Litva, ležící na břehu Baltského moře, je okouzlující pobaltský stát, který nabízí turistům mnoho jedinečných zážitků. Od historických měst po nedotčené přírodní oblasti, pro každého je tu něco. Litva je země hlubokých lesů, desítek jezer, písečných pláží na pobřeží Baltského moře a bohaté historie, již připomínají pozůstatky hradišť a prvních osídlení.
Staré Město Vilnius
Vilnius, hlavní město Litvy, je nadčasové město prodchnuté bohatou historií a architektonickou krásou. Jeho Staré město, zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO, je labyrintem křivolakých uliček, dlážděných náměstí a barokních budov. Během procházky po těchto zdobených cestičkách mezi starobylými kamennými budovami se můžete ocitnout v blízkosti neméně zajímavých kostelů - pravoslavného, luteránského, katolického. Za zmínku stojí také muzea, hotelové dvory, vzdělávací instituce a obytné domy.
Staré město Vilniusu zdobí Gediminova věž, která nese jméno knížete Gedimina, zakladatele hlavního města. Tato 48 metrů vysoká věž se tyčí na Hradním vrchu a z jejího vrcholu je krásný výhled na Starý Vilnius. Věž byla kdysi součástí Horního hradu, postaveného ve 14.-15. století, a dnes se z pevnostních budov zachovala v původní podobě pouze Gediminova věž.
Vilnius si do značné míry zachovává kosmopolitní ráz, 20 % obyv. Z mnoha památek vyniká Geminidasův hrad, dnes jen zbytky původní pevnosti z 14.- 16. stol., přímo pod ním pak výstavná katedrála se zvonicí, založená r. 1387 na místě pohanské svatyně, ale v dnešní podobě klasicistní z l. 1783-1801. Další chrámy a paláce se nacházejí v celém Starém městě: pozdně gotický cihlový kostel sv. Anny a kostel sv. Bernarda (oba z 15. stol.), velkolepý jezuitský kostel sv. Kazimíra (první barokní chrám ve městě, založený r. 1604) či o málo mladší kostel sv. Svéráznou čtvrtí bylo židovské město, na počátku 20. údajně třetí největší na světě (po Varšavě a New Yorku).
Kurská Kosa (Kuronský Výběžek)
Kurská kosa (též Kuronská či Kuršská kosa) je úzký pás země dlouhý 98 km a široký od 0,5 km do 3,8 km, který je rozdělený mezi Litvu (na kterou připadá 52 km) a Rusko. Podle legendy vytvořila kosu mořská obryně Neringa, když nosila písek v zástěře, aby vytvořila chráněný přístav pro rybáře. Ve skutečnosti vznikla Kurská kosa před pěti až šesti tisíci lety sedimentační činností mořských proudů v mělkých vodách podél pobřeží. Západní břeh kosy je omýván Baltským mořem, členitější východní břeh Kurským zálivem. Kurská kosa je tvořena hlavně písčitou půdou, proto se jí také říká „baltská Sahara“.
V 16. století začali lidé na Kurské kose s masivním odlesňováním. Působení silných větrů umožnilo obnažení písečných dun a písek začal zasypávat vesnice. Dnes se představitelé národního parku Kurská kosa, zřízeného v roce 1991 na ochranu dun, laguny a okolního moře, snaží vysazovat novou flóru - rostliny zpevňující půdu. Duny totiž postupně mizí v Baltském moři (posouvají se asi o metr za rok a také se postupně snižují) a bude-li vše pokračovat dosavadním tempem, může Kurská kosa za dvě století zmizet docela. Přesto je stále 70 % rozlohy tohoto pásu země pokryto lesy, především borovicovými, v menší míře i březovými háji. Písečné duny tvoří asi čtvrtinu plochy. V roce 2000 byla Kurská kosa zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO, která následně poskytla prostředky na obnovu dun. Byly také vybudovány lávky, po nichž se mají pohybovat turisté, protože jich sem přijíždí mnoho a někteří svým chováním duny poškozují.
