Nárok na dovolenou ve výpovědní lhůtě: Podmínky a práva v České republice

Dali jste výpověď nebo jste ji obdrželi od zaměstnavatele a přemýšlíte, kdy skutečně skončíte s pracovními povinnostmi? Klíčovým faktorem, který to může ovlivnit, je stav vaší nevyčerpané dovolené. Právní úpravy stanoví, jak se s dovolenou při výpovědi nakládá, a možnosti, které jako zaměstnanec máte, nejsou zanedbatelné. Podívejme se na problematiku blíže, abyste z této situace vytěžili maximum.

Základní nárok na dovolenou

Každý zaměstnanec má v ČR podle zákoníku práce nárok na čtyři týdny dovolené ročně. Někteří zaměstnavatelé poskytují více - pět týdnů nebo i tzv. „sick days“. Zákoník práce určuje, že dovolená se odvíjí od počtu odpracovaných měsíců v roce. Například za jeden měsíc zaměstnání náleží zaměstnanci jedna dvanáctina roční dovolené. Pokud zaměstnání končí v průběhu roku, je třeba spočítat nárok poměrně k počtu měsíců, které byly odpracovány. Než se dostaneme k samotnému výpočtu, měli bychom si připomenout, co to nárok na dovolenou vlastně je.

V České republice má každý zaměstnanec pracující na hlavní pracovní poměr právo na čtyři týdny dovolené ročně. Představte si, že pracujete pro zaměstnavatele, který vám dal jako benefit 5 týdnů dovolené ročně. V březnu se rozhodnete, že podáte výpověď s dvouměsíční výpovědní dobou, která skončí na konci května.

Co s nevyčerpanou dovolenou?

Zaměstnanec má několik možností. V ideálním případě si nevyčerpanou dovolenou vybere během výpovědní doby. Například pokud výpovědní lhůta končí k poslednímu dni měsíce, ale zaměstnanec má nárok na tři dny dovolené, může odejít o tři dny dříve. O to může zaměstnanec sám požádat, ale záleží jen na zaměstnavateli, zda žádosti vyhoví. Dovolená může být čerpána, resp. nařízena zaměstnavatelem i ve výpovědní době. Je přitom lhostejné, zda dal výpověď zaměstnavatel zaměstnanci, nebo zaměstnanec zaměstnavateli.

Pokud to není možné z provozních důvodů zaměstnavatele, zákon mu ukládá povinnost dovolenou proplatit. Zaměstnavatel má ale právo zaměstnanci vybrání dovolené nařídit, a to i ve výpovědní lhůtě.

Nejjednodušším řešením samozřejmě je dovolenou vyčerpat ještě před skončením pracovního poměru.

Pokud by však měl zaměstnanec k dispozici ještě nevyčerpanou dovolenou z loňského roku 2023 (nebo dokonce dovolenou převedenou z let předchozích), aniž by zaměstnavatel určil termín jejího čerpání, třeba právě na dobu před skončením pracovního poměru, může si dobu čerpání dovolené určit sám zaměstnanec. Takto si může zaměstnanec rozhodnout o čerpání loňské a starší dovolené.

Proplacení nevyčerpané dovolené

Pokud to není možné z provozních důvodů zaměstnavatele, zákon mu ukládá povinnost dovolenou proplatit. Proplacení se vypočítává z průměrného denního výdělku zaměstnance. Například pokud váš průměrný denní výdělek činí 1 760 Kč a máte nárok na 10 dní dovolené, částka bude činit 17 600 Kč. Tento nárok je nezpochybnitelný, i pokud by zaměstnavatel argumentoval jinak.

Pokud vám zaměstnavatel neumožní čerpat dovolenou během výpovědní doby, musí ji finančně nahradit. Takže pokud si nemůže zbytek dovolené vybrat, má zaměstnanec ze zákona nárok na proplacení dovolené při ukončení pracovního poměru.

Jestliže vznikne zaměstnanci právo na náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou nebo její část, tato náhrada přísluší ve výši průměrného výdělku. Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v předchozím kalendářním čtvrtletí a z odpracované doby v tomto období. Průměrný výdělek se stanovuje čtyřikrát do roka k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1.

