Rozvoj lázeňství je založen na zájmu lidí o přírodní minerální prameny. V blízkosti těchto přírodních zdrojů vznikala postupně léčebná místa. Lázně byly využívány už ve starém Egyptě, známé jsou i arabské lázně a řecké lázně, kde už v 5. století př.n.l. se setkáváme s teplou a studenou vodou, s umyvadly a se sprchami. V lázních se také nacházela místnost s funkcí dnešní sauny a dále osvěživé nádrže s horkou a studenou vodou. Lidé se v lázních koupali jedenkrát denně, otroci jednou za týden. Kromě lázeňských místností zde byly knihovny, obrazové galerie, parky a sportoviště.
Historie a vývoj lázeňství
V 18. a 19. století vznikají dnešní významná evropská lázeňská místa. Předpokladem k rozvoji lázeňství bylo zlepšení komunikace a rozvoj dopravy (železniční). Díky pokroku ve vzdělání a vědě dochází v 18. a 19. století ke vzniku velkého množství lázní. Objevují se některé nové léčebné metody (podle V. Priessnitze - vodoléčba). Díky vzniku prvních zdravotních pojišťovacích společností, které se podílejí na úhradě lázeňské péče, se stávají lázně přístupné širší klientele. V období do začátku 2. světové války prožívá lázeňství svůj vrchol, tzv. zlaté období lázeňství.
V roce 1948 byly přírodní léčivé zdroje a lázně znárodněny. Hosté měly hrazen svůj pobyt z prostředků zdravotního pojištění, ze zahraničních hostů převládali hosté ze zemí východního bloku. Jedinou CK, která se specializovala na lázeňské pobyty, byla do roku 1989 Balnea. Po roce 1992 přešla většina lázní do soukromého sektoru, byly vytvořeny a.s. a spol. s r.o. Od roku 1985 do roku 1995 poklesl počet pacientů o 30 %, od roku 1995 začíná počet pacientů výrazně stoupat vlivem toho, že si pacienti hradí léčbu na vlastní náklady.
Současný stav lázeňství v ČR
Léčebné lázeňství zasahuje do oblasti zdravotnictví a cestovního ruchu. Současně je jedním z významných tahounů zahraniční návštěvnosti Česka. Zájem o lázeňské pobyty v Česku je dlouhodobě stabilní. Kromě léčebných pobytů patří mezi lákadla relaxační programy, ubytování v zajímavých budovách či moderní a regionální gastronomie. Lázně jsou také kulturními centry regionů a lázeňská města se pyšní zajímavou architekturou. Většinou leží daleko od shonu velkoměst uprostřed krásné přírody.
Jejich infrastruktura pro regeneraci a odpočinek nabízí ideální zázemí pro aktivní objevování. Právě proto patří lázeňství mezi hlavní komunikační témata České centrály cestovního ruchu - CzechTourism. Lázeňství na Karlovarsku se opět staví na nohy. Agenturu těší stálý zájem zahraničních návštěvníků, zároveň ale s uspokojením sleduje rostoucí poptávku ze strany tuzemských turistů. Mnozí z nich využívají lázně jako výchozí bod pro objevování krás zmíněného regionu.
V roce 2024 bylo v lázeňské péči přijato 327 334 pacientů, kteří vykázali 5 183 604 ošetřovacích dnů, průměrná ošetřovací doba dosáhla 15,84 dne. Nejvyšší podíl přijatých pacientů připadl na Karlovarský kraj, který současně nesl největší podíl ošetřovacích dnů a vyznačoval se i výrazným podílem cizinců mezi přijatými.
Oblíbené lázeňské destinace
Cizinci pak výrazně preferovali Karlovarsko, největším lákadlem pro ně zůstávají Karlovy Vary. Lázně v Česku se jich rozhodlo navštívit 384 tisíc, z toho bezmála 372 tisíc právě v Karlovarském kraji. A na statisíce návštěvníků a další příliv zahraničních hostů se lázně těší i letos.
Karlovarský kraj
- Karlovy Vary
Trendy v lázeňském cestovním ruchu
Pro podporu ještě vyšší návštěvnosti se snaží zástupci lázeňských rezortů ukázat, že jsou lázeňská města skvělým místem pro trávení volného času a vhodnou alternativou k zahraniční dovolené. „Díky tomu se průměrný věk jejich návštěvníků snižuje. Tento trend akcelerovala zejména covidová pandemie. Kromě kultury nabízí lázně i skvělé sportovní vyžití a stále více se tak profilují jako místa, kam se jezdí také za prevencí zdraví. Nejde jen o léčení.