Kdysi tu bývalo zdrojem obživy rybaření, dnes především cestovní ruch. Lidé sem přijíždějí za odpočinkem a koupáním. Celkem čtyři vesnice v litevské části kosy tvoří dohromady jednu společnou obec - Neringa. Díky cestovnímu ruchu je nejbohatší obcí v Litvě, průměrné mzdy jsou tu vyšší než ve Vilniusu. Největší a správní vesnicí je Nida, rušné letovisko, které leží až u ruských hranic. Mezi válkami si v ní zřídil letní byt německý spisovatel Thomas Mann, jehož dřevěný domek je stále možné spatřit. U Nidy stojí některé z nekrásnějších dun na poloostrově, především 52 metrů vysoká Parnidisova duna, na kterou vede 180 schodů. Na jejím vrcholu jsou k vidění zbytky kdysi 12 metrů vysokých žulových slunečních hodin poškozených hurikánem, ale především se tu naskýtá krásný výhled. Parnidisova duna je celkem 7 km dlouhý písečný hřeben, který vede až do Ruska. Pod dunou se můžete vydat na 1,8 km dlouhou pěší poznávací stezku věnovanou zdejší fauně a flóře. Na tradičních dřevěných chatkách z 19. století v Nidě si můžete všimnout větrných korouhviček, které měly původně identifikovat námořní lodě, ale později začaly zdobit střechy. Etnografické rybářské muzeum nabízí pohled na Nidu 19. století. V centru můžete navštívit také Muzeum jantaru s pěknými jantarovými šperky. Vyráběly se nejdříve z cínu, později ze dřeva.
Další Zajímavosti Litvy
- Hora křížů (Kryžiu Kalnas): Nevelká vyvýšenina s několika kříži na památku obětí neúspěšných protiruských povstání v l.. 1831 a 1863 se za sovětské okupace stala symbolem národního utrpení a přes opakované likvidace buldozéry vyrostla v památník s tisíci křížů, přinášených sem tajně na památku obětí perzekuce; v r. 1993 jej navštívil papež Jan Pavel II.
- Trakai: Městečko v jezerní oblasti 25 km záp. od Vilniusu, jehož jméno nese rozsáhlý historický park; nejvýznamnější z objektů je gotický hrad na nevelkém plochém ostrově, založený ve 14. stol. a ve 20. stol.
- Kaunas: Druhé největší město Litvy (430 000 obyv.). Vzniklo někdy v 11. stol. a ve středověku bylo významným obchodním střediskem; od r. 1440 dokonce členem Hansy.
- Palanga: Oblíbené přímořské letovisko severně od Klaipedy, dnes srostlice různých obcí v délce 24 km.
- Klaipeda: Třetí největší město v Litvě (203 000 obyv.), spjaté hlavně se zdejším přístavem.
- Aukštaitija: Národní park, cca 100 km sv. Podobný charakter mají i NP Dzukija, viz www.atostogos.lt na řece Nemunas a jejich přítocích s možností plavby na kanoích nebo NP Žemaitija, 50 km vých od města Palanga, viz www.zemaitijosnp.lt s býv. raketovou základnou uprostřed parku, jedno z 1. jaderných sil býv.
Ekonomický Dopad Cestovního Rucha
Litva, země s bohatou historií, malebnou přírodou a moderní infrastrukturou, se rychle rozvíjí jako turistická destinace. V posledních letech země zaznamenala výrazný nárůst počtu turistů, což mělo pozitivní dopad na litevskou ekonomiku. Rostoucí turistický průmysl v Litvě vytvořil příležitosti pro hospodářský růst země. Odvětví cestovního ruchu vytváří pracovní místa v hotelech, stravovacích službách, dopravě a maloobchodě.
Očekává se, že litevský cestovní ruch bude v následujících letech dále růst. Země přitahuje turisty z celého světa díky svému bohatému kulturnímu dědictví, malebné přírodě a dostupným cenám.
Tabulka: Základní Informace o Litvě
| Položka | Hodnota |
|---|---|
| Hlavní město | Vilnius |
| Rozloha | 65 300 km² |
| Počet obyvatel (2025) | 2 897 430 |
| Úřední jazyk | Litevština |
| Měna | Euro (EUR) |
Zanechat komentář