Pokud k vyčerpání dovolené nedojde, nestihne se to do konce pracovního poměru, vzniká zaměstnanci nárok na tzv. proplacení dovolené. Ostatně je to jediný případ, kdy může být dovolená tzv. proplácena, tedy poskytnuta náhrada mzdy za dovolenou, ovšem aniž by zaměstnanec čerpal volno.

Nárok na proplacení nevyčerpané dovolené zaměstnanci vzniká jen v případě ukončení pracovního poměru. Za žádných jiných okolností nevyčerpanou dovolenou proplatit nemůžete - ani kdyby o to zaměstnanec požádal.

Kompenzace za nevyčerpanou dovolenou se počítá stejně jako náhrada mzdy za dovolenou - odpovídá tedy výši průměrného hrubého výdělku. Ten se stanoví k prvnímu dni za uplynulé kalendářní čtvrtletí (tedy k 1. 1., 1. 4., 1. 7. nebo 1.

Pro lepší představu si vezměme zaměstnance s nárokem na 25 dní dovolené ročně, který v zaměstnání zůstane 8 měsíců a dosud vyčerpal 10 dní.

• Nárok za měsíc je 2,08 dne (25 děleno 12).
• Za osm měsíců má tedy nárok na 16,64 dne, zaokrouhlíme na 17 dní.
• Odečteme 10 již vyčerpaných dní a zbývá 7 dní.

Výpočet náhrady mzdy - pozor na konec roku

Pokud ovšem končí poslední den kalendářního čtvrtletí, třeba právě zrovna koncem letošního roku (k 31. 12. 2024), může problém vzniknout. V praxi se totiž objevují dvě různé metody počítání průměrného výdělku a náhrady mzdy, jak nás upozornil právník Richard W. Fetter. Jeden je v praxi obvyklý a brzy ho zřejmě potvrdí a uzákoní i novela zákoníku práce.

Nejvyšší soud dospěl k tomu, že zaměstnanci vzniká právo na náhradu mzdy za dovolenou (až) dnem následujícím poté, co pracovní poměr mezi ním a zaměstnavatelem skončí. Když končí pracovní poměr 31. 12. 2024, vzniká podle soudu nárok na náhradu mzdy 1. 1. 2025 a potom by se mělo vycházet z průměrného výdělku za 4.

Jenomže hodně právníků specializujících se na pracovní právo a také účetních ve firemní praxi má za to, že nárok na náhradu mzdy vzniká zaměstnanci již dnem skončení pracovního poměru, tudíž již 31. 12. 2024, a proto se vychází při výpočtu náhrady z průměrného výdělku za 3.

Pokud má zaměstnanec víceméně stále stejně vysoký měsíční příjem, nebude příliš velký rozdíl. Jenomže představme si, že zaměstnanec dostal např. za některý měsíc 3. čtvrtletí roku 2024 vysokou mimořádnou odměnu. A ta mu výrazně navýší průměrný příjem za 3. čtvrtletí 2024. Proto bude mít i vyšší mzdovou náhradu za dovolenou, když se bude počítat podle příjmů ze 3. čtvrtletí 2024, oproti tomu, když se bude počítat z nižších příjmů za 4.

Plánování a prevence

Nejlepším řešením je plánování. Pokud víte, že plánujete skončit pracovní poměr, zkontrolujte svůj nárok na dovolenou a pokuste se ji vyčerpat. U dlouhodobějších plánů je výhodné dovolenou průběžně čerpat, abyste při výpovědi nezůstali s velkým zůstatkem. Při nejistotě můžete využít online kalkulačky nebo se poradit s mzdovou účetní.

