnavatel pozor na to, že na původní pracovní místo musí nepřítomného zaměstnance zařadit nejen po skončení mateřské dovolené nebo otcovské dovolené, ale i po skončení rodičovské dovolené přede dnem, kdy dítě dosáhne věku 2 let. Jedná se tedy o zásadní prodloužení doby, kdy má zaměstnavatel tuto povinnost, jelikož dle dosavadní právní úpravy mu tato povinnost plynula v rámci doby, po kterou byla zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, což činilo v případě porození jednoho dítěte 28 týdnů.

Dle dosavadní zákonné úpravy platilo, že zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. To v praxi znamenalo, že zaměstnankyně na rodičovské dovolené nemohla se svým zaměstnavatelem uzavřít dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti, pokud měla vykonávat stejnou práci, k výkonu které se zavázala v pracovní smlouvě. I když i tato úprava měla své důvody, nově už bude pro strany možné uzavřít dohodu na práci stejně druhově vymezenou, a to na dobu čerpání rodičovské dovolené nebo její části.

Matky na mateřské často hledají takovou formu práce, která jim umožní kombinovat jí s péčí o potomka. Často se jedná o práci z domu, např. Nejčastěji se setkáváme s brigádou či přivýdělkem na základě dohody o provedení práce (DPP).

Dohoda o provedení práce (DPP) a Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)

Ano, během mateřské dovolené si můžete přivydělat, ale s určitými omezeními. Dohoda o provedení práce (DPP) je jednou z oblíbených možností přivýdělku během mateřské.

Jako zaměstnanec můžete dohodu o provedení práce uzavřít s tolika zaměstnavateli, kolik chcete. No a jestli chodíš k jednomu zaměstnavateli vykonávat práci na základě dvou nebo více dohod o provedení práce, odpracované hodiny se sčítají. Na dohodu o pracovní činnosti můžeš pracovat nejen během rodičovské dovolené, pokud rozsah práce nepřekročí v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, což je 20 hodin týdně. Dodržování nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřená.

Na práci konanou na základě obou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se použije úprava pro výkon práce v pracovním poměru. To však neplatí pro právní úpravu týkající se především:

• odstupného (nárok nevzniká),
• skončení pracovního poměru (dohody mají vlastní právní úpravu jejich skončení),
• odměňování, (nově zaměstnancům vzniká nárok na příplatky nebo jiné kompenzace za svátek, práci v noci, v sobotu a v neděli a ve ztíženém pracovním prostředí),
• cestovní náhrady (zaměstnavatel není povinen hradit cestovní náklady).

Nově je zaměstnavatel povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. S účinností od 1. 1. 2024 taktéž zaměstnancům pracujícím na základě DPP/DPČ náleží přímo ze zákona právo na dovolenou, a to za stejných podmínek jako zaměstnancům v pracovním poměru. Platí, že pro účely dovolené činí délka týdenní pracovní doby 20 hodin týdně. Nárok na pracovní volno a na náhradu mzdy po dobu jiných důležitých osobních překážek (např. doprovod dítěte k lékaři) sice nevzniká, ale je možné je v dohodě sjednat, popř. tak může stanovit zaměstnavatel vnitřním předpisem. Je proto vhodné se před uzavřením především dohody o pracovní činnosti u zaměstnavatele informovat o pracovních podmínkách.

Zrušení dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti

Není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit:

• dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,
• výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně (nově bylo zavedeno právo zaměstnance požádat zaměstnavatele ve lhůtě 1 měsíce od doručení výpovědi o její odůvodnění, pokud se domnívá, že tak zaměstnavatel učinil z důvodu, že se zaměstnanec domáhal nebo využil zákonem vypočtených práv; zaměstnavatel má v takovém případě povinnost poskytnout bez zbytečného odkladu písemné odůvodnění výpovědi),
• okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.

Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží. To znamená, že dohoda je nadále platná.

Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti a povinné odvody

Dohoda o provedení práce

Z odměny na základě dohody o provedení práce se odvádí daň z příjmu. Od 1. 1. 2025 platí, že zaměstnanec ani zaměstnavatel neodvádí pojistné na zdravotní a sociální pojištění z odměn do výše 11.499 Kč měsíčně (u jednoho zaměstnavatele). Rodič tak může pracovat s těmito příjmy pro více zaměstnavatelů. Sraženou daň z příjmu si může zaměstnanec v rámci ročního daňového přiznání nárokovat zpět, má‑li za rok nízké příjmy. Zaměstnavatel mu na požádání vydá vyplněný formulář „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“. Jestliže se neodvádí pojistné na sociální pojištění (tj. nemocenské a důchodové pojištění), nevzniká v případě dočasné pracovní neschopnosti nárok na nemocenské a náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti. Zároveň se také tyto příjmy nezapočítávají jako započitatelný příjem z pohledu důchodového pojištění. Více k tomuto tématu v kapitole Zdravotní a důchodové pojištění rodičů.