„Lázeňskou péči dlouhodobě prezentujeme jako nástroj prevence, posílení imunity a ideální formu relaxace. Věříme, že lázně mohou hrát klíčovou roli ve zdravém životním stylu, a proto stále častěji pracujeme nejen s nabídkou tradičního léčebného lázeňství, ale také tzv. medical wellness programů. Agenturu těší stálý zájem zahraničních návštěvníků, zároveň ale s uspokojením sleduje rostoucí poptávku ze strany tuzemských turistů. Mnozí z nich využívají lázně jako výchozí bod pro objevování krás zmíněného regionu. „Tento trend nám umožňuje nabídnout bohatší spektrum zážitků a přilákat širší veřejnost. V souvislosti s propagací lázeňské péče realizujeme řadu press a FAM tripů. V nejbližších týdnech přiletí několik novinářů z Izraele.
Obecně platí, že pokud člověk vyrazí do lázní, tak si chce užít to, co právě lázně nabízí. V tomto ohledu roste zájem o kratší pobyty tzv. „na zkoušku“, v jejichž rámci si klient může vyzkoušet jím vybrané procedury a poznat, jak to vůbec v lázních chodí. A příště, pokud je spokojený, třeba přijede na delší dobu. A i na tyto klienty české lázně v letošní sezóně cílí. S plnou parádou se tak postupně otevírají lázeňské domy ve všech regionech.
Statistiky lázeňského cestovního ruchu
Zajímá Vás, kolik lázeňských hostů přijíždí do kterého kraje nebo kolik nocí v lázních stráví? Jsou to spíše cizinci nebo tuzemští hosté? A z jakých zemí k nám přijíždějí lázeňští hosté nejčastěji?
„Pokud jde o počet příjezdů a přenocování v lázeňských ubytovacích zařízeních, jednoznačně vede Karlovarský kraj. Z celkového počtu přenocování tvoří téměř 70 procent. V případě cizinců je to dokonce téměř 95 %. A to i přesto, že průměrný počet nocí, které v tomto regionu lidé stráví, je v celorepublikovém srovnání nejnižší.
„Lázeňské resorty často vyhledávají též bonitní turisté z arabských zemí. Proto klademe velký důraz na podporu spuštění linek ze vzdálených, ale i z alternativních trhů, jako třeba Izraele. Už nyní pozorujeme, že naše lázně profitují z přímého leteckého spojení Praha-Dubaj. Pozitivně se podepsalo také spuštění spojení z Tchaj-wanu v loňském roce. Letos v červnu obnoví po několikaleté pauze společnost Hainan Airlines přímé spojení Prahy s pevninskou Čínou, což s největší pravděpodobností opět pomůže přilákat do Česka více návštěvníků ze vzdálených a bonitních trhů. A plusem bude určitě i přímá linka Karlovy Vary - Tel Aviv, která se spouští právě dnes.
Spojnicové grafy zobrazující časové trendy sledovaných veličin (hosté, přenocování, průměrný počet nocí) na stránkách 1 - 4 obsahují hodnoty za celou ČR (započítané údaje i z krajů, kde není k dispozici samostatný údaj - Plzeňský, Liberecký, Pardubický, Jihomoravský) a hodnoty za kraje, kde jsou samostatné údaje k dispozici. Při výběru konkrétního kraje (mapa ČR/ stromová mapa dole) je zobrazen vývoj pro vybraný kraj, bez výběru je zobrazen průměr hodnot za všechny kraje, kde jsou k dispozici samostatné údaje.
Tabulka: Počty pacientů v lázeňské péči v roce 2024
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Počet pacientů | 327 334 |
| Ošetřovací dny | 5 183 604 |
| Průměrná ošetřovací doba | 15,84 dne |
| Nejvyšší podíl pacientů | Karlovarský kraj |
Lázeňský cestovní ruch prožívá v posledních deseti letech v Evropě renesanci a lze předpokládat jeho další dynamický rozvoj, a to nejen vzhledem k sjednocováním Evropy resp. k rozšiřování členských států unie. Česká republika patří k tradičním lázeňským oblastem, s dlouholetou historií a tradicí. Lázeňství v ČR již zdaleka není pouze léčebnou či rehabilitační aktivitou, ale stává se opětovně kulturním a společenským fenoménem. Tuzemští i zahraniční hosté jezdí do lázní také kvůli odpočinku, regeneraci a rekreaci, což dává lázeňství a aktivity s ním spojené do souvislosti s cestovní ruchem. Od roku 1993 počet lázeňských hostů opětovně stoupá, a to i přes určité omezení finančních prostředků ze zdravotního pojištění pro poskytování lázeňské péče.
Zanechat komentář