Představte si, že jste podali výpověď v květnu a máte nevyčerpaných 10 dní dovolené. Při výpočtu zbylé dovolené je třeba vzít v úvahu, kolik měsíců jste v daném kalendářním roce odpracovali. Pro zaměstnance, kteří si chtějí nárok na dovolenou při výpovědi zjistit sami, je k dispozici řada nástrojů, jako jsou online kalkulačky dovolené. Tyto kalkulačky pracují na základě jednoduchých údajů, které zaměstnanec zadá, jako je délka pracovního poměru v roce, počet dnů dovolené, na kterou má nárok, a již vyčerpaná dovolená.

Dovolená a dohody o provedení práce (DPP) a pracovní činnosti (DPČ)

I když pracujete na dohodu, platí pro vás stejná pravidla týkající se dovolené, jako u ostatních zaměstnanců. V praxi se se svým zaměstnavatelem můžete domluvit na čerpání dovolené tak, aby to vyhovovalo vám i společnosti.

Dohodáři nemají pevnou pracovní dobu, proto se pro potřeby výpočtu nároku na dovolenou stanovila týdenní pracovní doba v délce 20 hodin.

Specifické situace

Dovolená a nemocenská

Nárok na dovolenou při nemocenské - za výkon práce se pro účely dovolené považuje doba na nemocenské pouze tehdy, jestliže jste mimo dobu jejich trvání v kalendářním roce odpracovali alespoň dvanáctinásobek stanovené týdenní pracovní doby.

Dovolená a mateřská dovolená

Maminkám vzniká nárok na dovolenou při mateřské dovolené. Mateřská dovolená je z pohledu zákoníku práce považována za výkon práce, i když maminka neodpracovala ani jednu hodinu v práci. Pro většinu maminek je finančně nejvýhodnější, aby svou dovolenou vyčerpaly po konci mateřské.

Pracovní volno pro hledání nového zaměstnání

Sice malou, ale přece jenom náplastí na ortel spojený s danou výpovědí je možnost čerpání volna v době výpovědní doby. Volno určené k hledání nového zaměstnání je zákonem definováno jako jiná důležitá osobní překážka v práci. Okruh a rozsah osobních překážek v práci upravuje nařízení vlády č.

Zaměstnanci ve výpovědní době náleží pracovní volno za účelem hledání nového místa. Volno je poskytováno po dobu stanovené výpovědní lhůty v rozsahu půldne v týdnu. Nárok na neplacené volno má dle zákoníku práce zaměstnanec, jehož pracovní poměr byl sjednaný na dobu určitou či neurčitou a byl ukončen ze strany zaměstnance, zaměstnavatele či dohodou. Tudíž každý zaměstnanec.

Zaměstnanec, kterému končí pracovní poměr výpovědí zaměstnavatele nebo dohodou má nárok na placené volno ve výši průměrného výdělku. I v tomto případě náleží zaměstnanci volno ve výši jednoho půldne za každý týden výpovědní doby. Dny nároku na pracovní volno lze se souhlasem zaměstnavatele slučovat. Tudíž je možné si volno vybrat dle potřeb výběrových řízení či pohovorů v rozsahu celého dne či kombinovat volno s dosud nevybranou dovolenou.

Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno pro hledání nového zaměstnání. Zaměstnanec má povinnost zažádat si o volno včas a následně se musí prokázat, že čerpal pracovní volno z důvodu hledání nového zaměstnání. Např.

Důležité body na závěr

• Plánování je klíčové: Snažte se plánovat dovolenou průběžně, abyste při výpovědi neměli velký zůstatek.
• Informujte se: Zjistěte si svůj nárok na dovolenou a možnosti jejího čerpání nebo proplacení.
• Komunikujte: Komunikujte se zaměstnavatelem ohledně svých preferencí a možností.
• Zákon je na vaší straně: Nezapomeňte, že zákoník práce chrání vaše práva a nároky.

Při ukončení pracovního poměru je důležité nezanedbat dovolenou. Její správné plánování a využití vám může přinést významné finanční i časové úspory. Ať už dovolenou vyčerpáte, nebo si ji necháte proplatit, rozhodně nezapomeňte svůj nárok uplatnit. Zákon je v tomto ohledu na vaší straně a správné informace vám umožní efektivně a bez zbytečných ztrát ukončit pracovní poměr.