Nevyčerpaná dovolená je častým tématem při ukončení pracovního poměru, během zkušební doby i při dlouhodobé nemoci. Někteří zaměstnanci si volno vyčerpat nemohou (nebo nestihnou) a žijí v naději, že jim zbylé dny zaměstnavatel proplatí. Právo na proplacení dovolené mají ale pracovníci jen v několika málo případech. A pouhý konec kalendářního roku k tomu většinou nestačí. Konec roku, ale i léto plné práce představují chvíli, kdy zaměstnanci řeší, jak je to s proplácením nevyčerpané dovolené. Stejnou otázku si pokládají taky ženy na mateřské, lidé měnící profesi nebo pracovníci, kteří si třeba kvůli úrazu nestihli všechno volno vybrat.
Co tedy dělat se zbývajícími sloty dovolené? Možností je vlastně jen pár.
Kdy Může Být Dovolená Proplacena?
Pokud končíte pracovní poměr a máte nevyčerpanou dovolenou, tak se musí zaměstnavatel řídit zákoníkem práce, který stanovuje jasná pravidla. Proplacení dovolené je přípustné, ale pouze po skončení pracovního poměru, nikoliv za jeho trvání. Jen a pouze v případě skončení pracovního poměru je tak nárok na proplacení nevyčerpané dovolené, aniž by docházelo k jejímu faktickému čerpání.
Nárok na proplacení nevyčerpané dovolené zaměstnanci vzniká jen v případě ukončení pracovního poměru. Za žádných jiných okolností nevyčerpanou dovolenou proplatit nemůžete - ani kdyby o to zaměstnanec požádal.
Zaměstnavatel má ale při konci pracovního vztahu se zaměstnancem právo mu dovolenou nařídit, a to klidně i ve výpovědní lhůtě, čímž povinnost proplatit zbylé dny volna v podstatě vyruší. Musí ale samozřejmě za dovolenou poskytnout odcházejícímu zaměstnanci náhradu mzdy.
Pokud člověk v práci končí, má ale také možnost si po domluvě se všemi stranami přenést zbylou dovolenou k novému zaměstnavateli.
Další možností je vyčerpání zbývající části dovolené po skončení pracovního poměru v novém zaměstnání, které bezprostředně navazuje na původní pracovní poměr.
A co mateřská? Také nic. Dny volna si totiž nemůže nechat proplatit ani před porodem, ani po něm. Po tomto intervalu přichází chvíle, kdy může žena zaměstnavatele požádat (a šéf jí v takovém případě musí vyhovět), aby na mateřskou navázala zbylými dny proplacené dovolené. Po těchto dnech volna může novopečené matce začít rodičovská dovolená.
Není možné ani proplácení dovolené po mateřské. Pokud o čerpání dovolené po mateřské dovolené žena požádá, zaměstnavatel jí musí vyhovět.
Pokud vám při ukončení pracovního poměru zůstane nevyčerpaná dovolená, zaměstnavatel je povinen vám ji proplatit. Výše této náhrady se určuje podle průměrného výdělku.
Převod Dovolené do Dalšího Roku
Nejčastějším řešením je převod zbývajících dnů dovolené do příštího kalendářního roku. Právo na dovolenou zaměstnanci totiž s koncem roku nezaniká. Převod dovolené by ale neměl být standardní praxí, podle zákoníku práce musí zaměstnavatel převod do dalšího roku umožnit, ale zároveň má usilovat o to, aby jeho podřízený spotřeboval dovolenou v řádném termínu.
Zaměstnanec má právo přenést si po domluvě se zaměstnavatelem zbylé dny dovolené do dalšího kalendářního roku. V něm by ale měl nadbytečné dny volna vyčerpat. Z pohledu zákoníku práce by totiž měly být čerpány přednostně.
Musíte o to ale písemně požádat a záleží na zaměstnavateli, jestli s tím bude souhlasit. Je totiž na něm, kdy vás pošle na dovolenou. Určování dovolené náleží zaměstnavateli. Ten má právo a také povinnost určit zaměstnanci celou dovolenou, na kterou mu v daném kalendářním roce vznikl nárok, tak, aby si ji během roku stačil vybrat. Čerpání dovolené mohou bránit překážky v práci na straně zaměstnance (např. dočasná pracovní neschopnost, mateřská a rodičovská dovolená atd.), případně naléhavé provozní důvody.