Jestliže rodič pracuje převážně na základě dohod o provedení práce s příjmem do 11.499 Kč měsíčně, může být jeho postup z pohledu odvodu daně z příjmu následující:

1. Rodič nepodepíše „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“:

   Zaměstnavatel srazí z odměn daň 15 %. Rodič tyto příjmy nemusí nikde uvádět. V případě, že rodič příjmy uvede v daňovém přiznání a má během roku nízké příjmy, získá zpět sraženou 15 % daň z příjmu. Zaměstnavatel mu po skončení kalendářního roku na požádání vydá formulář „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“. Toto potvrzení je přílohou daňového přiznání.

2. Rodič podepíše formulář „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“:

   Formulář „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“ může zaměstnanec podepsat jen u jednoho zaměstnavatele. Zaměstnavatel pak odvede z odměny 15 % zálohu na daň z příjmů a sníží ji o měsíční slevu na dani pro poplatníka, tj. maximálně ve výši 2 570 Kč měsíčně. Po konci roku vydá zaměstnavatel rodiči „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“ a rodič zahrne odměny do svého ročního daňového přiznání. Tento postup je výhodný, pokud má rodič více zaměstnavatelů s příjmy do 11.499 Kč měsíčně. Jestliže má rodič pouze příjmy na dohody o provedení práce 11.499 Kč měsíčně, pak do celkového ročního příjmu cca 205 600 Kč neodvádí žádnou daň z příjmů, pokud postupuje výše uvedeným způsobem. Je výhodné všechny příjmy na dohody o provedení práce zahrnout do daňového přiznání. Je však nutné si u všech zaměstnavatelů vyžádat formulář „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“. V případě, že zaplacená daň bude vyšší než daňová povinnost na základě daňového přiznání, finanční úřad rozdíl vrátí na účet.

Dohoda o pracovní činnosti

Z odměny na základě dohody o pracovní činnosti se kromě daně z příjmů odvádí stejně jako u pracovního poměru i pojistné na zdravotní a sociální zabezpečení.

Peněžitá pomoc v mateřství (PPM)

17. 10. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) informuje o rozmanitých situacích a podmínkách finančního zabezpečení osoby, která nemůže pracovat z důvodu vysokého stupně těhotenství a následné péče o novorozence. Dávka PENĚŽITÁ POMOC V MATEŘSTVÍ (lidově nazývaná MATEŘSKÁ, protože pokrývá období mateřské dovolené v zaměstnání) je vyplácena nejvýše 28 týdnů (resp.

Požádat o dávku peněžité pomoci v mateřství (PPM) může maminka, tatínek dítěte, manžel maminky dítěte nebo osoba, která převzala dítě do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu (např. osvojení nebo pěstounská péče). Žádost o dávku 6-8 týdnů před porodem podává maminka novorozence. Po šestinedělí může maminku s jejím souhlasem vystřídat jiná pečující osoba (manžel, tatínek dítěte, pěstoun). Těmto osobám se od nároku na nejvýše 22 týdnů peněžité pomoci v mateřství (resp. 31 týdnů v případě dvojčat a vícerčat) odečítá doba vyčerpaná maminkou novorozence před porodem a v šestinedělí.

Nárok na dávku mají zaměstnanci/zaměstnankyně, neboť účast na nemocenském pojištění je ze zákona povinná při práci na pracovní smlouvu, na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) s hrubým měsíčním příjmem (sjednaným nebo dosaženým) alespoň 4 000 Kč a na dohodu o provedení práce (DPP) s dosaženým hrubým měsíčním příjmem přes 10 000 Kč. Podnikatelé/podnikatelky (OSVČ) mají nemocenské pojištění ze zákona dobrovolně volitelné. Žadatel/ka o dávku musí být v den nástupu na mateřskou účasten/účastna nemocenského pojištění, protože je tato dávka vyplácena z nemocenského pojištění.

Pokud zaměstnanec/zaměstnankyně pracuje na DPP nebo v pracovní smlouvě (či DPČ) nemá sjednaný příjem alespoň 4 000 Kč měsíčně a v měsíci nástupu nedosáhne částek uvedených v prvním odstavci, znamená to, že v daném měsíci není účasten/účastna nemocenského pojištění. Pokud ale byla výše příjmů dostatečná pro povinnou účast na nemocenském pojištění za alespoň tři kalendářní měsíce bezprostředně předcházející měsíci nástupu na dávku, na PPM může vzniknout nárok. Žadatel/ka má nárok na dávku také tehdy, pokud je v den nástupu v tzv. ochranné lhůtě ze skončeného zaměstnání. Standardní ochranná lhůta trvá 7 dnů, ovšem u žen, které byly v den ukončení zaměstnání těhotné, je prodloužena až na 180 dnů. Kratší je ochranná lhůta pouze tehdy, pokud bylo kratší i zaměstnání (např. pokud předchozí zaměstnání trvalo 30 kalendářních dnů, ochranná lhůta potrvá pouze 30 kalendářních dnů).