Minimálně by měl zaměstnavatel zaměstnanci určit 4 týdny dovolené (pracovníci ve školství 6 týdnů). Zbývající část nad tyto čtyři týdny (pokud je dovolená ve vašem podniku například 5 týdnů, tak týden) lze ale podle zákona převést do dalšího roku. O převod však musíte písemně požádat svého zaměstnavatele.
Také čerpání převedené dovolené do následujícího roku musí zaměstnavatel určit tak, aby ji zaměstnanec využil nejpozději do konce následujícího kalendářního roku. Převedená dovolená z roku 2023 musí být vyčerpána do konce roku 2024.
Neurčí-li zaměstnavatel dobu čerpání převedené dovolené do 30. června následujícího kalendářního roku, tedy pro převedenou dovolenou z roku 2023 do 30. června 2024, může si určit čerpání dovolené sám zaměstnanec. Musí ale stejně jako zaměstnavatel čerpání dovolené oznámit písemně alespoň 14 dnů předem, pokud se se zaměstnavatelem nedohodnou na jiné době oznámení.
Pokud zaměstnavatel v rozporu s právními předpisy nenařídí čerpání zbývající dovolené do konce kalendářního roku nebo zaměstnanec nepodá písemnou žádost o převedení dovolené, případně jeho žádosti nebude ze strany zaměstnavatele vyhověno, dovolená nepropadne. I v tomto případě dojde k převodu dovolené automaticky ze zákona. Zaměstnavatel se tím však dopustí přestupku, neboť takovým jednáním poruší svoji zákonnou povinnost určení čerpání dovolené do konce příslušného kalendářního roku.
Příklady
- Mám týdně stanovenou 40hodinovou pracovní dobu s 200 hodinami dovolené. V prosinci mi zbývá k dobrání 24 hodin dovolené. Ano, tohle je možné. Pokud vám to zaměstnavatel schválí, zbývajících 16 hodin si musíte vybrat ještě v tomto roce.
- Pracuji na poloviční úvazek, což je 20 hodin týdně, letos jsem měla nárok na 100 hodin dovolené. Z loňska jsem si převedla 5 dnů dovolené, které jsem si na začátku letošního roku vybrala. Ano, můžete. Starou dovolenou v délce 5 dní jste si vybrala přednostně před čerpáním nové dovolené (převedeno na hodiny se jedná o 20 hodin dovolené - 5 dní krát počet hodin na směně).
Výpočet Náhrady za Nevyčerpanou Dovolenou
Náhrada za nevyčerpanou dovolenou se vyplácí ve výši průměrného výdělku (§ 222 zákoníku práce). Zaměstnanci přísluší (podle ust. § 222 odst. 2 zákoníku práce) náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou (tedy tzv. Jestliže vznikne zaměstnanci právo na náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou nebo její část, tato náhrada (podle ust. § 222 odst.
Kompenzace za nevyčerpanou dovolenou se počítá stejně jako náhrada mzdy za dovolenou - odpovídá tedy výši průměrného hrubého výdělku. Ten se stanoví k prvnímu dni za uplynulé kalendářní čtvrtletí (tedy k 1. 1., 1. 4., 1. 7. nebo 1. Nezapomeňte, že pokud zaměstnanec končí během roku, nárok na dovolenou se mu poměrově krátí podle toho, kolik dnů bude mít při odchodu odpracováno.
Průměrným výdělkem zaměstnance se (podle ust. Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel (podle ust. § 353 odst. 1 zákoníku práce) z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Není-li v zákoníku práce dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím (podle ust. § 354 odst.
Rozhodným obdobím je zásadně předchozí kalendářní čtvrtletí, tj. V případě náhrady mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou nebo její část je takovou skutečností vznik práva na tuto náhradu.
Pokud zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se (podle ust. § 355 odst. Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, kterých zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, kterých by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty (ust. § 355 odst.