Studentky nárok na peněžitou pomoc v mateřství nemají, neboť studium nezakládá účast na nemocenském pojištění (studium se počítá pouze jako doba pojištění). Mohou však ode dne porodu požádat o rodičovský příspěvek poskytovaný Úřadem práce. Žadatel/ka o dávku musí mít nemocenské pojištění alespoň 270 kalendářních dnů (to je zhruba 9 měsíců) ve dvou letech přecházejících dni nástupu na PPM (např. při nástupu na PPM 10. 10. 2023 v období od 10. 10. 2021 do 9. 10. 2023). Podnikatelé/podnikatelky (OSVČ) musí mít zároveň nemocenské pojištění alespoň 180 kalendářních dnů (to je zhruba 6 měsíců) v roce předcházejícím dni nástupu na dávku.

Pokud dojde k porodu předčasně, podmínka požadovaných dnů účasti na nemocenském pojištění se zjišťuje k počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Dny účasti na nemocenském pojištění se v rámci požadovaného období sčítají. Pokud žena během těhotenství čerpá nemocenskou dávku (je např. na rizikovém těhotenství), tato doba se do požadovaných dnů nemocenského pojištění započítá, jestliže ji pobírá za trvání pojištěné činnosti. Doba studia se do 270 kalendářních dnů započítává pouze tehdy, pokud dotčená osoba studium úspěšně ukončila a v den nástupu na PPM již byla nemocensky pojištěna (případně je v ochranné lhůtě).

Den nástupu na PPM si určuje žena v rozmezí 6-8 týdnů před očekávaným dnem porodu, který stanoví lékař. Pokud si den nástupu neurčí, je jím počátek šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Dojde-li k porodu předčasně, tj. před datem určeným podle předchozího odstavce, dnem nástupu na dávku je den porodu. Pokud žena čerpá před porodem nemocenské (např. u rizikového těhotenství), lékař jí ukončí neschopenku dnem předcházejícím dni nástupu na PPM. Pokud žena nárok na PPM nemá, může čerpat nemocenské až do konce šestého týdne po porodu. Jestliže chce nastávající maminka pracovat až do dne porodu, den nástupu na PPM se neposouvá.

Podnikání během mateřské dovolené

Pokud jste doposud pracovala v klasickém pracovním poměru, můžete si během mateřské zřídit živnostenské oprávnění a začít podnikat. V takovém případě vás v práci nic nelimituje, a to včetně oboru činnosti. Tento příjem bude považován za vedlejší, bez ohledu na jeho výši. Za hlavní zdroj příjmů se bere dávka mateřské, a to i v případě, kdy byste podnikáním získala více peněz než činí mateřská dovolená) Pro účely úřadů budete brána jako OSVČ vedlejší.

Pokud uvažujete o získání živnostenského oprávnění, zvažte, jakým oborem byste se chtěla zabývat. Nejsnadnější cesta je k provozování volné živnosti (například chovatelství zvířat). ro výkon této činnosti není vyžadováno speciální vzdělání ani certifikát. Existují však též řemeslné a vázané živnosti, pro jejichž provozování je třeba splnit podmínky další, zejména tzv. Na cestu na úřad si připravte platný občanský průkaz a 1000,- Kč. Můžete si také již předem doma vyplnit formulář, který bude na úřadě třeba. Podrobné informace naleznete na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu, kde najdete i Jednotný registrační formulář. Formulář lze vyplnit i online a zaslat jej na elektronickou podatelnu živnostenského úřadu.

Matky, které byly podnikatelky už před mateřskou dovolenou, mají situaci složitější. Příspěvek na mateřské dovolené totiž nelze pobírat za totožnou činnost, za jejíhož trvání nárok na mateřskou vzniknul. Nemohou tedy nadále podnikat osobně. Slovo „osobně“ je podstatné. Formálně může chod drobného podnikání převzít některý ze zaměstnanců. Podmínkou je platba nemocenského pojištění aspoň 270 dní (tedy devět měsíců) v průběhu dvou let před nástupem na mateřskou, z toho přinejmenším 180 dní (šest měsíců) v posledním roce. Takto stanovená délka plateb má zabránit tomu, aby si budoucí matka začala platit nemocenské účelově až v okamžiku, kdy zjistí, že je těhotná.

Během mateřské a rodičovské dovolené si lze legálně přivydělat, ale je nutné dodržet určitá pravidla, aby nedošlo ke ztrátě nároku na dávky. Zaměstnankyně nesmí vykonávat stejnou práci u svého zaměstnavatele, ale mohou pracovat na jinou smlouvu či pro jiného zaměstnavatele. OSVČ si mohou přivydělat, pokud splní podmínky pro vedlejší činnost, nebo mohou podnikání přerušit.

Užitečné odkazy a nástroje

iÚčto vám umožní automatizovat účetní procesy, spravovat své finance online, ať už jste kdekoliv, a zjednoduší komunikaci s úřady. Pro uživatele účetního programu iÚčto nabízíme také účetní služby. Kompletní zpracování účetnictví se pohybuje již od 1399,- korun měsíčně.

Máte zájem o vedení účetnictví nebo daňové evidence? Vyžádejte si od nás nezávaznou nabídku.