Rozhodné Období pro Výpočet Průměrného Výdělku
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR (spis. zn. 21 Cdo 1220/2023, ze dne 23. 1. 2024), odpovídá na otázku, z jakého rozhodného období (jinak řečeno za jaké rozhodné období) se zjišťuje průměrný výdělek zaměstnance pro účely náhrady platu (mzdy) za nevyčerpanou dovolenou v době od 1. 1. 2012.
- Jestliže pracovní poměr skončí např. 31. ledna, jako tomu bylo v řešeném případě (spis. zn. NS ČR: 21 Cdo 1220/2023), potom je rozhodným obdobím IV.
- Jestliže pracovní poměr skončí např. 31. prosince, potom je rozhodným obdobím rovněž IV. kalendářní čtvrtletí (roku, v němž skončil pracovní poměr), protože zaměstnanci vzniká právo na náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou dnem následujícím po dni, kdy pracovní poměr skončil, což je 1. leden následujícího kalendářního roku, a jemu předcházejícím kalendářním čtvrtletím je právě IV.
- Jestliže pracovní poměr skončí např. 30. listopadu, pak je rozhodným obdobím III.
Povinnosti Zaměstnavatele
Dobu čerpání dovolené musí ze zákona určit zaměstnavatel tak, aby ji zaměstnanec vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém mu na dovolenou vzniklo právo. Takto určenou dovolenou je zaměstnavatel povinen oznámit zaměstnanci písemně alespoň 14 dnů předem. Pokud se tedy nedohodnou na kratší době.
Zaměstnavatel má povinnost pohlídat, co se s převedenou dovolenou stane. Tedy aby byla zcela vyčerpána nejpozději do konce příštího kalendářního roku. Zaměstnavatel má právo dovolenou i nařídit, a to nejpozději 14 dní předem.
Zaměstnavatel vám nemůže nařídit čerpání dovolené po dobu, kdy jste již na překážkách z důvodu na straně zaměstnavatele. Za dobu čerpání dovolené vám přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, která je splatná v obvyklých termínech pro výplatu mzdy.
Žádost Zaměstnance o Čerpání Dovolené
Zaměstnanec může také kdykoli zaměstnavatele o čerpání dovolené požádat. Zaměstnavatel s tím ale musí souhlasit. Záleží tedy na jeho rozhodnutí.
Pokud zaměstnanec do konce roku dovolenou nevyčerpá, může být převedena do dalšího kalendářního roku jen v případě, kdy vyčerpání dovolené brání překážky na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody. Zaměstnanec ale také může o převedení části dovolené požádat sám.
A pokud písemně požádá, je možné převést pouze dovolenou, která přesahuje zákonem dané čtyři týdny. U pedagogických a akademických pracovníků vysokých škol šest týdnů.
Pokud do 30. června neurčí její čerpání, je na zaměstnanci, kdy si loňskou dovolenou vybere. Nezapomeňte však termín nástupu dovolené zaměstnavateli písemně oznámit nejpozději 14 dní předem.
Pozor: Pokud však nepožádáte o vyčerpání dovolené zaměstnavatele ani vy, právo na určení termínu vaší dovolené zůstává zaměstnavateli. Platí totiž, že kdo jako první určí termín dovolené, má právo rozhodovat. Takže, když vás zaměstnavatel po 30.
Zaměstnanecké Výhody a Dovolená
Otázka poskytování výhod ze strany zaměstnavatele má několik aspektů. Některé zaměstnanecké výhody plynou přímo ze zákona. Jestliže výhody nevyplývají ze zákona, je pak na rozhodnutí zaměstnavatele, zda je poskytne a za jakých podmínek.
Zaměstnavatel není povinen poskytovat příspěvek na stravování. Pokud tak činí, konkrétní podmínky se zpravidla řeší v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu.
Oblíbeným zaměstnaneckým benefitem je poskytování vzdělávacích kurzů, typicky jazykových (např. Pokud takovou výhodu čerpáte, podívejte se do vnitřního předpisu (pokud neexistuje dohoda mezi vámi a zaměstnavatelem), do kdy je možné čerpat tento příspěvek.
Zanechat komentář